Jednou z osmseti
Dvakrát

Lukyncz : v té době se ještě dělalo všechno papírově, ledaže by si to někdo soukromě nascanoval ...

Hezký večír. Chtěl jsem se zeptat,kde bych tak našel,nebo,kde bych se zde mohl správně zeptat na průměrnou obsazenost EC176 v sobotu ráno z Pardubic?

Děkuji za infotipy

EC176 : pochybuji, že se nějaká taková statistika vůbec pořizuje. Komu a k čemu by měla sloužit ? Nejvýše by se dalo zjistit, kolik bylo prodáno rezervací v konkrétní den, nikoli statistický průměr.

Nevíte někdo, kam má odbočku trať kolmá na Sazečskou ulicí v Praze-Strašnicích? Do jakého tunelu, a proč. Díky za odpověď
Jde o místo http://www.mapy.cz/#!x=14.518164&y=50.073015&z=19&o=2&d=firm_1273 8070_1&rp=m&m=9hPHkxXsweNCJgM-KqMaMGLjMdLjNmMjN9MtNwMxN.NZ6gNPNjN d67NT6BMz6NM76mM46cM260MYNGMZMoMXMoMSLzM-M6M5MaNDMZ

PK: To je slepej tunel pro otáčení vozů metra (dokonce ani snad ne celejch souprav).

Pavel Kriegel:
Pokud mohu doporučit, zeptejte se kolegů přes metro v této sekci:
https://www.k-report.net/discus/messages/48/127.html?1377760106

Pokud se nepletu, tak je to kvůli otáčení vozů před cestou na OZM (Opravárenská základna metra) - hala vlevo od otazníku, aby byl diesel natočený správně pro zasunutí vozů do haly (aby nezůstal v hale "uvězněný"). Ale jistě to nevím.

Tipuji to na manipulační triangl - čili nikam.

Dotaz pro znalce poměrů v Dluhonicích:

V Dluhonicích nebo v jejich těsné blízkosti pravidelně dochází ke křižování vlaků mezi Olomoucí a Ostravou. Pro zjednodušení teď nebudu uvažovat provoz směrem do a z Přerova. Zajímalo by mě, kdy nejpozději musí padnout konečné rozhodnutí o místě a způsobu křižování, tj. kde který vlak vjede na svou novou traťovou kolej a v jakém pořadí projedou. Může to být např. určitá doba nebo vzdálenost od vjezdového návěstidla. Taky to může být úplně jinak a mě by zajímalo, jaká je realita. A kdo je za toto rozhodnutí zodpovědný?

Díky.

Pilatus: Žiadna zložitosť. V Dluhonicích je výpravca a všetko sa riadi jeho rozhodnutím. Rozhoduje sa na základe údajov v EDD a prípadne aj dohovoru s výpravcom v Přerove a CDP Přerov 2 a 3, občas vytiahne aj TRSku na rušňovodiča. A keď sa nezadarí, tak sa holt spomalí, prípadne aj chvíľu postojí.

Pilatus:
Dluhonice jednak vidí (prostřednictvím zadávacího terminálu čísel vlaků) na staniční koleje u sousedů a traťové oddíly v mezistaničním úseku

,

jednak mají (asi po nějakých úpravách autobloku?) rozšířenou indikaci i na pultu

,

no a pak je ještě k dispozici aplikace TPV (klient, který v grafickém rozhraní podobném nákresnému jízdnímu řádu umí zobrazit aktuální data z ISOŘ a asi i nějaký výhled) - vypadá to podobně, jako screen z ISOŘ CDS (na stránkách výrobce).

Asdf, balik: Díky za info. Mně šlo ale o konkrétní údaj, kdy už takříkajíc není cesty zpět. Např. Ex od Hranic má postaveno na novou kolej, t.j. do odbočky na olomouckém zhlaví, ale výpravčí dojde k závěru, že lepší by bylo udělat to už na zhlaví přerovském, protože od Olomouce se blíží Ex (nebo RJ, SC, LE, ono je to jedno) a on ho chce uhnout hned na olomouckém zhlaví. OK, má TRS a podobné věci, ale nějaká "deadline" snad musí být.
Kdy nejpozději tu změnu vlakové cesty může udělat? Hádal bych to na předzvěst vjezd. návěstidla - před samotným vj. náv. už je asi pozdě, zejména když tam má mít postaveno do odbočky.

Pilatus:
Kdy nejpozději tu změnu vlakové cesty může udělat? Hádal bych to na předvěst vjezd. návěstidla...

To už by bylo pozdě, ve skutečnosti je potřeba mít spolehlivým způsobem zjištěnu volnost celých dvou oddílů před vjezdovým návěstidlem (tj. ještě o jeden dřív, než myslíš).
Každá postavená jízdní cesta je nejprve zapevněna "obyčejným" závěrem; na trati s přenosem návěstí VZ se závěr při rozsvíceném návěstním znaku dovolujícím jízdu změní na úplný závěr jízdní cesty už při obsazení traťového oddílu před předvěstí.
Neprojetou jízdní cestu, u níž nenastal úplný závěr, zrušit lze s prodlevou 5s (technicky to možné je s použitím krátkého časového souboru, administrativním opatřením je ovšem povoleno pouze pro nezbytně nutné případy; např. SŽDC(ČD)Z1 příl.4 čl.76 připouští změnu dopravní dispozice).
Nastal-li již úplný závěr neprojeté jízdní cesty, z technického hlediska ji sice zrušit lze, ovšem pouze s použitím časového souboru 3 min. (tj. okamžitě se změní návěstní znak, ale závěr rušené jízdní cesty trvá ještě po uvedenou dobu, teprve poté lze stavět novou cestu). Z administrativního hlediska je rušení zakázáno, ledaže by to bylo nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí (mimořádnost ohrožující bezpečnost provozu).

Jinak v Dluhonicích se přechod KFNB na pravostranný provoz podepsal "suboptimálním" způsobem z hlediska využitelnosti variantních cest - od Grygova na Prosenice (kříží všechny koleje) je "rychlá" cesta (80) pouze na přerovském zhlaví (Gry-1.TK-1.SK-2S.TK-Pros), na grygovské straně jen pomalá cesta (40) (Gry-1.TK-6.SK-2S.TK-Pros), příp. s ohýbáním (80) na obou zhlavích (Gry-1.TK-4.SK-2S.TK-Pros).

No v těch Dluhonicích to vypadá, že se bude muset udělat to, co v Prosenicích, tedy přesmyk z liché strany Dluhonic na severní spojovací kolej. Tím se vyřeší i křížení vlakových cest Olomouc-Hranice s cestami Přerov-Olomouc.

Pilatus, 1280: Nikoli předzvěst, nýbrž předvěst.
To není od slova zvěstovat, ale od návěst, návěstit, před-návěstit, předvěstit.

Ty pojmy "obyčejný závěr" a "úplný závěr" jsou někde skutečně použity nebo je to jen tvoje pomůcka při vysvětlení časových souborů?

Amper:
"Úplný závěr" je pojem používaný v Z1 a běžně v přílohách ZDD (dříve 5A, dnes 16).
"Obyčejný" je jen básnická licence

Amper. Nielen v týchto predpisoch, ale aj v technických - zabezpečovacích,v starších T 100, T 101, T 102.
Je to určený termínus technicus , záver vl. cesty sa zmení na úplný, keď vlak vstúpi do ov. koľ. obvodu pred hl. návestidlom. Vl. cesta sa vtedy zruší po 3 minútach, pri mimoriadnom rušení post. vl. cesty.

Hajnej: to mě napadlo už v okamžiku, kdy jsem se o té změně na Ferdinandce dozvěděl.

Patvor1: máš samozřejmě pravdu, chtěl jsem to i opravit, ale uvědomil jsem si to pozdě a už to nešlo.

balik: Přes Dluhonice jezdím každý den oběma směry a už jsem měl tu možnost vyzkoušet si snad všechny varianty.

Amper: Ty pojmy "obyčejný závěr" a "úplný závěr" jsou někde skutečně použity nebo je to jen tvoje pomůcka při vysvětlení časových souborů?
V popisu SZZ AŽD 71 (Hanus-Koblasa) se píše o předběžném a trvalém závěru, ten posledně jmenovaný se někde označuje též jako definitivní.

Pánové, proč se na dráze tak bazíruje na tom aby strojvedoucí měl vždycky poznání pro danou trať a bez toho to prostě nejde? Nejsou náhodou podél tratě všechna ta návěstidla informující o všem možném i nemožném proto aby to tam bezpečně a hladce projel i ten co tam jede prvně?

Ad Bymák: Taková návěstidla, jaká máte na mysli, neexistují. Proto musí mít strojvedoucí poznání trati včetně železničních stanic-tam je to dokonce důležitější.

Pilatus, 1280: Nikoli předzvěst, nýbrž předvěst.
To není od slova zvěstovat, ale od návěst, návěstit, před-návěstit, předvěstit.

V současné době to je předvěst bez "Z", nicméně v průběhu let se tento název měnil. Nemá kdyžtak někdo bližší info?

Mouka: M. Boda ve své práci z roku 1905 používá slovo "předzvěst", ale T. Nechvátal ve své příručce z roku 1922 už používá slovo "předvěst"

Ve slovnících etymologických, co mám, jsem nenašel nic. Slovník spisovného jazyka českého (Academia 1989) heslo zná/má:
předvěst 1. znamení nečeho budoucího, předzvěst: sny bývají p-í věcí příštích (Čech)
2. dopr. nepřenosné návěstidlo před stanicí, udávající polohu hl. vjezdového návěstidla.

Omlouvám se, minimálně do roku 1989 byl jako spisovný přípustný i tvar předzvěst, ač už se v té době takto (ani ve skutečnosti, ani v předpisech) nepoužíval.

Můj pokus o etymologický výklad je tudíž také neplatný. Nyní si říkám, že když se zvěstovalo slovo Páně, mohl se tehdy zvěstovat předzvěstí i (slovo) stav (N)návěstidla.

Tvar "předzvěst" je údajně slovakismus, do ČR ho prý zanesli železniční inženýři, kteří studovali v Žilině. Kdežto čeští nacionalisté bazírují na tvaru "předvěst".

I když jsem studoval v Žilině, tak slovo "předzvěst" jsem snad ani nikdy neviděl. Na škole se takové věci, jako služební předpisy, rozhodně nestudovaly.

BAlík a další: Fakt, to mi v hlavě vůbec nezůstalo. Asi tam jsou důležitější věci. (ale nejdřív jsem se do té Z1 měl podívat) Díky.

Slovenština to se "z" fakt používá, viz např.:
http://slovnik.azet.sk/pravopis/slovnik-sj/?q=predzves%C5%A5

Slovenčina naozaj nepozná slovo " pred-vesť " , lebo nemá ani slovo vesť. Ale používa slovo " predzvesť ".



(Příspěvek byl editován uživatelem Rk_kn.)

Bymák:

Aby externí dopravci, co to "znají" všude, kde vedou koleje, mohli pičovat, jak je to zbytečné a zdržující.

Možná ano. Za suchého letního dne s ideální dohledností.

V případě zastávkového osobáku (stejně tak rychlíku, bo taky staví a neměl by se moc courat) za tmy, mlhy, hustého sněžení ..... je to úplně o něčem jiném a fíra okamžitě pozná, zda trať skutečně(ne)zná. Vůbec už nemluvě o poměrech trakčního vedení (naštěstí se poslední dobou SŽDC dost smeká a nutných stahovaček ubývá). Momentálně budou mizet např. kindrvejce na styku Rokytky a Balabenky. Nahradí je šachovnice.

Opičovávat řádné poznání trati jako zbytečné může podle mne jen debil, nebo kaskadér křížený s hazardérem.

No, dovolím si také drobnou poznámku,jsme v Česku, takže budeme předvěstit, což je sice nečeské asi jako bržděnka místo brzděnka, ale je to tak hloupě stanoveno,předpisy asi vytváří ti, kterým je mateřština cizí...

m.J- Podepisuju.

Ad Jirkaxxxl: Vždycky se přebírala slova, takže žádná novinka. Knedlíku už taky nikdo neříká šiška.

m.J. Co vlastně znamená ta šachovnice? Už jsem to viděl ale mám jen starý předpis D1 kde to ještě není....
Díky.

Vypněte trakční odběr.

Což znamená i zamezení rekuperace. Prostě mezi sběračem a drátem nesmí téct trakční proud. Pomocné pohony, buzení EDB, klima, topení, být zapnuté může.

m.J.:Což znamená i zamezení rekuperace.
Říkal kdo?
3407. Návěst Vypněte trakční odběr (čtvercová, na vrcholu postavená modrá deska s bílým okrajem, uvnitř modrobílá šachovnice s devíti poli, jejíž rohová pole jsou bílá) přikazuje strojvedoucímu elektrického hnacího vozidla ukončit odběr trakčního proudu nejpozději v úrovni této návěsti.
Při rekuperaci nic neodebírám...Kde, kdo a jakým právem to nařídil, prosím nevíš?

Má zde někdo zkušenosti s uchováváním těch dnešních jízdenek na termo papíru? Já se rozhodl je sbírat (mám samozřejmě i ty předchozí), ale nevím zda to má smysl. Kamarád má sbírku MHD jízdenek, kde některé již před 10 lety byly vydané na termo papíru a většina z nich je už jen čistým papírkem Jinak jsem si všiml, že na jízdenky tisknou i účtenku za použití WC (počet osob: 1, třída: - ) atd, což bych rád uchoval. Zatím je mám všechny u sebe v běžné papírové dopisní obálce (chtěl jsem klasické album na fotky, ale to "průhledné" je prej měkčené PVC...). Díky.

Nebývá u těch šachovnic ještě vždycky škrtnuté R, jako zákaz rekuperace?

Vagoňák: Já už bych to snad ani neschovával. Poctivé papírové jízdenky z jehličkových tiskáren ještě jo, ale účtenky za rohlíky by mě už nelákaly. Měl jsem co dělat, abych uhlídal před destrukcí letní 14 denní "režimku". Ta původní by byla bytelnější.

Vzadu na tom přiblblém hnusopapíru jsou pokyny, jak jízdenku uschovat. Měla by být spíše v chladnějším prostředí, to je základ. Neměla by se vkládat do desek z měkkých plastů, tam se přilepí a poškodí.

(Příspěvek byl editován uživatelem ML636.)

Ml636 - díky. Njn, ale když mě to "chytlo" až teď, když už je pozdě...Těch minulých z jehliny už moc nemám. Každopádně to nějak zkusím, zatím v papírové obálce, v temnu a chladu. Uvidíme jak dlouho to vydrží. Ještě bych se chtěl zeptat, našel jsem i krátkou podélnou jízdenku, která vypadá na normální papír, je to z automatu ve vlaku nebo co vydává průvodčí?

Oldcerry:

Předpis na to sere, alespoň jsem to nenašel, ale zeptej se někoho od EÚ. Mně přijde logický, že když není vhodné brát z troleje v určitém místě proud v řádu stovek ampér, nebude asi vhodné do něj podobný proud cpát pod tlakem. Tobě ne? Každopádně jezdím tak, abych pod šachovnicí nerekuperoval a budu tak jezdit dál.

ml636:

Ne. Tam, kde já vídám šachovnice, tam škrtlé R není.

Zdravim , chtel bych se zeptat jak je to s posilanm sms v GSM-R , jde mi o prihlaseni vlaku do systemu tak aby mi pak mohli postavit vlakovou cestu . Jsem u CD a zatim nam o tom nikdo nic nerekl jasne jsou popky ale kdyz nekde budu kde nejsou ? V jakem tvaru se pisi a na jake cislo se posilaji nebo jak to vubec funguje . Diky.

ad Terry: pokud je mi známo, tak SMS zatím v GSM-R nejdou.

Má zde někdo zkušenosti s uchováváním těch dnešních jízdenek na termo papíru? Já se rozhodl je sbírat (mám samozřejmě i ty předchozí), ale nevím zda to má smysl. Kamarád má sbírku MHD jízdenek, kde některé již před 10 lety byly vydané na termo papíru a většina z nich je už jen čistým papírkem [sad] Jinak jsem si všiml, že na jízdenky tisknou i účtenku za použití WC (počet osob: 1, třída: - [happy]) atd, což bych rád uchoval. Zatím je mám všechny u sebe v běžné papírové dopisní obálce (chtěl jsem klasické album na fotky, ale to "průhledné" je prej měkčené PVC...). Díky.

Si to nascanuj a je po problemu.

Knedlíku už taky nikdo neříká šiška
Zásadně používám/se u nás používá šiška...

Šari: Co k tomu chcete, brambory, nebo knedlík?
Šišku!
Cože? Na šišky se běžte do lesa!

Kde jsou ty časy, kdy jsi personál menzy UPCE učil spisovnou movštinu...

A co takové erteple, šufánek, slámka aj.?

Mouka , erteple by som rozumel, ale tie ostatné už nie.

Rk kn:

Jako Slovák nevíte co to je žufaňa?

Rk_kn, nedivím se, źe Moukovi nerozumíš, kdyź on má problémy se správným psaním odposlechnutého.
Slámka by tak měla být slánka a to je solnička.
Kdyby to ale mělo být opravdu s m, pak by to bylo brčko.
Šufánek nebo i źufanek je naběračka a erteple jsou kobzole.

Slovo slámka je výraz pro brčko, stéblo slámy se v době předplastové dřív používalo i jinak než na výrobu slaměných výrobků či k podestýlce dobytka.
Ovšem v kombinaci se slánkou může vytvořit téměř absolutní rým

Priapos, Hehehe, po vašom vysvetlení už viem, čo je šufánek. Žufanku máme aj u nás, ale kobzole by som nepoznal, keby som nevedel, čo sú erteple.

K té jazykovědě - šufánek je i menší plechový kyblík na dlouhé násadě na vybírání septiku!žumpy. Pro Rk_kn - a čo je také "žufana"? Slováci v kuchyni letiště Chotusice tak nazývali velkou sběračku - "zméénáá, taniere aj druhú žufanu bohatvojhoajtvojumáriu!!!"

Nu,také si dovolím poznámku k té "jazykovědě".Šufánek je naběračka. Ten kyblík na dlouhé násadě určený vybírání politiků (pardon, hoven) z žumpy se nazývá šoufek.

A ja take este dodam z Hornacka:
žufánek = naběračka
žufan = na maltu

HK: bohatvojhoajtvojumáriu
Nojo, východ...
To je jak ta ruská glosa: Bill Gates je velmi slavný muž, ale lidé častěji hovoří o jeho matce.

JxxxL: Ten kyblík na dlouhé násadě určený k vybírání žumpy se nazývá šoufek.
Na to byl kreslenej vtip od Renčína - otec drží v ruce šoufek a říká synovi: "Toto je šoufek. Tohle jsem chtěl, abys mi přinesl. Já nevim, co vás na tý vysoký škole učej."

ad Hajnej: Predbehl si mne. Tento vtip jsem chtel take pripomenout. Je to nekdy z 80-tych let minuleho stoleti, ale stale aktualni .....

Terry: SMS o připravenosti k odjezdu se posílá takto:

A Enter.

Odešle se to samo místně příslušnému výpravčímu (tedy tomu, na kterého se dovolám tlačítkem >2<).

Když Moravák řekne v pražské hospodě, že chce slámku (brčko), tak mu donesou solničku a ještě se tváří nechápavě, proč si ten koktejl chce solit.

Dobrý den, je-li mezi Vámi někdo strojvedoucím u Regiojetu mohl by se mi prosím ozvat na email. Chtěl bych se s ním o něčem poradit.

Děkuji moc