Nevěděl by prosím někdo, jaký typ stanice (nějaké označení) jsou budovy v Jirkově, Horním Jiřetíně, Litvínově, Oseku? Kdyžtak předem děkuji

Test třaskavek u SNCB odkaz

Jezdí plecháč na Metropolu v úseku Brno - Břeclav a zpět opravdu pravidelně? Nebo jen někdy?

Mám takové dilema. Podařilo se mi konečně po dlouhé době sehnat skleněný transparent z originál čmeláka. Je však ve velmi špatném stavu:
- nápis černou barvou je pryč úplně - zmizelý, místo černé barvy je jen průhledné sklo.
- bílé pozadí je spíš tmavě šedé, poškozené a barva nebo jak tu hmotu nazvat silně pouští - stačí přejet suchým prstem a jde dolů. Připomíná spíš zaschlé "vodovky" ze zákl. školy.
Co s tím?
- Ponechat tak jak to je, ale je to fakt hnusné a každým dotykem se ničí
- Dřív než se to zničí úplně, nechat to přeměřit(rozměry a vzdálenosti písmen, aby to odpovídalo původní malbě, a nechat smýt a přestříkat. V podstatě by to bylo stejné - shodné označení, pouze obnovené.
(stejně i hliníkové odlitky se znova očišťují a přestříkávají),akorát by to už nebyla původní barva z ČKD a nemělo tu provozní "patinu".
Co myslíte, je to obnova/záchrana nebo zničení hodnoty té cedule?

Ještě mě napadá - neexistují někde ty šablony písmen a číslic?

Miropiro: Zdá se, že pravidelně, aspoň já ho tam teda vždycky viděl. V Brně přepřah za Eso. Plechy na "elitním" výkonu v dnešní době už jsou dost rarita.
Problém je, že se svojí Vmax. 120 km/h nemůže moc krátit, takže když přijede pozdě do Bratislavy, do Brna se zpoždění spíš zvýší, nebo zůstane. (osobně odpozorováno)

Podle mého nejlepší kombinace Metropolu byla z Bratislavy případně z Břeclavi (teoreticky se tak mohlo jet už z Budapešti), řada 350 až do Prahy skrz, bez přepřahu.
Tuším v roce 2010 to vozil Břeclav-Praha Taurus a od té doby Eso, letos s přepřahem až v Brně.

Zdravím, měl bych prosím nějaké dotazy.
1. Je v sobotu 6. 7. v plánu zamračená z Prahy do Tanvaldu na R 1138/1147 nebo něčem jiném, v neděli je v plánu na tradičním 1144/1149?
2. Můžu si při tom Diesel Tour 2013 eventuelně vyfotit ten vlak, když bych ho náhodou potkal, nemyslím jako předjíždět ho autem, ale kdybych zítra dopoledne byl náhodou ráno na Liberecku nebo Frýdlantsku? Nebo je i nějaký poplatek za focení.
3. Souprava na vlak R 967 Praha hl. n.-Hradec Králové hl. n. přijíždí do Prahy na jakém vlaku, je možné že je to od nějakého Luhačovického/Veselského nebo Vsetínského rychlíku? Já totiž našel v jednom voze téhle soupravy telefon a jeho majitelka mi povídala, že z toho vlaku vystupovala už v Chocni, tak by mě tak pro zajímavost zajímal oběh té soupravy a jak dlouho ten telefon sám cestoval, že jsem ho našel až já, po odjezdu z Prahy hl. n.? Bylo to v sobotu 8. 6. 2013
Děkuji Vám za případné odpovědi nebo odkazy, kde mám hledat.
Zdraví Strom

Strom: Na zelpage.cz je v sekci řazení vlaku si zadejte vlak 967 a po zobrazení řazení klikněte na vůz-otevře se další okno, kde je uvedeno z kterého vlaku vůz přešel a na který přechází. V případě vlaku 967 skutečně souprava přechází z vlaku 708 "Galán" Luhačovice 14.16-Praha hl.n. 19.15

Prosím, jak je to s Vmax u Lv, když mne "brzdí" jízdní řád, který nezná vyšší rychlost než 80km/h? Dík

Porucik:

V max je minimální rychlost vyplývající z průniku množin :

-traťová rychlost
-přechodné omezení traťové rychlosti
-omezení rychlosti návěstidlem vč přivolávací a ruční přivolávací návěsti
-rozkaz
-rychlost stanovená SJŘ
-rychlost plynoucí z některých ustanovení D2
-konstrukční rychlost vozidla

Je to jasné a není z toho úniku.

Ve druhé větě předchozího příspěvku opravte znění

"minimální rychlost vyplývající z průniku množin"

na

"nejmenší z rychlostí z následujícího přehledu"

Časová náročnost opravy je 15 sekund.

Podporučík
Max. rychlost vlaků ,tedy i Lv, je 160 km/h, pokud není omezena některým z odstavců čl.2192 a 2193.

To vše vím, mám právě problém s tím SJŘ, který v posledním vydání na změnu nemyslel...

Tak ho mějte i nadále. Ale SJŘ a jeho údaje jsou pro fíru zákonem. Tak prostě bude jezdit max. 80. Tečka.

To vše vím, mám právě problém s tím SJŘ

Ale ta lokomotiva může jet jako násled Ex a pak může jet 160 km/h.

Ale ta lokomotiva může jet jako násled Ex a pak může jet 160 km/h.

A která, prosím?
Dík za záchvat smíchu, je to prý zdravé....

Na 160 km/h mě taky žádná nenapadá, ale na 140 km/h bych věděl. 186, 189, 761.

Az se dosmejete, tak se zamyslete (jo, to boli), jestli se na nasich kolejich pohybuji jenom skopky Made in Skoda ci CKD, ci i nejake jine lokomotivy.
Co takhle rada 761? (i kdyz ta ma "jen" 140 km/h). Nebo rada 1216. A abychom nekrivdili Skodovce, tak i rada 380.
(vsechny uvedene lokomotivy jsou dostatecne obrzdeny na to, aby se nemusely plazit osmdesatkou)

Nebo rada 1216. A abychom nekrivdili Skodovce, tak i rada 380.

Ale takové lokomotivy nejezdí do Humpolce,takže ve skutečnosti neexistují.

Dotázek pro znalé:
Mohou pobíhat a vypravovat vlaky v jedné stanici dva maníci s červenou čepicí?

no, pokud vím, tak samostatně jedoucí hnací vozidlo musí mít vypnuté protismyky (pokud je jimi vystrojeno), a tedy nemůže být rozvaděč přestaven v poloze R

To M.U.: Ano, např. Nymburk.
To doplnění: Tak ho mějte i nadále. Ale SJŘ a jeho údaje jsou pro fíru zákonem. Tak prostě bude jezdit max. 80. Tečka Nebo řada 854. Jako Lv jsem musel jet 80, jako násled čahosi jsem mohl jet 120. Ale je to tak. Lv vlaky mohou stále jezdit dle SJŘ jen 80. Uvidíme, jestli se dočkáme změny v novém jízdním řádu.

M.U. Áno, môžu.
Na väčších staniciach boli dvaja vonkajší, ( ktorí majú v náplni okrem iného aj výpravu vlakov ). Napr. pred úpravou vo výprave to bolo na hlavnej st. v Bratislave, v Štúrove ale aj inde. Mali stanovištia každý na jednom zhlaví stanice. Aj v menších staniciach sa to mohlo stať pár minút napr. nastupujúci a odstupujúci pri striedaní smeny.
Mnohokrát som mal takú situáci, že aj keď bol v smenen len jeden vonkajší, a odišiel ku vzdialenému vlaku a nevrátil sa hneď, ale bolo treba vypraviť vlak na opačnom zhlaví, tak som musel zobrať červenú čiapku zo skrine, ( aj keď vo funkcii dispozičného, alebo traťového som ju nemal vytiahnutú a nepoužíval ) nasadil som si ju a išiel do koľajiska k tomu druhému vlaku. Z toho istého dôvodu sme mali vo výbave v dop. kanc. 2 denné a 2 nočné výpravky.

Na Wilsonu bývali v dávných dobách 2, možná i 3 peronní výpravčí současně... Jestli je to možné podle nového předpisu...asi ano, pokud má každý staničním řádem vymezený okruh působnosti (nástupiště nebo jejich části).

v Brně na hlavním jsou dva venkovní výpravčí

V Břeclavi taky.

Pěkný večer. Měl bych dotaz, budu stručný. Asi by se to dalo někde dohledat, ale raději se zeptám, jak to funguje v praxi. Třeba se najde někdo, kdo to praktikuje podobně.

Řekněme, že bydlím v Turnově a jsem studentem vysoké školy v Olomouci. Vlastním studentský průkaz a do školy (na kolej) se dopravuji vlakem. Nejkratší, resp. nejrychlejší cesta vede z Turnova přes Starou Paku a Jaroměř do Hradce Králové, následně do Pardubic a do Olomouce.

Můj dotaz zní:
Budu mít nárok na studentské jízdné i v případě, že z Turnova pojedu delší cestou například přes Prahu (nebo Mladou Boleslav a Kolín) a teprve z Prahy (z Kolína) následně do Olomouce? Podmínku cesty z místa bydliště do místa studia splňuji a kudy jedu je snad jedno. Nebo ne? Těžko říct.

Díky.

(Příspěvek byl editován uživatelem Yery.)

Yery

Na webu ČD je napsáno zcela jasně:

vždy směrem nejkratším nebo časově nejvýhodnějším (popř. pro část tohoto úseku při použití více dopravců) a zpět

Takže delší cestou je možne jet, pokud to je v dané sitaci nejrychlejší možné spojení. Na šotoušení po celé republice ta průkazka opravu NENÍ určena.

Prakticky mám vyzkoušenu bezproblémovou jízdu oklikou Žamberk - Týniště nad Orlicí - Choceň - Brno (to bývalo skutečně nejrychlejší)

Ve vašem případě mi IDOS ukazuje jako skoro nejrychlejší různé varianty přes Prahu (většinou tedy Bus+EC, nebo R+RJ), takže bych se toho nebál.

Na Wilsonu jsou dva peróňáci. Jeden na jihu a druhý na severu, takže tam není co řešit. A pokuď je potřeba, tak se výprava vlaku řeši na TRS z panelem A-B..

Prosím o ujištění, zda si to myslím správně.

Chceme jet jako skupina (do 10 osob) z Prahy do Klatov (161 km). Rádi bychom navštívili ještě hrad Švihov, což je zastávka Švihov u Klatov (před Klatovy). Je možné si koupit lístek do Klatov, ve Švihově vystoupit a za 2 hodiny pokračovat do Klatov?
Díky

Gapa: Je to viac ako 100km od začiatku, takže je možné prerušiť cestu. Takže si len kúpite lístok do Klatov a zo Švihova pôjdete o 2 hodiny ďalším vlakom.

Jen krátký dotaz k těm samostatným indikátorům rychlosti, články 1360 a 1361.
Jsou už někde umístěné, případně chystá se v blízké době jejich umístění?
Jsou konstruované tak, aby se případná nefunkčnost celého indikátoru nebo nějaké žárovky/led, zobrazila výpravčímu případně dispečerovi?

To jezdí Elefant z Prahy až do Lichkova? Dneska jsem se procházel okolo trati Velim - Kolín a vidím na Elefantu svítit S1 - LICHKOV

K6S310DR: Již nejméně dva jízdní řády. Bejvávalo to v určité dny rozseknuté na různé čísla ale možná si s tím Penik pohrál a udělal zobrazování konce jako Lichkov. Jelikož to jede jako S1 9325 Praha - Kolín pak jako Sp 1653 do Pardubic a pak jako OS 5019 do Ústí a následně jako Os 20009 do Lichkova. ALe jinak to navazuje a jede furt.

Následně pak vozí některé Sp Lichkov - Pardubice

(Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)

Aha, no mě to dost překvapilo.....

K6S310DR: Nebojte nebudete sám.... Mě by taky překvapilo kdybych v Lichkově viděl elefanta s nápisem S1 Praha

"Praha" jo, "S1" ne (nepředpokládám, že by Liškov byl v nějakém eSku).

Jo, bylo to tak. "S1 - LICHKOV"

Jak je to teď vůbec s AVV? Staví se vůbec? Proč třeba na nových koridorech nikde nevidím MIBy? Kde je problém?

Protiže majitel infra je SŽDC a pro toho nějaké MIBy dopravce jsou komplikace, natož aby na to přispěl.

Practicus: pokud vím, tak samostatně jedoucí hnací vozidlo musí mít vypnuté protismyky (pokud je jimi vystrojeno), a tedy nemůže být rozvaděč přestaven v poloze R
Fakt...?
A jak se to udělá třeba na 380...?

vsechny uvedene lokomotivy jsou dostatecne obrzdeny na to, aby se nemusely plazit osmdesatkou

Anebo jinak řečeno-započítává se EDB (R+E, P+E).

Poví někdo,kde končí přímé vozy z Prahy do Brna na EN Metropol?To je odpojujou v Modřicích nebo až v Břeclavi?

ad Mladějov: nevím jak 1216, ale 186, 189 a 761 mají ze 140 km/h procenta na čistý vzduch v poloze R.
Při TBZ brzdila 761 z rychlosti 120 km/h pod 500 metrů v poloze R bez EDB.

započítává se EDB (R+E, P+E)
Z jakého důvodu?


(Aneb 128/84 je 152 brzdicích procent čistě ve vzduchu...)

Mladějov: Nedávno bola vlna (v súvislosti s tou nehodou ešusu v Ústí), že sa to zas bude osádzať kvôli "zvýšeniu bezpečnosti", tak neviem či to ešte len príde, alebo to už poľavilo.

Asdf:
Aká bola vlna? Nerozumiem.

Paveldacicky: budou se odpojovat/pripojovat v modricich, kam budou dopraveny z hlavniho, resp. na hlavni

Dovolím si přidat do diskuze svůj názor. Rychlost 80km/h pro lokomotivní vlaky byla jako maximální předepsána v době, kdy se všechna hnací vozidla (čestná výjimka byla dnešní 350) z této rychlosti ,,ubrzdila" a tudíž se nemusela jejich brzdicí váha a potažmo brzdicí % při každé jízdě Lv zjišťovat a zapisovat do brzděnky. Vycházím z tehdy platných Tabulek brzdicích procent. Ty se sice od té doby změnily-zmizela tabulka pro krátké vlaky do 20 náprav-ale setrvačnost funguje nejen ve fyzice, ale i na úřadech.
Ještě bych poprosil o sdělení, kde je napsáno, že se na samostatně jedoucím hnacím vozidle musí vypínat protismyk? Nikde jsem to nenašel.

oustečák: Že pred nejakou dobou sa začala SŽDC vyjadrovať, že teda AVV a MIBy dobre, kvôli zvýšeniu bezpečnosti. Predpokladal som, že je to dočasné (zato "vlna"), a neviem, či vôbec dosiahla brehu

Mladějov: EB se započítávat nesmí.
D1 2321. ...
Při jízdě samostatných nebo spojených hnacích vozidel (kromě elektrických a motorových
jednotek) se účinek dynamické brzdy do výměry brzdící váhy nezapočítává. Uvažuje se jen hodnota
brzdící váhy pro režim R nebo P, popř. G.

Asdf:
Díky, už chápu.

Der alte Wolf:
Ještě bych poprosil o sdělení, kde je napsáno, že se na samostatně jedoucím hnacím vozidle musí vypínat protismyk? Nikde jsem to nenašel.
Esli von panáček nemá na mysli vyhlášku o solo jedoucí řadě 151 (vypínání jističe protismyků). Ale jestli se nepletu, tam už je toto opatření snad pasé díky nějaké rekonstrukci. Bohužel si nejsem 100% jist, zda na všech, už se na tuto řadu prakticky nedostanu.

Ad oustečák: Děkuji, stejnosměrky neznám a nikdy jsem na nich nejezdil.

Oldcerry- Jak je to se započítáváním EB u lok. 363.5.? Tam je účinek EDB nezávislý na trolejovém napětí,což byl důvod u předchozích řad HV k zákazu započítávání EB do celkové brzdící váhy vlaku,to kdyby došlo k výpadku napětí a EDB tím pádem odpadla.

Poví někdo,kde končí přímé vozy z Prahy do Brna na EN Metropol?To je odpojujou v Modřicích nebo až v Břeclavi?

V Modřicích a pak je stáhnou na hlavní.

Jaká je hmotnost nevystrojeného příhradového trakčního stožáru (BP, nosný)?
Díky

Jak je to se započítáváním EB u lok. 363.5?
Po včerejšku stráveném na 514 bych na nezávislost EDB na čemkoliv (nejen trolejové napětí) už nevsadil. I když, jednou mi (zas a opět) "odpadl" U2 + HV a 1. motorová skupina statečně brzdila dál Slaběji, ale jo.

bych na nezávislost EDB na čemkoliv (nejen trolejové napětí) už nevsadil

Já bych nesázel taky. Vzduch a funkční protismyky považuji za jistotu. Poserou - li se protismyky, dá se s tím ještě něco udělat. Ale s P + E, když zmizí + E a najednou máme ze 150ti procent 55 % neuděláme nic kromě modlení se.

PŠ: Asi tak. Započitatelnou EDB považuju za umělý konstrukt, když někdo potřeboval mermomocí dosáhnout velkého br%.