Co vše se musí udělat, aby byl udělen souhlas pro jízdu vlaku po nesprávné koleji? A na jakou vzdálenost se takto dá jet?

(Například současnej odjezd R a EN z Ústí nad Labem směr Praha)

Adalbertinum: Je třeba rozlišovat jízdu proti správnému směru a jízdu po nésprávné koleji.
V prvním případě postačuje otočit traťový souhlas. Ve druhém případě domluvou obou výpravčích + zpravení strojvedouího písemným rozkazem.

(Například současnej odjezd R a EN z Ústí nad Labem směr Praha).Jedná se o jízdu proti správnému směru o které se srojvůdce nezpravuje.

Pardon: Strojvůdce

ČT si všimla mého "oblíbeného" tématu, tedy CDP
Z Přerova ani slovo o jiných úsporách a racionalitách, než o úspoře výpravčích. A že před CDP bylo výpravčích v DOZ stejně jako dispečerů, jen za nižší platy, taky ani slovo. Holt, jak jednou padne politické rozhodnutí, tak jde ekonomika stranou.

Aleš_Liesk.: Máš samozřejmě pravdu. Nač já myslel při psaní?

Výčet elektronických rychloměrů použitých u ČDC doplním ještě raritou z lokomotivy 742 425-2. Tou je výrobek firmy MESIT
Taky celkem pohledný strojek Synchronizace času dle popisu:
reálný čas (základní režim displeje) – časový údaj je získáván z vlastních hodin s vysokou přesností s možností korekce času servisem nebo po vozidlové sběrnici ze zdroje jednotného času,

(Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)

Petr_Šimral- Vše záleží jaké oprávnění ta karta má,klidně z ní můžeš volat třeba i na služební mobily. Aby jsi se na ní dovolal,tak musíš mít to samé.Když víš "číslo" simky,tak se na ní dovoláš i ze svého soukromého mobilu.

Tak pro změnu jedna raritka od ČD

Pokud od některého dopravce dostanu souhlas k jízdě na stanovišti strojvedoucího, může mi tento souhlas odebrat někdo jiný? Např. DI nebo DÚ? Nebo je to jen a pouze věc dopravce?

Koukám že design Haslera se moc nezměnil od dob středověkých.

Amper: Ha, zet jedenáctku jsem nikdy nečetl. Takže proto ty mezery ve vědomostech. Pročtu, napravím...

(Příspěvek byl editován uživatelem ML636.)

Pilatus
Já myslím, že pokud ti udělí souhlas k OPRÁVNĚNÉMU pobytu na stanovišti dopravce, tak ti ho může zrušit zase jen dopravce.Tedy alespoň je-li dopravcem ČD a pobyt na stanovišti je v souladu s článkem 162 ČD D2....

Minuta sem, minuta tam, co je dneska minuta... O minutu dřívější odjezd = také o minutu dřívější příjezd.

Koukal jsem, že na terminálech MHD v Praze jdou veřejné hodiny pořád o minutu dřív, mají nějakou záhadnou synchromizaci času, stejně jako všechny časomíry spravované TSK, oproti našim palubním počítačům, zkrátka o minutu dřív.
Neříkám, že je to špatně, ale přijde to vniveč, když palubní hodiny pro cestující ukazují správně.
Anebo je správný čas TSK? Čert ví, já si řídím svoje hodinky podle autobusového času a i s drážním časem mi to sedí přesně.

Koukám že design Haslera se moc nezměnil od dob středověkých.
Nač narážíte? První Alešův snímek z toho vysvětlování ovšem vynechte.

Kolikrát mám psát, že mi to vykání na fórech irituje a nepotrpím si na něj...

Nic nic, jen takový šťouchanec to byl, že Hasler si pořád jede to svoje bez ohledu na dnešní převratné snahy výrobců o design, jenom místo tikavého strojku do těch svých stále podobných beden akorát šoupne klávesnici, displej a přidá pár diod do ciferníku a jede dál.
...Že jsou tikavé strojky na mašinách i ve 21. století je věc jiná a dejme tomu se šťouchancem podobnost čistě náhodná. Taky to má něco do sebe to tikání, natahování péra a předpis o specifickém seřizování hodin, který si už nepamatuju...

Háček je v tom, že v Alešově příspěvku není žádná fotografie přibližující bednu s klávesnicí, displejem a přidáním pár diod do ciferníku od Hasleru. Ten ciferník patří totiž tuzemské Metře Blansko. Vaše poznámka tedy měla mířit do údolí řeky Svitavy
Švýcaři mají nyní v repertoáru takovéto rychloměry.

Hloupá otázka:
Proč se na všech československých lokomotivách umisťoval rychloměr takovým způsobem, že vypadá, jako by se na něj při konstruování zapomělo? Tedy, že je to jakýsi přívěšek na středním sloupku, místo aby byl elegantně zabudovaný do přístrojové desky?
- byl moc velký?
- byl takto lépe přístupný na demontáž (pohodlnost dílen)
- nějaký jiný důvod?

byl takto lépe přístupný na demontáž} je správně, byť na některých mašinách byl zabudován do pultu.
Ono se na nich musí dělat pravidelná údržba a toto se děje výměnou za jiný a opravou/údržbou původního na dílně. Asi by nebylo praktické kvůli toho rozebírat neustále pult.

Dáno je to částečně i historicky.

Honzasl: Čiastočne kvôli údržbe, čiastočne kvôli §1 (vždycky bol takto na stĺpiku, podarilo sa to zlomiť až elektronickým rýchlomerom, ktorý na to bol už jaksi moc veľký - bavím sa o vtedajšej Metra LT - a clonil).

A důvod byl i ten, aby strojvůdce viděl na rychloměr a periferně na trať. Ono sledování rychlosti je o dost častější, než třeba v autě.

Pilatus: Oprávnění (povolení) k jízdě na stanovišti strojvedoucího je záležitostí dopravce. Záležitostí pro DI (DÚ) by se to stalo v případě, kdyby osoba bez platného průkazu způsobilosti k řízení řídila hnací vozidlo.

Honzasl: v ČKD byl montován rychloměr do pultu už od dob prototypů T478.1, tedy někdy od poloviny šedesátých let, tudíž bych rozhodně nepsal "na všech československých lokomotivách".
Nejbizarnější pozici měl rychloměr na motorových vozech 842 - na boční stěně vpravo za stahovacím oknem. Do úzkého pultu se totiž klasický rychloměr nevešel, proto strojvedoucí měl před sebou jen malý ukazatel rychlosti a registrační rychloměr visel na boční stěně jako babiččiny kukačky zcela mimo zorné pole strojvedoucího. Později byly na kvatra dosazovány rozměrově menší elektronické rychloměry a ty už se vešly na klasické místo před fíru.

Ohl: Ono se na nich musí dělat pravidelná údržba a toto se děje výměnou za jiný a opravou/údržbou původního na dílně.
Oč je složitější demontáž rychloměru z pultu 754 proti sloupku třeba x63? Navíc k opravě výměnou za jiný kus dochází zřídkakdy a většinou rychloměry vydrží na jedné loko "od dílen do dílen".

Němec z Ova: Chybka se vloudila, hážu to do Svitavy. Ono to není Haslerovo...

--------------
Jinak, když už jsem tu načal ty tikavé strojky, věděl by někdo o nějakém odkazu někam, kde bych našel rozkreslený a rozepsaný vnitřek původního mechanického Haslera, jestli vůbec existuje? Nemůžu nic najít.
Například bych z toho mohl vyčíhat, proč byla změna rychlosti skoková a ne plynulá, čím to bylo způsobené, jak se ovládá počátek posuvu proužku atd. atd.
Na jednom starším instruktážním videu z Krysy, měly ty krysí Haslery podle mého názoru dost nepřehledně odstupňovanou stupnici rychlosti a za jízdy ty skoky rafičky byly pokud vím snad o 10 km/h i víc... Dělaly to všechny?
To snad by v dnešní době museli být všichni fírové bez prémií kvůli nepřesnému dodržování rychlosti, protože jednoduše nešlo jet přesně pod hranicí maximální povolené.

...To mi připomíná rychloměry co se teď začaly vyskytovat jako náhrady v autobusech DP. Ani nevím který šmudla to vyrábí, ale začněme velmi nepříjemným podsvícením pomocí bílých diod a při každém rozjezdu nejdřív začne ručka škubat 0-40-0-60-30-0-20-60 a cca od nějakých 20 km/h se zapevní a začne ukazovat správně. Vyhodit ten verk.

(Příspěvek byl editován uživatelem ML636.)

Sapér Vodička: Na TU47 je registrační rychloměr na mezistěně u stropu (tedy fíra by si musel stoupnout a otočit hlavu o 180°).

Na lok ř.731 je to taky dílo. Při výměně proužku aby si lidé menší 170cm brali štafle,ze to chytráci nevrazili rovnou na výše zmiňovaný strop.
Zato návěstní opakovač VZ má strojvedoucí přímo před rypákem,ve tmě taky parádně oslňuje,přitom na jeho místě by bylo místo pro rychloměr jako stvořené....

Valis88 : (Neděle, 19. května 2013 - 14:03:34 ) a co se stane podle zákona, když dopravce tuhle povinnost nesplní.
Dopravce „povinnost" vyřeší tak, že tu OOSPO prostě s ohledem na NAD na trati vůbec k přepravě nepřijme, resp. ten nepotvrdí požadavek na přepravu ... (z webu ČD ....Pokud se cestující na vozíku rozhodne cestovat bez předchozí objednávky, zajistíme jeho přepravu podle okamžitých provozních podmínek, pokud tomu nebrání vážné překážky.) Tou vážnou překážkou NAD nepochybně je ...

V sobotu (25.05.2013) jsem se svezl motorákem německého dopravce AGILIS, provozuje vozidla RS1. V jejich informačním materiálu jsem se dočetl, že přeprava vozíčkáře musí být ohlášena na příslušnou zákaznickou linku nejméně s týdenním předstihem ... přitom všechny RS1 jsou vybaveny zařízením pro přepravu vozíčkářů, pokud vlak nejede po trati, kde jsou nástupiště

Objednací lhůty ČD jsou kratší ...

MZ
Jsem potěšen,že služby ČD jsou více "IN". Přitom většina německých štrůdlů má mechanickou plošinu ovládanou jedním tlačítkem, ne stavebnici jako u nás.

Milí "kolegové", asi nejste u dráhy moc dlouho, když vám vadí kraviny jako umístění rychloměrů či "šajny", které hází. Když pominu období páry, na kterých jsem měl chvíli tu čest házet uhlí do pece,byly i mašinky ,třeba T 435, T458 a další, které jezdily tam a zpátky a měly, světe, div se, jen jeden tachometr.Člověk musel čumět na trať a zároveň zpátky, aby ho technik, který neměl nic jiného na práci než rozbor proužků,nevyhodnotil na stržení prémií.Máte pravdu, v dnešní době jsou jiné možnosti, mně třeba vadí, když si potmě na Štrougalovi ztlumím jas kontrolek a pak nevidím na manometr tlaku vzduchu....

Jirkaxxxl- Lok.ř. T435 a T458 nebyly z výroby vybaveny VZ (na některých byly v 90.létech kdy se začínalo "šetřit" dosazeny dodatečně) tudíž při traťových výkonech bylo nutno jezdit s pomocníkem. Tím samozřejmě nechci říct že jeden čuměl na štreku a druhý na budíky potažmo na rychloměr,tím bylo míněno že tenkrát bylo na všechno víc lidí,víc času,větší pohoda,méně stresu....
Prostě nebylo třeba jezdit nadoraz aby se dodržely jízdní doby a ostré obraty HV jak je tomu dnes,tak si tenkrát člověk nemusel tu rychlost dvakrát tolik hlídat,nebyl důvod ji překračovat....
Já sice na párách nejezdil a uhlí do pece neházel,přesto ale už nejsem žádný ucho a na dráze už nějaký ten pátek pamatuju i když na to možná nevypadám.

novotny
No, když už jsi to načal, s pomocníkem se bez VZ všude nejezdilo,stačil tehdy i vlakvedoucí na stanovišti (u nákladů).S rychloměry to nemá co dělat,karkulka neměla VZ ani KBS a měla rychloměry dva. Jinak nevím,jak jsi dospěl k tomu,že jsi nemusel tehdy jezdit ,jak píšeš,"nadoraz", když jsi chtěl dodržovat jízdní doby.

Ony tenkrát ani ty jízdní doby nebyly tak nadupaný,jednou jsem si vyzkoušel co to obnáší jet nadoraz s rychlíkem do Č.Třebové. Z Blanska načas,v Letovicích příjezd 6minut s náskokem. A to je pár kiláků....
A bavili jsme se o jízdě s rychloměrem za zády (T435,T458). Pokud vím tak takové stroje se nenasazovaly na vlaky na kterých by bylo co honit. U nás na dolním jezdily pouze na zálohách,občas podle potřeby na pracovní vlaky nebo přetahy o výlukách. Možná ještě tak na postrk manipuláku....

Jirkaxxxl: Mne, jako "začínající" ucho, v poslední době nemile zaskočilo "osvětlení přístrojů" na lokomotivě řady 181. Po jeho rozsvícení jsem v čelním okně zřetelně viděl linii ustupujících vlasů z mého čela
Proto si příště na jedničkového šestikoláka vezmu pudr pro zamezení odlesků nebo kolegou Kilofokem doporučenou kšiltovku.
Jinak s umístěním rychloměrů a návěstních opakovačů problém nemám. To spíše s manometry na řadě 122. Proč je tehdy Škodovka montovala k pravému uchu?

novotny: Přijeď se podívat na ostravské 731. U těch bývá někdy problém vidět světla návěstního opakovače v noci. Ve dne (a odcloněných čočkách) takřka nemožné. osvětlení přístrojů

Sapér: podobně jako na 842 byl mech. reg. rychloměr umístěný i na 830 a v pultu byl rychloměr elektrický.
Mmch, elektrický rychloměr na 842 bych nepovažoval za "malý".

ML: princip činnosti Haslera se dám (snad během dne či zítra), musím to nejprve sepsat :-)
Ale je to zajímavé řešení - jakýsi mechanický počítač :-)

ML636: věděl by někdo o nějakém odkazu někam, kde bych našel rozkreslený a rozepsaný vnitřek původního mechanického Haslera
Já zažil origo vysvětlení od ing. Hály na ČVUT. Pamatuju si to dodnes, ale písemně to nemám.

proč byla změna rychlosti skoková a ne plynulá, čím to bylo způsobené
Jádrem rychloměru je hodinový strojek (neplést s hodinama) natahovaný od vstupu přes třecí spojku, aby dokázal jít už při malé rychlosti. Ten ovládá dva elementy: spojku mezi vstupem a integrátorem, a dvě brzdy - jednu držící integrátor v poloze kam došel a druhou držící ručičku v té poloze, kde zrovna je (obě jsou momentově slabší, než spojka pohonu, ale silnější, než vratné pružiny).
V první fázi měřicího cyklu sepne spojku a integrátor naintegruje rychlost za daný čas (tedy přesněji otáčky na úhel). Pokud rychlost stoupá, pak v závěru integrace popostrčí ručičku směrem nahoru. Na konci integrace se vypne spojka, ale obě brzdy zůstávají zabrzděny. Pak je na chvíli odbrzděna ručička a při poklesu rychlosti ji stáhne vratná pružina na novou nižší hodnotu. Pak se ručička znova zabrzdí a odbrzdí se integrátor, čímž ho jeho vratná pružina vynuluje. No a může začít další měřicí cyklus a tak furt dokola.

No tak Hajnej to napsal za mě :-)
Jen doplním trochu konkrétna - pokud se (teoreticky) jede maximální rychlostí, jakou rychloměr umí zobrazit, tak za tu dobu integrace se integrátor otočí z nulové polohy do maximální (tj. asi 270°).
Pokud se jede poloviční rychlostí, tak se integrátor za (tu samou) dobu integrace otočí o půlku rozsahu stupnice, tj. asi 135°.
Byla-li předchozí zobrazovaná rychlost menší, třeba odpovídající úhlu 130°, tak v poslední fázi (otáčení integrátoru mezi 130 a 135° výchylky) bere integrátor "s sebou" i ručičku a postrčí ji tedy ze 130 na 135. Pokud byla předchozí zobrazovaná rychlost vyšší, třeba odpovídající 140°, tak po dokončení integrace a odbrzdění ručičky se tato (působením vratné pružiny) vrátí ze 140° na 135°, kde její další pokles zastaví integrátor.

Jásno?

Ja bych jen doplnil, ze cim rychleji se jede, tak tim vic prouzku to odmota.

Agent
Tak to jsem nevěděl.Myslel jsem,že proužek se odmotává podle ujeté dráhy, ne podle rychlosti

Jirkaxxxl: Ani jedno, ani druhý. Proužek se odmotává v závislosti na čase (jsou dvě různé rychlosti).

Agent: to není úplně přesně - posun proužku je odvozen od ujeté dráhy (aby se daly kontrolovat pomalé pomocí jednoduché šablony), takže délka odmotaného proužku odpovídá proběhu vozidla za šichtu.
Vztah k času (aby to měl ML úplné) se tam dělá pomocí "čáry zmijovky" , která přejede jakousi "notovou osnovu" (s 11 linkama) od jednoho kraje k druhému za 10 minut. Každou celou se tam navíc vyrazí číslicový údaj hodiny (asi jako když si na orienťáku pícháš kontrolu). Ty hodiny přitom ten proužek taky pomalu posunujou, aby se při stání ta zmijovka nečmárala a ty číslice nepíchaly přes sebe.

Mikulda: Hasler i Metra teda rozhodně posouvá podle dráhy s pouze pomocným posuvem v čase.

(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)

Mmch teď jsem si vzpomněl, jak jsem jednou vytočil na fyzikálních laborkách jednoho asáka do běla - chtěl bejt při planimetrování didakticky názornej a tak se mě zeptal, co bych získal, kdybych tím planimetrem změřil plochu pod průběhem rychlosti. No a já mu odpověděl, že nesmysl.

Ja taky nepisu, ze je to v zavislosti na rychlosti Ale abych dojel dal, musim jet i rychleji, ne ?

Agent: To bys musel napsat, že čím jedeš rychleji, tím rychleji se to odmotává, nebo (totéž poněkud kostrbatěji) že se odmotá víc proužku za jednotku času...

No hlavne ze se konecne nejak shodnem

Tak nějak jste zapomněli na to, jak daleko jsou od sebe vzdáleny dvě dírky při okraji proužku. Pak by to odmotávání bylo jasné.

Mají rychlíky z Olomouce, příp. z Bohumína do Brna mezi Vyškovem a Brnem hl.n. někde pobyt z dopravních důvodů? Totéž prosím pro opačný směr. Děkuji.

Bohumíny se křižují v Rousínově - Pobyt by měl mít směr od Brna

Ve směru Bohumín v Rousínově (křižování).
Ve směru Brno (od Bohumína) v Černovicích (ve špičce). Tam nevím, z jakého je to důvodu. Třeba někdo doplní.

Mikulda
Jirkaxxxl: Ani jedno, ani druhý. Proužek se odmotává v závislosti na čase (jsou dvě různé rychlosti).
===============
Ani jedno ani druhý? To, co píšeš, platí jen když mašinka stojí.

1) Budou všechny rychlíky Olomouc - Brno a Bohumín - Brno a zpět jezdit přes Slatinu i po ukončení výluky na trati přes Újezd u Brna nebo se sem některý z rychlíků vrátí?

2) Jezdí nějaký vlak osobní dopravy pravidelně Drahotušskou spojkou nebo to jsou výjimky? Spíš připadá v úvahu směr z Hranic na Moravě do Lipníka nad Bečvou než opačně.

Díky.

Pilatus:
1) Tade ešte v súčasnosti nejaký rýchlik jazdí? Myslel som, že cez Slatinu už jazdia nejaký rok úplne všetky.
2) Čo som si všimol, jazdievajú tade osobáky

Přes Sokolnice jsou v tomto GVD trasovány pouze Sp 1638, R 936, R 1402, R 1438.

Od Bohumína to už několik let jezdí všechno přes Slatinu..

ad 1) Je pravda, že podle JŘ by všechny rychlíky měly jezdit přes Slatinu. Že to už trvá několik let jsem nevěděl. OK, zeptám se jinak: Není na letní prázdniny plánovaná nějaká výluka, která by donutila rychlíky jezdit odklonem přes Újezd?

ad 2) Ty osobáky jsou pravidlo nebo výjimka? Asi to všechno budou jednotky ř. 460, že? Já si aspoň nevzpomínám, že bych na této trati viděl na osobáku klasickou soupravu.

Mouka: díky za doplnění.

pilatus : olomoucký rychlíky v Blažovicích 3 min

Pilatus- zatím to vypadá tak, že o prázdninách bude výluka, která donutí všechny vlaky NEJEZDIT přes Újezd. Ovšem podle tohgo, co se teď děje na trati 300 v úseku Holubice- Brno hl.n., už si tolik jistý nejsem.

Jinak sice podle JŘ má jezdit opravdu jen těch pár vlaků, co uvedl Mouka, ale realita je trochu jiná (aneb už bych se měl konečně přestěhovat do nového obydlí, kde u čaje v kuchyni vidím celý provoz na trati 300 v daném úseku). Těch krychlíků reálně jezdí víc. Pravda, pokud není mimořádnost, tak pouze ve směru od Vyškova.
Zkusím potom poreferovat.

22michal: Ovšem podle tohgo, co se teď děje na trati 300 v úseku Holubice- Brno hl.n., už si tolik jistý nejsem.

Cos tím chtěl říct? Že těch rychlíků přes Sokolnice může být víc?

Zeptám se ještě jinak. Pro mou cestu do Brna připadají v úvahu reálně jen R 830, R 932, R 732, R 832, R 900 a R 734. Dá se čekat, že některý z nich v reálu pojede přes Sokolnice? Teď mě chvíli nezajímá, co píše JŘ, ale jaká je realita.

Pokud nebude nějaká mimořádnost, tak pravděpodobnost průjezdu přes Sokolnice je dost minimální s vyjímkou pravidelných výše vypsaných vlaků.
Ale někdy se stává, že když má Sp na Vláře sekeru, tak pustí Olomoučák přes Sokolnice, nebo při zpoždění od Brna, když se třefí do toho jednoho místa, kdy se tudy dá bez velkého omezení ostatního projet. Ale u Olomouců to moc nehrozí díky 15minutovém pobytu v Brně.

Jinak co se proslýchá, tak přes prázdniny prý nepojede vůbec žádný rychlík do Brna, neboť výluka Brno - Nezamyslice? Snad 3 měsíce (JPP)

Kdyžtak to jsou jednotky ř. 560.
460 jsou stejnosměrné.

22 michal: ono od té půlky července do půlky srpna nepojede na přerovské od Holubic po Přerov vůbec nic , taky dlouhodobá výluka současně s výlukou na hlavním

Pilatus: jedině v sobotu nebo nedělu , jinak ne