Nevěděl by někdo místo nehody stroje 365.017???

Q Chrást u Plzně viz odkaz :
odkaz na nehodu

Pavel r: Díky moc, zase jedny fotky určeny... Jinak fotek nehod mám více, ještě něco přihodím. Prozatím foto ze zájezdu ouředníků ČSD po Evropě na trase Plzeň-Bělehrad-Atény-Niš-Sofie-Istanbul....

Mám k té nehodě sérii asi 10 fotografií, jen jsem ve fázi stěhování...

Tři tovární fotky ČKD Praha. U dvou si myslím, že to jsou Vršovice. Datovat nedokážu....

Zdepa 1507: Přesně taková vložená návěstidla jako na prvním snímku byla desítky let v Žamberku u všech tří dopravních kolejí před letohradským zhlavím. Odjezdová mechanika (jedna skupinová) byla "za rohem" a nebylo na ni vidět. Třeba někdo místní (alfe, jsi tam někde?) ví, kdy tam ta světla byla nainstalována. Já je pamatuju ještě jako předškolák, tj. určitě před rokem 1960. A po r. 1990 tam ještě byla taky.

Hank: Nechci nějak zasahovat do vašich vzpomínek, ale přesně taková vložená návěstidla v Žamberku nebyla. Jako vložená byla použita návěstidla "lehké stavby" typu ESP (jako jsou dodnes v Bubnech). Odjezdová nebyla mechnická ale světelná opět typu ČKD/ESP, podobná tomu jako na prvním snímku (svítilnová deska byla oválná z obou stran). Elektrodynamické SZZ (dle závěrové tabulky) bylo instalováno v letech 1955/56.

pepa_l 2663: Děkuji za upřesnění, paměť je mrcha, i když o té mechanice jsem byl přesvědčený na 100%... a rozdíl mezi těmi dvěma druhy světelných zřejmě na pohled moc znatelný nebude, nebo...? A když už jsme u toho, jaké tedy bylo v Žamberku v 60. letech kompletní osazení stanice návěstidly? A jak to tam vypadá teď?

V Žamberku byla tato vložená návěstidla:



Uspořádání bylo klasické, tj: předvěsti, vjezdová, odjezdová (skupinová za krajní výhybkou) a vložená návěstidla u každé koleje. V současnosti je v Žamberku elektronické stavědlo K2002 ovládané z JOP, tj. odjezdová návěstidla u každé koleje a seřaďovací dle dispozice kolejiště.

Pepa_l 2664: A ta vložená byla i ve směru na Litice? Já bych řekl, že ne, ale už jsem tu předvedl, jak se mýlím... Skupinové odjezdové na Litice bylo taky světelné? A vjezdové byly v té době mechaniky? Pořád se ptám na období (zhruba) 1955 - 1970.

A ještě: Jaký význam (jestli nějaký) má různý tvar těch návěstidlových desek ESP (zaoblení, různé počty hran...)?

Možná se ptám blbě, ale já jsem je jinde než v tom Žamberku (ještě v dětském a dorosteneckém věku) neviděl a když jsem později (po roce 1986) měl jako vlečkař zkoušky z D1 a D2, tak zrovna tohle nás neučili, možná proto, že tam (Brno a okolí) tehdy tato návěstidla nebyla. (Nebo jsem o nich aspoň nevěděl.)

Hank: Všechna návěstidla byla světelná a vložená byla na obou zhlaví. Tvar návěstních desek rozlišoval druh (určení) návěstidla, ovšem jen do roku 1954. Pak už se to nerozlišovalo.

Hanku zdravím!Práce je moc a zde se poslední dobou nicmoc neprobírá k čemu bych měl co říct..Pepa jako místní znalec a vzděláním odborníkto má najeté..já si pamatuji už jen to co sem dal Pepa na fotce..Mě by zajímala historie návěstidel Litic n.O.Nic,ať to tu neplevelím..

Foto od Turista 760

Nevíte někdo, co,kdo a kde je to focené? Je to z pozůstalosti po otci, který žil dlouho v Křemži a V ČB ...

přefoceno

Pepa rákos: no, na Šumavě bylo lesních železniček zřejmě více (možná bych se optal i ve vlákně úzkých), ale asi nejznámější (a možná i nejdelší) vycházela z nákladiště Zbytiny na trati Číčenice - Volary. Její mapku jsem bohužel nikde nenašel, ale stručná historie je např. zde. Snad alespoň trochu pomohu při identifikaci.

Pene - díky, ale jak jsem psal, foto je Turisty 760 a já to pouze přefotil a dal na net ... Dostal jsem pouze tuto fotku ....
Zbytiny - díky za připomenutí ...

Ta šumavská LŽ začínala na překladišti u nynější zastávky Spálenec, z této úzkokolejky ale fotka nejspíš nepochází.

Zdepa - Tři tovární fotky ČKD Praha. U dvou si myslím, že to jsou Vršovice.

Jo, jsou to Vršovice. Myslím si, že tato (tehdy) moderní světelná návěstidla zde byla instalována někdy v těsně předválečné až válečné době v souvislosti s napojením druhého Vinohradského tunelu, stejně jako na jižním zhlaví Hlaváku.

Ovšem kde je ta předvěst by mě zajímalo. Vypadá to jak nějaké ostrovní nástupiště někde v zářezu?? Plzeň-Říšské předměstí??

Zdepa, McBain:
Tři tovární fotky ČKD Praha. U dvou si myslím, že to jsou Vršovice.


Nemůže se podle stoupání koleje jednat o spojku Masaryčka - Hlavní někde v prostoru za depem Masaryčky?

Je zajímavé číslování návěstidel (V a VI Vršovice) a toto poslední VIII.

McBain: Říšské (jižní) to zřejmě nebude. Na to je ten zářez v pozadí příliš nízký...

AD ZR: mohla by to být klidně zastávka Královské Vinohrady s předvěstí do Vršovic.

mohla by to být klidně zastávka Královské Vinohrady s předvěstí do Vršovic

To mě taky napadlo (ta Plzeň je asi blbost), ale taky mi to nějak úplně nehraje. I když to vypadá dost pravděpodobně, i to číslování tomu nasvědčuje.

Tak nevím .

Pokud by to byly ty Vinohrady, tak by to ale znamenalo, že ta světelná návěstidla tam byla už dřív, než došlo k zaústění 2. Vinohradského tunelu.

Zdravím,měl bych prosbu,nemáte někdo náhodou nějaké fotky Žst.Bruntál kolem roku 2000?
Děkuji moc

McB, Zdepa
První dvě fotky z Vršovic s Gröbeho vilou a s původní (částečně už zbouranou) zástavbou Otakarovy ulice jsou otištěné v předpise D1 Návěstní předpisy, vydaném v roce 1940. Jsou tam do nich dokresleny příklady návěstí "stůj", "volno směrem rovným", "volno na první odbočující trať" a "volno na druhou odbočující trať". Volno ještě značí bílá, výstrahu pak zelená.
U třetího snímku pro porovnání nádraží Praha-Královské Vinohrady ze strany ulice. Světlý objekt nejblíže tunelu u budějovického nástupiště by mohl být týž, na němž visí předvěst:

Pěkné snímky

K. A. F.: moc pěkná pohlednice. Jsem ani netušil, jak pěkná ta zastávka kdysi byla. Že tam bylo takové monstr nástupiště až přes most nad ulicí jsem také nevěděl. Díky za ni.

K.A.F. - U třetího snímku pro porovnání nádraží Praha-Královské Vinohrady ze strany ulice. Světlý objekt nejblíže tunelu u budějovického nástupiště by mohl být týž, na němž visí předvěst:

Jo, to asi bude ono. Pro srovnání fotka z roku 1940, z knihy Protektorát Čechy a Morava v obrazech:



Je vidět, že v té době už tam po zářezu nebylo ani památky, tzn. že tovární fotka předvěsti musí být starší.

Pene - Jsem ani netušil, jak pěkná ta zastávka kdysi byla. Že tam bylo takové monstr nástupiště až přes most nad ulicí jsem také nevěděl.

Jo, taky mě to onehdá překvapilo, když jsem na podobné fotky narazil.

První dvě fotky z Vršovic s Gröbeho vilou a s původní (částečně už zbouranou) zástavbou Otakarovy ulice jsou otištěné v předpise D1 Návěstní předpisy, vydaném v roce 1940. Jsou tam do nich dokresleny příklady návěstí "stůj", "volno směrem rovným", "volno na první odbočující trať" a "volno na druhou odbočující trať". Volno ještě značí bílá, výstrahu pak zelená.

Nemáš to k dispozici? Tutově vím, že jsem tohle už někde viděl, ale nemůžu to najít.

U třetího snímku pro porovnání nádraží Praha-Královské Vinohrady ze strany ulice.

- nádraží se až do svého konce jmenovalo jen Královské Vinohrady. Všechna pražská "předměstská" nádraží nesla název bez "Praha-" až někdy do let 2. světové války, "Praha-" bylo snad jen Wilsonovo a Masarykovo nádraží.

Mmch. zánik Vinohrad je taky menší záhada, v jř. 1940/1941 už uvedeny nejsou. Přitom se všude uvádí, že zanikly až s tunely v roce 1944.

Jsem si kdysi nevím už odkud nakopíroval o Král.Vinohradech text:

V souvislosti se stavbou druhého a třetího vinohradského tunelu byla stanice v roce 1944 při otevření druhého tunelu zrušena. Vlaky zde přestaly zastavovat 1. června, 3. července 1944 pak byla stanice zrušena. Podle Novin Prahy 2 sloužila zastávka jednosměrně pro vlaky směrem z Prahy do Berouna až do 60. let

byla stanice v roce 1944 při otevření druhého tunelu zrušena

Tyto údaje znám taky, ale právě proto mi není jasné, proč není zastávka už uvedena v JŘ 1940/1941, a to ani ve směru Benešov, ani Beroun.

McB
Název: jasně, fotka se státním prezidentem je pěkný důkaz. Focené je to v místě, kde býval přejezd, než (asi jako investici vyvolanou těmi tunely) postavili dolní konec Perucké.
K protektorátní D1 mi napiš mail.

Podle Steita měly portály Vinohradských tunelů vypadat takhle:

Jižní portál třetího tunelu měl být o 7 m výše, což při nevelkém nadloží a zástavbě nad 2.+3. tunelem (nad nejstarším 1. tunelem je Londýnská ulice) bylo odvážné.

K. A. F. Toto uspořádání prosazovala protektorátní správa, za účelem plánovaného mimoúrovňového vršovického mostního rozpletu, který měl umožňovat odjezd libovolným směrem z libovolného nástupiště. Už tehdy se uvažovalo o výstavbě třetího oblouku odbavovací haly a nového napojení od Libně. Zdroj info, vedení firmy Dr. Ing. Karel Skorkovský, která tehdy zajišťovala opravu a dostavbu vinohradských tunelů.
Hezký den Všem!

Polabský
Chápu dobře, že z třetího tunelu se mělo dát dojet i na Smíchov?

McB není zastávka už uvedena v JŘ 1940/1941
Kursbuch 1941 Sommerausgabe


Kursbuch 1941/42 Winterausgabe


Kursbuch 1943

www.deutsches-kursbuch.de

Na začátku války (a možná i dříve) bylo sice Král. Vinohrady, Hostivař a další, ale Praha-Smíchov a Praha-Vršovice. Podobně nepravidelné je to na ostatních pražských tratích.
Vinohradská zastávka se přeci jen dožila rozšíření názvu na Prag-Kgl. Weinberge/Praha-Král. Vinohrady. Ještě v JŘ 1943 zde dokonce končily a začínaly vlaky vranské a benešovské trati, ty podle pobytů (pochopitelně) nepřepřahaly ve Vršovicích a možná se právě jich týkal odjezd na jinou odbočující trať - do šturcu k zastávce. Za pozornost stojí i využití trati Libeň - Malešice - Hostivař (ve své jižní půlce dokončené r. 1941) jedním párem rychlíků v roce 1943.

K. A. F.: Ano, přesně tak. Bylo to myšleno tak, že v těsné blízkosti vršovických portálů vznikne smíšená ŽB a částečně ocelová mostní konstrukce. Ta umožní odjezd vlaků, hlavně rychlíků, i z plánované třetí haly hlavního nádraží i na Smíchov. Tím bude možno zvýšit frekvenci dopravy. I zřejmě částečně proto se stavba III. tunelu mírně zpožďovala a později byla zastavena. Ale to už je jiná etapa.
Jen jako kuriozitu mohu doplnit, že při rekonstrukci I. tunelu byly překročeny plánované objemy prací, protože původní tunel byl značně ošizen. Jednalo se o nevyplněné prostory nadvýlomů atp.
Hezký večer.

K.A.F, Polabský - Jižní portál třetího tunelu měl být o 7 m výše, což při nevelkém nadloží a zástavbě nad 2.+3. tunelem (nad nejstarším 1. tunelem je Londýnská ulice) bylo odvážné.

Toto uspořádání prosazovala protektorátní správa, za účelem plánovaného mimoúrovňového vršovického mostního rozpletu

Tak to celkem , o tom jsem neměl ani tušení. Mám pocit, že tehdejší různé akce přestavby pražského uzlu ještě skrývají různá tajemství. Jako třeba přesmyk Hostivař - Uhříněves, druhá kolej Libeň - Vítkov atd...

K.A.F. - není zastávka už uvedena v JŘ 1940/1941
Kursbuch 1941 Sommerausgabe

Tak to je zajímavé, zřejmě jen chyba v mém JŘ 1940/1941.

Na začátku války (a možná i dříve) bylo sice Král. Vinohrady, Hostivař a další, ale Praha-Smíchov a Praha-Vršovice.

To souhlasí, k přejmenování většiny nádraží (nevím, proč ne všech) mělo dojít snad v roce 1941.

adK.A.F./Polabský/McBain:
Praha-Královské Vinhrady
1.10.1888 Královské Vinohrady;zast
-----1923 žst.
.............zast.
4.5.1942 Praha-Královské Vinohrady
3.7.1944 zrušena

Poznámky:
1.Statut žst.dle výnosů ministerstva železnic z 20.4.1923 a 18.8.1923(VŽP23/39-40:203).Změněna na samostatnou žst. s nezměněnou výpravní působností,měla však provozní charakter zastávky.
2.V roce 1911 postavena nová výpravní budova,dodnes zachováná.
3.Zánik v souvislosti s aktivováním druhého vinohradského tunelu a patrně i následující přestavbou prvního.


Praha-Hostivař
14.12.1871 Hostivař osobní zastávka
......1882 žst
4.5.1942 Praha-Hostivař

ad K.A.F.: Ony Královské Vinohrady byly nejdříve samostatným městem, k jejich připojení k Praze došlo vlastně až za Československé republiky, počátkem 20. let - tzv. vznik Velké Prahy. Podobně např. Žižkov.

Ony Královské Vinohrady byly nejdříve samostatným městem, k jejich připojení k Praze došlo vlastně až za Československé republiky, počátkem 20. let - tzv. vznik Velké Prahy. Podobně např. Žižkov.

Tak samozřejmě. Navíc Královské Vinohrady, Žižkov, Karlín a Smíchov byla i města okresní. Což ovšem s pojmenováním/přejmenováním místních nádraží až za války příliš nesouvisí.

McB
Ve zvláštním čísle Železnice k 150 letům železnic v Praze jsem našel, že s těmi názvy objevuju objevené :-/ Máš pravdu, před válkou obsahovaly jméno města jen názvy stanic Praha Wils. n., Praha Mas. n., Praha Denis. n., navíc nákl. Praha-Holešovice veřejná skladiště a nákl. Praha-Žižkov. První vlna doplňování názvu města přišla 6. 5. 1941 (Bubny, Bubny jatky, Dejvice, nákl. Holešovice překladiště, Libeň horní n. Libeň dolní n., Smíchov, nákl. Strašnice, Vršovice, Vysočany), zbytek stanic a zastávek následoval s ročním zpožděním 4. 5. 1942 a jediná Liboc přišla na řadu až po válce (25. 3. 1946).

Polabský
Děkuji za velmi zajímavé informace.

McBain
K Velké Praze v roce 1922 patřil ještě okres Zbraslavský (část Modřan a Malá Chuchle).
Můžete mě na můj mail poslat Vaší mailovou adresu. Potřebuji se poradit. Díky.

K fotografiím světelných návěstidel ČKD, které jsem zde "pověsil" jen drobná poznámka. V roce 1937 řešilo ČKD možnost umístění svých světelných návěstidel ve stánku ČSD na Pražských vzorkových veletrzích. To by odpovídalo užívání před uvedenou akcí "ve vší spokojenosti"....

Zaniklý starý Most, pohlednice z roku 1900.

K.A.F, Polabský - Jižní portál třetího tunelu měl být o 7 m výše, což při nevelkém nadloží a zástavbě nad 2.+3. tunelem (nad nejstarším 1. tunelem je Londýnská ulice) bylo odvážné.

Toto uspořádání prosazovala protektorátní správa, za účelem plánovaného mimoúrovňového vršovického mostního rozpletu

Tak to celkem , o tom jsem neměl ani tušení. Mám pocit, že tehdejší různé akce přestavby pražského uzlu ještě skrývají různá tajemství. Jako třeba přesmyk Hostivař - Uhříněves, druhá kolej Libeň - Vítkov atd...

- - - -
Ono to bylo trochu jinak - totiž ten třetí tunel se měl stavět jako druhý a už asi o 20 let dříve, než zde vznikla nějaká Protektorátní správa.

Alf:
Váš dotaz, ohledně žst. Litice. n. Orl. (16.7.2013).
Původně v Liticích bylo stejné SZZ jako donedávna v sousedním Potštejně, tzn. skříňka s klíči v DK a na stavědlech a kozlík pro obsluhu mechanik (zpočátku pouze vjezdů a předvěstí)-tedy návěstidla nezávislá na výměnách. Odjezdová návěstidla byla dobudována až v roce 1942/43.
Na přelomu let 1955/56 byla od Žamberka i od Potštejna instalována světelná vjezdová návěstidla a předvěsti typu ESP (stejná jako v Žamberku). Důvod instalace byl podle mého názoru ten, že se i původně zde nejspíš plánovala elektrodynamika. Jiní tvrdí že to bylo z důvodu rozhledových poměrů.
V roce 1961 zde bylo nainstalováno ústřední elektromechanické stavědlo doplněné výzisky z nějakého stavědla německého typu, nejspíš už i s EMZ. Mimo to zde byla doplněna i odjezdová návěstidla (ESP58) a bylo zrekonstruováno stavědlo II. Nejspíš v 70.letech byly vyměněny obě trpasličí návěstidla za typ AŽD70.
V roce 1994 bylo ústřední stavědlo v DK vyměněno za mechanické, přičemž byla zrušeno stavědlo II. a vyměněny vjezdová návěstidla i předvěsti za typ AŽD70.

U58 - Ono to bylo trochu jinak - totiž ten třetí tunel se měl stavět jako druhý a už asi o 20 let dříve, než zde vznikla nějaká Protektorátní správa.

To mi nedává moc smysl.

McBain č.22062 – tam vy píšete o třetím tunelu. Zde měl být tunel druhý, s tou výškou jak je psáno. O tunelech se pak na MŽ vedla debata zda budou obousměrné nebo jednosměrné

Zde měl být tunel druhý, s tou výškou jak je psáno.

Nějak nechápu, k čemu by to bez prostředního tunelu bylo.

Jeden tunel na jih druhý na sever - oba jednosměrné.

Hezký, že ?

Jo takhle...

U58
Hezký...

K té protektorátní době jsem nedávno našel v dědově pozůstalosti takovou malou zajímavost...

...potvrzující, že Češi se chovali v té nelehké době začasté vskutku jako lišky podšité či ony známé "smějící se bestie".
Oficiální mapa k úřednímu JŘ z Protektorátu a pražská nádraží jsou označena symboly M, W a D !!!

Jindřich Rosa: Nebude ta mapa ještě z roku 1939 nebo tak nějak? Jsou tam jenom české názvy, ještě nebyla dvojjazyčnost. Například v létě 1939 vydal Čedok (jako oficiální jízdní řád) jednu verzi jen v čeština a druhou verzi jen v němčině (jak to ale bylo s názvy stanic, nevím).

ještě Jindřich Rosa: viz též diskuzi v Historie železnic

K té protektorátní době jsem nedávno našel v dědově pozůstalosti takovou malou zajímavost...

...potvrzující, že Češi se chovali v té nelehké době začasté vskutku jako lišky podšité či ony známé "smějící se bestie".
Oficiální mapa k úřednímu JŘ z Protektorátu a pražská nádraží jsou označena symboly M, W a D !!!

Záleží na tom, z jaké doby ta mapa je. Protože v roce 1939 byla situace v Protentokrátu ještě relativně mírná, vždyť například ČSD existovaly ještě někdy do července, kdy teprve vznikly ČMD/BMB.

McB: Budou to nejspíš Vinohrady, přiložená fotka (bohužel neznám původ) ukazuje přesně to místo bez předvěsti. Souhlasí dveře, střecha i zkosený roh.

JR
Roku 1939 odpovídá i hranice Říše a Polska. Generalgouvernement měl hranici východněji.

Jchqs
Fotka je z políčko filmu z HZČ: Pikovice / Pikowitz - Posázaví (1930).

K.A.F.: Díky za informaci. Ale ten úvodní průjezd tunelem musel být natočen dříve, popřípdě bylo použito jiného filmu, protože v roce 1930 by tam nejspíš musela už být trolej. Je vidět i na tom protektorátním snímku s Emilem Háchou.

Díky všem za reakce, opravdu jsem se v úsudku poněkud unáhlil...

NSČ:
Tu krátkou debatu kolem směrové cedule na Wilson před pár týdny jsem bohužel nezaznamenal.
No, popravdě nečekal jsem, že k přejmenování nádraží došlo tak pozdě.
Jak to bylo u TGM? Tady je tedy chyba? http://www.masn.wz.cz/index.php?id=historie4 (popravdě - hned druhý den po okupaci - to je opravdu nevěrohodné, na druhou stranu když uvážíme už tu předchozí panující politickou atmosféru 2. republiky...)

K. A. F.
Jo, na to zatím ještě existující Polsko jsem už dnes dopoledne přišel taky. Včetně toho, že si Němci posléze k Říši připojili zbývající průmyslové Slezsko, takže ta hranice byla fakt východněji...

JR - TGM - takové prameny se opravdu nedají brát vážně, to je jen divoká fantazie jejich tvůrců, viz to "začlenění do BMB od 16.3.1939"...
O ČMD psal včera McBain, k tomu bych upřesnil, že jejich vznik je od 9. srpna. Takže do 8.8.39 stále ještě ČSD !

Položím otázku podobnou: kdy zpětně vznikly znovu ČSD? Určitě také ne 9.5.1945. To znamená do kdy byly na území osvobozeného Československa společnosti ČMD a SŽ.
Díky za odpověď.

(Příspěvek byl editován uživatelem Past.)

ad Past - prošel jsem opakovaně "Výroční zprávu podniku čsl.státní dráhy za rok 1945", která vyšla až v roce 1947 a má tři části - období 1939-1945 ; Československé státní dráhy-Země česká a moravskoslezská za rok 1945 ; Slovensko - stav 1939-1945. Nikde není řečeno "BMB ukončilo činnost tehdy a tehdy, proto ČSD je opět od tehdy". Prostě ukončením války zanikl Protektorát a vrátily se zpět staré časy. Určitě existuje zákon, který ruší zákony z doby nesvobody.