Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 09. 06. 2012

Autor Příspěvek Javy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1260 Registrován: 9-2003 Odesláno Úterý, 29. května 2012 - 20:24:44       Měl bych dotaz na někoho staršího a déle si pamatujícího. Jaké lokomotivy jezdily v polovině šedesátých let minulého století s patrovými jednotkami v okolí Prahy (dom.st. pater byly Vršovice). A kam tyto patrové jednotky jezdily. Agent Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3588 Registrován: 9-2002 Odesláno Úterý, 29. května 2012 - 21:00:53       Teoreticky zalezi na obloucich va danem useku, na ozubnici i na sklonu. Prakticky do toho este keca rozmisteni navestidel a rychlostniku - zabrzdna vzdalenost. Na koridorech (v cz i jinde) je ted v mode zvysovat rychlost pri ruznem nedostatku prevyseni. Laicky receno - jak moc je oblouk naklopen. Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran... Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. Lexa_karel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 500 Registrován: 12-2009 Odesláno Úterý, 29. května 2012 - 21:51:09       Javy: zkuste si půjčit knihu o řadě 477, tam je toho dost nafoceno. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3436 Registrován: 11-2007 Odesláno Středa, 30. května 2012 - 11:07:23       Javy: patra (dom.st. Vršovice,později Krč) jezdila na obou větvích Pacifiku. Zde je vozily především ř. 524.1 a později i 534.03. V létě se mohly objevit i T435.0, ale jen na čerčanské větvi (na Dobříš v té době neměly přechodnost). Jiné řady lokomotiv spíše vyjimečně, nejspíše pak 434.2. Těžší lokomotivy se na Pacifiku mohly objevovat až v sedmdesátých letech, kdy se při rekonstrukcích zvýšily přípustné nápravové tlaky. Cogwheel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 242 Registrován: 1-2012 Odesláno Středa, 30. května 2012 - 18:48:03       Zelená patra (Bpjo), tažená řadou 477.0 tehdy také hustě jezdila na Beroun (i po "hrbaté"), snad i na Benešov. Papoušek+Bpjo - to byla taková dobová analogie dnešního CityElefantu. Na rovinaté trati údolím Berounky stroj 477.0 běžně tahal i dvě spojené patrové jednotky Bpjo. Jaroslav T Neregistrovaný host Odeslán z: 194.213.196.218 Odesláno Středa, 30. května 2012 - 21:16:31       Javy: v roce 1970, když jsem začínal jako průvodčí Os, jezdila krčská patra (Bp 9xx) na obou větvích. V pracovní dny byl jejich stav dostačující, o víkendech nebyly nasazovány na všechny vlaky (tolik pater Bp nebylo). Jak velice přehledně uvádí Rudolf 33, takové řady lokomotiv na trati jezdily. V roce 1970 začaly (ne na všech vlacích) jezdit zamračené T478.1, ale jen na čerčanské větvi. T435.0 jezdily jen v létě (neměly topení), v zimě v sobotu a v neděli na Os 3702 (asi v 7:30 z Krče do Dobříše), kde byla parní lok. jako vlaková a T435.0 přípřežní. V letním období na některé vlaky nesměly být řazeny patra Bp, ale jen "klasičky" Be, Bi. Byly to vlaky, které bývaly od sobotního ranního návozu do nedělního odpoledne deponovány (Luka p.M., Krhanice, Týnec n.S., Malá Hraštice). Patra Bp byly v Krči dvojího druhu: nízkých čísel (90x - 91x) a vyšších čísel (92x). Patra nízkých čísel měla 410 sedadel, na každém konci služ. oddíl. Patra vyšších čísel měla 342 sedadel, na jednom konci velký služ. oddíl s vyhlídkovými okny, na druhém konci malý služ. oddíl s oknem jen vpravo. Vlakvedoucí byl vždy vepředu (na rozdíl od berounské trati). Byl-li malý služ. oddíl vepředu, v zastávkách ležících vlevo se musel vlakvedoucí v plně obsazeném vlaku prodírat mezi lidmi do nástupních dveří, aby odtroubil Odjezd. Správně měly být vlaky sestavené z pater Bp doplněny služ. vozem (což se stávalo málokdy), protože v celé jednotce Bp byly jen dvě ruční brzdy po 5 t. br.v., což v případě poruchy průb. brzdy bylo nedostačující. Jednotka Bp 900 měla 383 (393?) sedadel. Po jakési nehodě (já ji nezažil) měla nahrazen jeden vnitřní článek článkem z jednotky Bp vyššího čísla. Ze strany vlak. čet panovala s patry Bp spokojenost (což se u později dodaných modrých pater Bap říci nedalo). Řady vozů (Bp, Be atd.) uvádím v tehdejším označování z doby, kdy jsem na této trati řadu let jezdil nejprve jako průvodčí, později jako vlakvedoucí. Dnes jsem již dědek po šedesátce. Javy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1261 Registrován: 9-2003 Odesláno Středa, 30. května 2012 - 21:38:02       Moc děkuji všem za vyčerpávající informace. Ještě jednou díky. Monte_walsh Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 275 Registrován: 5-2009 Odesláno Středa, 30. května 2012 - 22:42:06       Mol:...A není náhodou z Hradce?... Z Hradce nikoho neznám. Requiescat in pace. Mol Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 757 Registrován: 10-2008 Odesláno Středa, 30. května 2012 - 22:48:44       MW: tak to těch teologů bude asi víc Miroslav Zikmund Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Středa, 30. května 2012 - 22:51:54       ad Jaroslav T : Odstavování i v Hraštici ? Tam se kvůli tomu sloužilo i o víkendu jen kvůli odstavení, když odstavená souprava vyloučila možnost křižování ? Já tam ta stará patra už nepamatuji (1974 >), pouze klasičky, ale ty se v Hraštici neodstavovaly a pak "modrá patra", ale to se v Hraštici sloužilo jen v "kladívka" kvůli křižování ... Jaroslav T Neregistrovaný host Odeslán z: 194.213.196.218 Odesláno Středa, 30. května 2012 - 23:11:29       V M. Hraštici sloužil výpravčí jen denní, a to včetně sobot a nedělí. O víkendech začínala služba někdy až kolem 6:30 (pokud tam sloužili výpravčí, kteří bydleli v Dobříši, jezdili na denní vlakem 19004 ...) V období "RL" jel klasickou soupravou dopolední sobotní Os (číslo se již nepamatuji) z Prahy do Dobříše, odtud jako Sv do Hraštice, kde se souprava odstavila na manipulační kolej. Tam vydržela přes noc do nedělního odpoledne, kdy jela jako Sv do Dobříše a do Prahy jako Os. Křižování to nijak nevadilo, neboť v Hraštici byly 2 dopravní a jedna manipulační kolej (stopy po nyní již vytrhané manipulační koleji jsou patrné ještě dnes). Odstavování v Hraštici bylo (podle mého odhadu) přibližně ještě i v roce 1980, i v té době sloužil výpravčí (+ výhybkář) v sobotu a v neděli. I v roce 1986 (tento letopočet vím přesně na 100%) byla v sobotu i v neděli Hraštice obsazená. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3438 Registrován: 11-2007 Odesláno Středa, 30. května 2012 - 23:12:34       Miroslav Zikmund: je to strašně dávno, nerad bych se mýlil, ale mám dojem, že v Hraštici se odstavovalo na nějakou, už tehdy snad bývalou vlečku. Ale pětatřicet let jsem tam nebyl...Mám ale dojem, že se o tom tady, v jiné skupině ale mluvilo. Jaroslav T Neregistrovaný host Odeslán z: 194.213.196.218 Odesláno Středa, 30. května 2012 - 23:19:20       Ano, mluvilo se o tom ve vlákně "Posázavský pacifik". Na bývalou vlečku se odstavovala souprava ve Staré Huti (od nedělního rána do nedělního večera), v Hraštici na manip. kolej od soboty do neděle. Dnes již neexistuje ani vlečka ve St. Huti, ani man. kolej v Hraštici. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3439 Registrován: 11-2007 Odesláno Středa, 30. května 2012 - 23:21:34       Cogwheel: Velmi záleží na letech, o kterých mluvíme. V polovině šedesátých let, o kterých se bavíme, zajišťovaly osobní dopravu na dnešní trati 171 depa Plzeň a Zdice, Vršovice jen velmi málo (bába s nůší 475.0, později možná nějaký papouch na vlacích do Karlštejna a pod.).Zdice byly snad jediným depem ČSD, které používalo v osobní dopravě řadu 555.3, ale i 464.0. Plzeň jezdila s 475.1, 498.0 a ke konci 60. let i s 498.1 na osobácích i rychlících. Plzeňské osobáky byly dom. st. Plzeň Gottw. a v prvé polovině 60. let obvyklá sestava hytlák+9 dřeváků Be,Bi, později 6*Bai/Bam. Zbytek osobních vozů byl dom. st. Smíchov, nějaká patra tam byly - jeden čas snad jezdily až do Protivína s loko z depa Zdice. Nevím, ale odhaduji, že Zdice nikdy trvale ř. 477.0 neměly. Takže na tratích do Berouna se tahle řada sice objevit mohla, ale spíše vyjimečně. franta kolej Neregistrovaný host Odeslán z: 80.243.97.48 Odesláno Čtvrtek, 31. května 2012 - 10:29:10       Zdravím Vás, nevíte někdo kde jezdí dnes 471 053-9?? děkuji 471 053 - 9 Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Čtvrtek, 31. května 2012 - 11:11:46       Teď jede na 5819 do Kolína přes Nymburk franta kolej Neregistrovaný host Odeslán z: 80.243.97.48 Odesláno Čtvrtek, 31. května 2012 - 11:20:55       děkuji převelice Steamfan Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 3-2012 Odesláno Čtvrtek, 31. května 2012 - 22:47:49       Mohl by mne někdo vysvětlit, jak je to možny, ze je to nesestreli ze strechy lokomotivy?? http://www.drsnysvet.cz/hazardovani-se-zivotem/ (Příspěvek byl editován uživatelem Steamfan.) Agent Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3592 Registrován: 9-2002 Odesláno Čtvrtek, 31. května 2012 - 23:46:32       Taky je to nad meze myho chapani. Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran... Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. SŽ Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.149.2 Odesláno Pátek, 01. června 2012 - 10:30:47       R_33: Omyl. Smíchov patřil, od vzniku 4 drah počátkem šedesátých let, pod Vršovice. Bába s nůší i papoušci tudíž byli de iure z LD Vršovice, PLD Smíchov. Někdy kolem poloviny šedesátých let odešly ze Smíchova ušaté do Zdic a Nymburka (možná i jinam) a příměstskou s patrovými jednotkami tahaly právě papoušci. Plzeňák vozil osobáky Smíchov - Plzeň (- Domažlice), vyjma MOs kolem deváté, který vozili Klatováci. Zdice tahaly odpolední Protivín (pár let i mazutkou), v určitou dobu to jezdilo také v patrech, a dvaašedesátkami vozily večerní Volary. No a v neděli odpoledne a večer jezdilo všechno, co mělo kola a četu :-). Jestli jezdila v tu dobu patra i na jiných ramenech než do Zdic si nedokáži vybavit. Ale myslím, že ne, na Kolín už jezdily pantografy a na jiné tratě moc tyhle jednotky nepasovaly. Koudy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3779 Registrován: 3-2004 Odesláno Pátek, 01. června 2012 - 11:16:45       Ti by koukali, kdyby někde prdnul izolátor a smetlo je to. (Příspěvek byl editován uživatelem Koudy.) "Svět na to nebyl připraven, prostě to příliš předběhlo svou dobu. Ale stejné zákony nakonec zvítězí a budou slavit triumfální úspěch." Nikola Tesla Miroslav Zikmund Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Pátek, 01. června 2012 - 17:32:33       ad Jaroslav T : i když jsme tam společně v letech 1974/1975 jezdili, tak já si na odstavování v Hraštici vůbec nepamatuji (tím spíše v roce 1980), v Huti se odstavovala tuším nedělní 19001, pak se souprava "střežila" ... Nechám zjistit podle oběhú v roce 1980 ... Jaroslav T Neregistrovaný host Odeslán z: 194.213.196.218 Odesláno Pátek, 01. června 2012 - 17:42:23       Ad Miroslav Zikmund: ano, v Huti se odstavovala nedělní 19001, pak se souprava střežila. Číslo vlaku odstavovaného v Hraštici si nepamatuji. Miroslav Zikmund Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Pátek, 01. června 2012 - 19:34:07       ad Jaroslav T : zdroj spolehlivě zapracoval podle oběhů LD Vršovice z GVD 1973/1974 : TS 03 RL+ : 19005 Krč - Dobříš > 19004 Braník > 19043 Hraštice > 19042 Vršovice > Sv 19167 Čerčany (po hlavní) 901 Vršovice TS 04 RL+ : Lv 76709 Vršovice - Krč > 9005 Čerčany > 9004 Braník > Sv 19041 Hraštice > 19040 Vršovice > Sv 19163 Čerčany (po hlavní) > 9012 Sobotní soupravový návoz z Dobříše do Hraštice tam není. Takže ta deponie v Malé Hraštici "musela" být ještě "za starých" čísel vlaků (poslední GVD 1972/1973), zjevně těch starých pater ... Do Hutě od 19001 jako Mn 86684, zpátky jako Mn 86687, zpátky 19010, v GVD 81/82 od 19001 jako 85582, zpět jako 85589 / 19022 v GVD 85/86 od 19001 jako 85598, zpět jako 85594 / 19008 Brrr Neregistrovaný host Odeslán z: 85.70.40.253 Odesláno Sobota, 02. června 2012 - 10:51:32       SŽ včera v 10:30 - Jestli jezdila v tu dobu patra i na jiných ramenech než do Zdic si nedokáži vybavit. Ale myslím, že ne, na Kolín už jezdily pantografy a na jiné tratě moc tyhle jednotky nepasovaly. Nevím co má zde znamenat slovo "nepasovaly" - ale vím že od roku 74 na turnovské trati jiné soupravy nejezdily než právě PATRA. A v tu dobu jezdily i do Budvajzu. Takže s tím "nepasováním" na jiné tratě by to chtělo trochu vysvětlit. Jaroslav T Neregistrovaný host Odeslán z: 194.213.196.218 Odesláno Sobota, 02. června 2012 - 19:53:49       ad Brrr: je dost dobře možné, že v r. 1974 jezdila patra (zřejmě bývalá krčská) i jinde (Turnov, ČB), protože v tu dobu na Praha - Dobříš jezdily (samozřejmě kromě motorových vlaků) už jen klasičky Be. Krčská patra z Krče zmizela, ale kam, to nemám tušení (nikdy jsem na jiné trati turnusově nejezdil). Modrá patra Bap přišla až někdy 1977 (?), ale tam už byla jejich dom. stanice Praha Vršovice. Miroslav Zikmund Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Neděle, 03. června 2012 - 10:58:05       ad Jaroslav T : do Vršovic přišla "modrá" patra z Görlitzu už v roce 1976; ta "Krčská" musela jít leda tak do Vysočan, protože měla pouze parní topení (jezdilo se s nimi do Mělníka, Turnova). Pak mohla být "parní" patra na Smíchově a jezdila ranní soupravu do Řeporyj (Rudné / Nučic), odpoledne pak přes Hrbatou do Berouna / Zdic, ráno se vracela, takže se na tom uživily dvě soupravy. Vozebně to vozil Vršovák, strojovka Smíchov. Vedle toho by měl Smíchov "elektrická" patra, která jezdila 7916 do Protivína (v kladiva se jedno patro odpáralo v Berouně, to se vracelo druhý den jako osobák do Prahy - mašina jezdila strojově), zpátky 7901; 7916 vozil Hradečák, zpátky na 7813 přípřež. Pak jezdila souprava (tuším 9934) do Karlštejna a vracelo se jako (tuším Os 9935) - vozebně lok mezi 540/541, jednu dobu i žilinská nulka (1981/1982 ...). O víkendech byly v RL vedeny i vlaky do Berouna a směr Křivoklát ... Tohle se vozilo nějakou leťáckou bobinou. "Parní" patra (celkem jich měly ČSD 20) mohla skončit v Ostravě - jezdila do Kojetína, resp. v Bratislavě (přes Dunajskou Stredu do Komárna), případně Košic (do Plešivce). Bohumín měl elektrická patra (těch měly ČSD celkem 30), jezdilo se s nimi na trase Čadca - Břeclav (možná tam byla i Žilina). Mira Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 273 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 03. června 2012 - 11:44:38       Chtěl jsem se zeptat, ve čtvrtek 31.5. jsem jel G.Klimtem do Prahy, v Chocni jsme kolem dvanácté zastavili a "křižovala" nás nějaká rychlíková souprava jež měla první vagon byl ala Pullman...O jaký vlak a řazení vagonů se jednalo? Na zpáteční cestě cca. před pátou v podvečer byla v Pardubicích na peróně k vidění polská EN57??? Děkuji Mol Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 767 Registrován: 10-2008 Odesláno Neděle, 03. června 2012 - 16:45:35       Mira: Stačí hledat... http://www.zelpage.cz/razeni/12/vlaky/cd-77 http://archiv.chocen.tv/archiv.php?path=201205/chocen_20120531_12 0353M.jpg http://archiv.chocen.tv/archiv.php?path=201205/chocen_20120531_12 0400M.jpg SŽ Neregistrovaný host Odeslán z: 89.177.69.136 Odesláno Neděle, 03. června 2012 - 20:44:51       Brrr: Podle původního dotazu se jaksi řešila druhá polovina šedesátých let a ne rok 1974 a později. Brrr Neregistrovaný host Odeslán z: 85.70.40.253 Odesláno Neděle, 03. června 2012 - 21:15:30       SŽ - já myslel, že nám vysvětlíš, proč -- "na jiné tratě moc tyhle jednotky nepasovaly" -- a ty místo toho povídáš o ničem. 22Michal Neregistrovaný host Odeslán z: 85.13.123.3 Odesláno Neděle, 03. června 2012 - 23:09:36       Mol- nějak z toho řazení dle ŽP nemůžu poznat, o jaký se jedná vůz Mol Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 770 Registrován: 10-2008 Odesláno Neděle, 03. června 2012 - 23:27:48       22Michal: Tady se ale nikdo na ten vůz neptal Jedná se zřejmě o vůz z vlaku "Majestic Imperator" Mira Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 274 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 03. června 2012 - 23:44:38       Ad Mol: Zase to zdejší chytaní za slovo, hnipodišství Aspoň teda děkuji za tu TV.Choceň, to jsem neznal.. Mol Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 774 Registrován: 10-2008 Odesláno Pondělí, 04. června 2012 - 00:04:13       Aha, takže já jsem hnidopich? Bohužel nemůžu tušit, že když se někdo ptá na řazení a vlak, tak tím myslí vůz... "Řekl jsem 5 a myslel jsem 10..." Molovi Neregistrovaný host Odeslán z: 108.174.54.163 Odesláno Pondělí, 04. června 2012 - 01:01:15       Mol, hnidopich není od píchání, je to od vyjmenovaného slova pyšný, takže hnidopych, voe. No a kindoš Mira je se svým novotvarem "hnipodišství" totálně v rektu. Mol Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 776 Registrován: 10-2008 Odesláno Pondělí, 04. června 2012 - 01:29:28       108.174.54.163: Jako správní hnidopiši se tedy budeme nimrat ve slově hnidopich? Podíval jsem se tedy do svých pravidel českého pravopisu a co nevidím: hnidopich, -a m. hnidopišský, mn. -šstí Takže komu mám věřit; pravidlům českého pravopisu, nebo někomu, kdo se vyjadřuje "voe?" Molovi Neregistrovaný host Odeslán z: 108.174.54.163 Odesláno Pondělí, 04. června 2012 - 02:04:36       Mol, nic není nemožné. I chyby se opisují a učitelé píšou s hrubkami natož obyčejní VŠ a nižší nemluvě. Pilatus Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 935 Registrován: 8-2007 Odesláno Pondělí, 04. června 2012 - 06:49:13       Molovi: ...I chyby se opisují ... Jestli mě paměť neklame, tak i díky slepě opsaným (spíš ale zkopírovaným) chybám byl odhalen jakýsi plagiát... Mol Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 777 Registrován: 10-2008 Odesláno Pondělí, 04. června 2012 - 12:08:05       Pilatus: http://www.bugemos.com/komiksy/hanka_linda.jpg? SŽ Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.149.2 Odesláno Pondělí, 04. června 2012 - 15:26:03       Tak za prvé nevím, že bychom si někdy potykali... A za druhé - vlastní hmotnost 125 tun, obsaditelnost 910 osob, tj. dalších cca 72 - 73 tun, délka jednotky cca 73 metrů, třínápravové podvozky, průměrně 16 tun/nápravu ... Tedy, pokud se stále bavíme o polovině šedesátých let, tak bylo dodáno 20 jednotek v první sérii a dělily se mezi Prahu a Ostravu (zde velké požadavky na přepravní kapacitu na směny). Pro využití v Praze (10 jednotek??) Beroun podle vody vyhovoval jak z hlediska kapacity, tak sklonových poměrů, poloměrů oblouků, délky stanic (jezdilo se na řadě vlaků dvojmo), potřeby počtu jednotek. Ale samozřejmě to mohlo být jinak. Důvody některých rozhodnutí bývají často přízemní. Mořepetr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1060 Registrován: 3-2006 Odesláno Pondělí, 04. června 2012 - 20:46:04       Oběh souprav Bp Smíchov 1969-1970 pondělí až čtvrtek 1xBp 1den 1902-1909-1910 2.den 1921-1923-1922-1913 3.den 1900-1905 4.den 1904-1907 2xBp 2404-2403-2412-2411-2418-2417 Vraťte 842, patří na Protivínku. Miroslav Zikmund Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Středa, 06. června 2012 - 17:12:38       ad Brrr : v roce 1974 žádná patra do "Budvajzu" (pokud tím máte na müsli České Budějovice) nejezdila. Na trase Pha - ČB v GVD 1974/1975 jezdila standardně souprava D + 6 Bai ... Budoucí návštěvník Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.13.22 Odesláno Čtvrtek, 07. června 2012 - 16:08:20       Vážení prosím Vás, v období od 23.5. do 30.5. se budu pohybovat v okolí Kolína a rád bych se zajel mrknout co se bude prohánět na okruhu Výzkumného ústavu. Nevěděl by někdo, zda-li tam v tomto časovém úseku bude nějaká specialitka, abych se tam případně dojel podívat v den, kdy tam bude? Díky za tipy :-) Mol Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 789 Registrován: 10-2008 Odesláno Čtvrtek, 07. června 2012 - 16:22:30       Trošku pozdě, ne? Budoucí návštěvník Neregistrovaný host Odeslán z: 88.102.13.22 Odesláno Čtvrtek, 07. června 2012 - 16:28:03       Koukám, že jsem trochu netrefil měsíc... takže samozřejmě oprava, termín je 23.6. - 30.6. :-) M.120_421 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 137 Registrován: 8-2011 Odesláno Čtvrtek, 07. června 2012 - 17:56:51       Ahoj měl bych otázku. Stalo se něco zajmavého 23.6.1992 v železničním světě. http://vezik.rajce.idnes.cz/ M.120 4, M.120 3, M.130 2 a M.140 0 a 1= nejhezčí mašinky na světě. Sdp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 1-2009 Odesláno Pátek, 08. června 2012 - 08:41:37       Jak je to s odstavováním vozů na nádraží? Jak se správně mají odstavit při objíždění mašinou, která je pak potáhne zpátky do výchozí stanice? Mají se podkládat z obou stran vlaku nebo stačí jen z jedné? S200 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2316 Registrován: 4-2006 Odesláno Pátek, 08. června 2012 - 08:47:33       M.120_421: To není otázka. Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 878 Registrován: 5-2008 Odesláno Pátek, 08. června 2012 - 09:44:16       Sdp: v podstatě stačí , když budou vozy zabržděny vypušteným vzduchem , při odvěšování mašiny , ale staniční řád to může zpřísnit Brrr Neregistrovaný host Odeslán z: 85.70.40.253 Odesláno Pátek, 08. června 2012 - 13:02:45       M.Z. 6.6. - ad Brrr : v roce 1974 žádná patra do "Budvajzu" (pokud tím máte na müsli České Budějovice) Pamětníci jsou nejhorší zdroj informací - já to vím podle sebe, protože si taky moc toho nepamatuju. Pamětníci ví dobře, jak se ta událost stala, ale už k tomu nejsou schopni dodat správné časové údaje. Někdy je tolerance i více než deset let. Ty patra na fotce jsou už o rok dříve -1973. Brrr Neregistrovaný host Odeslán z: 85.70.40.253 Odesláno Pátek, 08. června 2012 - 13:12:37       SŽ 4.6. - Tak za prvé nevím, že bychom si někdy potykali... Tak pokud já vím, tak zde je diskuze fandů o železnici, a tam je tykání zcela normální způsob konverzace : "fíro namáčkni to, povol brzdu, jeď do hranic, jedeš na devátou......" Opakem tykání je "mykání" - kdysi to používal císař - "Wir Franz Joseph die Erste...." - nyní to po něm zavedl ten český král zlodějů a tunelářů , ten taky často začíná větu slovem "MY" i když vyjadřuje svůj názor. SŽ Neregistrovaný host Odeslán z: 89.177.69.136 Odesláno Pátek, 08. června 2012 - 16:36:37       Je hezké, jak téměř každý komu dojdou argumenty věcné, začne operovat argumenty typu "internetová diskuse". Hovoříme-li českým jazykem, pak bychom měli dodržovat i jistá formální pravidla, která tvoří jeho kulturu. Jedním z nich je i to, že lidé, kteří se neznají používají ve vzájemné komunikaci vykání. Arctia Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 554 Registrován: 6-2010 Odesláno Pátek, 08. června 2012 - 16:49:42       Formalni pravidla se ridi mimo jine i komunitou a danymi zvyklostmi. Vyzadovat vykani tam, kde je zvykem tykani, je znakem povysenosti a nikoli "slusneho chovani". BTW to o tech chybejicich argumentech se vztahuje i na tohle... To jsou paradoxy, pane Vanek. :-) Utúlien aurë... Miroslav Zikmund Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Pátek, 08. června 2012 - 17:12:00       ad Brrr : já jsem totiž dělal od července 1974 i na trati Praha - ČB štiplístka a patra tam už nejezdila. I po letech bych vám "zkreslil" oběh souprav ... Osobáky vozily E 469.3, turnusová skupina 07E, později je nahradiy E 499.1 včetně E 499.1001 ... Táborská 556.0 se objevovala jako náhrada brejláka na osobáku 8217 Tábor - ČB / 8204 ČD - Tábor, případně na osobáku 8219 Tábor - ČB, resp. na pátečním posiláku z Benešova do Tábora (9107 nebo 9109, resp. na nedělních z Tábora výchozích 8206 nebo 8208 - kmeny 8206/8208 jely z Tábora jako "zrychlenky" 9106/9108. Brrr Neregistrovaný host Odeslán z: 85.70.40.253 Odesláno Pátek, 08. června 2012 - 17:44:15       M.Z. - díky za upřesnění , takže patra do ČB pouze do roku 1973,pak už ne ?; a kdy tam začaly jezdit ? S200 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2319 Registrován: 4-2006 Odesláno Pátek, 08. června 2012 - 17:45:53       Arctia: Na těchto diskusních stránkách si lidé běžně vykají. Brrr Neregistrovaný host Odeslán z: 85.70.40.253 Odesláno Pátek, 08. června 2012 - 17:55:07       ještě dotaz na M.Z. : začaly patra na Turnov + Melnik hned od přechodu na GVD 74-75 nebo trochu později ? A kolik souprav na ty vlaky měli v žst.Vyskočnani. Radar007 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 212 Registrován: 7-2010 Odesláno Pátek, 08. června 2012 - 20:43:33       Brrr: Kde je prosím bugatka 430 vyfocená ?? Ivo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2654 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 09. června 2012 - 10:48:27       A co ta fotka Bpjo z Tábora (myslím fotku z knihy Naše lokomotivy)?