Archiv diskuse Historie železnic do 05. 11. 2011

Autor Příspěvek Bulik008 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 284 Registrován: 6-2007 Odesláno Pondělí, 03. října 2011 - 20:14:26       Cogwheel: Díky! Kuřil_p: Originální a velmi pěkné, děkuji! Slezské Zemské Dráhy - www.osoblazsko.com U46.002, U57.001 a TU38.001 Medvedcz Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 704 Registrován: 4-2009 Odesláno Úterý, 04. října 2011 - 11:55:02       Vyšla i knížka Zastavte expres 63. Mám ji doma. Umění žít spočívá v tom, umět se včas rozhodnout, na co se dřív vysrat... M.Kunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 916 Registrován: 10-2009 Odesláno Středa, 05. října 2011 - 23:49:59       Záchrana lokomotivy Eg 6 - http://www.klub-pratel-lokalek.cz/news/pomuzeme-zachranit-lokomot ivu-ganz-eg-6-z-r-1913-/ M_k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3161 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 06. října 2011 - 09:35:14       Zdravím, píšu teď na stránky o lokálce nějaké pojednání o trati Plzeň – Cheb a mám dotaz. Jak to bylo s česko-německými nápisy a pojmenováním stanic na území Sudet od konce 19. století do roku 1938? Používalo se za I. republiky dvojí a nebo jenom české? Díky za odpovědi. Bezdružická lokálka Ú.Di.Š. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.22.62 Odesláno Čtvrtek, 06. října 2011 - 19:10:25       Ahoj Míro, vezmu to obecně: Za mocnářství: první název německy, pokud byla v obci silná (a ukřičená) česká většina, tak druhý název český. Za 1. republiky: první název česky, pokud byla v obci silná (a ukřičená) německá většina, tak druhý název německý. Ale některé stanice v neprostupných šumavských hvozdech (ale i jinde) byly až do 50.let označeny pouze německy. Období Protektorátu název stanic německy. Některé názvy se prostě upravily do německé verze, takže jsou jiné než německé názvy z dob mocnářství... Po válce - vše česky, a když český název není, tak si ho vymyslíme (Žulová, Vápenná)... Pepa_l Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2043 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 06. října 2011 - 19:37:18       Ú.Di.Š: Období Protektorátu název stanic německy U protektorátních BMB-ČMD snad německy a česky. Pouze německy jen na území odstoupených Třetí říši... Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1152 Registrován: 7-2005 Odesláno Čtvrtek, 06. října 2011 - 20:51:15       V zásadě se s tím dá souhlasit. Ono to ale právě záviselo na období a provozovateli dráhy. Pokud byla železnice ve středu Čech a byla to lokálka, kterou finančně podpořila země Česká a kde vozbu zajišťovalo ředitelství Praha (c.k. státní dráhy). Tak u čistě českých stanic stačil český název. To se i korespondence dosti často vedla česky. Aby stačilo pár osob hlásící se k obcování s německýcm jazykem a muselo být dvojjazyčné. Když přišla 1.válka, tak se pak přísně trestala i jen česká komunikace personálu. U soukromých železnic, které vedly do Sudet, tak bylo dobrým pravidlem - čelo dvoujazyčné, bok od Čech - česky, od Sudet - německy. Jinak některé německé názvy stanic BMB-ČMD, vzniklé v odbobí 2.války, si nebraly vzor z názvu užívaných před r.1918 a byly tak zvláštní. Pro uvedenou trať by bylo nejednoušší si vzít jízdní řád, protože tam se správné názvy stanic odrážely nejlépe. M.Kunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 918 Registrován: 10-2009 Odesláno Čtvrtek, 06. října 2011 - 21:07:10       Ono to bylo celé trochu složitější, trochu se tomu přiblížil ZdePa; právě KFJB byla v tomhle ohledu zajímavá. Pepa_l Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2045 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 06. října 2011 - 22:47:03       Jinak některé německé názvy stanic BMB-ČMD, vzniklé v odbobí 2.války, si nebraly vzor z názvu užívaných před r.1918 a byly tak zvláštní. Jako perličku vypíchnu název dnešní zastávky Verměřovice (tehdejší Verměřovice - Čermná), jejíž německý název v období BMB-ČMD byl Wetzdorf - Rotwasser (tudíž stejný jako za monarchie) avšak obec Čermná (tehdy už rozdělená na horní a dolní) používala odlišný „nerakouský” název Tscherma. (Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.) Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1192 Registrován: 9-2009 Odesláno Sobota, 08. října 2011 - 22:23:04       Bulik008: Z poválečného katalogu firmy "Českomoravské strojírny, akc. spol., Praha": Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1193 Registrován: 9-2009 Odesláno Sobota, 08. října 2011 - 23:17:38       Bulík008: Dopustil jsem se překlepu. U typu lokomotivy má být místo 700, správně 760. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1158 Registrován: 7-2005 Odesláno Neděle, 09. října 2011 - 18:41:30       ad Bulík008 - série 4 lokomotiv byla objednána 1.12.1926. Už v červnu/červenci 1927 proběhly tlakové zkoušky kotlů a červenci/srpnu se konaly zkušební jízdy. Přesná data odeslání z Libně nejsou známa. Bulik008 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 285 Registrován: 6-2007 Odesláno Pondělí, 10. října 2011 - 14:44:57       Kuřil_p, Zdepa: Díky za informace a fotku! Slezské Zemské Dráhy - www.osoblazsko.com U46.002, U57.001 a TU38.001 Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1195 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 10. října 2011 - 22:40:11       Co bylo přesnou příčinou tragédie rychlíku č. 39 u Zámrsku v pondělí 7. září 1953 kolem jedenácté hodiny dopolední? Vlak tehdy vedla údajně pražská lokomotiva 498.010. Dle zdroje (náčelníka Pražské dráhy) hořely tři vozy (dva vozy úplně zničené). Dle všeho by se mělo jednat o výbuch hořlaviny? Tehdy se v novinách o takových událostech moc nepsalo, takže si čtenáři Rudého práva mohli druhý den přečíst pouze poutavé články o Juliu Fučíkovi. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) Pavel_reiser Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1429 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 10. října 2011 - 23:12:43       Nechci plácat nesmysly, ale podobná nehoda se stala zahořením od okuje. Ta vlétla do vozu díky chybějícímu ochrannému plechu, kde si v klidu doutnala, když se rychlík tuším v Přerově "otočil", začal dírou proudit vzduch, okuje se rozdmýchala, chvíli dřevěná kostra vozu doutnala, vůz se "naplnil" generátorovým plynem a pak už stačila jakákoliv jiskra a bylo to...původně si mysleli, že to byla sabotáž, ale protože vybouchl v podstatě najednou celý vůz, tak se nakonec dopátrali tohoto... velice zajímavá nehoda. Myslím, že jsem to kdysi četl ve Světě železnice. Pavel_reiser Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1430 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 10. října 2011 - 23:15:47       Už vím, kde jsem to četl odkaz Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1196 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 10. října 2011 - 23:56:09       Pavel_reiser: Moc děkuji. To bylo rychlé. Tu diskuzi "Nehody" málo "navštěvuji". 22Michal Neregistrovaný host Odeslán z: 85.13.123.3 Odesláno Úterý, 11. října 2011 - 00:17:02       Kuřil_p: zde je stručný popis nehody a navíc nějaké fotografie. http://www.loko.goo.cz/nehody/1953.htmPopis nehody jsem někde na webu našel v dřívější době, byl uveřejněn včetně náčrtku vzniku. Bohužel nejsem nyní schopen najít. 22Michal Neregistrovaný host Odeslán z: 85.13.123.3 Odesláno Úterý, 11. října 2011 - 00:18:43       Tak ještě jednou odkaz, tentokrát funkční: http://www.loko.goo.cz/nehody/1953.htm K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Úterý, 11. října 2011 - 07:47:36       Kuřil_p Ještě i tady. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1197 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 11. října 2011 - 10:22:49       22Michal, K.A.F.: Moc děkuji. Tak to jsem vyhledávání na internetu podcenil. Ten zde uvedený výřez je z dopisu pro ministra dopravy Antonína Pospíšila, kde 21 postižených (započítány i 3 děti) z chirurgického oddělení státní nemocnice ve Vysokém Mýtě žádají bolestné resp. zvýšení bolestného, které tehdy běžně činilo 1 Kčs za 1% vytrpěné bolesti denně (běžná ustálená částka byla 600 Kčs za 100 % vytrpěné bolesti denně, v některých případech i 900 Kčs denně). Správa Pražské dráhy tehdy souhlasila s nároky postižených. Náčelník Pražské dráhy zmiňuje i druhou vážnou nehodu ze dne 12. července 1953, kdy nymburský stroj 555.028 se srazil s osobním vlakem ve Velkém Oseku. Frigo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 65 Registrován: 8-2006 Odesláno Úterý, 11. října 2011 - 15:50:36       Zmínil jste m.j. srážku ve Velkém Oseku v roce 1953 způsobenou nymburskou mašinou 555.028. Připojuji výřez z tehdejšího Rudého Práva s některými podrobnostmi z procesu s tehdejšími viníky nehody: , případně odkaz na celou 7. novinovou stránku. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1200 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 11. října 2011 - 18:35:54       Frigo: Zajímavé. Nedaleko (cca 10 km) od místa tragické události rychlíku č. 39 (u Zámrsku) uvádějí Němci, že zde 27. září 1960 shořela část motorové jednotky VT 137 275 (DR) jedoucí na expresu Hungaria. Uvádějí, že motorový vůz VT 137 275b byl požárem natolik poškozený, že musel být zlikvidován na místě. Střední vůz VT 137 275c sice poškozený, ale běhuschopný a nepoškozený motorový vůz VT 137 275a, byly odtaženy do Německa (tehdy NDR). Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1201 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 11. října 2011 - 19:00:56       No a největší nehodu u Šakvic z 24. prosince 1953 v RP jsem zatím nenašel. Avšak téhož dne (24. 12. 1953) se stala rovněž velká železniční nehoda na Novém Zélandu, kdy se zřítil vlak s mostem do rozvodněné řeky (zahynulo nejméně 166 osob). Rudé právo 27. prosince 1953. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1202 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 11. října 2011 - 19:32:42       A opět Zámrsk: Dne 13. prosince 1945 najel motorový rychlík č. 2 na vlak č. 5230 mezi žel. stanicemi Uhersko a Zámrsk. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1203 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 11. října 2011 - 20:09:22       O této události podrobnosti nemám. Dle detailu na lokomotivě by se mělo jednat o stroj E 424.002, což potvrzuje i jiný údaj. Vinohradský tunel. Foto ČTK, 7. května 1947. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1205 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 11. října 2011 - 21:48:47       Vypadá to na nehodu posunujicího vlaku s osobním vlakem. Údajně zemřelo sedm lidí. Snad druhou lokomotivou druhého vlaku byla elektrická lokomotiva E 467.005. Qöp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 11-2008 Odesláno Středa, 12. října 2011 - 09:20:10       Když už se tu objevují staré nehody, dovolím si přiložit odkaz na nehodu (pouze fotografie), dle popisku, ze dne 1. 8. 1926 v Chotovinách. zdroj odkazu: Digitální archiv atelieru Šechtl & Voseček, dostupné z http://sechtl-vosecek.ucw.cz/ Maty Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 741 Registrován: 8-2007 Odesláno Čtvrtek, 13. října 2011 - 17:36:07       Měl bych dotaz na zdejší odborníky. Dostalo se ke mně několik fotografií z období protektorátu. Jde o srážku dvou vlaků na nádraží ve Vysokém Mýtě, účastnily se jí tři lokomotivy 310.0 (z nichž je možné identifikovat pouze 310.088). Nevíte, prosím, o této nehodě (možná sabotáži) nějaké informace? Foto Jiří Zedníček. (Příspěvek byl editován uživatelem Maty.) Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5065 Registrován: 9-2003 Odesláno Čtvrtek, 13. října 2011 - 18:25:03       Trať do Litomyšle má i svoje stránky tak tam třeba něco bude..Zkus dotaz i v tématu parní lokomotivy,občas některý z badatelů pustí informační chlup.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1162 Registrován: 7-2005 Odesláno Sobota, 15. října 2011 - 10:02:16       Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1164 Registrován: 7-2005 Odesláno Čtvrtek, 20. října 2011 - 21:08:40       Díky redukci (ono se dá říct i ošklivěji - anglicky) zaměstnanců (ze 3 na 2) Ústřední technické knihovny dopravy v Praze na žižkovském nákladovém nádraží (dříve Hybernská) se od 1.11.2011 redukuje i otvírací doba pro výpůjčky a nebo studia. Bude otevřeno jen pondělí 9,00-12,30 (tady o 1/2 hodiny prodlouženo) a středa 12,30-15,30. Na druhou stranu buďme rádi, že to nezavřeli úplně! I když to k tomu určitě směřuje. Na "dráze" už nikdo knížky nebo odbornou literaturu nepotřebuje Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1206 Registrován: 9-2009 Odesláno Pátek, 21. října 2011 - 09:09:04       Když ta knihovna byla v Hybernské ulici chodil jsem tam často. Obyčejně tam byli i další zájemci. To žižkovské nádraží je pro mě (mimopražského) dost mimo. Nehoda, Senohraby, říjen 1947: Foto: ČTK Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 81.0.203.121 Odesláno Pátek, 21. října 2011 - 21:10:22       Ad Zdepa: Sovětské knihovnictví - náš vzor: http://englishrussia.com/2011/10/10/the-library-where-books-are-n ot-read-anymore/#more-71064 Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5091 Registrován: 9-2003 Odesláno Pátek, 21. října 2011 - 23:26:27       Kuřil - paráda..zvlášťe ta sestava toho nehoďáku ..pořádná mašina má kotel a komín.. Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2307 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 22. října 2011 - 23:19:10       ad Senohraby, foto č. 3. Jak se tam vešlo tolik kolejí? Pamatuji předkoridorové 4, tady jich asi 6. Chrástecký Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 2-2011 Odesláno Neděle, 23. října 2011 - 11:57:28       Ad Iiii: Stejnohraby od V.B.: 6. kolej manipulační, 4. kolej dopravní (předjízdná), 2. kolej dopravní, 1. kolej dopravní, 3. kolej dopravní (předjízná). V té době byly na obou zhlavích jen jednostranné spojky, tedy se nadalo jet od Čerčan ze 2.TK do liché skupiny. Jarda_krapas Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 453 Registrován: 5-2007 Odesláno Úterý, 25. října 2011 - 11:03:37       Zdravím, nudě se a procházejíc diskuze, všiml jsem si že jeden uživatel "Colonel32" hledá v diskuzi nehody něco k jedné nehodě, tak to sem i bez jeho vědomí přehodím, myslím že zde má větší šanci....Ale pokud něco víte, odpovězte mu v nehodách:-): sem asi nechodí..a já tam to nechci plevelit radami o jiných diskuzích }Dobrý den. Snažím se dohledat okolnosti nehody, při které zahynul Emil Loňek, mělo by jít o září 1954, nádraží Beroun nebo Králův dvůr. Při opisování čísel vozů ustoupil před jedoucím vlakem na druhou kolej, kde ho přejel spouštěný (nebo odrážený) nákladní vůz. Byl na místě mrtev. Pokud by náhodou někdo měl nějaký záznam nebo protokol k této nehodě, byl bych velmi vděčný, jednalo se o mého pradědečka. Filnorm Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 255 Registrován: 11-2006 Odesláno Úterý, 25. října 2011 - 14:39:51       Dobrý den, v únoru 1945 došlo k podstatné redukci počtu osobních vlaků (oproti stavu platnému v době vydání posledního protektorátního jízdního řádu). Prosím, nemá k tomu někdo podrobnosti (např. příslušný úřední dokument)? Díky předem. (Příspěvek byl editován uživatelem filnorm.) *** Kde všude udeřili hloubkaři proti železniční dopravě? Sledujte http://hloubkari.bloguje.cz Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1214 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 25. října 2011 - 23:24:48       Duben 1946: Ementalo Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Neděle, 30. října 2011 - 22:13:28       Filnorm: Doporučuji Vám nahlédnutí do DODATKU K ÚŘEDNÍMU JÍZDNÍMU ŘÁDU BMB/ČMB, platného od 15. 1. 1945. Právě tímto dokumntem, který se tváří jako běžný JŘ byl redukován rozsah dopravy posledního řádně vydaného protektorátního JŘ 1944/45 (letní období), platného od 3. 7. 1944. Měl by snad být k dispozici v NTKD Praha. Prdík83 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 425 Registrován: 10-2009 Odesláno Pondělí, 31. října 2011 - 09:49:30       Zdravím všechny, nevěděl byste někdo, o jakou nehodu by se mohlo jednat? Bohužel mám jen fotky ( převzato ze stránek Klubu vojenské historie Litobratřice ) bez dalšího popisu, více méně s popisem "zřejmě 1. republika, místo neznámé". Předem díky za odpovědi. Kronika žst. Znojmo 1869-2011, pomozte s její kompletací. Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě o. s. http://www.kubickaparabola.wz.cz/spolek/spolek.htm Radar007 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 142 Registrován: 7-2010 Odesláno Pondělí, 31. října 2011 - 11:08:28       Prdík83: Tato nehoda se stala ještě za Rakouska-Uherska a lokomotiva je 229.218 vyrobená v roce 1916 a ČSD jí převzali a přeznačili na 354.0129. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3154 Registrován: 11-2007 Odesláno Pondělí, 31. října 2011 - 11:20:07       Prdík83, Radar007: Dodal bych jen, že loko 229.218, později 354.0129 byla udajně vyřazena 6.1.1962. Kde sloužila nevím. Každopádně má ještě původní rakouské označení, takže jde o dobu před r. 1924. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1225 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 31. října 2011 - 13:03:44       Tak ta lokomotiva, dle mého pohledu, má již řadovou tabulku s nápisem "Československé státní dráhy". Už to není tabulka s nápisem "k. k. österr. Staatsbahnen.". Lokomotivy změnily vlastníka, takže nápis původního vlastníka by neodpovídal skutečnosti. Lokomotivy obdržely tabulky s původním řadovým označením, ale již s nápisem nového majitele. Proto má ta lokomotiva takovou amatérsky provedenou tabulku s řadovým označením. Nebylo možné pro všechny lokomotivy po převratu vyrobit nové tabulky s nápisem nového vlastníka, takže se tabulky upravovaly různě. Můžu se i mýlit. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1169 Registrován: 7-2005 Odesláno Pondělí, 31. října 2011 - 15:24:23       229.218 - k 30.11.1918 výt.Břeclav Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3155 Registrován: 11-2007 Odesláno Pondělí, 31. října 2011 - 17:09:11       Neví někdo, jaké řady je ten vagon za lokomotivou? A kolik dvojkolejných tratí s hlubokým zářezem obsluhovaly stroje depa Břeclav kolem r. 1918? A co stejnokroje, ty opravdu neumím. Třeba by tudy vedla cesta. Pozorovatelka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 146 Registrován: 11-2010 Odesláno Pondělí, 31. října 2011 - 17:39:06       rudolf33: to může být taky zhlaví nějaké stanice 1804 Neregistrovaný host Odeslán z: 193.179.179.9 Odesláno Pondělí, 31. října 2011 - 18:02:11       Prdík 83: Zaměstnanci mají ulámané korunky z čepic, takže po roce 1918 ;-) Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3161 Registrován: 11-2007 Odesláno Pondělí, 31. října 2011 - 18:44:10       Pozorovatelka: Ano, ale kolik znáte stanic na jednokolejce s výtažnou kolejí či takhle zaústěnou vlečkou v té době? Rád se nechám poučit (mluvíme stále o tratích kolem Břeclavi). Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2319 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 01. listopadu 2011 - 14:49:34       Měl bych dotaz, jak byla rozdělena nádraží v Chomutově v době soukromých drah? Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1577 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 01. listopadu 2011 - 17:05:15       Rudolf_33: No na té druhé fotce je vpravo dole výměnové návěstidlo... Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3172 Registrován: 11-2007 Odesláno Úterý, 01. listopadu 2011 - 17:55:30       Johny11: To vím, ale co s tím. Jde o výhybku v traťové koleji, ve výtažné nebo na vlečce? Třeba byste mohl naznačit co s tím. Iiii: Buštěhradka měla společné nádraží s ATD/UTD tam, kde je dnes "osobní" nádraží. Dnešní nákladový obvod je původní nádraží Chomutovsko- Podmokelské dráhy. Samozřejmě obojí po mnoha přestavbách. Chomutovsko - Podmokelská měla i další dnes neexistující nádraži "město" na v 80. letech zrušené spojce odb. Jezero - nákladový obvod. Jeho, pro drážní dopravu již mnoho let nepoužívaná budova, byla zbořena v 90. letech. Byla poblíž dnešní Blatenské ulice směrem k Jirkovu. Ústecko -teplická dráha měla do 80. let dvoukolejnou zastávku "město" poblíž nadjezdu přes dnešní Blatenskou ulici, směrem k hlavnímu nádraží. Ta byla zbořena v druhé polovině 80. let a nahrazena dnešním "městem" asi o půl kilometru dále směrem na Most. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1578 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 02. listopadu 2011 - 21:41:14       Rudolf_33: Tak rozhodně nic nesvědčí jednoznačně o "dvojkolejné trati", jak píšete Vy v 3155. Takže to také může být traťová (ta s nehodou) a výtažná na zhlaví (ta bližší). Ale protože by v tu dobu asi nedělali výtažnou kolej za cenu velkých zemních prací, tak může jít o dvě tratě. Na fotografii je nápis KVH Litobratřice. V blízkosti jsou Hrušovany nad Jevišovkou... Já to tam neznám, takže nechť se místní vyjádří ke konfiguraci terénu. Z mapy to moc nevyčtu. Rtep Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 51 Registrován: 3-2006 Odesláno Čtvrtek, 03. listopadu 2011 - 16:16:27       Přátelé prosím prohlédněte si ty fotografie znovu a když tak mně opravte. Podívejte se na lokomotivu leží mírně na boku, ale ne tak aby do oblasti domu a do prostoru mezi dom a kořen kominu dostal štěrk ze svahu vzadu a případně uhli z rozbitých vozů. Připádá mi to, jako by ze zadní strany byl jakýsi sesuv kamení nebo štěrku. A zrnitost toho materiálu je zcela odlišná od toho co je rozsypané z vozů. Možná se mýlím. Rozhodně terén v oblasti Hrušovan to není. Spíše je to jako terén v oblasti Střelice Rosice, ale nevím zda by se tam ta lokomotiva mohla provozně dostat, pokud ano tak by potom tomu odpovídalo uhlí z vozů, které se tam těžilo.Střelické nádraží podívejte se na mapu levá část kde se rozdvojují tratě trochu odpovídá obrázku je to v zářezu. (Příspěvek byl editován uživatelem rtep.) (Příspěvek byl editován uživatelem rtep.) Pepa_l Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2087 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 03. listopadu 2011 - 22:07:55       Rtep: To je hodně spekulativní, za stanicí v Hrušovanech nad Jevišovkou je zrovna na hevlínsko - novosedelském zhlaví takový svah. Může to být kdekoli... Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2323 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 04. listopadu 2011 - 16:50:35       Rudolf 33: Dík za vyčerpávající odpověď. hank Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.21 Odesláno Pátek, 04. listopadu 2011 - 23:09:18       Jestli jde o Znojemsko, tak torpéda v té době sloužila v Brně ve výtopně na rosickém nádraží (Brno dolní) a v Břeclavi a jezdila do Hrušovan n. J. a Znojma. Stanic se zhlavím v zářezu na těch tratích není zas tolik, napadají mě Střelice, Rakšice a Hrušovany, ale taky samotné Znojmo. Uhlí z vozů... ten uhlák má označení Essen, tj. patřil tehdejším německým drahám DRG. Šlo o klasický dřevěný uhlák s dřevěnými stěnami a dvoudílnými ocelovými dveřmi uprostřed řady Om, rozvor 4,5 m, nosnost 20 t. Osobní vůz... zřejmě bývalá rakouská řada BCe 16-xxx z let 1907 - 1916 o rozvoru 7 m, u ČSD BCe 2-6538 až 6629. Určitě ve 20. letech jezdily na významnějších tratích - to by zase ukazovalo na Střelice - Hrušovany - Znojmo. Ideální by ovšem bylo, kdyby někdo měl přehled přídělu torpéd do výtopen v letech 1918 - 1925. Ve známém seznamu posledního přídělu strojů do výtopen kkStB ze 30. 06. 1918 lok. 229.218 vůbec není uvedena, přestože byla vyrobena ve Floridsdorfu už v r. 1916. zdraví hank Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1231 Registrován: 9-2009 Odesláno Pátek, 04. listopadu 2011 - 23:39:12       hank: Jedná se o překlep v knize. Správně má být 30. června 1914. Proto v tomto seznamu tato lokomotiva a i jiné lokomotivy dodané po tomto datumu nejsou uvedeny. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 81.0.203.121 Odesláno Sobota, 05. listopadu 2011 - 10:15:50       Díky za toto upřesnění, bylo mi také divné, proč by v knize "Dampfbetrieb in Alt-Österrieich" udávali dislokaci lokomotiv po téměř 4 letech válečných zmatků a ne poslední předválečný (stabilizovaný) stav.