| Autor |
Příspěvek |
Rob
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 586
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Středa, 27. dubna 2011 - 08:42:08 | 
|
Marťa rak: ono těch změn tam bylo více ke konci 80.let. Např. z Hl.Stodůlky se také vybudovala výhybna. Původní zastávka Stodůlky byla zarostlá plechová boudička poblíž nynějšího přemostění přes ulici Bucharovu. Někde bych i našel snad fotku. Hláska Stodůlky byla vybavena mechanickými návěstidly. Také zanikla jako hláska aktivováním Výh.Žvahov a Výh.Stodůlky.
Škoda zastávky Konvářka - docela tam jezdilo ze Smíchova dost lidí, v té době do té oblasti nebylo spojení busem, to přišlo až následně. Nemyslím, že by Žvahov byl nějak cestujícími využíván jako adekvátní náhrada Hlubočep a Konvářky. S budováním výhyben se počítalo patrně s velkým nárůstem nákladní dopravy. To už ale přišly jiné časy.... |
LF
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.216.115
| | Odesláno Středa, 27. dubna 2011 - 09:44:29 |
|
...a také v té době s plánovaným ukončením tratě č.120 v Praze Dejvicích. |
Zmar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 477
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Středa, 27. dubna 2011 - 10:26:27 |
|
Myslím, že všechny ty zrušené zastávky byly umístěny tam, kde to místní potřebovali, kdežto nové jsou úplně z ruky. Možná i to je důvodem, že dnes je tam tak malá místní frekvence. |
Wels
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 349
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 27. dubna 2011 - 11:22:22 |
|
Někde mám schovaný časopis Železniční technika z roku 1975, kde se s tratí na Dejvice vůbec nepočítá, a Hostivice Smíchov je dvoukolejná trať. Z Hostivic měla být zachována trať (asi jen nákladní) do Ruzyně, odkud bylo rozvětvení do tehdejších vlečkových areálů a vlečka do Teplárny ve Veleslavíně. Když to najdu, tak to zkusím naskenovat a vložit sem. |
jagg
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.177.72
| | Odesláno Středa, 27. dubna 2011 - 13:36:53 |
|
Neměl by někdo detaily podvozku 4 nápravového parního jeřábu ŠKoda 25t? Foto nebo detailnější nákres... |
Rob
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 587
Registrován: 1-2005
| | Odesláno Středa, 27. dubna 2011 - 13:54:33 |
|
Zmar: přemístění nebo zrušení původních zastávek určitě nepřineslo cestujícím zlepšení, i když dnes se doprava do té oblasti dá právě už bohužel vyřešit i bez vlaku. Tehdy byla oblast Konvářky apod. dost dopravně odříznutá. Škoda, že se trať Semeringem příliš nevyužívá. Štokr supící s prázdnými uhláky na Žvahov zůstal opravdu již jen ve vzpomínkách...
Wels: ano, jak se pamatuji, tak trať přes Stromovku měla být zrušena neboť se tehdy plánovalo něco podobného jako dnešní stavba "Blanky", ale daleko obludněji, což by bývalo zničilo nejen trať, ale i Stromovku. Naštěstí se projekt neuskutečnil. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1311
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Středa, 27. dubna 2011 - 13:56:23 |
|
Wels - Dejvice jako koncové nádraží. Dále už měla vést jen čtyřproudá silnice do Troje po stavajicí železniční trati. Stanice Dejvice měla složit jako přestupní stanice na metro, tram a bus. Mělo zde vzniknout velké autobusové nádraží směrem na Slaný, Kladno, atd. Rychlíková přeprava byla přece směr Praha hl.n. - Smíchov - Hostivice, sovětské lůžkové vozy směrem do Karlových Varů. Dále se počítalo o prodloužení metra na letiště.
Vše asi po roce 1985 podle plánů a začátek budování po roce 1990. Vše předěláno na tunel Blanka. |
Wels
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 351
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 27. dubna 2011 - 14:34:13 |
|
Rob, Tempotaxi : tohle jsou ještě starší plány. Tehdy byla vize, že vše bude jezdit na hlavák. |
Borovička
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3734
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 27. dubna 2011 - 17:17:59 |
|
Těch projektů bylo, jak šla doba:
- napojení tratě od Kladna tunelem pod Devicemi do Bubenče
- ono ukončení nejdále vlečkou v Ruzyni
- přes Zličín na branický most tunely Prokopákem
- dálnice po buštěhradce už od Veleslavína s krásnou mimoúrovňovou křižovatkou uprostřed vilek na Ořechovce
- dálnice kolem vozovny Střešovice (z vozovny po odříznutí od sítě měla být Mototechna)
... |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 579
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 28. dubna 2011 - 15:26:22 |
|
Zrušení tratě v úseku žst. Pha-Dejvice přes Bubny do žst. Pha-střed zablokovala "armáda", která tuto dráhu považovala za strategickou. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1313
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 28. dubna 2011 - 19:22:18 |
|
Modřaňák - Dejvice - vlečka do kasáren, další kasárna o kousek dál, výše nad nádražím, generální štáb je zase kousek pod nádražím, přehlídkové molo je taky kousek a nakonec další kasárna jsou po cestě (Ruzyně). |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 580
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 28. dubna 2011 - 20:15:36 |
|
Tempotaxi
Armádou jsem neměl na mysli vojenské vlečky, proto jsem dal armádu do uvozovek. Za strategickou trať ji považovalo ministerstvo národní obrany a Genštáb. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1315
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 28. dubna 2011 - 20:48:55 |
|
Modřaňák - taky jsem to psal nadhledem  . Tenkráte kecala armáda do všeho, hlavně odborný poradce CCCP.
Hlavně železniční stanice vedle metra, který sloužil jako kryt, dále blízkost pražského hradu, kasáren a dále spojení na Podlešín, Unhošť a další podobné armádní pevnosti. Dále možností propojení trati na letiště. Sklady vojenských surovin na Poldovce a ve Vinařicích
Projektů je dost od vzniku Buštěhradské dráhy.
(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.) |
Mkunt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 631
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 28. dubna 2011 - 21:35:21 |
|
Ad zastávky Praha-Konvářka a Praha-Hlubočepy byly otevřeny 1.8.1928.
Jinak si dovoluji pochybovat, že by zrušení tratě Bubny - Dejvice (koncem 80. let) zablokovala armáda, to spíše převrat 1989. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 582
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 28. dubna 2011 - 22:31:19 |
|
Mkunt
Převrat v roce 1989 neměl nic společného s nezrušením části tratě. O tom bylo rozhodnuto časově podstatně dříve. Když jsem toto kdysi četl, divil jsem se, že v době tak rozvinuté vojenské techniky může MNO považovat tuto trať jako celek za strategickou. Stačí jedna raketa vzduch-země a je po trati. |
Sehule
Neregistrovaný host
Odeslán z: 193.85.147.113
| | Odesláno Pátek, 29. dubna 2011 - 07:31:20 |
|
Dobrý den ,
nemohl by někdo dopřesnit událost , co se stala 8.září 1913 na státním nádraží v Praze (dnes Masarykovo), kdy lokomotiva projela dvoranou a pobořila zeď. Hledám nějaké další podrobnosti.
Viz malý obrázek
http://aukro.cz/show_item.php?item=1538244080
Díky |
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 788
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Pátek, 29. dubna 2011 - 07:44:07 |
|
Modřaňák: na zrušení tratě z Buben do Dejvic už dokonce existoval termín (pokud si to dobře pamatuju, tak to mělo být ke změně GVD v květnu 1989, proto se taky v tu dobu stavěly výhybny na trati přes Semmering, aby se zvládla tehdejší silná doprava (uhelné vlaky atd.). Podle toho, co vím, hlavním důvodem, proč se tak nakonec nestalo, byly spory o vedení silničního okruhu Stromovkou - nemýlím-li se, měl se podle původního projektu silniční tunel stavět v otevřeném výkopu v trase dráhy. |
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 583
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pátek, 29. dubna 2011 - 09:10:21 |
|
Mahel
Pane kolego, já se domnívám, že všichni, kteří zde psali na toto téma mají pravdu. Důvod je prostý. Tato cauza se táhne několik desítek let a v průběhu času se vždy našel důvod proč zrušení úseku tratě odmítnout. Otec býval komunálním politikem na Praze 7 (od 1950) a dostával svodky i na toto téma. Proto jsem výše napsal sdělení MNO. Já s Vámi i ostatními souhlasím, že snad poslední verzí bylo vybudování silniční komunikace místo drážního tělesa. Dokonce bylo vypočítáno kolik stromů musí být vykáceno, vliv na životní prostředí (EJA). Já, jako člověk, který v těchto místech žil od protektorátu a to bezprostředně u tratě, jsem tomu rád, že neprošla žádná varianta rušení. Přidám něco, co v žádném archivu nenajdete. V souvislosti s budováním PKOJF v Praze 7, ONV Praha 7 prostřednictvím mého otce navrhovalo zřízení úzkokolejné dráhy Výstavište (PKOJF)-ZOO. Mělo to být po vzoru tehdy módních pionýrských železnic. Problémem bylo přemostění Divoké Vltavy (místní název) z Trojského ostrova do Troje (dnes je zde lávka) a pochopitelně nedostatek financí. Mohlo to být zajímavé. |
Quex
Administrátor
Číslo příspěvku: 6360
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 29. dubna 2011 - 09:35:14 |
|
Zrušení tratě v úseku žst. Pha-Dejvice přes Bubny do žst. Pha-střed zablokovala "armáda", která tuto dráhu považovala za strategickou.
Jistěže ne, ta trať měla být zrušena kvůli vedení městského okruhu (dnešní terminologie) po povrchu Stromovkou v prostoru této trati, proti čemuž již koncem 80. let existoval silný odpor, včetně orgánů místní správy. Definitivní konec těmto úvahám přinesl pak převrat v roce 1989 a úplně změněná koncepce ZÁKOS, která pak mimo jiné ze stejných důvodů přinesla stavbu tunelu Mrázovka, ačkoliv již předtím měla vést komunikace po povrchu úbočím kopce (a proto je taky mezi Strahovským tunelem a Mrázovkou tak ostrý oblouk, protože silnice měla původně pokračovat rovně...).
| "Doba střelců neminula. Přesvědčím Vás o tom. A nejen Vás!" |
|
Modřaňák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 584
Registrován: 1-2009
| | Odesláno Pátek, 29. dubna 2011 - 09:43:39 |
|
Inu, většina má vždy pravdu. |
Pavel_reiser
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1243
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 29. dubna 2011 - 11:24:06 |
|
11. května 2011 od 10,30 hod. se uskuteční v Městském muzeu Zbiroh
diskusně-pracovní setkání milovníků nedostavěné Strousbergovy brdské železnice.
Předmětem společné debaty bude zejména možnost ochrany této raritní železniční
stavby. Máte-li zájem vyslat své zástupce, jste srdečně zváni!
Info u paní ředitelky zbirožského muzea paní Mgr. D. Viletové |
Iiii
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2173
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 29. dubna 2011 - 19:53:54 |
|
Nazdar lidi, měl bych dotaz, kdy se rušila služba "vechtrů" na hlavních tratích? |
RIC
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.246.222
| | Odesláno Pátek, 29. dubna 2011 - 20:27:16 |
|
V diskuzi parní loko je poněkud husto, tak to dám sem. Při úklidu "skříňky" v rámci ISA se najde i lecos zajímavého. Viz:
|
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.85.38
| | Odesláno Pátek, 29. dubna 2011 - 20:42:08 |
|
První spis se týká dodnes existující vlečkové lokomotivy 200.1172, která se nyní nachází v areálu ŽMZ v Lisovicích u Zlonic. Předtím stála na pomníku u depa ve Veselí nad Moravou.  |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4648
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Pátek, 29. dubna 2011 - 22:28:17 |
|
RIC - kouzelné!!Jen víc a houšť 
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Paveldacicky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1242
Registrován: 5-2007
| | Odesláno Neděle, 01. května 2011 - 19:48:32 |
|
Trochu si tu přihřeju polívku:http://aukro.cz/karbidova-lampa-i1589598905.html |
Mkunt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 642
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Úterý, 03. května 2011 - 23:37:11 |
|
Nemáte tušení, kde to je? Já předpokládám Švýcary, ale přesněji netuším... Dík
(Příspěvek byl editován uživatelem M.Kunt.) |
Hungry_bear
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 544
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Středa, 04. května 2011 - 02:25:31 |
|
to Mahel:
proto se taky v tu dobu stavěly výhybny na trati přes Semmering, aby se zvládla tehdejší silná doprava (uhelné vlaky atd.).
Kdepak, tyto vyhybny byly stavěny výhradně kvůli tehdy nedostatečné kapacitě trati Smíchov spol. - Hostivice, po které doslova "tekly" nákladní vlaky (ruda na Kladno, uhláky na Kladensko i na sever, směsná zátěž pro Kladno, Rakovník, Žatec, Chomutov, ... zpátky uhlí z Kladenska i ze severu, zboží z oceláren na Kladně, z válcoven trub v Chomutově, směsná zátěž od Chomutova, Mostu, Žatce, Rakovníka, Kladna, několik párů Pn/Vn na Slaný-Louny-Most, po dvou párech Mn na Kladno i na Slaný, do toho Lv od postrků a přípřeží, ...).
Nákladní doprava po "Dejvické" trati spočívala dlouhá léta jen ve třech párech Mn Kladno-Bubny (kladenské 434.2 a pak 534.03) z nichž noční se vracel jako Vn uhláků z Buben do K.Žehrovic. Později se trasy dvou párů Mn zkrátily od Kladna jen do Hostivic a Ruzyně, dál dolu pokračoval už jen jeden polední do Dejvic (kladenská T478.2), kam mu z Buben naproti jezdil pár Pv (bubenská záloha T458.1) z Buben se vzájemnou výměnou zátěže v Dejvicích. K tomu se po spuštění teplárny ve Veleslavíně podle potřeby zaváděly ucelenky uhlí (Wap) trs Kladno do Veleslavína a Vn zpět (tedy nikoli trs Dejvice). Jo a v noci/ráno tu jezdil pár "poštovně-spěšinových" Rn Praha-Střed - Chomutov vedených chomutovskými loko z osobního oběhu.
Teprve před polovinou 80-tých let se na trati přes Dejvice objevuje ze Semmeringu odkloněná ranní "zeleninová rychloběžka" trs. Prahu-Libeň do Ruzyně (loko T478.1 a postrk T458.1) a v +- téže době ještě dva páry taktéž ze Semmeringu odkloněných slušně dlouhých Sn Praha-Libeň - Cheb (libeňské T679.1, nahoru s postrkem T458.1 /jeden bubenský stroj dělal během dne všechny postrky i pár Pv/) plus se tudy občas podle potřeby coby následy "spouštěly dolu" solo T679.1 které se neprotlačily Semmeringem. |
Borovička
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3743
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 04. května 2011 - 07:34:21 |
|
A ty 534.0 asi kolemroku 1975 vozily po Semmeringu co? Jezdilo to z ranžíru, kde byl i parní posun. |
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 794
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Středa, 04. května 2011 - 07:40:37 |
|
Hungry bear: Nemá smysl se hádat, ale šlo přece o převedení veškeré (tedy zejména osobní) dopravy přes Semmering, která se tam mezi ty náklady musela "vecpat". Mimo jiné jsem se vícekrát účastnil jednání investiční komise tehdejší Správy Severozápadní dráhy, kde se o této stavbě jednalo... |
Hungry_bear
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 545
Registrován: 1-2006
| | Odesláno Středa, 04. května 2011 - 10:54:51 |
|
A ty 534.0 asi kolemroku 1975 vozily po Semmeringu co?
Řada 534.0 (nikoli .03) sem zajížděla z Loun jak na několika párech Pn/Vn, tak i na dvou párech Mn (číslem sice rozdělených na úseky Louny - Slaný a Slaný - Smíchov, ale s loko na jeden zápřah Louny - Smíchov).
Na Pn/Vn byly někdy v +- té době lounslé 534.0 vystřídány řadou 556.0, na Mn byly nahrazeny řadou T478.2 v úseku Smíchov - Slaný a 556.0 mezi Louny a Slaným.
Ve druhé polovině 70-tých let po kompletní motorizaci nákladní dopravy mezi Vršovicemi/Smíchovem a Kladnem (T679.1 a T478.2) byly lounské páry krátce posledními po Semmeringu pravidelně jezdícími, ale brzy dostaly politický zákaz vjezdu do Prahy - takže parní Pn/Vn z/do Loun (Mn měly T478.2 z/do Slaného) přepřahaly v Hostivicích na/z T679.1 a lounské 556.0 odtud jezdily zbrojit do Kladna (přičemž jedna se pak do Loun vracela "okruhem" na vlacích trs. Rakovník). Během pár GVD ale i na Pn/Vn z/do Loun 556.0 skončily (poslední se držely na postrcích z Loun do Slaného a na cisternách od Loun do Středokluk) vytlačené motorovými loko (což byl během pár let taky slušný kvas střídání řad T478.1, T478.3, T466.0, T679.1 a 2xT466.2). |
Rtep
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 49
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 05. května 2011 - 16:24:54 |
|
To MKunt
Může to být Schafbergbahn nebo Schneebergbahn.
Myslím si že je to Schafbergbahn srovnej hory v pozadí
(Příspěvek byl editován uživatelem rtep.) |
Mkunt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 649
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 05. května 2011 - 16:33:07 |
|
Rtep: díky, Schneebergbahn to určitě není (to bych poznal), ve vedlejším vlákně uvádí M.Zikmund "Rochers de Naye, parní lokomotiva s jednomužnou obsluhou, topné médium LTO" |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1061
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 05. května 2011 - 19:48:43 |
|
k příspěvku RIC
|
Joe
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 336
Registrován: 10-2007
| | Odesláno Sobota, 07. května 2011 - 21:36:24 |
|
Iiii: Já hádám cca od 40. let. Ale třeba upřesní někdo znalejší...
Jinak nedávno se tady řešila zkratka PF a její způsob zápisu, konkrétně na přání od ČD. Dnes mě zaujalo něco podobného: pohlednice ČD, která má na druhé straně text ŠŤASTNOU CESTU / HAVE A NICE JOURNAY |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Pondělí, 09. května 2011 - 22:34:23 |
|
Mám velkou prosbu: Nemáte prosím někdo k zapůjčení publikaci L.Čada, R.Sedláček, J.Zubák:
Místní dráha Dobrovice město - Dětenice?
Děkuje předem
a
zdraví
hank |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4674
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Pondělí, 09. května 2011 - 22:38:57 |
|
Znalci,kolegové neznáte někdo tento odznak?Dle kouzelného,leč v dnešní šílené době úsměvného hesla bych to odhadl na nějakou prvorepublikovou odborovou organizaci..(?)Nalezeno detektorem kovů..
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1069
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 16:37:04 |
|
buď zde a nebo vedle, někdo řešil fotografii projetí lokomotivy na nádraží Praha StEG (Masaryčka) do ulice, když koleje jsou dost daleko. podle tohoto náčrtu, tomu dřív bylo jinak (1920)
|
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 249
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Středa, 11. května 2011 - 22:13:01 |
|
Add. Alf
Podobný klopový odznak už jsem měl tu čest vidět, ale bohužel nikdo ho přesně neurčil. Prvorepublikový je určitě, ovšem přesná datace je obtížná, neboť "legionářský" znak se objevuje na různých dokumentech ještě těsně před vznikem Protektorátu.
V ČSR existovaly následující odborové organizace železničních zaměstnanců:
Fachorganisation der deutschen Bahnärzte
Federace strojvůdců v ČSR
Jednota zaměstnanců československých drah
Mezinárodní federace železničářů v ČSR
Nepolitický svaz všeho kancelářského personálu železničního v ČSR
Odborová nepolitická organisace průvodčích vlaků Republiky československé
Odborová organisace žel. lékařů při Ústřední jednotě českých lékařů
Sjednocení národních železničářů Republiky československé
Sociální ochrana státních zaměstnanců
Svaz železničářů na Podkarpatské Rusi
Spolek československého úřednictva železničního
Spolek československých železničních právníků
Spolek podpůrný pro právní ochranu průvodčích československých drah
Spolek řemeslníků československých drah
Spolek středoškolských úředníků železničních v ČSR
Svaz dílovedoucích a četařů Československých státních drah
Svaz křesťansko-sociálních železničních a dopravních zaměstnanců v Republice československé
Svaz lidových železničářů v RČS se sídlem v Praze
Zväz slovenských železničiarov
Unie železničních zaměstnanců
Ústředí zájmových skupin železničářů-legionářů při Čsl. obci legionářské
Ústředí železničních inženýrů SIA v Praze
Ústřední spolek železničních topičů v Republice československé
Verband christlicher Eisenbahner und Strassenbahner fůr das tschechoslowakische Staatsgebiet
Verband der Eisenbahner
Verein deutscher Eisenbahnbeamten
A včíl mudrujme. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4681
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Čtvrtek, 12. května 2011 - 19:56:14 |
|
I když škrtnu německé svazy a Zväz slovenských železničiarov ,Sociální ochrana státních zaměstnanců a
Svaz železničářů na Podkarpatské Rusi tak je to šílené.. Přesto díky!
(Příspěvek byl editován uživatelem alf.)
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 250
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 12. května 2011 - 20:41:43 |
|
Add. Alf:
Mým favoritem by byl Svaz křesťansko-sociálních železničních a dopravních zaměstnanců v Republice československé, otázkou zůstává, zda to heslo na odznaku není matoucí. |
Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.203.161.27
| | Odesláno Sobota, 14. května 2011 - 14:05:47 |
|
Kdo se byl podívat v Dymokurech na důl, všimli jste si, jak se změnila staniční budova? Asi se do ní nastěhoval důlní ingenieur.
|
Mkunt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 658
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Úterý, 17. května 2011 - 20:28:05 |
|
Kdyby to snad někoho zajímalo. Ministerstvo železnic 1952-1953. Zveřejněno od včerejška: http://www.badatelna.cz/fond/1268 |
Parmezano
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 676
Registrován: 5-2008
| | Odesláno Úterý, 17. května 2011 - 20:57:55 |
|
Mkunt: to se může do těch archiválii nahlédnout |
Mkunt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 659
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Úterý, 17. května 2011 - 21:08:05 |
|
Může (na Chodovci), proto to visí, aby se dalo předem zjistit, že tam nic není :-)) Nebo je |
Parmezano
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 678
Registrován: 5-2008
| | Odesláno Úterý, 17. května 2011 - 21:26:19 |
|
Mkunt: je a moc zajímavého |
Tratovak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 510
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 17. května 2011 - 21:58:06 |
|
Super! Zopár kartonov už mám v hľadáčiku! Taký "mechanický nakladač kolejí" znie lákavo...
Ďakujem! |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Středa, 18. května 2011 - 20:58:01 |
|
Mkunt: Vím, že jste v archívech doma, na webu http://odis.cd.cz/archivy.asp je mj. i soupis fondů archívu ČD v Libni, u některých položek jsou lákavé odkazy http://odis.cd.cz/Archivy/elinv.htm na elektronický inventář, u některých je dokonce poznámka "v pdf", ale ty odkazy jsou nefunkční... Víte o tom víc?
zdraví
hank |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Středa, 18. května 2011 - 22:21:51 |
|
Ještě k archívům: Tady http://www.badatelna.cz/fond/2198 je Ministerstvo železnic od r. 1919. Seznam spisů má 910 stran...
zdraví
hank |
Mkunt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 664
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Středa, 18. května 2011 - 22:58:02 |
|
hank: důvody spíš ZdePa; ty seznamy ale existují. Jinak na Badatelna.cz najdete i rakouské MŽ, Generální inspekci a spoustu dalšího... Odhaduji, že všechny pomůcky k "drážním" fondům NA už visí. Např. http://www.badatelna.cz/fond/1308 nebo http://www.badatelna.cz/fond/957 |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 00:18:49 |
|
Mkunt: No ale tu Ferdinandku mají pěkně odfláknutou - jen čj. a číslo krabice... to nikomu nic neříká.
zdraví
hank |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 09:42:15 |
|
Ještě k té badatelně: Připojení je neskutečně líné, často padá, hlásí to chyby jako "vnitřní chyba aplikace" nebo "vypršela platnost". Ještě na tom budou muset zpracovat.
zdraví
hank |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 09:58:52 |
|
oprava překlepu: zapracovat |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1073
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 14:35:21 |
|
ad hank - libeň a inventáře - samozřejmě, že inventáře zpracovaných nebo zrevidovaných fondů v elektronické formě existují. Dokonce jak správně naznačuješ, měli viset na webu. Pak přišlo jedno velký "ale co kdyby" a badatele mají po "ptákách". Když inventář, tak jen v Libni. Ale neboj, byť soupis slibuje hromadu fondů, jsou to z velké části sbírky stavební dokumentace. Zajímavé jsou ty fondy, které vznikly ze spisovny, ale i tak největší záběr má jen fond hradeckého ředitelství a nebo FOD či RGTE. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1074
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 14:48:39 |
|
ad hank - fond SDF v NA - aby jsi se zorientoval v uvedeném fondu musíš projít spisové pomůcky, které jsou na začátku. ale pozor, jde o to co hledáš !! spisy ferdinandky, byly po spisové rozluce (vzniku ČSR) rozděleny mezi ředitelství olomouc a brno. ty se spisy nakládalo dle spisového řádu z roku 1924 a zcela běžně nepotřebné spisy likvidovaly. po 30 letech byly spisy ukládány do archivu ministerstva železnic (dopravy), kde byly opět dle ročníků, a od roku 1910 i dle odborů, snášeny dohromady od obou ředitelství. některé ředitelství, myslím olomouc, předáváne spisy evidovalo v uvedených předávací soupisech a tvořilo si místní rejstřík. druhé ředitelství rejstřík netvořilo a mělo jen seznam předaných spisů.
takže pokud chci v uvedeném fondu hledat, musím si číst co ? zhruha 95 % spisů jsou záležitosti stavební provenience. takže místo, zhruba časové období, pak si uvědomit jaké to bylo v období 1918-1949 ředitelství, podle toho si půjčit spisovou pomůcku (soupis) a hledat. pak najdeš číslo jednací spisu a podle něj si teprve půjčíš karton s materiálem. pak jen doufáš, že tam spis je... |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1075
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 14:51:29 |
|
ad hank - jinak drobek spisů SDF, především z ostravska-těšínska, je i v podnikové archivu ČD v Olomouci
kompletní výroční zprávy jsou u fondu SDF v podnikové archivu OKD Ostrava. nekompletní řada i v knihovně na Žižkově |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1076
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 14:58:32 |
|
ad hank - stejně jako SDF má udělaný inventáře železniční společnost ÖNWB a StEG. Ke StEGu je alespoň jedna pomocná kniha (místní rejstřík). K ÖNWB není vůbec nic.
Další železniční fondy v NA - ke GI/R je kartotéka (přístupná na vyžádání v badatelně). K fondu MŽ/R (1896-1918) jsou pomocné knihy dle ročníků v dodatcích fondu. Díky skartaci během válečných let, ale hlavně pro reorganizaci kterou provedli zaměstnanci SÚA v 70.letech při pořádání fondu, jsou na dvě věci. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 16:38:22 |
|
Zdepa: Dík. Začínám chápat, proč se některé archivní dokumenty opakují v řadě různých pamětních publikací, zatímco jiné publikace zajímavé informace vůbec neobsahují nebo je nikdo nesepsal. Zřejmě to souvisí právě s (ne)dostupností archívů.
Můžu mít konkrétní dotazy?
Kde by se daly sehnat
- výkresy neprůchozích oddílových osobních vozů StEG, BEB, ATE, KFNB?
- normálie pozemních staveb a výkresy vozidel lokálek vzniklých před uzákoněním zemských a státních garancí, tj. především StEG, BCB a ÖLEG?
- normálie pozemních staveb lokálek stavěných se státní (nikoli se zemskou) garancí?
- výkresy nákladních vozů s celodřevěnými skříněmi a původních uhláků velkých soukromých společností, tj. StEG, KFNB, BEB, ATE, zhruba z období 1880 - 1900?
Předem děkuje
a
zdraví
hank |
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 806
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 19:08:40 |
|
hank: taky to souvisí s tím, jak a kde který autor bádal. Nemálo knížek a článků vzniklo jen z více či méně věrohodných informací pamětníků...
Jeden z katalogů typových výkresů vozů StEG je v "ministerské" knihovně na Žižkově (nemýlím-li se, jsou to osobní vozy, vydání z roku 1886). O dalším katalogu StEG vím, že existuje ve sbírce NTM, ale doposud byl mezi nezatříděnými materiály a badatelsky nedostupný. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Čtvrtek, 19. května 2011 - 19:52:24 |
|
Mahel: Prosím o upřesnění pojmu ministerská knihovna...
Děkuje
a
zdraví
hank |
