| Autor |
Příspěvek |
PV
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.41.14.65
| | Odesláno Pondělí, 26. dubna 2010 - 22:44:47 |
|
Část 2. - provoz s vozy KT4D o víkendu
|
PV
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.41.14.65
| | Odesláno Pondělí, 26. dubna 2010 - 22:49:31 |
|
Část 3. - kyvadlová doprava do vozovny Wiesenstraße z nádraží Oberer Bahnhof vozem "Gotha" ev.č.79 + vlečným vozem ev.č.28 a fotky z areálu vozovny
|
Pospec
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1888
Registrován: 2-2007
| | Odesláno Středa, 28. dubna 2010 - 15:46:58 | 
|
Prosím zdejší znalce Vídně ještě jednou o radu. Zní to samozřejmě, jako bych si chtěl nechat pro korunu vrtat koleno, ale na druhou stranu se rád něco dozvím 
Jde mi o celodenní vídeňskou jízdenku - na stránkách vor.at jsem našel ceník jízdenky na 24 hodin, ale ještě o kousek níž je uvedena ještě Wiener Einkaufskarte. Bohužel moc nevládnu němčinou a strojový překlad mi taky nepomáhá. Mám té "Einkaufskarte" jízdence rozumět tak, že platí jeden den od 8 do 20 hodin vyjma nedělí?
Předem díky za odpověď.
(Příspěvek byl editován uživatelem pospec.) |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 816
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Středa, 28. dubna 2010 - 17:12:14 |
|
Je někde nějaký přehled světových tramvajových provozů se základními údaji v češtině? |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 817
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Středa, 28. dubna 2010 - 20:04:21 |
|
Vypadá to, že nejblíž k tomu má SPŽ, takže jej využiju, jako základ. |
Silesius
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.193.162
| | Odesláno Středa, 28. dubna 2010 - 20:40:07 |
|
Pospec: Einkaufskarte Wien - ano, od pondělí do soboty od 8 do 20h. Před první jízdou nutno cvaknout. Dá se koupit v automatu nebo na několika místech Vídně v informačním centru dopravního podniku. S. |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 818
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 29. dubna 2010 - 01:37:06 |
|
Tak jsem na základě SPŽ udělal přehled polských tramvajových systémů. Ale je to práce na pár hodin. Ještě štěstí, že naprostá většina tramvají jezdí v zemích, kde mám alespoň elementární znalost tamního jazyka. Zkusím také přeložit některé polské tramvajové stránky na Wiki do české verze.
Přehled zde: http://mhdavlaky.bloger.cz/MHD/Tramvajove-provozy-v-Polsku-pouze- existujici
Jinak dočetl jsem se i pár perliček, například, že Vratislavské tramvaje mají nátěry podle lvovských. Důvodem byla pravděpodobně skutečnost, že část nových obyvatel Vratislavi skutečně pocházela od Lvova. |
Pospec
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1890
Registrován: 2-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 29. dubna 2010 - 10:02:17 |
|
Silesius: Díky. Bohužel jedeme zrovna tuto sobotu a to je státní svátek, čiže Einkaufskarte neplatí. Nicméně je to asi nejlepší jízdenka na denní poježdění. |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 821
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 29. dubna 2010 - 16:23:14 |
|
Přeložil jsem článek o tramvajích v Gorzówě Wielkopolském do češtiny, postupně dodělám další zbývající články z polské MHD a vrhnu se na další země.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tramvajov%C3%A1_doprava_v_Gorz%C3%B3 w%C4%9B_Wielkopolski
Uvítám Vaše připomínky a editace (v reálu jsem nikdy žádnou polskou tramvají nejel, všechno jen překládám). |
Cilelis
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 75
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 29. dubna 2010 - 17:17:25 |
|
Když se tady píše o těch Vídeňských jízdenkách, chtěl bych se zeptat, jestli jsou automaty u vstupů do Metra přispůsobeny pro platbu bankovkami? Díky za odpověď |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 822
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 29. dubna 2010 - 18:41:38 |
|
PV: Jak byste viděl umístění svých fotek tramvají na wikipedii?
To platí též pro ostatní, zvláště co fotí v Polsku. Po Gorzówě Wielkopolském jsem přeložil Grudziadz a Gdaňsk (zvláště ten je dost skrouhlý oproti originálu). |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.0.203.121
| | Odesláno Čtvrtek, 29. dubna 2010 - 19:52:38 |
|
Ad Všd ( "vrhnu se na další země"): Až se dostanete k tramvajovým systémům v Jižní Americe, konkrétně v brazilském městě Belém, neopomeňte zmínit, že tamní katolická církev kladla překážky provozovatelům obnovované aspoň muzejní-turistické tramvaje v tomto městě. Arcibiskupství trvalo na odstranění trolejového vedení na prostranství před katedrálou (asi by to "hyzdilo"). Vozidla pro historickou tramvajovou linku (původem ex Campinas, rovněž Brazílie) musela být vybavena generátorem s dieselovým motorem. 
No, nejsou to vypatlanci? |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1851
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 29. dubna 2010 - 20:06:25 |
|
VŠD: PV: Jak byste viděl umístění svých fotek tramvají na wikipedii?
Hlavně prosím nahrávat do Commons.
|
pd
Neregistrovaný host
Odeslán z: 83.240.62.230
| | Odesláno Čtvrtek, 29. dubna 2010 - 21:17:31 |
|
Všd: dobrý, no... ale nemůžu si odpustit jednu takovou blbou otázku... to skoro opsání jedné stránky z SPŽ byla pro tebe fakt práce na několik hodin??
Snaha se většinou cení, ale upřímně řečeno, asi bych se věnoval něčemu jinému... Sice tě nechci nějak znechutit, ale psát články o polských tramvajích, aniž bych nějakou někdy jel... no, nevím... díky tomu asi česká wikipedia vypadá jak vypadá. |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 823
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 29. dubna 2010 - 22:33:20 |
|
pd: To skoro opsání nebyla žádná sranda. SPŽ uvádní jen to, co mají jejich lidé nafocené. V Polsku jezdí asi 40 typů tramvají (nepřeháním). Musel jsem tedy vzít jednotlivé články, v nich najít vozidla, přepsat, udělat dole odkazy na jednotlivé typy vozidel ...
A co se týče těch polských tramvají, to, že jsem byl nejvýše pár km od hranic, a tam žádné nejezdí, to je sice pravda, ale nevím o nikom, kdo by projel všechny provozy, na druhé straně je třeba, aby bylo vše zmapované. Já dělám POUZE PŘEKLADY. A pokud víte o někom, kdo má dané provozy projeté, můžete mu doporučit, ať se podívá na mé články a upraví je.
Stejně tak si budu vážit, pokud tam někdo přidá fotky. |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 824
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Čtvrtek, 29. dubna 2010 - 22:39:53 |
|
Cogwheel: Víte, já znám mnoho lidí, kteří nechtějí troleje před domem, typicky Mariánské Lázně, tam měli svého času převahu ve vedení města. Stejně tak vím o turistické tramvajové lince, která má stanici v Košicích před katedrálou a církvi nevadí, ba naopak. Asi to nebude jen tím, že je koněspřežná.
Katolická církev má několik tisíc katedrál a statisíce kostelů. Před mnohými z nich jezdí tramvaje zcela bez problémů. Tento případ je pouze jeden a nelze z něj tedy vyvozovat stanoviska k církvi, jako k celku.
Ale mohu Vás ubezpečit, že to stejně nemá smysl, neboť portugalsky neumím ani trochu, takže se tímto provozem zaobírat nebudu. Ale nebudu v tom bránit druhým. |
Pawel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1678
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 30. dubna 2010 - 01:15:21 |
|
Cilelis: na "západě" to jde bankovkama prakticky všude, takže bych to viděl na 90% ano (např. v berlíně jsou výjimkou jen automaty umístěné v tramvajích). |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pátek, 30. dubna 2010 - 09:17:14 |
|
Nějaké informace z toho brazilského Belému, sice asi ne zcela aktuální, ale zato ve světovém jazyce, jsou na: http://www.tramz.com/br/be/be50.html |
B01
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 253
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Pátek, 30. dubna 2010 - 10:31:45 |
|
Cilelis: Ovšem pozor, například u nádraží Meidling berou automaty pouze bankovky 5€ a 10€ |
Jenki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3364
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 30. dubna 2010 - 13:39:33 |
|
nevím o nikom, kdo by projel všechny provozy
Všd : můžu se přihlásit?
Komplet : CZ, SK, PL, D, NL, B.
Jsem normální? |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1856
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pátek, 30. dubna 2010 - 14:47:56 |
|
Diagnóza: šotouš - projížděč. 
|
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 825
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Pátek, 30. dubna 2010 - 17:01:02 |
|
Jenki: To jste dobrý, ale jste si jistý i v případě Německa? Přece jen, je jich tam cca 30.
Jinak budu jen rád, pokud mé články doplníte a obohatíte o fotky. Protože, jsem se díval na několik českých stránek a nikde není info nebo fotky ze všech třinácti provozů. (Samozřejmě, nemusel jsem o takových stránkách vědět.) |
Tramvajak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1255
Registrován: 4-2006
| | Odesláno Pátek, 30. dubna 2010 - 17:08:34 |
|
David_jaša: "Diagnóza: šotouš - projížděč. "
Spíš pracovní deformace 
|
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 826
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Pátek, 30. dubna 2010 - 17:56:53 |
|
Cogwheel: Děkuji, ale sám se tím zabývat nebudu. |
Teptrolej1
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 187
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Pátek, 30. dubna 2010 - 19:44:28 |
|
ad VšD, Jenki:
můj malý příspěvek ve formě navštívených provozů je zde:
odkaz
průběžně je doplňováno... |
Jenki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3365
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 30. dubna 2010 - 20:22:08 |
|
Všd : je jich tam cca 30... je jich tam 56
Jinak budu jen rád, pokud mé články doplníte a obohatíte o fotky. Až postavím domeček a děti vyrostou do věku kdy nad němi nebude nutný trvalý dohled tak možná bude čas na udělání pořádku v diákách a prohnání skenerem 
Jinak přehled tramvajových systémů lze získat např. zde.
(Příspěvek byl editován uživatelem Jenki.) |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 827
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Pátek, 30. dubna 2010 - 23:28:17 |
|
Jenki: Jako prostý přehled existujících systémů to jde, ale to je tak všechno. Navíc s chybami. Co je za město "Lódz"? Já vím, z kontextu, že je od L a je tam 1000 mm rozcho a tratě fungují, že Lodž, ale vyvodí tohle člověk, který o tom do té doby nic nečetl? Asi ne. Stejně tak "Gorzów" se žádné město nejmenuje, cizinec také automaticky neví, ve kterém Hradci je úzká a ve kterém trolejbusy.
Jako základ pro to, abych věděl, co existuje, je to docela slušné, překvapily mne nové tramvajové systému ve Španělsku a existující v menších městech ve Švédsku. Jinak nevím z hlavy, kde všude v západním Německu tramvaje zrušili, myslel jsem, že to bylo ve větší míře, proto jsem střelil od boku pouze 30 provozů.
Navíc u mně je další motivací zlepšit se v polštině a mít něco napřekládáno. (Jenže k tomu se mám problém donutit, ty texty dost zkracuju.) Občas požadují polštinu u pohovorů nebo zadávají překlady z polštiny, dá se na tom i vydělat, mimo Ostravu a okolí to moc lidí neumí. Teta (rozená češka z MB, jako já) na tom docela slušně zarobila. Zatím mám poměrně dost času, protože na státnice se moc neučím a práci v tuto chvíli ještě nemám. Vzhledem k tomu, že jsem čerstvě single, a finančně indisponovaný pro fyzické projíždění těch provozů, jsou překlady dobrým způsobem, jak využít čas.
(Příspěvek byl editován uživatelem všd.) |
Kalanis
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1266
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 05:07:51 |
|
Doporučuji ke shlédnutí Objektiv z 18.4., poslední reportáž. Při spojení danéhho předmětu zájmu s lajnovanou trasou (již užito jinde) pravděpodobně odpadne kolo komplikací se stavbou trasy.
|
Jenki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3366
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 13:29:36 |
|
V Německu (západním i východním dokupy) zbyla tak 1/4 tramvajových provozů - viz seznam (jsem líný to počítat kolik ks bylo, kolik ks je a kolik % přežilo).
Ta čísla je i tak třeba brát s rezervou - těch přehledů je víc i v tištěné literatuře a čísla se rozcházejí, protože :
- definuj co to je Deutschland (většinou se to bere v dnešních hranicích, ale viděl jsem i nějaký přehled ze 30. let kde byly samozřejmě i např. Graudenz, Breslau nebo Königsberg;
- definuj co to je provoz (např. většinou se počítaly vzájemně kolejově provpojené 1000mm provozy Mannheim, Ludwigshafen, RHB, OEG a Darmstadt jako 5 provozů (3 městské a 2 meziměstské), ale dost často se počítal Mannheim + Ludwigshafen jako 1 provoz (dokonce byli nějaký čas sloučeni a paxe zase rozdělili). No a teď to je vůbec nevím jak, protože všech 5 provozů se sloučilo pod jednoho regionálního operátora Rhein - Neckar Vehrkehr.
V mém milovaném Porúří je takových zmatkochuťovek samozřejmě ještě víc (třeba současná 1000mm síť BOGESTRA (Bochum - Gelsenkirchener Strassenbahn) je konglomerát asi 6ti původně samostatných provozovatelů
- definuj co to ještě je tramvajový provoz, co už je nějaká rychlodráha a co už je železnice (lze najít mnoho příkladů kde je zařazení sporné).
jsem čerstvě single, a finančně indisponovaný pro fyzické projíždění těch provozů To je blbé... zlatá studentská léta - za index xe všemi podpisy jsem obdržel Inter - Rail, naplnil batoh z půlky diafilmy FOMACHROM II D 20, z druhé půlky žrádlem a na 2 týdny jsem zmizel, domů se pak stavil jen na 24 hodin nažrat + vyprat + obnovit obsah batohu a zmizel jsem na zbytek platnosti Interrailu opět někde v  |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 828
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 16:35:22 |
|
Jenki: Pokud počítáme i různé miniprovozy, potom si tu pouze 1/4 dovedu představit. A že si nadšenec z USA nebo Španělska myslí, že roku 1945 zanikl provoz v německém Landsbergu a o dva roky později vznikl v polském Gorzówě Wielkopolském, a dá to na net, to je druhá věc.
To se bude týkat i zdejších nejmladších, na druhé straně se nejspíš dočkáme zmapování španělských provozů, což zatím v češtině téměř není (šokovalo mne, kolik jich tam přežilo, považoval jsem Španělsko za šotopoušť, kromě AVE a Talgo).
zlatá studentská léta - za index xe všemi podpisy jsem obdržel Inter - Rail
Já jsem byl rád, že jsem přežil akademický rok a přes prázdniny vydělával na dluhy. Od rodičů ještě slyšel, co dělám, že skoro nic nevydělám, že kdybych nechodil studovat až do Ostravy, mohl jsem vydělávat tunu peněz v Praze a oni by mi nemuseli dávat ani to, co dávají. Že jiní mají spoustu peněz a ještě rodičům platí dovolené a já nic, atd. (Roli hrálo srovnání se sestrou, která má od gymplu o 14 let staršího partnera.)
Další věc je, že to se mnou párkrát šlehlo, potom si člověk rozmyslí jet kdovíkam a spát tam kdovíkde ... (Na delší vyprávění, nebudu to tady rozebírat, teď už je to dobré, ale za cenu kantovského způsobu života, tedy hodně spát, pravidelně jíst, nekouřit, téměř nepít alkohol a nenervovat se. Konkrétně Kant prý za celý život nikdy neopustil dnešní Kalinigrad, do něj mám ještě daleko, navíc jsem to na kolejích kompenzoval tím, že jsem se hodně bavil s cizinci, hlavně s Vietnamkami a Ruskami.)
Každopádně, škola mi končí a co bude dál, to nevím. Nejdříve budu muset zaplatit rodičům dluhy ...
Další věc je, že jsem toho měl vždycky více, než je kolejovou dopravu. Ať už šlo o neželezniční historii, politiku, nebo různé jiné aktivity. Jako člověk bez šance zvládnout vysokou školu technického typu vím od nějakých čtrnácti, že mne to nikdy neuživí a nikdo se mne u přijímacích pohovorů nebude ptát na tramvaje. (Kromě právě těch překladů.)
(Příspěvek byl editován uživatelem všd.) |
Akribius
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 920
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 18:31:36 |
|
Právě ve španělsku a do jisté míry i v Portugalsku tramvaje zažívají rozkvět.U železnice je to pak ještě více vidět.Otázka je co bude-obě země na tom nejsou zrovna dobře.
Osobně bych si chtěl příští jaro nějaké menší provozy ve Španělsku projet. |
Jenki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3367
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 19:52:06 |
|
Všd : tak teda to jsou podmínky nic moc - přeju, ať se to zlepší! To překládání je dobrá volba, ale není to sranda - přeložit do CZ si troufnu z ledasčeho, ale přeložit do cizího jazyka už je o dost těžší. Asi nejlíp umím English, ale když jsem v Seattle dal dipečerovi Karlovi (2m černoch, bývalý mariňák, super chlap) dal do ruky svoji příručku pro řidiče kterou jsem považoval za perfektní tak si ji přečetl, pokýval hlavou, zvedl se a prohlásil "yes, všemu rozumím, ale sorry, tohle není English" a celou ji přepsal, naštěstí mu za odměnu stačila flaška Takže v tomhle ohledu přeji taky hodně úspěchů, není to jednoduché!
Španělsko - tam to šotopoušť byla. Přežila jen jedna krátká trať v Barceloně a potom krásná trať na Mallorce v Solléru, ale v obou případech šlo o přirozenou transformaci v de fakto muzejní provoz. Vše ostatní jsou nové provozy, přiznám se, že ty mě moc neberou. Někdy bych chtěl vidět ten Sollér, drahá polovička už se mnou viděla Moločnoje (a líbilo se), takže jsem jí natvrdo vysvětlil, že až bude malý větší a domeček dobudovaný a zbydou nějaké peníze v  tak si konečně dáme rodinnou dovolenou u moře a bude Mallorca - Sollér Reakce byla - klidně, já se budu válet na pláži, a vy si klidně celý den lítejte po  a  vy dva  |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 829
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 19:54:34 |
|
Akribius: O tom právě píšu. Na přelomu tisíciletí to ještě nebylo tolik vidět. Ty menší provozy ve Španělsku by právě bylo dobré zmapovat, zatím o tom není mnoho informací, a ty co jsou, jsou hlavně v tamních jazycích.
Další zemí, kde je velký růst MHD, je Francie. Ale o tom jsme se učili i ve škole, protože to bylo v učebnici (pařížské tramvaje, RER a TGV).
Problém je v tom, že romanistika obecně je spíše ženská záležitost a K-report téměř výlučně mužská. |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 830
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 20:07:20 |
|
Jenki: Já se nehodlám živit výhradně tím. To mám jen navíc, pro případ, že bych měl více času, než peněz, což jako nestudující single mít asi budu. V Praze většina lidí polsky nerozumí a jsou ochotni platit. Jiné jazyky ve větší míře dělat nehodlám, nejsem lingvista.
Spíš mi jde o to, že první otázka je, co už jsem přeložil, tak překládám to, co mne baví, a tedy polské tramvaje. Popravdě, jsou to jazykově primitivní texty, proti tomu, když vezmu polské noviny nebo literaturu. Ale to jsou technické texty obecně.
Na gymplu do mne hustili literaturu, a na francouzštině i horší věci (módu, ekologii a "lidská práva"), a teď (už hezkých pár let) zjišťuju, že ať budu dělat cokoli, stejně zaměstnavatele zajímá, zda porozumím textu více méně technickému. Protože, pokud člověk není vyloženě vědecký pracovník v nějakém společenskovědním oboru, v konečném důsledku se stejně dostává hlavně k technice. Někdy mám pocit, že gymnázia a některé předměty na vysokých školách hlavně sráží sebevědomí lidí, aniž by to mělo pozitivní přínos pro praxi.
Ostatně za několik let na univerzitě jsem poznal, že budoucím učitelkám stav, kdy žáci nezískají žádné faktické kompetence, nevadí. Většina z nich to studuje proto, aby "překonaly to trapné období mezi maturitou a sňatkem" (Prof. Myška). A těch pár rozumných holek a pár kluků to nevytrhne. O něčem vypovídá i to, že mne z učitelství dějepisu vyrazili, protože jsem neuměl věci, které se stejně na středních (natož základních) školách neučí (paleografii).
Teď mám před státnicemi na Neziskovém sektoru, tak aspoň vím, jak mám požádat o EU-dotace na provozování historických vláčků Ale mám vážné pochybnosti o tom, že zůstanu v oboru.
(Příspěvek byl editován uživatelem všd.) |
Akribius
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 921
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 20:12:13 |
|
To Španělsko by se třeba dalo-sestra učí Španělštinu,tak by teoreticky mohla dát studentům úkoly-překlad šotoinformací:-)
Aspoň by spratkové dělali něco užitečného:-)
Šotocestu tam ale až příští rok a možná ve spojení s tou Francií.Letos už mám na léto Finsko se Švédskem a na podzim než zazimuju tak bych dal asi Řecko.
Hodně zdraví a ta det me ro! |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 831
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 20:19:29 |
|
Akribus: To by udělala jen dobře. Upotřebí to spíš, než informace o tom, že republika byla dobrá a Franco zlý (nebo naopak). Stejně většina práce se zahraničními texty je prací s texty technickými, na tom trvám a to mám dohromady pět let filosofické fakulty.
Já jsem měl také na Gymnáziu v MB maturitní otázky, jako Das Auto (ta byla z velké části o výrobě aut), nebo Das Verkehr, a myslím, že patřily k těm v praxi použitelným, narozdíl od Feste und Bräuche a podobné.
Ostatně, co ČR vyváží? Auta, autobusy, lokomotivy (Voith a Effishunter), tramvaje a trolejbusy. Tak by tomu měla děcka rozumět i v jazyce, který se učí.
(Příspěvek byl editován uživatelem všd.) |
Mkzb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 211
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 20:32:39 |
|
Možná ještě gramofony. Český gramofony a hlavně český vinyl jsou nejlepší na světě a to díky minulýmu režimu. Na západě se začalo prosazovat CD, ale soudruzi rozhodli s okopírováním počkat, až se formát CD ustálí, a mezitím šel vývoj staré technologie dál, zatímco na západě se zastavil.
Problém vysokých škol: Jak je to tam, kde jsem já. V hodně případech to jsou lidi, co se neuchytili venku, tak se uklidili do školy. Studenti jsou pro ně konkurence, která by je mohla připravit o jejich teplé místečko. Jedna známá říkala. Jedna její dcera vystudovala ve Vídni. Když tam nastupovala, tak byla taková normální, mírně submisivní a škola z ní udělala sebevědomou magistru. Její druhá dcera nastoupila jako zdravě sebevědomá do Hradce, odkud se vrátila jako doktorka se značně pokřiveným sebevědomím.
Sorry za OT.
(Příspěvek byl editován uživatelem Mkzb.) |
Jenki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3368
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 20:33:20 |
|
Všd : jo jo, je to tak, souhlas... o to smutnější je, že když pak nějaká firma hledá nějaké lidi a nadhodí light podmínky ve stylu "alespoň nějaké vzdělání nejlépe techno směru, alespoň nějaký cizí jazyk, vše ostatní naučíme a vyškolíme" tak 9 z 10 příchozích rovnou vyhodíš jako odpad (buď jsou nepoužitelní, nebo jsou životu nebezpeční s jakýmkoliv vercajkem v ruce, nebo čekají hned ze startu 30 táců měsíčně nebo nejlépe vše najednou) a ten 10tý se i tak chytne jen někdy 
Někdy mi připadá, že snem dnešních -náctiletých je práce ve smyslu "sedím v kanclu celý den u kompu na Facebooku a beru za to padesát + služební ochcáfka v ceně". |
Akribius
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 922
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 20:38:11 |
|
Já si teď překládám "Návod k obsluze tramvaje SL 95" a nebýt tramvajákem,tak se nechytám.Ale překlad do ČR je jednodušší.Opačně bych to dělat nechtěl,ale Jenki třeba bude muset:-) |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 833
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 21:01:49 |
|
Jenki: Občas je nejhorší donutit se něco dělat. V tom mají lidé přímo ve výrobě/prodeji/službách ohromnou výhodu, proti office planktonu. Problém je v tom, že office plankton je většinou hůře placenou obdobou top managementu.
Co se týče služebáků, firmy by je neměly lidem přidělovat na cestu ráno do práce a nazpět. Pokud je někdo obchodník, a jezdí za klienty, potom nic proti. Jenže v tu chvíli většinou ani nemá FB, protože na něj nemá čas.
Zde je spíš opačný problém, a to statusové věci. Jistá firma zakázala obchodníkům jezdi po Praze MHD, že to prý špatně vypadá, a že když mají služební auta, ať s nimi jezdí ... Ti, co mají na starost centrum, se musí doprošovat o výjimky, pokud skutečně nemají kde parkovat. K dobru té firmy je třeba přičíst, že přiděluje Nissan Micra, takže relativně málo čoudí a zabírají místo. Ale stejně je to špatný přístup, a to i v případě, že se zatím osvědčuje. |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 834
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 21:12:24 |
|
Mkzb: Jsou obory, kde se jiné uplatnění, než ve škole, předpokládat nedá. Třeba gender studies. Aby se uplatnili, rozšiřují výuku svých předmětů na další a další obory. Nejdříve společenskovědní, potom další humanitní (historie, jazyky), pak ekonomické a za pár let bude semestr gender studies i na technikách např. ve Skandinávii. (Ale to už je spíš do politické diskuse).
Pokud má společnost fungovat, nesmí se zabývat zjevně zbytečnými věcmi. Zatímco výuka antické filosofie či historie přímo negeneruje zisk, staletí nás učí, že má svůj smysl. Jsou však obory, které se prosazují výhradně politickým tlakem. A to může platit i v případě oborů technických (v minulosti naddimenzovaná hornická a jaderná fakulta, které dnes učí z velké části jen vzdáleně příbuzné obory).
Do jisté míry to platí i v případě nízkopodlažních vozidel. Skutečně vedou k větší nezávislosti lidí s postižením na okolním světě nebo spíš jen k vyšším nákladům na výrobu. Nebo je jejich hlavním přínosem rychlejší výměna cestujících a následný rychlejší provoz MHD?
V jiných postkomunistických zemích není vybavování provozů MHD nízkopodlažními vozidly tak rychlé, hodně lidí mluví o zbytečném luxusu, případně tvrdí, že by bylo levnější dát vozíčkářům auta, než kvůli nim překopávat MHD. Ale kde je pravda? |
Akribius
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 923
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 01. května 2010 - 21:36:32 |
|
V Oslu máme NP busy,ale tramvají NP je zatím jen třetina.Postižení mají nárok na auto od státu,ti co neřídí mají průvodce a starší méně pohybliví pak smí několikrát do měsíce využít taxi za účelem většího nákupu a kontroly lékařem.Záleží na Tvém zdravotním stavu,co Ti náleží.
Oddělovat je kor tady nikdo nechce,ale zase jich je tak málo,že upravovat celé okolí je zbytečné.Ve vedlejším vchodě vozíčkář bydlí,stát mu zaplatil na zábradlí takový výtah (plošinu),nakoupit a postarat se v běžných situacích zvládne a když někam potřebuje dál,tak si vyžádá telefonem na určitý den průvodce a ten má třeba k disp. služební státní auto. |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 835
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 03:10:03 |
|
Akribius: Tady je totiž otázka, kdo to všechno zaplatí? Ale jak jsem psal, nízkopodlažní vozidla mají i další výhody, ty však dost dobře (pouze kočárky) nevyužijí tam, kde je povinný nástup předními dveřmi po celý den, a přesto tam suverénně převažují (Mladá Boleslav).
Oslo, co vím, mělo tramvaje velmi staré, protože se tam uvažovalo o jejich úplné likvidaci. Teď se to postupně mění. Tramvaje mají mnohem delší životnost, než busy.
Tady nejde o to, že bych postiženým lidem nepřál pomoc a podporu, jako spíš o efektivitu. Třeba v Ostravě nejsou na přechodech nájezdy, tamže tam vozíčkáři bez doprovodu moc nemohou jezdit. Přitom jedna úprava obrubníku je za pár tisíc, max. desítek tisíc. Proti tomu rozdíl v ceně u jedné tramvaje ...
Docela mne udivilo, že se v Polsku donedávna dělaly čistě vysokopodlažní tramvaje (HCP a Protram), jakési vylepšené 105Na. Matku šokovalo, když si četla mé překlady, že mají čtyři výrobce tramvají (ještě PESA a Konstal). Jinak, co vím, PESA dělá tramvaje dost zranitelné, z tenkých ocelových plátů, Protram morálně zastaralé a HCP fakticky kopie Konstalů. Do toho se tam dováží nové Siemensy, Bombardiery a Škodovky, o ojetých Düwagách a Tatrách nemluvě. |
Mkzb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 212
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 09:53:44 |
|
Všd: U filosofických oborů typu historie se dá čekat, že nebudou generovat zisk vůbec nebo minimálně. Já studuju veterinu a ta zisk generuje. V porovnání s univerzitami na západě se ale učíme mnohdy až moc teorie a máme minimum praxe.
K NP vozů bych ještě zdůraznil, že nízká podlaha není jen pro vozíčkáře, ale i pro jinak hůře pohyblivé lidi (důchodce) a také to urychluje výměnu cestujících. |
Ostravák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5494
Registrován: 5-2005
| | Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 11:23:23 |
|
Všd: Polsko je kapitola sama pro sebe. Pro mě nejzajímavější je např. to, že tam existují mnohem větší rozdíly v kvalitě poskytovaných služeb než u nás a na Slovensku, kde jsou rozdíly podstatně nižšího charakteru.
K tomu překládání. Vždy mě bavilo sledovat slovanské jazyky a to prakticky všechny, západoslovanským rozumím bez problémů, jihoslovanským s výjimkou bulharštiny taky, východoslovanským tak ze 70%. Kolega profesionální překladatel mi říkal, že bych překlady mohl taky jako brigádu dělat, tak nad tím uvažuju.
|
Valec_sk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 84
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 12:52:13 |
|
Citelis: Neviem či ti to ešte pomôže, ale ak ma pamäť neklame, tak kartami sa v automatoch WL platiť nedá. Každopádne sa všetkými druhmi kariet dá platiť v automatoch OeBB. V rámci IDS je jedno kde si ich kúpiš, takže lístky odporúčam kupovať už na železničnej stanici, nie až pri vstupe do metra.
WEB: http://www.valec.yw.sk/ (ukážka z mojich fotiek)
ICQ: 192-299-314 |
|
Straßenbahnfahrer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 78
Registrován: 3-2009
| | Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 13:40:52 |
|
Připomínám jen den otevřených dveří v Cottbus dne 8.5.2010 10-17h. Za poplatek cca 15€ má být možnost si vyzkoušet řízení tramvaje, podmínkou prý je mít řidičák na auto. Což mi přijde jako blbost, pokud by se jezdilo jen na dvoře vozovny, ale ještě se zkusím zeptat, kde se má skutečně jezdit. |
Cilelis
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 76
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 18:04:44 |
|
Pawel, B01, Valec_sk: všem ještě jednou díky |
Martins
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1040
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 20:28:15 |
|
V Osijeku fungují dvě tramvajové linky - linka č. 1 kopíruje celou délku města od západu k východu, linka č. 2 děla kolo v centru města kolem hlavního nádraží, tržnice a centrálního náměstí pokračuje směrem na jih původní točně Mačkamama a dále po nově vybudované trati uhýbá na východ kolem obchodní zóny, přes hustě obydlenou obytnou zónu až k nově vybudované smyčce Bikara.
S rozšířením linky č. 2 vzrostl i počet vypravovaných vozů na tuto linku z původních 3 na současných 6 vozů, celkový počet vypravovaných vozů ve špičku tak čítá cca 15 vozů. Dopravní podnik má k dispozici 17 vozů T3PV.O, 7-8 vozů GT6 (z toho 5 vozů získaných v loňském roce ze Záhřebu) a 3 vozy T3YU.
Linka č. 1 : T3PV.O 0603, 0605, 0606, 0611, 0712, 0715 a 0715, GT6 9527 a 9530
Linka č. 2 : T3PV.O 0602, 0604, 0607, 0608, 0713 a 0714
Večer se k mému příjemnému překvapení objevil v ulicích města i vůz T3YU 8225 na lince č. 6 (asi noční verze linky č. 1). Možná později vyjely i další vozy T3YU, ale mě ještě čekala 280 km cesta do Sarajeva a už jsem nutně musel vyjet.
|
Martins
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1041
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Neděle, 02. května 2010 - 23:55:48 |
|
Sarajevo se nachází v úzké škvíře sevřené horami, takže na délku má město přes 15 km, zatímco na šírku možná 2-3 km. Tramvajová trať je vedena od sídliště Ilidža (západní část města) uprostřed šestiproudé silnice do historického centra města kromě krátké odbočky k hlavnímu nádraží, kde zajíždí linky č. 1 a 4. Na hlavní cestě z centra do Ilidže se nachází několik smyček kde postupně končí linky jednotlivé linky (nejprve linka č. 2, pak linka č. 5)
Vypravení jednotlivých vozů jsem dával dohromady z fotek, určitě tam ještě dost vozů chybí :
Linka č. 1 : K2YU 288 a 289, SGP E1 701 a 702
Linka č. 2 : K2YU 210, 228, 238, 248 a 271
Linka č. 3 : K2YU 237, 240, K2 292, Satra II 502, 503, 504, 505, 507, 508, 509, 510, Satra III 602 a 603, LHB 9G 802, 805, 811, 812, 813
Linka č. 4 : K2YU 235, 278, SGP E1 709
Linka č. 5 : K2YU 253, K2 291, KT8D5 300, 302, 303
Linka č. 6 : K2YU 207, 212, 231, 257, 261 a 277, Satra 500
Autoškola : 201, 202, 227
Klasická jízdenka (= vozova karta) se dá koupit za 1,6 bosenské marky buď ve stánku u některých klíčových zastávek nebo přímo u řidiče.
Dopravu v centru města komplikovala po poledni stávka autobusů Eurolines, které projížděli pomalu centrem města. Před polednem byla na cca 2 hodiny zastavena doprava směrem k hlavnímu nádraží, kde byl při vykopových pracech v těsné blízkosti trati zasypán zeminou pracující dělník. Hasiči ho bohužel vytáhli mrtvého.
|
Manil
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4110
Registrován: 4-2005
| | Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 00:20:24 |
|
Martins:
Bomba foto, hlavně KT8čky v Sarajevu! |
Všd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 836
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 02:02:18 |
|
Martins: V minulosti (cca 7 let nazpět) měl Osijek nejméně tři linky, podle Dráhy, nevím přesně. Linka 6 asi existuje, jako samostatná.
Ty KT8D5 jsou dodané do Sarajeva, nebo z druhé ruky?
(Příspěvek byl editován uživatelem všd.) |
Mkzb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 213
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 07:51:16 |
|
Všd:
300 - KT8D5K - pochází ze série pro Pchjongjang, dodána do Sarajeva jako nová.
301 ex Košice 510 a
302 ex Košice 506 v roce 1996 odkoupeny Pragoimexem a potom darovány Českou republikou válkou poničenému městu.
303 ex Košice 502 a
304 ex Košice 511 koupilo Sarajevo v roce 2001.
(Příspěvek byl editován uživatelem Mkzb.) |
Ostravák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5497
Registrován: 5-2005
| | Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 11:08:41 |
|
Všd: Tak Osijek je co se týče linkového vedení případ sám pro sebe. Po dobu dvou dnů, co jsme byli minulý rok v Osijeku jsme na vozech viděli linky 1, 2, 4 a 5, přičemž čísla se na vozech "vozila" náhodně bez žádné pravidelnosti. Tzn. to číslo "6" bych vidělat taky jako jakousi "hist. ceduli", kterou nalezli ve vozovně a použili jako linkovou.
|
Mkzb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 216
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 15:11:02 |
|
Ten interiér kachny je proti té K2 málo zvandalizovanej. Ta kachna byla čerstvě po nějaké opravě, nebo si místní "moderních" vozů víc váží? |
Martins
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1042
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 16:25:17 |
|
Mkzb :
Nemůžu to moc posoudit, protože jsem musel cvakat jízdenky a automat u všech vozů je hned naproti prvním dveřím vozů (nebo úplně na konci vozu, ale to jsem zjistil až na konci focení) a při klasické obsazenosti všech vozů od plno až po narváno jsem se dál než na pár kroků nikdy nedostal. Teda z výjimkou K2, která stála u nádraží (tuším K2YU 240) a KT8D5 303, kterou jsem fotil na smyčce u Hotelu Plaza.
Jedno logické vysvětlení bych ale měl. KTčka vypravovaná na linku d-5 jezdí pouze ve špičku (v Sarajevských poměrech je myšlena špička od cca 6 - 9 h a od 12 - 17 h) a při tom jak jsou vozy během špičky plné asi nikdo moc nemá chuť (ani odvahu) něco čmárat.
Je ale pravda, že pracovníci depa se snaží vozy v rámci možností zbavovat čmáranic a až takhle zanedbaný interiér vozu (hlavně ta děravá záď) je na místní poměry spíš výjimkou.
|
Martins
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1043
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 18:59:59 |
|
Arad je po Bukurešti druhý největší tramvajový provoz v Rumunsku. Jeho 18 tramvajových linií (některé i ve dvou variantách) budí respekt, ve skutečnosti však některé linky obsluhují dva nebo tři vozy, které vyjíždějí ve špičku na jeden dva okruhy. Hlavní trasa od smyčky Fat Frumos kolem hlavního nádraží po ulici Bulavardul Gen. Dragalina až po smyčku na Piata Romana byla v loňském a předloňském roku plně modernizovaná z peněz EU. V současnosti prochází modernizací trať na Strada Preparandiei v chudinské části města, kde po jednokolejné trati ve vedlejší ulici pendloval tam a zpátky obousměrný vůz GT6. Po městě pendlují nepřeberné varianty Duewagu GT4, GT6, GT8, M8 promíchané se soupravami T4D+B4D (popř. T4D+T4D) a sólo vozy T4D. Největšími pamětníky zdejších poměrů jsou určitě poslední dva provozní vozy T4R 109 a 163 (vozy T4R 87 a 127 jsou jako autoškola, T4R 140 jako služební vůz).
Zajímavá je určitě trať vedoucí z města na východ podél hlavní silnice přes obce Vladimirescu, Cimir, Sambareni až do vesnice (města) Ghioroc, kde je mimo jiné i vozovna historických tramvají. Zajímavosti Aradu je i fakt, že každý řidič má svůj vlastní vůz, takže při střídání směny vyjede řidič z vozovny se "svojí" tramvají a vystřídá kolegu, který se "svou" tramvají zase zatahuje do vozovny.
|
Martins
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1044
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 19:36:36 |
|
Pár foteček z Oradei
|
Martins
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1045
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pondělí, 03. května 2010 - 20:11:13 |
|
Má cestovatelská anabáze během které jsem od pondělního večera do páteční půlnoci najezdil 2639 km a nachodil asi 100 km, vyvrcholila focením v Debrecenu. Pokoušel jsem se den předtím i o noční focení, ale moje mju 1010 není zrovna pro tyhle podmínky (a bez stativu) úplně dělaná.
Místní vozovna je domovem pro 11 vozů KCSV6 a max. 8 vozů "bengali" FVV HCS-10a.
Na lince 1 jezdily v pátek vozy KCSV6 500, 501, 502, 504, 505, 507, 508 a 509 a FVV HCS-10a 491 a 492.
|
betakaroten
Neregistrovaný host
Odeslán z: 94.112.40.144
| | Odesláno Úterý, 04. května 2010 - 00:03:25 |
|
Ad Osijek: někde jsem četl (možná to bylo zrovna v té Dráze), že místo linkových cedulí dávají pořadovky.
Ad Arad: T4 ev.č.163, B4 ev.č.163 - to nemá chybu! |
|
