Archiv do 6. února 2010

Autor Příspěvek Němec_z_ova Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 567 Registrován: 4-2009 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 17:25:45       Pavel_reiser: Zřejmě slušný oddíl. Dělá se mi mdlo. Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. Martin_kašpar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 587 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 18:20:59       Dráhy se rušily i za obdivoané první republiky. Tenhle vývoj se dal čekat, bude někdo provozovat hospodu, do které nebudou chodit lidi? Tady je jediná šance, buď zájmové tratě převzít do vlastnictví a správy od SŽDC a nebo na nich prostě jezdit celoročně. Jiná další alternativa mě nenapadá. Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3505 Registrován: 9-2003 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 18:22:16       Ku.va!to je tedy palba! ..pořádná mašina má kotel a komín.. Petr_barchánek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 477 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 19:19:10       1. Změna kategorie dráhy na vlečku = otevření možnosti vydírání ostatních dopravců? Na C+R dráhu může každý, kdo má licenci, osvědčení dopravce, pojištění, smlouvu s provozovatelem dráhy C+R, náležitosti a důvod (zakázku) tam či onam jet, na vlečku sice také, ale licence se vydávají až po souhlasném stanovisku provozovatele dráhy. Takže pokud třeba dnes potřebuju se "soukromým" vlakem nakládat např v Duchcově na starém nádraží nebo v Tovačově, tak dnes můžu, ale po změně kategorie to hned tak jednoduše nepůjde, protože provozovatel dráhy bude ovlivňovat, koho si na vlečku pustí a koho ne a celý proces vydávání licence a uzavírání smluv je natolik zdlouhavý (lhůty na odvolání atd.), že ten důvod "někam jet" mezitím pomine. 2. Proč se před zrušením nenabízejí dráhy k prodeji "za symbolickou cenu" jako výše uvedná (v podmínkách ČR téměř neopravitelná) dráha Loket př. - Kr. Jez? Ta poznámka o nerentabilnosti a vysokých nákladech přeci platí pro všechny uvedené dráhy. 2A) Docela mě zaráží přístup státu k tak strategickým věcem, jako je železniční infrastruktura. Kde stát bere jistotu, že levná ropa bude stále k dispozici. V USA údajně platí federální zákon, který zakazuje těleso zrušené železnice rozparcelovat a zastavit stavbami trvalého charakteru proto, aby v případě potřeby bylo možné trať s relativně nižšími náklady znovu obnovit. 3. Rozhodně bych nerušil spojky mezi tratěmi (Žížníkov, Žalhostice, dokonce jsem zaslechl něco o karlínském viaduktu - spojka Bubny - "Hrabovka"). Tím se všem dopravcům značně znepříjemní ježdění při různých mimořádnostech, nepravidelnostech a odklonech. Karloslt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2818 Registrován: 2-2005 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 19:29:40       ad. 3) simtě, SŽDC a její zaměstnanci údržby jsou tak pracovití, že mimořádnosti, nepravidelosti a výluky za účelem údržby se zjevují jednou za uherský rok, tak k čemu nějaké odklonové trasy? Švestková dráha - Lokálky Českého středohoří Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet, nebo chválit. (K.H.B.) ICQ 264305638 Osožák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 607 Registrován: 12-2008 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 19:30:42       Petr_barchánek: zřejmě proto, že buď někdo myslí místo hlavou, popř. hlavou myslí, ale má v ní místo mozku nasráno (Příspěvek byl editován uživatelem osožák.) Práce neuteče, žízeň nepočká Smrt KŽC!!! Kyslik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 1-2010 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 19:53:35       Podle meho nazoru by se meli take zabyvat trati Vranovice-Pohorelice a jejim prevedeni na vlecku. lemrouch Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.116.116 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 20:02:59       Pravděpodobnost, že armáda vydá souhlasné stanovisko se zrušením jejich zájmových tratí se blíží nule. Jediná šance, jak získat od armády souhlas je vyměnit vojenské dopravní stratégy zaměstnané armádou dopravníma "odborníkama" vyskytujícíma se v některých známých krajích, kteří ostatně stojí za tímhle návrhem. lemrouch Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.116.116 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 20:39:10       Skutečnost, že se takřka v žádných variantách za posledních x let neobjevujou tratě, který by si logicky mnohem víc zasloužily zrušení a neustále jsou snahy zrušit jedny a ty samý tratě, jde jednoznačně o zbožný přání konkrétních lidí zbavit se konkrétních tratí, než o nějaký koncepční ušetření. Kdyby tenhle návrh podávalo SŽDC v rámci nějakýho vládního nařízení přispět do úspornýho balíčku, v žádném případě by se v tom balíčku neobjevila žádná vojensky zájmová trať, jejíž zrušení odporuje zákonům, ale naopak by se tam objevily tratě, na kterých se nejvíc prodělává. Ale stoprocentně by to nebyl tenhle výčet notoricky známých tratí, které už čelí snahám o jejich liqidaci hodně let. Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 77.242.93.65 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 20:40:40       Vidím, že jistí pánové ze SŽDC neustále nechápou, že smyslem existence správce dráhy je dráhu udržovat, nikoliv se neustále zabývat tím, jak svěřený majetek destruovat, abych měl méně práce. Připadá mi to, jako by řidič autobusu MHD uvažoval o tom, kde a jak autobus záměrně nabourá, a to se zdůvodněním, že je to vlastně dobrý skutek, protože provoz MHD je ztrátový. Rád bych znal autora tohoto dokumentu a zasadil bych se všemi deseti o to, aby dostal hodinovou výpověď. Pokud nechce o majetek pečovat, ale chce jej ničit, tak se minul povoláním. Ať táhne na pracák. Masinka Administrátor Číslo příspěvku: 5461 Registrován: 6-2002 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 21:23:05       nikoliv se neustále zabývat tím, jak svěřený majetek destruovat, abych měl méně práce Kdepak SŽDC svěřený majetek záměrně destruuje? Nebude to spíš celé o množství financí na údržbu a taky o tom, že značný počet regionálních tratí se rychle blíží okamžiku, kdy udržení provozuschopnosti nebude bez větších investic možné? S koncem existence některých úseků je třeba se smířit, ze seznamu třeba Svobodné Heřmanice nebo Žacléř. Tam se prostě žádné rozumné využití bohužel nenajde. V případě tratí s alespoň trochu pravidelnou dopravou (Broumov, Královec, Trnkodráha) nemám ani tak obavu o duševní zdraví autora, jako spíš dojem, že takový dokument, bude-li nějak ventilován, má posloužit jako dělostřelecká příprava pro jiný záměr, třeba více podojit SFDI... Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 77.242.93.65 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 22:07:35       Masinka: Ad. destrukce majetku - Samozřejmě se investuje, ale hlavně ve velkém, tam, kde je pro spřízněné stavební i jiné firmy pořádný vývar, tj. železniční koridory a uzly. Na lokálkách prakticky každý rok přibývá nová trať se zastaveným provozem, o bourání výpravních budov (které při troše dobré vůle mohly být odprodané) už raději ani nemluvím. Totéž ostatní drážní majetek (kolejiště, výtopny, skladiště atd.) Jiné označení než destrukce mně nenapadá. Ad. Svobodné Heřmanice - Tuším, že tam bývala nakládka, kdysi jsem tam viděl nějaké Rajky a kolejiště vypadalo ještě vloni celkem oježděně. V takovém případě rušení nechápu. Osobka je tam samozřejmě pasé. Žacléř bohužel taky (ač velmi nerad) beru jako adepta na zrušení. Moje hlavní výhrada spočívá ve snaze udělat kandidáta na odstřel z provozovaných tratí, jako jsou Lednická, Kralovická (nemýlím - li se nedávno velmi nákladně rekonstruovaná). Ten Broumov pokládám za čistokrevný úlet. Vysvětlit to lze jedině tím, že jestli chtějí odstřelit 3 lokálky, tak napíšou seznam deseti lokálek, aby mohli "velkoryse" ustupovat. Prakticky totéž před pár léty zkoušel ve středních Čechách pan Bendl, tč. hejtman, když se na indexu ocitla např. dobříšská větev pacifiku. Kyslik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 1-2010 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 22:15:18       To Dlohonice: vy se na to vubec nedivate z ekonomickeho pohledu. Proc cpat penize na udzbu do trati kde se projede max. MUVka, kdyz se to muze zrusit=penize ktere bych do toho musel investovat se daji investovat nekde jinde. A udrzovat nejakou trat kde je tratova rychlost 30km/h? Dejme si ruku na srdce, jake ma takova trat vyuziti do budoucna? Pokud nechce o majetek pečovat, ale chce jej ničit, Liniovou stavbu jako je draha se da nicit tak ze do ni neivestujes penize, jezdis maximalni rychlosti co to snese s vozidly ktere maji svou jizdou velky vliv na kolejovy svrsek. to je podle me niceni, ruseni je o tom rozhodnout se co je pritezi, nerentabilni a neperspektivni. Vy vsichni jenom nadavate ze se rusi to a ono, ale uz nevidite (nebo nechcete videt) proc a z jakych duvodu se deje . Pochybuju ze se najde nekdo kdo prijde a vyplati X milionu jenom kvuli tomu aby koupil trat a ta potom chatrala bez moznosti plnohodnotneho vyuziti. To je muj nazor, muzete nad tim polemizovat, hadat se nesouhlasit ale to je jedine co se s tim da delat Kyslik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 1-2010 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 22:20:40       K vasemu prispevku z 22:07:35: napada vas smysluplne vyuziti vytopny, nebo skladiste ktere je treba od nejblizsiho mesta vzdalene 1-3 km nebo treba jenom vyuziti kolejiste? Napiste, rad se poucim. lemrouch Neregistrovaný host Odeslán z: 89.24.6.101 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 22:44:59       Kyslík: sklad čehokoliv, co je líp držet dál od lidí, garáže nákladních aut a spoustu dalších podnikatelskejch aktivit Petr_barchánek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 478 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 22:45:08       Kyslik: Znám několik firem, co mají i přes deset let zažádáno o odkup výtopen aby v nich udržovaly železniční vozidla a jimi vyhlédnuté stavby mezitím chátrají a chátrají. Martin_kašpar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 588 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 23:05:24       Upozorňuji na skutečnost, že pozemky pod stanicemi, staniční budovy a i depa obvykle patří ČD a.s., nikoliv SŽDC s.o. Za tento paskvil poděkujme autorům transformačního zákona č.77/2002. Tuším, že v tom jel i poslanec Kapoun, alias místopředseda OSŽ. Jo, dejte odborářům moc a tak to dopadne... Na stanoviska armády bych rovněž nesázel, je to stejně politické rozhodnutí a po volbách to může být jinak. Navíc při velikosti naší země nemůže být pro armádu problém se dopravit po ose k některé "hlavní" trati a tam se naložit. lemrouch Neregistrovaný host Odeslán z: 89.24.6.16 Odesláno Čtvrtek, 04. února 2010 - 08:43:40       M kašpar: je vidět, že nemáte nejmenší představu, jak to v praxi funguje. Kdyby na armáda, jak říkáte, nic neznamenala, kozina už by byla mrtvá. Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3513 Registrován: 9-2003 Odesláno Čtvrtek, 04. února 2010 - 09:40:26       Neperte seFaktem,je,pokud znám svoje okolí,že do lokálek se investuje naprosté minimum a mnohé žijí z podstaty.Když se vyskytně potíž,dá se pomalá jízda a je "opraveno".Kdyby některé tratě neměly např.betonové pražce položené za toho zlého socialismu tak už nejezdí-nikdo by to už nyní neopravil..toť můj názor-zastřelte mě ..pořádná mašina má kotel a komín.. Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1778 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 04. února 2010 - 17:11:11       lemrouch: Vy jste asi asi upadl na hlavičku? Proberte se, laskavě. Pod vedením Martina Kašpara se jedna z tratí, která byla v roce 1978 úředně zrušena (čili nikoliv jen zastaven provoz), vstala opět z mrtvých. Je opět v jedné z kategorií drah. Už jen tento fakt by mohl stačit k tomu, aby jste začal chodit kanálem. lemrouch Neregistrovaný host Odeslán z: 89.24.7.84 Odesláno Čtvrtek, 04. února 2010 - 18:40:28       Bram, v žádném případě nechci snižovat schopnosti pana Kašpara, on umí něco a jiní zase umí něco jiného, ale nikdo neumí všechno, ani já ani pan Kašpar. Až se budeme bavit o znovuzrození již zrušených drah, budu chodit kanálama a panu Kašparovi (a zdaleka nejen jemu) zhluboka smekat, ale nyní se bavíme o něčem jiném, jestli jste si nevšiml. Stavbykubat Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 1-2009 Odesláno Čtvrtek, 04. února 2010 - 19:21:42       Vážení přátelé. V nedávné době jsem se snažil zachránit před zkázou vodárnu ve Lhotce u Mělníka. Měl jsem ji pronajatou s žádostí o odkup. Když jsem požádal o svolení k provedení oprav na pronajaté budově, byla jsem do třech měsíců vyhozen. Jako stavař takové jednání asi nechápu. Byla by z toho krásná rekreační budova se zachováním dobového zevnějšku. Pokud někdo prokáže odvahu pokračovat , má moji podporu. Martin_kašpar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 589 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 04. února 2010 - 21:15:32       No vojenský logistik tedy nejsem. Ale vynechám-li pásová vozidla, jejichž přesun po stávajících komunikacích by byl asi problematický, i když i tanky se dají vozit na návěsech, tak jaký je podstatný rozdíl mezi dojezdem do Libouchce a do Chabařovic? Ale Brame, vyhráno ještě zdaleka není. Němec_z_ova Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 575 Registrován: 4-2009 Odesláno Čtvrtek, 04. února 2010 - 21:25:59       Masinka: A to už Svobodné Heřmanice odumřely úplně? To mé "mdlo" se týkalo právě jich. Co jsem se tam vyskytl, vždy se něco nakládalo, či aspoň k nakládce připravovalo. Jinak tratě typu Hostašovice - Nový Jičín horní nádraží nebo Bruntál - Malá Morávka opravdu nemají v dnešní době opodstatnění. Jen brzo naši předci vyrotují z hrobů. Když člověk čte jak těžko byly některé tratě prosazovány a pak jim "ruka trhu" takhle zakroutí krkem. Stavbykubat: To je smutné. Z dálky si zkusím tipnout, že si vodárnu upraví dle Vašich nápadů někdo z tamních lidí, kteří se k nim dostali. Inu, Češi. Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice. Prdík83 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 130 Registrován: 10-2009 Odesláno Čtvrtek, 04. února 2010 - 22:38:22       Stavbykubat: je smutné, že to takto dopadlo. Bohužel v našich končinách věc na denním pořádku. Mám podobnou zkušenost s budovou skladiště v Hodonicích, kterou sem kdysi chtěl odkoupit. Byla podmínka koupit celé skladiště i s nakládacím prostorem a zrušila by se tak jedna manipulační kolej, nebo nic neprodají, protože přece dráha nebude mít cca 100 metrů společné cesty s nějakým soukromníkem. Chtěli jsme tam s přáteli vybudovat malé muzeum železnice. Ale naco by nám byla plocha, kde mohou přistávat dvě helikoptéry. Tak z toho sešlo. Kronika žst. Znojmo 1869-2009, pomozte s její kompletací. Masinka Administrátor Číslo příspěvku: 5462 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 04. února 2010 - 22:52:32       Dluhonice & Němec z OVA: Cituju z článku: A tak koncový úsek do Svobodných Heřmanic drží při životě jen manipulační vlaky, které tudy jezdí pro „zetky“ ložené břidlicí. Ani tato zde tradiční komodita však nedává trati dlouhou perspektivu: přilehlý lom je dávno zatopený a hlušina na povrchu má být zpracována do roku 2011. Samozřejmě se investuje, ale hlavně ve velkém, tam, kde je pro spřízněné stavební i jiné firmy pořádný vývar, tj. železniční koridory a uzly. Na lokálkách prakticky každý rok přibývá nová trať se zastaveným provozem Od zastavení provozu do Mladotic a přes Horní Slavkov (1997) snad už nikde nedošlo k zavření trati kvůli technickému stavu. Na investice do hlavních tratí se můžeme dívat z různých úhlů, ale pro přežití železnice jako celku jsou za současného stavu rozhodně účelnější, než pokládat nový rošt někam do Malé Morávky. Bez zajímavosti není ani to, že teprve vytěžení stovek kilometrů solidního svršku z koridorů trochu pohnulo s rekonstrukcemi kdejaké vedlejší trati. Upřímně mi tady pláč nad osudem několika často již opuštěných tratí připadá trochu "mimo mísu" v porovnání s tím, co nás pravděpodobně čeká v budoucnu. Dokážu si například představit, že se najde 1,5 miliardy na rekonstrukci uzlu Děčín, kde nové vybavení ušetří spousty zaměstnanců a pohodlné peróny denně prověří tisíce lidí. Ale už si tak dobře nedokážu představit, že se najde třeba 900 milionů na rekonstrukci svršku na Vejprtěnce nebo někde kolem Kadaňského Rohozce... Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 77.242.93.65 Odesláno Čtvrtek, 04. února 2010 - 23:32:26       Kyslík: 1. Mluvil jsem o zachování tratí, na kterých je pravidelný provoz osobní nebo nákladní, takže žádné takové, že jenom Muvka. Nebo snad myslíte, že třeba do Broumova mimo Muvky nic jiného nejezdí? 2. Pokud po trati jezdíte, tak ji tím neničíte. Ona jaksi trať je určená k tomu, aby se po ní jezdilo. Jenomže ježděním způsobujete opotřebení, které se dá v rámci údržby zase napravit - uvést do původního stavu. Pokud jenom jezdíte a neudržujete vůbec, případně jen minimálně, tak trať ničíte. Důsledkem je snížení traťové rychlosti, prodloužení jízdních dob, odliv cestujících, odliv dopravců v důsledku toho, že některé vozy na trať nemůžou vůbec nebo nemůžou být plně ložené. 3. Hluboce se mýlíte, pokud si myslíte, že se na drážní provoz nedívám z ekonomického pohledu. Stačí sledovat, jak se neustále zvyšuje jízdné a jak platím čím dál vyšší daně, přičemž na investice do veřejné dopravní infrastruktury je čím dál míň peněz. Jakpak mi ten nepoměr ekonomicky vysvětlíte? 4. Využití budov - Stačí zkušenost desítek lidí, kteří si chtěli nepotřebný drážní majetek odkoupit za účelem bydlení, rekreace, podnikání nebo třeba muzejničení. Výsledkem byl doslova sabotážní postup ze strany drážních složek. To, co mohlo být prodáno a mohlo sloužit, bylo bez užitku zničeno. Co tak strašně vadilo ČD/SŽDC na tom, že by si soukromník odkoupil staniční budovu v Morkovicích? Běžte se tam podívat! Nedávno opravená střecha, vevnitř zánovní obkladačky, vše roztřískané a opuštěné. Co na to váš ekonomický pohled na věc? Ten, kdo do toho investoval a chtěl to pravděpodobně odkoupit byl vyhnán. Jaképak velkolepé plány má ČD/SŽDC s morkovickým nádražím, že jej nebylo možné prodat soukromníkovi? Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 77.242.93.65 Odesláno Čtvrtek, 04. února 2010 - 23:57:03       Masinka: K zastavení provozu z důvodu technického stavu ve smyslu fyzické nesjízdnosti v poslední době nedochází, nicméně platí, co jsem psal výše - kombinace hlemýždích traťových rychlostí a nízké únosnosti svršku v důsledku musí znamenat zastavení provozu, který následně nikdo neobnoví. Co se týká Malé Morávky, tak nevím, proč je to tak populární případ ukazování "tratě na odstřel". Mladším ročníkům připomínám, že přímý spěšný vlak z Olomouce tu jezdil ještě před deseti lety. Malá Morávka je pro vaši informaci největší lyžařské středisko na východní straně Jeseníků. Bylo vskutku inteligentním krokem, že do střediska zimní rekreace bude jezdit vlak jen v létě. V zápětí jsme s překvapením zjistili, že v červenci a v srpnu jezdí málo lyžařů, takže snadná pomoc - zastavit provoz, zrušit! A mezitím o kousek dál vznikají projekty napojení Pece pod Sněžkou a lyžařských center v Orlických horách na železniční síť. Za miliardy, samozřejmě. Hlavně, že případným odstřelem Morávky ušetříme několik set tisíc za výměnu pár shnilých pražců a pokosení trávy. To je asi ten ekonomický pohled 900 milionů na Vejprtěnku: Jistěže se nikdy nenajdou. Hlavně že se najdou daleko větší částky za OpenCardy a podobné tuneláže. Berte to třeba z toho pohledu, že dálnice stojí miliardy. Do silnic II. a III. třídy nikdo miliardy nevrazí, přesto tyto silnice existují a existovat budou. Musí se prostě udržet alespoň jakš takš sjízdné. Že by se každý rok vydával seznam silnic II. a III. třídy, které se budou rušit, protože na jejich oravu nejsou peníze, jsem si nevšiml. To je takové hobby SŽDC, správci silnic by si něco takového jaksi nelajzli. Takže u regionálek platí totéž - žádné miliardové investice, mnohdy by stačila soustavná údržba. Ono kdyby někdo čistil pravidelně příkopy a sekal trávu okolo trati, aby byl svršek a spodek troch v suchu, tak by třeba ani ty dřevěné pražce zdaleka tak nehnily, a geometrická poloha v suchém štěrku se také udrží trošku jinou dobu a v jiné kvalitě než v bahně.... Kyslik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 1-2010 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 01:59:18       To Dlouhonice: Ad 1:Pravidelna osobni doprava je pekna, ale je to konkurence schopne vuci jinym druhum dopravy co se tyce rychlosti? Ad 2:Nebudu polemizovat nad tim co ma vetsi vliv na zivotnost trati(jezdit nebo nejezdit). Vse co se pouziva se opotrebovava=nici(je to jen o slovickareni) Jenomže ježděním způsobujete opotřebení, které se dá v rámci údržby zase napravit - uvést do původního stavu. Pokud jenom jezdíte a neudržujete vůbec, případně jen minimálně, tak trať ničíte. Důsledkem je snížení traťové rychlosti, prodloužení jízdních dob, odliv cestujících, odliv dopravců v důsledku toho, že některé vozy na trať nemůžou vůbec nebo nemůžou být plně ložené.- no tak sem to zhruba myslel, i kdyz to nemuselo byt jasne. Ad 3: to by se dalo vysvetlit tak ze jsou pridelene penize dane obdobi a je jich malo, setri se ti co to prerozdeluji uvidi ze se da usetrit a pusti min penez a porad dokola. Jo a sluzebni auta taky neco stoji a jeste vic se plati autorizovanym servisum. Urcite by se nasly jeste dalsi argumenty. Ad 4: To je jako u "historickych" ZKV jakmile se nekdo o necem zmini nebo se snazi, tak se to musi zrusit, aby vykazali THP nejaky vykon. Nevim co na tom vadilo CD/SZDC, ale pokud se nepletu tak nemovitosti ma v prackach Zlodejska organizace zvana RSM. Opravena strecha a zanovni kachlicky? Kdyz dostanou penize tak se musi opravovat stuj co stuj(oni by mohli penize sebrat v pripade neochoty je utratit a dalsi peize by nemusely dorazit v takovem mnozstvi) i kdyz se to nehodi do koncepce(napr. "stejne se tam nebude jezdit, ale je to opravene" "mohlo se to udelat v lete, ale proc, kdyz se to muze udelat v zime, potom se bude cekat a dodela se to na podzim") vydával seznam silnic II. a III. třídy, které se budou rušit ono nelze srovnavat lokalku a silnici, silnici jen tak nezrusi protoze na ni muze kdokoliv, na drahu nikoliv. Po uredne zrusene trati nikdo nepojede, avsak po silnici by se jezdilo vesele dal znacka neznacka Jaky by byl vas nazor kdyby se trat Vranovice-Pohorelice presunula z kategorie regionalni drahy do kategorie vlecka? Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3516 Registrován: 9-2003 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 10:02:52       Stavbykubat,Dluhonice bod č.4 - opět je to tu zase..bohužel.na jedné straně velkohubá prohlášení ČD o ekonomice,jak se rádi zbaví nepotřebného majetku(mnohdy v desolátním stavu)a na straně druhé absolutní neochota a tupost.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. Drn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5338 Registrován: 4-2007 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 11:39:42       Tak abyste měli o čem diskutovat, jukněte na to, co se chystá rušit a překategorizovat SŽDC. Hlavně neplačte. Čím se momentálně zabývá SŽDC: Bruntál – Malá Morávka: zrušení dráhy. Kojetín – Tovačov: změna kategorie na vlečku. Hostašovice – Nový Jičín horní nádraží: zrušení dráhy. Uhřice – Čejč: změna kategorie na vlečku. Boří les – Lednice: Doporučuje se vyvolat diskuzi, ze které by mělo vyplynout doporučení o existenci tratě. Hrušovany nad Jevišovkou – Hevlín: visí otazník. Trutnov Poříčí – Královec st. hranice: Doporučuje se vyvolat diskuzi o další existenci tratě. Královec – Žacléř: zrušení dráhy. Meziměstí - Broumov – Otovice zastávka: zrušení dráhy. Hněvčeves – Smiřice: Návrh na řešení: dohodnout v rámci SŽDC zrušení dráhy alternativně - v maximalistické variantě, kdy bude zrušena celá trať v celé délce nebo - v minimalistické variantě, kdy bude trať zrušena od km 6,600 – 11,110, část trati od km 0,000 – 6,600 bude změněna na vlečku a nabídnuta AČR pro možnost zachování vlečky v Račicích nad Trotinou resp. změněna na vlečku SŽDC. Požádat MD o zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy resp. změny kategorie dráhy. Bošice – Bečváry: zrušení dráhy. Čelákovice – Mochov: zrušení dráhy. Rakovník – Mladotice: zrušení dráhy. Libochovice – Vraňany: Doporučuje se pro traťový úsek Libochovice – zastávka Račiněves shromáždit podklady pro zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy. Krásný Jez – Loket předměstí: SŽDC doporučuje opětovně konzultovat názory na další osud trati především s KÚ Karlovarského kraje jako s potenciálním objednatelem ZDO. SŽDC/OKS doporučuje zrušení dráhy Loket předměstí – Krásný Jez. Možný by byl i prodej dráhy; při zvážení všech okolností na straně jedné veřejný prospěch, unikátnost liniové stavby versus velikost investičních nákladů s rizikem ztrátového provozování dráhy by mohla vláda ČR odsouhlasit převod majetku státu za „symbolickou“ cenu resp. uhrazení nákladů na znalecké posudky. Krupá – Kolešovice: zrušení dráhy. Odbočka Vrbka – Odbočka Bažantnice: SŽDC/OKS doporučuje oslovit KÚ a zároveň vyvolat diskuzi uvnitř SŽDC k problematice, zda traťovou spojku ponechat. Rozhodující vyjádření by měla sdělit AČR. Opava východ - Jakartovice - Svobodné Heřmanice: SŽDC/OKS doporučuje prověřit postradatelnost dopravny Svobodné Heřmanice. V kladném případě požádat MD o zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy zrušení části dráhy Jakartovice – Svobodné Heřmanice. Srní u České Lípy – Výhybna Žizníkov: SŽDC/OKS doporučuje trať zachovat včetně zajištění provozuschopnosti dráhy. Žalhostice – Velké Žernoseky: Vzhledem k tomu, že nulový provoz je na trati již několik let doporučuje se vyvolat diskuzi uvnitř SŽDC k problematice, zda traťovou spojku ponechat. Čížkovice – Obrnice: zrušení dráhy. Děčín hlavní nádraží – Děčín-západ – Oldřichov u Duchcova: Pro zajištění vojenským přeprav do vojenského prostoru Tisá, ležícího v těsné blízkosti žst. Libouchec je třeba trať prozatím zachovat (viz dopis Ředitelství logistické a zdravotnické podpory Správy vojenské dopravy z 11/2008) s tím, že ve výhledovém období nelze existenci dráhy zaručit. Kaštice – Kadaň-Prunéřov/Kadaňský Rohozec – Vilémov u Kadaně SŽDC/OKS doporučuje projednat existenci tratě s AČR. V případě, že by se ukázalo, že trať resp. část dráhy je pro AČR postradatelná doporučuje se shromáždit podklady pro zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy. Aš – Aš státní hranice – Selb: SŽDC/OKS doporučuje záměr průmyslové zóny projednat s městem Aš a to jak ve vztahu k existující trati č.148 Hranice v Č. – Aš – Cheb tak a zjevnému zásahu PZ do tratě Aš – Aš státní hranice - Selb. Rovněž se doporučuje přenést existenci tratě Aš – Aš státní hranice – Selb na dvoustranná jednání s německou stranou. V případě nezájmu se doporučuje shromáždit podklady pro správní řízení ve věci zrušení dráhy. Odbočka Záběhlice – Praha Vršovice vjezdové nádraží: Současné uspořádání a zabezpečení jízd vlaků není perspektivní a OKS doporučuje spojku zrušit. Mimoň – Mimoň staré nádraží: změna kategorie na vlečku. Oldřichov u Duchcova – Duchcova nákladové nádraží: změna kategorie na vlečku. Bohosudov – nákladiště Staré Chabařovice změna kategorie na vlečku. S optimismem nejdál dojdeš.....pesimisté již teď přesně vědí kam. Zeleznicni Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1530 Registrován: 10-2003 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 11:47:45       Drn: O čem myslíš, že se tady už dva dny diskutuje? https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1682225 jk bez registrace Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.172.38 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 12:24:35       Drn: Plha se hlásí... Rosta_kolmix Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2494 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 14:29:35       Ohledně provozu na dráze Bruntál - Malá Morávka s velkým potenciálem v sezónní dopravě (lyžaři v zimě) jsem si kdysi psal s KCOD Ostrava a bylo mi vysvětleno, že v zimě je problém s udržováním trati ve sjízdném stavu kvůli extrémním závějím. Ale co si vzpomínám, tak tam dřív vlaky i v zimě jezdily běžně, takže jde opět o výmluvu a nezájem. Však nám do Jeseníků jezdí cyklobusy, ne?! Co se týče lokálky z Kojetína do Tovačova, už před několika lety kojetínský pan přednosta navrhoval převedení úseku Lobodice - Tovačov na kategorii spojovací kolej či vlečka, aby se nemuselo s dlouhými soupravami sypáků, jedoucích pro štěrk na Skašov, neustále zastavovat před samovratem standardně nastaveným na mnohem méně využívanou "traťovou" větev do Tovačova a po zamčení samovratu do odbočky se s tím celým heblem pracně rozjíždět. Ale právě SDC se tomu hrozně bránily, že na údržbu trati získají mnohem více peněz než na údržbu spojovací koleje či vlečky. A teď to najednou zas má být naopak??? A hlavně moc nechápu, na čem chce SŽDC v případě jmenovaných tratí ušetřit, když do jejich údržby se neinvestuje prakticky vůbec a že to párkrát do roka projede MUV-ka, to zas tak šílené náklady nejsou... www.prototypy.cz - Stránky, které vytváříte Vy všichni! Další stránky, na kterých pod hlavičkou KMD, o.s. dělám: www.prototypy.cz/sergeje a www.prototypy.cz/tovacovka David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5519 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 18:16:59       Čím se momentálně zabývá SŽDC ... Meziměstí - Broumov – Otovice zastávka zrušení dráhy. To je překlep, anebo SŽDC napadlo (nebo jí snad k tomud dal někdo podnět?) vůbec uvažovat nad rušením úseku tratě, po němž jezdí 15 - 20 párů vlaků osobní přepravy? Rakovník – Mladotice: zrušení dráhy. To je (další?) překlep, anebo SŽDC uvažuje i nad zrušením úseku, který byl před ani ne 10 lety zrekonstruován? Majkl007 Neregistrovaný host Odeslán z: 89.176.213.211 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 18:56:15       David: tak přesně u těchhle dvou jsem se při pročítání seznamu taky zastavil, a taky nechápu... Jinak se ale s tím seznamem vcelku dá souhlasit, až na určité případy, jako jsou třeba dlouhé úseky tratí v nešťastném Ústeckém kraji, na kterých byla nebetyčná blbost (někdejšího slavného krajského představenstva, vedeného hejtmanem Šulcem) dopravu vůbec zastavovat, a tím rozbít dopravní obslužnost v celém kraji, a nebo tratě Bruntál - Malá Morávka, která by (jak zde již bylo zmíněno) v zimě jistě svůj potenciál měla. Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1132 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 19:36:51       Plná verze toho "návrhu". Způsob zpracování se mi zdá tak trochu šotoušský a některé věci ("nedej bože" apod.) dost neoficální a neúřední. Tratě s nulovým provozem Trať s nulovým provozem (dle Směrnice SŽDC č. 72 s účinností od září 2009) je trať, na které není přidělena kapacita pro žádnou vlakovou trasu po dobu delší jak jeden týden. Zavedení nulového grafikonu na vybraných tratích nelze slučovat s omezením provozování dráhy podle § 23b zákona č. 266/94, o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, což znamená, že je třeba zajistit plnou provozuschopnost železniční dopravní cesty ve smyslu citovaného zákona. SŽDC/SDC je povinna na těchto tratích provádět jak kontrolní, dohledací činnost tak údržbu a opravy. Pro drážní dopravu jsou tratě využívány ve velmi omezené míře a vynaložené finanční prostředky ze strany SŽDC/SDC jsou tak využívány de facto neefektivně, avšak de iure plně v souladu s povinnostmi, které SŽDC ukládá zákon. Zastavování osobní dopravy na železničních tratích není žádným fenoménem posledního desetiletí. K ojedinělým případům docházelo už ve 20 letech minulého století, kdy postavení železniční dopravy bylo tehdy ještě poměrně silné, větší vlna zastavování provozu a rušení drah bylo spjato s hospodářskou krizí ve 30.letech. Poválečné politické a hospodářské změny byly spojeny se zánikem především pohraničních přechodových stanic, v 60. a 70. letech dochází k rušení drah v důsledku ústupu tratí novým projektům a povrchové těžbě hnědého uhlí. K rozsáhlejšímu rušení drah dochází v 70.letech. K zastavování osobní pravidelné dopravy či provozu dochází v 90.letech, kdy hlavním důvodem je nerentabilita provozu spojená se špatným technickým stavem tratí. Poměrně k velkému zastavování provozu na tratích dochází od r. 2004 až po dnešek s tím, že další redukci provozu osobní dopravy lze očekávat. Za dobu existence SŽDC bylo zrušeny následující tratě: - Slapany státní hranice – Cheb- Celostátní dráha byla zrušena v r. 2003. Dráha byla zhruba od poloviny 60.let neprovozována. Na tělese dráhy se vybudovala cyklostezka - Krnov – státní hranice – (Polsko). Celostátní dráha byla zrušena v r. 2005. Dráha byla od konce války neprovozována vyjma vlečky odbočující bezprostředně za žst. Krnov. -Chrast u Chrudimi – Chrast u Chrudimi město. Celostátní dráha byla zrušena v r. 2005. Osobní doprava se na trati neprovozovala od konce 70. let, nákladní doprava byla ukončena těsně před zrušením dráhy. Těleso dráhy bylo využito pro přístupovou komunikaci pro nově budovanou rodinnou zástavbu. - Nezamyslice – Morkovice – Regionální dráha byla zrušena v r. 2005, těleso dráhy bude využito zřejmě pro cyklostezku. - Hrabovská spojka, část celostátní dráhy Praha hl.n. – Praha M.n.. Dráha byla zrušena v r. 2005 z titulu budování Nového spojení. Využití zbytku dráhy není stanoveno. - Čejč – Ždánice v úseku Uhřice – Ždánice. Regionální dráha byla zrušena v r. 2006. Provoz osobní dopravy byl na trati ukončen a následně počátkem nového desetiletí i doprava nákladní. Využití dráhy nebylo dosud stanoveno. - Odbočka Železný most – žst. Praha Vršovice. Část celostátní dráha byla zrušena v r. 2006, zrušená dráha je součástí bývalého seřaďovacího nádraží Praha Vršovice. - Kyjov – Mutěnice. Regionální dráha byla po několikerém odvolání zrušena k 9.4.2009. Délka zrušené dráhy je 13,183 km – zůstává zachován tzv. triangl před žst. Mutěnice. - Česká Lípa hl.n. – Česká Lípa město. Celostátní dráha zrušena v r. 2009. Osobní doprava byla na trati zastavena od r. 1989, nákladní doprava se na dráze neprovozuje již několik let. Plochy budou využity městem Česká Lípa. K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1133 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 19:38:32       Seznam tratí s nulovým provozem Trať Bruntál – Malá Morávka: jednokolejná regionální dráha zaústěná do celostátní dráhy v žst. Bruntál. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Bruntál (km 0,500) a končí zarážedlem kusé koleje č.1 v km 17,295 v dopravě Malá Morávka. Stavební délka dráhy je 16,799 km. Traťová rychlost 50 km/h, přechodnost C3. Na trati je značné převýšení, které dosahuje místy až 44‰. V 90.letech postupně osobní doprava zaujímá víkendový charakter, později vedena pouze v sezónním období. V GVD 2009/10 není osobní doprava objednána, pravidelná nákladní doprava není v současné době provozována (v GVD je jeden pár Mn vlaků a jeden Mn pro obsluhu vlečky v km 4,200); na trati jsou celkem 3 vlečky, první odbočuje z moráveckého zhlaví žst. Bruntál do podniku Osram a ZZN Bruntál, druhá ze širé trati v km 4,200 v blízkosti bývalé zastávky a nákladiště Staré Město u Bruntálu do SSHR Větrovan a třetí vlečka z dopravny Světlá Hora do podniku Magnety. Z koncepčního hlediska nezaujímá dráha odpovídající roli při zabezpečování dopravní obslužnosti; SŽDC neregistruje žádné nové požadavky na situování průmyslové zóny či logistického centra s vazbou na železniční dopravu. Doporučuje se prověřit rozsah přepravy; v případě nezájmu shromáždit podklady pro zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy. Pozn: v Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje je ideový projekt kolejového propojení Malá Morávka – Vrbno pod Pradědem, toto kolejové propojení by sloužilo k zavedení ekologické, bezpečné dopravy, ke zlepšení dostupnosti v dané oblasti z hlediska turistického i místního významu. Propojení by navazovalo na stávající regionální tratě č. 312 Bruntál – Malá Morávka a č.313 Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem, jimž by zvýšilo jejich atraktivnost a kapacitní vytížení. Ze stavebního a investičního hlediska se jedná o velmi náročnou stavbu – nekomická efektivnost záměru je sporná. K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1134 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 19:39:38       Trať Kojetín – Tovačov: jednokolejná regionální dráha zaústěná do dráhy celostátní v žst. Kojetín. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Kojetín (km 0,785) a končí v úrovni výkolejky Vk1 na koleji č.1 v Tovačově v km 10,840. Stavební délka dráhy je 10,207 km, maximální traťová rychlost 50 km/h, maximální sklon 15,84‰. přechodnost C3, ZZ 1.kategorie. Osobní pravidelná doprava byla na trati zastaveno v r. 1981, rozsah nákladní dopravy postupně od r. 1990 klesá ( trať sloužila především k přepravě zemědělských produktů pro potřeby cukrovaru v Tovačově); v současné době jsou v GVD 2009/10 vedeny 2 páry Mn vlaků Kojetín – vlečka v km 8,231, 3 páry Mn vlaků, všechny podle potřeby. Na r. 2010 jsou ve dnech 14 a 15 8. a 23. a 24.10. 2010 plánovány zvláštní jízdy při příležitosti společenských akcí. Z tratě v km 8,310 odbočuje 3,200 km dlouhá vlečka Štěrkovna a pískovna, ze které dále odbočuje dnes již nevyužívaná vlečka Dopravní stavby. V místě odbočení je samovratná výhybka. Pozn.:Občanské sdružení „Kroměřížská dráha“ usiluje o vybudování nové zastávky Kojetín-sever, která je situována v bezprostřední blízkosti sídliště navazující na Polní ulici. Z koncepčního hlediska není trať významná, SŽDC neregistruje žádné požadavky na situování průmyslové zóny či logistického centra s vazbou na železniční dopravu. Jedinou přepravní komoditou je v současné době štěrk, sezónně odvoz řepy. Doporučuje se prověřit rozsah přepravy; v případě nezájmu shromáždit postupně podklady pro zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy resp. provést změnu kategorie dráhy z dráhy regionální do kategorie vlečka SŽDC. Hostašovice – Nový Jičín horní nádraží: jednokolejná regionální dráha je zaústěna do dráhy celostátní v žst. Hostašovice. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Hostašovice v km 0,622 a končí zarážedlem kusé koleje č. 1 v dopravně Nový Jičín v km 10, 272. Stavební délka dráhy je 9,685 km. Maximální traťová rychlost 60 km/h, maximální sklon 19,4‰, přechodnost C3, ZZ 1.kategorie. Dráha byla při povodni v r. 2009 značně poškozena. Obecní zastupitelstva v sídlech podél trati obecně na obnovení dráhy vesměs netrvají. Z tratě v km odbočuje vlečka VÚ Bludovice. Ministerstvo obrany nemá ke zrušení dráhy námitek. Prakticky v celé délce podél trati je vedena silnice I. třídy, která umožňuje zabezpečení dopravní obslužnosti. SŽDC očekává odpověď z KÚ Moravskoslezského kraje a v případě souhlasu se doporučuje zahájit správní řízení ve věci zrušení dráhy. Nezávisle by se měly postupně shromaždovat podklady pro správní řízení. Trať po povodních v obci Bludovice. Trať Uhřice – Čejč, jednokolejná regionální dráha je zaústěna do dráhy regionální Zaječí – Hodonín v žst. Čejč. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Čejč v km 1,425 a končí zarážedlem kusé koleje č. 1 v km 16,750 v dopravně Uhřice u Kyjova. Stavební délka dráhy je 15,325 km. Maximální traťová rychlost 45km/h, maximální sklon 26,0‰, přechodnost B2, ZZ 1.kategorie. Na trati je několik bývalých zastávek a dopravna Klobouky u Brna, ze které pokračuje trať do Uhřice úvratí. Pravidelná osobní doprava byla na trati zastavena od 25.5.1998, rozsah nákladní dopravy postupně klesal (v r. 2006 byla zrušena část regionální dráhy Uhřice u Kyjova – Ždánice), v současné době jsou v GVD vedeny 3 páry Mn vlaků pouze podle potřeby. Důvodem zachování tratě Čejč – Uhřice u Kyjova byly přetrvávající přepravy surové ropy z nedalekých ropných ložisek v Uhřicích; po napojení ložisek na ropovod Družba je vozba nulová, zůstává pouze nahodilá přeprava exportních zásilek ropy. Navrhuje se ověřit rozsah nákladní dopravy a v případě, že se potvrdí skutečnosti, že pominuly přepravní potřeby přistoupí SŽDC ke shromažďování podkladů pro zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy resp. navrhnout změnu kategorie dráhy z dráhy regionální do kategorie vlečka SŽDC. Trať Hodonín – Hodonín státní hranice – (Holíč SR): jednokolejná celostátní elektrizovaná (v r. 1987 25kv/50Hz v rámci celého úseku Kúty – Holíč – Hodonín ve snaze odlehčit přetíženému břeclavskému uzlu) celostátní dráha zaústěná do celostátní dráhy Břeclav – Přerov v žst. Hodonín. Počátek dráhy je v km 104,570, konec dráhy v km 2,740 (státní hranice). Celková stavební délka je 3,593 km, maximální traťová rychlost 60 km/h, maximální sklon 9,6‰, přechodnost D4. Osobní pravidelná doprava byla zastavena od 11.12.2004. Z tratě v km 2,292 odbočuje vlečka Lignum. V současném GVD 2009/10 je na trati veden jeden pár Mn vlaků Hodonín – vlečka v km 2,292. Ostatní vlaky podle potřeby. Ve smyslu Smlouvy mezi ČR a SR o železniční privilegované dopravě v mimořádných situacích (Sdělení MZV č. 81/2003 Sb) zajistí obě strany mj. na trati obousměrnou železniční privilegovanou dopravu v mimořádných situacích, přičemž mimořádnou situací se rozumí přerušení dopravy na tratích na území smluvních stran z důvodů mimořádných událostí, vyhlášených jednou ze smluvních stran nebo jí pověřenými orgány státní správy. K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1135 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 19:41:10       Trať Sudoměřice nad Moravou – Sudoměřice st. hranice – Skalice na Slovensku: jednokolejná celostátní dráha zaústěná do dráhy celostátní Rohatec – Veselí nad Moravou v žst. Sudoměřice nad Moravou. Počátek dráhy je v km 14,950, konec dráhy 14,385, stavební délka dráhy je 0,566 m. Nejvyšší traťová rychlost 80 km/h, maximální sklon 2,8‰, třída zatížení D4. ZZ 1. kategorie. Ve smyslu Smlouvy mezi ČR a SR o železniční privilegované dopravě v mimořádných situacích (Sdělení MZV č. 81/2003 Sb) zajistí obě strany mj. na trati obousměrnou železniční privilegovanou dopravu v mimořádných situacích, přičemž mimořádnou situací se rozumí přerušení dopravy na tratích na území smluvních stran z důvodů mimořádných událostí, vyhlášených jednou ze smluvních stran nebo jí pověřenými orgány státní správy. Trať Boří les – Lednice: jednokolejná regionální dráha zaústěná do celostátní dráhy v žst. Boří Les. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Boří Les v km 0,578 a končí zarážedlem kusé koleje č. 1 v km 7,853 v dopravně Lednice. Stavební délka dráhy je 8,899 km. Maximální traťová rychlost 50 km/h, maximální sklon 14‰, přechodnost C3. Osobní doprava do Lednice je provozována jen v letní sezóně a vlaky jsou zde vedeny historickými motorovými vozy. V GVD 2009/10 je zakresleno 6 párů osobní vlaků a 1 pár nákladních vlaků vedených podle potřeby. Trať umožňuje, byť příležitostnou, dopravu návštěvníků do centra Lednicko – Valtického areálu, doporučuje se vyvolat diskuzi, ze které by mělo vyplynout doporučení o existenci tratě. Hrušovany nad Jevišovkou – Hevlín: jednokolejná regionální dráha je zaústěna do celostátní dráhy v žst. Hrušovany nad Jevišovkou. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Hrušovany nad Jevišovkou v km 91,974 a končí zarážedlem kusé koleje č. 1 v km 85,585 v dopravně Hevlín. Stavební délka dráhy je 6,484 km. Maximální traťová rychlost 50 km/h, maximální sklon 6,91‰, traťová třída C3. ZZ 1. kategorie. Z dopravny Hevlín trať pokračovala do rakouského Laa a.d.Thaya. Charakter železniční dopravy výrazně ovlivnily politické změny po r. 1945. V důsledku změn a přesměrováním hlavních přepravních proudů na sklonově a směrově výhodnější trať Brno – Břeclav a zpřetrháním přeshraničních vazeb po r. 1945 byla trať přerušena a v 50.letech byly koleje hraničního úseku sneseny. Osobní doprava je dle GVD 2009/10 plánována pouze do 30.6.2010. Od 1. 7. 2010 by měla být, v souvislosti s rozšířením Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) na Znojemsko, zastavena. Pro spojení Hrušovan nad Jevišovkou s Hevlínem i okolními obcemi bude upřednostněna doprava autobusová. Nákladní doprava se na trati již několik let neprovozuje. Pozn.: Trať je vedena chráněnou krajinou oblastí Podyjí. Jednání o obnově zrušeného úseku Hevlín - Laa a.d.Thaya a rekonstrukci celé tratě č. 245 probíhají nicméně nadále. Poslední iniciativou je memorandum 45 jihomoravských a dolnorakouských obcí z jara 2009. Trutnov Poříčí – Královec st. hranice: jednokolejná celostátní dráha. Počátek dráhy je v km 46,860, konec dráhy 62,089, stavební délka dráhy je 15,228. Maximální traťová rychlost je 80 km/h, maximální sklon 15,42‰, přechodnost C2. V důsledku poválečného uspořádání byla postupně osobní doprava redukována a zastavena v r. 1950. Trať tvořila důležitou železniční tranzitní spojnici v nákladní dopravě s přepravou uhlí z žacléřsko a svatoňovického revíru jak pro vnitrozemské tak i zahraniční odběratele. Počátkem 90.let byla těžba uhlí v obou pánvích ukončena. Nákladní doprava byla ukončena k r. 2001. Doporučuje se vyvolat diskuzi o další existenci tratě. Trať Královec – Žacléř: jednokolejná neelektrizovaná regionální dráha zaústěná do celostátní dráhy v žst. Královec. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Královec (km 0,240) a končí zarážedlem kusé koleje č. 1 v km 5,131 v dopravně Žacléř. Stavební délka dráhy je 4,893 km, maximální traťová rychlost 50km/h, maximální sklon 36,03‰, přechodnost C3, ZZ 1.kategorie. Pozn.:Významnou stanicí na trati byla žst. Lampertice dříve 4-kolejná stanice, dnes pouze dvě výhybky; jedna odbočuje na vlečku a druhá proti ní slouží jako odvrat. Žst. Žacléř, v 80.letech byla zbourána výtopna (na jejím místě je dnes parkoviště) a koncem let 90. bylo kolejiště zredukováno - širá trať pokračuje přímo až k zarážedlu. Z dopravny Lampertice odbočuje vlečka GEMEC, s.r.o. – Důl J.Šverma a Žacléř (bez možnosti křižování vlaků). V GVD 2009/10 je veden podle potřeby jeden pár Mn vlaků Kralovec – Lampertice a Kralovec – Žacléř. Na trati Žacléř - Kralovec byla zastavena osobní doprava, nákladní pravidelná doprava se několik let již neprovozuje. Královéhradecký kraj ve své koncepci řadí trať do tzv. čtvrté kategorie jako trať velmi pomalá, nekonkurenceschopná navíc s nevhodným trasováním vedené mimo důležitá sídla. Podle těchto kritérií je vhodnější zabezpečení dopravní obslužnosti autobusovou dopravou, která může mít v dále méně osídlených oblastech i formu „call-bus nebo call-taxi“. Omezená osobní doprava, prakticky vedená pouze na víkendové období, je i navazující trati Trutnov hl.n. – Královec - Lubawka. I tento úsek tratě je zařazen do 4. kategorie. Dle názoru OKS se jedná o reálný stav a neexistuje ekonomicky přijatelná alternativa modernizace infrastruktury. Podle dostupných podkladů lze konstatovat, že se neuvažuje s obnovením těžby ve výše uvedené lokalitě z čehož vyplývají i trvale zanikající přepravní nároky. Dle našeho názoru mohou ještě nějakou dobu přetrvávat stávající přepravy na Důl Jana Švermy s postupným útlumem. OKS neeviduje požadavky na nové průmyslové zóny či jiné akvitity spojené s nákladní železniční dopravou. Pozn.: Hlubinné dobývání černého uhlí ve východočeském regionu probíhalo ve třech samostatných revírech; revír žacléřský, revír svatoňovický a revír radvanický. Těžba na dole Jan Šverma ukončena v r. 1992. V současné době se provádí biologická rekultivace. Doporučení: požádat MD o zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy. K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1136 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 19:43:10       Trať Meziměstí - Broumov – Otovice zastávka: jednokolejná regionální dráha zaústěná do dráhy celostátní v žst. Meziměstí. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Meziměstí v km 1,833 a končí zarážedlem v km 14,750 koleje č. 1 Otovicích zastávce. Stavební délka dráhy je 12,917 km, maximální traťová rychlost 60 km/h, maximální sklon 12‰, traťová třída C2/A. Charakter železniční dopravy výrazně ovlivnily politické změny po r. 1945. Dráha před válkou pokračovala do dnešního Polska, v r. 1945 byla veškerá doprava přerušena a následně byla dráha zrušena a snesena. V traťovém úseku Broumov – Otovice zastávka bylo provozování osobní pravidelné dopravy zastaveno, nákladní doprava se na trati neprovozuje. Délka trati 4,739 km. Existuje blíže nespecifikovaný požadavek polského podnikatele se záměrem využití dráhy pro přepravu štěrku tranzitem přes Broumov a Meziměstí do Polska. Oficiální požadavek z polské strany nebyl vznesen. Navrhovaný projekt je pro SŽDC značně nevýhodný vyžadující komplexní rekonstrukci stávající tratě Broumov – Otovice zastávka, znovuobnovení sneseného úseku Otovice zastávka – státní hranice včetně instalace dalších prvků železniční infrastruktury odpovídající normovému stavu. Zainteresované obce s provozováním nákladní dopravy vesměs nesouhlasí. Pozn.: OKS má k dispozici informaci Krajské hospodářské komory Královéhradeckého kraje (z 26.11.2009), ve které se mj. „žádá, aby byla přijata rozhodnutí týkající se rozvoje sítě státních a krajských komunikací v oblasti pohraničí a zintenzivněny práce na vybudování příhraničního železničního spojení“. Zároveň komora apeluje na obě vlády a zastupitelstva kraje a vojvodství, aby se řešením dopravní infrastruktury zabývaly. SŽDC/OKS doporučuje vyvolat diskuzi o další existenci traťového úseku Broumov – Otovice zastávka a v případě nezájmu podat návrh na zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy. Trať Hněvčeves – Smiřice: jednokolejná regionální dráha je zaústěna do dráhy celostátní v žst. Hněvčeves a v žst. Smiřice. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Hněvčeves v km 0,313 a končí v úrovni vjezdového návěstidla žst. Smiřice v km 10, 735. Stavební délka dráhy je 10,420 km., maximální traťová rychlost 60 km/h, maximální sklon 13,15‰, přechodnost C2, ZZ 1.kategorie. Na trati je nz Hořiněves, zn Račice nad Trotinou, nz Račice nad Trotinou, z Havranec (investorem a vlastníkem je AČR), z Sendražice a nákl. Smiřice. Z tratě v km 6,431 odbočuje vojenská vlečka č. 25 Račice nad Trotinou, ze zastávky Smiřice bylo obsluhováno úložiště SHR. Osobní doprava byla zastavena v r. 2004. Nákladní doprava po zániku hlavních přeprav do blízkých cukrovarů se neprovozuje, v GVD 2009/10 jsou zakresleny dva páry Mn vlaků vedených podle potřeby. Trasa dráhy je z hlediska přepravních potřeb osobní dopravy nevýhodně trasována navíc se nenapojuje na hlavní tratě ani nepropojuje navzájem žádná významná sídla. Přepravní proudy osob směřují kolmo na železniční trať ke krajskému městu Hradec Králové. V r. 2006 byla vypracována technická složka jako podklad pro návrh na zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy a bylo zahájeno shromažďování podkladů. S návrhem vyslovily nesouhlas obce, AČR a někteří dopravci. SHR s rušením souhlasí. Z koncepčního hlediska trať nemá potřebný potenciál k převzetí resp. generování přepravních proudů. Části stávající tratě využívá výhledový záměr jedné z variant rychlého spojení Liberce s Hradcem Králové. Návrh na řešení: dohodnout v rámci SŽDC zrušení dráhy alternativně_ - v maximalistické variantě, kdy bude zrušena celá trať v celé délce nebo - v minimalistické variantě, kdy bude trať zrušena od km 6,600 – 11,110, část trati od km 0,000 – 6,600 bude změněna na vlečku a nabídnuta AČR pro možnost zachování vlečky v Račicích nad Trotinou resp. změněna na vlečku SŽDC. Požádat MD o zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy resp. změny kategorie dráhy. Trať Bošice – Bečváry: jednokolejná neelektrizovaná regionální dráha je zaústěná do regionální dráhy Pečky – Kouřim v žst. Bošice a do regionální dráhy Kolín – Ledečko v žst. Bečváry. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla (lichoběžníkové tabulky) žst. Bošice v km 13,185 a končí v úrovni vjezdového návěstidla žst. Bečváry v km 3,606. Stavební délka dráhy je 9,579 km, maximální traťová rychlost 60 km/h, maximální sklon 25‰, traťová třída C3. Doprava dle D3. Osobní pravidelná doprava byla ukončena v r. 2006, nákladní doprava se na trati prakticky neprovozuje. Obsluhovanými místy byly Bošice, Bošice zastávka, Toušice, dopravna Zásmuky, ze které trať pokračuje úvratí a Bečváry. V GVD 2009/10 jsou zakresleny 3 páry osobních sezónních víkendových vlaků a 2 páry Mn vlaků v relaci Bošice – Bečváry a 1 páru Pv vlaků Bošice – Zásmuky – všechny vedené podle potřeby. Na trati provozuje dopravce KŽC Doprava muzeální provoz. Doporučení: požádat MD o zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy. Trať Čelákovice – Mochov: jednokolejná regionální dráha je zaústěna do dráhy celostátní v žst. Čelákovice. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Čelákovice v km 0,550 a končí v koleji č.1 v km 4,034 v dopravně Mochov. Stavební délka dráhy je 3,484 km, traťová rychlost 50 km/h, zábrzdná vzdálenost 400 m, ZZ 1. kategorie. Z tratě v km 1,106 vlečka Rozvodna (vlečka ČEPS, a.s. vlečka Čechy střed); z dopravny Mochov odbočuje vlečka Ardo (Mrazírny Mochov). Pravidelná osobní doprava na trati byla zastavena od GVD 2007/2008; v následujících letech nebyla obnovena. Nákladní pravidelná doprava na trati není. V GVD 2009/2010 jsou vedeny dva Mn vlaky podle potřeby a dva páry osobních vlaků vedené v sezónně (Dopravce KŽC Doprava, s.r.o.). V r. 2008 bylo zahájeno shromažďování podkladů pro případné zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy. Se zrušením dráhy nesouhlasí obec Mochov (ÚP města zřizuje na pozemcích bezprostředně navazujících na dráhu průmyslovou zónu), Dopravce KŽC a společnost ČEPS Praha (pro zajištění železniční přepravy nadrozměrných technologických celků - četnost 1 x za 10 – 15 let). Doporučení: požádat MD o zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy. Rakovník – Mladotice: jednokolejná regionální dráha. Dráha je zaústěna do dráhy celostátní v žst. Rakovník a v žst. Mladotice. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla v žst. Rakovník v km 1,856 a končí v úrovni vjezdového návěstidla žst. Mladotice v km 38,260. V úseku Kralovice u Rakovníka – Mladotice (cca 12,0 km) není pro špatný technický stav, dlouhodobě provozována drážní doprava. Veškerá železniční doprava byla zastavena na traťovém úseku Čistá - Mladotice k 1.1.1997. V r. 2001 byl zrekonstruován 9,500 km dlouhý traťový úsek Čistá – Kralovice. Osobní doprava byla nahrazena autobusovou dopravou ČD, která v současné době představuje 5 párů spojů denně s možností zastavení K dispozici je zpracovaná dokumentace s vyčíslenými náklady na rekonstrukci, které činí cca 200 – 250 mil.Kč.. O dalším postupu nebylo rozhodnuto. Z ekonomického hlediska se jedná o nenávratnou a spornou investici. Z koncepčního hlediska se jedná o nevýznamou trať; OKS doporučuje pro nepojížděný traťový úsek Kralovice u Rakovníka – Mladotice požádat MD o zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy. Trať Libochovice – Vraňany: jednokolejná regionální dráha je zaústěna do dráhy regionální v žst. Libochovice a do dráhy celostátní v žst. Vraňany. První část dráhy začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Vraňany v km 36,790 a končí v úrovni vjezdového návěstidla žst. Straškov v km 23,195. Druhá část dráhy začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Straškov v km 21,440 a končí v úrovni vjezdového návěstidla žst. Libochovice v km 0,580. Stavební délka dráhy je 34, 442 km. Maximální traťová rychlost je 60 km/h, maximální sklon 17,65‰, přechodnost C2/B2/C3. S GVD od 10. prosince 2006 byla zastavena osobní pravidelná doprava na trati Straškov – Libochovice. Osobní doprava zůstala pro GVD 2006/2007 pouze v úseku Vraňany - Straškov, od GVD 2007/2008 po současnost jsou pak některé osobní vlaky prodlouženy do zastávky Račiněves. Nákladní doprava na úseku trati Vraňany - Straškov prakticky neexistuje (v minulosti sloužila k přepravě především zemědělských produktů) v GVD 2009/10 jsou zakresleny dvě trasy Mn vlaků vedených podle potřeby. Z koncepčního hlediska není trať významná, SŽDC neregistruje žádné požadavky na situování průmyslové zóny či logistického centra s vazbou na železniční dopravu. Doporučuje se pro traťový úsek Libochovice – zastávka Račiněves shromáždit podklady pro zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy. K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1137 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 19:43:56       Krásný Jez – Loket předměstí z: jednokolejná regionální dráha zaústěná do dráhy celostátní v žst. Nové Sedlo a do dráhy regionální v žst. Krásná Jez. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Krásný Jez v km 0,600, konec dráhy je u vjezdového návěstidla žst. Nové Sedlo u Lokte v km 17,836. Stavební délka dráhy je 17,200 km. V době před zastavením provozu byla maximální rychlost 45 km/h, maximální sklon 34,34‰, traťová třída B2/C2. Trať je vedena v náročném členitém téměř horském terénu Slavkovského lesa (11 mostů, 4 tunely) Provoz na trati byl zastaven ode dne 1.6.1997. V relaci Loket – Bečov nad Teplou byla zavedena náhradní autobusová doprava, která byla v r. 2003 zkrácena na úsek Horní Slavkov – Bečov a poté v r. 2005 byla zcela zastavena. Od platnosti GVD 2006/07 byl zprovozněn úsek Loket – Loket předměstí v délce cca 0,700 km kam je vedena pravidelná osobní doprava, přičemž záměrem tohoto zprovoznění byla vazba na autobusovou dopravu s přestupem právě v zastávce Loket předměstí. Trať mezi žst. Krásná Jez – Loket předměstí zastávka je pro technický stav nesjízdná. Od r. 1997 je na tomto úseku trati zavedena dlouhodobá výluka. Problematikou tratě se zabývala HSRS, která zvažovala celkem 3 varianty. Celkovou rekonstrukci tratě s vynaložením nákladů 214,0 mil Kč (odhad SDC K.Vary), nebo zřízení cyklostezky s náklady 37,5 mil. Kč nebo turistická železnice s velodráhou o celkových nákladech 50,0 mil. Kč včetně 17,0 mil. Kč představující zůstatkovou cenu dráhy. Zastupitelstvo města Horní Slavkov a zástupci Dopravní komise HSRS požádala SŽDC o zpracování TES. IN byly vyčísleny 160,0 mil.Kč (pro traťový úsek Loket předměstí – Horní Slavkov vl. STASSIS); dle našeho ale i odborných útvarů SŽDC jsou náklady značně podhodnocené. Z pohledu SŽDC je rovněž podstatná role Karlovarského kraje, který se choval dle našeho názoru nejednoznačně a to jak z hlediska jednoznačného stanoviska ZDO a ani názor na zavázání do IDS, přičemž v počátcích se právě kraj klonil k variantě zrušení dráhy a výstavby cyklostezky. SŽDC neplánuje rekonstrukci tratě protože případný provoz na trati by byl velmi ztrátový, navíc přinejmenším ve střednědobém horizontu není možné počítat s nárůstem investičních prostředků a přidělené prostředky budou jen těžko pokrývat rostoucí požadavky na zabezpečení provozuschopnosti ostatních drah. Vzhledem k vývoji situace v posledních letech a relativně masivní medializaci problematiky, SŽDC doporučuje opětovně konzultovat názory na další osud trati především s KÚ Karlovarského kraje jako s potenciálním objednatelem ZDO. SŽDC/OKS doporučuje zrušení dráhy Loket předměstí – Krásný Jez. Možný by byl i prodej dráhy; při zvážení všech okolností na straně jedné veřejný prospěch, unikátnost liniové stavby versus velikost investičních nákladů s rizikem ztrátového provozování dráhy by mohla vláda ČR odsouhlasit převod majetku státu za „symbolickou“ cenu resp. uhrazení nákladů na znalecké posudky. Trať Krupá – Kolešovice: jednokolejná neelektrizovaná celostátní dráha zaústěná do celostátní dráhy v žst. Krupá. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Krupá (km 66,217) a končí zarážedlem v dopravně Kolešovice v km 12,218. Stavební délka dráhy je 12,604 km, maximální traťová rychlost je 50 km/h, maximální sklon 14,2%o, přechodnost C2. Osobní pravidelná doprava byla na trati zastavena k 9.12.2006, pravidelná nákladní doprava na trati není vedena. Pro roky 2009/10 jsou v GVD zakresleny 4 páry osobních vlaků vedených v sezónně a 2 páry Mn vlaků podle potřeby. Do nákladiště Kněževes je zaústěna vlečka bývalého armádního skladu maziv. Ten byl v r. 1997 zrušen a vlečka slouží k prezentaci historických vozidel firmy Herkules Spádovou oblastí je město Rakovník. Trať vede opačným směrem najih a do Rakovníka je nutný přestup ve stanici Lužná u Rakovníka. Úvrať ve stanici Krupá navíc prodlužuje dále jízdní dobu. Osobní železniční doprava při přímém spojení autobusy ztrácí smysl. Obce podél trati nepřesahují početně tisíc obyvatel. SŽDC/OKS doporučuje požádat MD o zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy. K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1138 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 19:45:07       Odbočka Vrbka – Odbočka Bažantnice: jednokolejná neelektrizovaná celostátní dráha. Odbočka Bažantnice (začátek dráhy) leží v km 0,795 mezi žst. Březlo u Postoloprt – Postoloprty v trati Louny – Postoloprty; Odb. Vrbka (konec dráhy) leží v km 216,200 Postoloprty – Počerady (resp. Březno u P. – Počerady) v trati Žatec západ – Ornice. Traťová rychlost 70 km/h, maximální sklon 20‰, traťová třída C2. Z Odb. Vrbka je dálkově ovládána Odb. Bažantnice; obě odbočky jsou vybaveny zabezpečovacím zařízením 3.kategorie. Pravidelná osobní i nákladní železniční doprava mezi oběma odbočkami již několik let není provozována, v GVD 2009/10 jsou zakresleny 2 páry Pn a 1 pár Mn vlaků podle potřeby. Obdočka Vrbka ve směru od Počerady zajišťuje nejen propojení na spojku Odb. Vrbka – Odb. Bažantnice na trati Postoloprty – Louny, ale rovněž přechod z dvoukolejné tratě Most – Počerady – Odb. Vrbka na jednokolejný úsek Odb. Vrbka – Postoloprty. Ve směru Louny - Obrnice je možné v případě zrušení spojky resp. ustavení dlouhodobé výluky využít duplicitní trať přes Břvany. Krajský úřad Ústeckého kraje eviduje traťovou spojku jako trať která slouží pouze pro nákladní železniční dopravu. SŽDC/OKS doporučuje oslovit KÚ a zároveň vyvolat diskuzi uvnitř SŽDC k problematice, zda traťovou spojku ponechat. Rozhodující vyjádření by měla sdělit AČR. Opava východ - Jakartovice - Svobodné Heřmanice: jednokolejná regionální dráha zaústěná do celostátní dráhy v žst. Opava-východ. Dnešní koncový úsek vznikl jako součást místní dráhy Opava – Horní Benešov; v r. 1970 zrušen úsek Horní Benešov – Svobodné Heřmanice (v důsledku poddolování trati z titulu těžby barytu). V poslední dekádě dochází k postupné redukci osobní pravidelné dopravy, většina osobních vlaků měla koncovou stanici v Jakartovicích, do Svobodných Heřmanic zajížděl pouze jeden spoj (pouze po tři dny v týdnu). K zastavení osobní dopravy na zbytkovém úseku 4,200 km došlo od 10.12.2005. Od GVD 2008/09 přestává být koncová žst. Svobodné Heřmanice uváděna v jízdním řádu trati č. 341. Na nepojížděném traťovém úseku Jakartovice – Svobodné Heřmanice je maximální sklon tratě 32,3‰, maximální traťová rychlost: 50 km/h. SŽDC/OKS doporučuje prověřit postradatelnost dopravny Svobodné Heřmanice. V kladném případě požádat MD o zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy zrušení části dráhy Jakartovice – Svobodné Heřmanice. Srní u České Lípy – Výhybna Žizníkov: jednokolejná neelektrizovaná celostátní dráha, která je zaústěna v km 37,824 v žst. Srní u České Lípy a v km 5,383 (km 89,450) do výhybny Žizníkov celostátní tratě Česká Lípa – Liberec (spojka mezi tratí Česká Lípa - Liberec (086) a tratí Bakov nad Jizerou - Česká Lípa (080). Stavební délka je 4,880 km. Traťová rychlost 80 km/h, maximální sklon 5,2‰, přechodnost C3. Ve výhybně Žizníkov je zabezpečovací zařízení Test 12 a všechny tratě jsou zabezpečeny AH. Traťová spojka byla postavena v letech 1978 – 1990 a byla určena převážně pro zásobování Sovětských vojsk v Mimoni a odvozu/návozu komodit do/z Brniště. Doprava byla uvedena do provozu se zahájením grafikonu 1989/90; následně dochází ke snižování objemu dopravy; export uranu byl v r. 1990 ukončen a počínaje r. 1990 byla postupně vymístěna i sovětská vojska. V současnosti je tato spojka využívána velice sporadicky. V minulých letech na ní byl zaveden pravidelný osobní provoz; jednalo se o Sp vlaky (tzv. "Koupáky"), které jezdili v letním období z Liberce do Doks, ale v sezoně 2005/2006 už tyto vlaky zavedeny nebyly. Současný význam tratě z hlediska nákladní železniční dopravy není výrazný. V GVD 2009/10 jsou zakresleny trasy nákladních vlaků podle potřeby využívané při návozu přímé zátěže do žst. Mimoň a v případě odklonů. V případě obnovy těžby uranu (nedej bože) by se zvýšení nákladní dopravy mohlo projevit zhruba v jednom až dvou párech nákladních vlaků, přičemž výměnou zátěže mezi kooperujícími středisky těžby by došlo k pravidelnému využití „žizníkovské spojky!. Pozn.: Těžba uranu byla v ČR zčásti ukončena, ale její obnova není pro výhledové období vyloučena. Podle zpracovávané energetické koncepce se nevylučuje případná obnova resp. i rozšíření těžby uranových rud. V současné době z původních 66 těžebních ložisek se využívají dvě dosud aktivní lokality. Oblast, kde dosud probíhá těžba v malém množství je lokalita Stráž pod Ralskem, napojena několika km vlečkou na přípojovou žst. Brniště. Do stanice jsou pro státní podnik DIAMO naváženy ucelené soupravy s chemikáliemi a nehašeným vápnem, vápencem. Jedná se zpravidla o sezónní přepravy vyvolané útlumovým programem těžby uranu využívaných pro celkovou revitalizaci prostoru. Celkový roční objem vykládky činí více než 31 000 tun, obrat vozů činí cca 670 vozů. Pro léta 2010 – 2013 se předpokládá navýšení na více než 77 tis tun při obratu vozů cca 1 500 vozů s dalším předpokládaným zvýšením k r. 2016 o cca 5%, přičemž více než 75% přeprav by se mělo uskutečnit ze směru od České Lípy. V současné době činí čistá těžba zhruba 40 tun čistého uranu, což představuje vypravení několika vlaků ročně. Větší množství zátěže je určeno na „zahlazování stop“ po tzv. aplikaci chemické metody těžby. Druhou oblastí, z hlediska množství čisté těžby, je oblast v lokalitě Rožná, odkud je ruda určená k dalšímu přepracování. Těžební místo je napojeno vlečkou odbočující z širé trati v blízkosti železniční stanice Rožná. Těžba uranu v lokalitě Příbram byla ukončena. Nejčastějšími místy určení uranové rudy je Francie, Kanada a Rusko; přepravy se realizují výhradně po železnici. Roční frekvence těchto přeprav, při průměrné výtěžnosti 300 tun čistého kovu je ustálena na 20 - 40 vlacích. Budoucnost přeprav je závislá na mnoha okolnostech od politických počínaje a ekologických a ekonomických konče.. V lokalitě Stráž pod Ralskem se odhadují zásoby na cca 115 tis tun čistého kovu, v oblasti Rožná až 300 tis tohoto kovu, což jen v případě Stráže představuje větší množství, než které se vytěžilo od konce války dosud. SŽDC/OKS doporučuje trať zachovat včetně zajištění provozuschopnosti dráhy. Žalhostice – Velké Žernoseky: jednokolejná neelektrifikovaná spojovací regionální dráha mezi tratěmi Lovosice – Litoměřice h.n. – Česká Lípa a Lysá nad Labem - Všetaty – Ústí nad Labem Střekov. Traťová spojka odbočuje z traťové koleje Lovosice – Litoměřice resp. v úrovňovém přejezdu místní komunikace. V žst. Velké Žernoseky není zapojena do Litoměřického zhlaví Vybrané základní údaje o dráze: kilometrická poloha tratě 0,291 – 0,306, celková stavební délka 0,015 (délka mezi staničními budovami žst. Žalhostice a žst. Velké Žernoseky činí 1,265 km, mezi krajními výhybkami 0,840 km), maximální traťová rychlost 40km/h, maximální sklon 25 ‰ (výškový rozdíl obou stanic je 23 m), přechodnost C3. Provoz na trati byl v minulosti velmi slabý; osobní vlaky zde jezdily jen po dvou sobě jdoucích GVD od 24. 5. 1998 do 28.5.2000. V GVD 2009/10 jsou zakresleny 2 páry Mn vlaků vedeným podle potřeby. Vzhledem k tomu, že nulový provoz je na trati již několik let doporučuje se vyvolat diskuzi uvnitř SŽDC k problematice, zda traťovou spojku ponechat. Problematika tratě je spojena Trať Čížkovice – Obrnice: jednokolejná neelektrizovaná regionální dráha zaústěná do dráhy celostátní v žst. Obrnice. V žst. Čižkovice je dráha zaústěna do regionální dráhy Lovosice – Louny. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Čížkovice (km 0,500) a končí v úrovni vjezdového návěstidla žst. Obrnice (km 35,717). Stavební délka dráhy je 34,817 km. Traťová rychlost 50 km/h, stoupání 24,0‰, přechodnost B2. Pravidelná osobní doprava byla na trati zastavena k 8.12.2007. Nákladní doprava po trati provozována není – v GVD 2009/10 je zakreslen jeden rár Pn vlaků vedených podle potřeby. Krajský úřad Ústeckého kraje ve své koncepci nepočítá s jejím využitím pro pravidelnou dopravu; trať není zařazena v systému linek osobních vlaků. SŽDC/OKS doporučuje požádat MD o zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy. } K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1139 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 19:45:45       Děčín hlavní nádraží – Děčín-západ – Oldřichov u Duchcova: jednokolejná regionální dráha, která je zaústěna do v žst. Děčín hl.n. a do dráhy celostátní a v žst. Oldřichov u Duchcova. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Děčín hlavní nádraží v km 1,528 a končí v úrovni vjezdového návěstidla žst. Oldřichov u Duchcova v km 39,298. Stavební délka dráhy je 37,772 km. Maximální traťová rychlost 100 km/h, maximální sklon 29,25‰, traťová třída B2. V GVD 2009/10 není zakreslena žádná trasa osobního vlaku. Trasy nákladní vlaků jsou vedeny jako vlaky podle potřeby. Pro zajištění vojenským přeprav do vojenského prostoru Tisá, ležícího v těsné blízkosti žst. Libouchec je třeba trať prozatím zachovat (viz dopis Ředitelství logistické a zdravotnické podpory Správy vojenské dopravy z 11/2008) s tím, že ve výhledovém období nelze existenci dráhy zaručit. Pozn.: na MD se v současné době projednává zpracovaná dokumentace silnice I/13, která je zčásti vedena po tělese dráhy. Kaštice – Kadaň-Prunéřov/Kadaňský Rohovec – Vilémov u kadaně Kaštice – Kadaň-Prunéřov: jednokolejná regionální dráha je zaústěná do dráhy celostátní v žst. Kadaň a v žst. Kaštice. Dráha začíná v úrovni vjezdového návěstidla žst. Kaštice v km 0,240 a končí v úrovni vjezdového návěstidla žst. Kadaň v km 32,083. Stavební délka dráhy je 31,858 km. Maximální traťová rychlost 75 km/h, maximální sklon 28‰, přechodnost C3/A/C3, ZZ 1.kategorie. Při vjezdu do žst. Kaštice jede úvratí. Kadaňský Rohovec – Vilémov u kadaně: jednokolejná regionální dráha je zaústěná do dráhy regionální Kadaň – Kaštice v žst. Vilémov u Kadaně. Počátek dráhy v km 8,925 v dopravně Kadaňský Rohovec a končí v úrovni vjezdového návěstidla žst. Vilémov u Kadaně v km 17,490. Stavební délka dráhy je 8,565 km. Maximální traťová rychlost je 40 km/h, maximální sklon 25‰, přechodnost B2. Z dopravny Kadaňský Rohovec pokračovala dráha do Doupova, v r. 1970 byla zrušena. Na obou tratích byla pravidelná osobní doprava ukončena v GVD 2005/06. Pravidelná osobní doprava je vedena pouze v úseku Kadaň-Prunéřov – Kadaň předměstí. Nákladní dopravu tvoří příležitostní přeprava vojenské technicky AČR nebo NATO. Pravidelné nákladní manipulační vlaky z Kadaně do Kadaňského Rohozce nebo Krásného Dvora nejezdí, výjimkou je těžba dřeva ve vojenských lesích Doupovských hor. Stálá je pouze nepatrná obsluha Kadaně a přilehlých vleček z přípojné stanice Kadaň-Prunéřov, příležitostně vozové zásilky do podniku Keramost v Kadani předměstí a občas jsou přistaveny vozy k nakládce šrotu na staré prunéřovské nádraží. Trať má zřejmě svůj význam pro dopravu nákladní zastoupenou zejména vojenskými transporty pro obsluhu největšího českého vojenského újezdu Hradiště, který přímo navazuje na současný konec trati v Kadaňském Rohozci. Pozn.:poslední vojenské cvičení se ve VVP Hradiště konalo ve dnech 24. března až 3. dubna 2009 pod názvem Collective Shield 2009 za účasti jednotek AČR a Ozbrojených sil SR. Kromě Kadaňského Rohozce armáda používá k vykládce a nakládce své techniky pro VVP Hradiště ještě stanici Podbořany na trati Plzeň – Žatec, což souvisí i s omezenou přechodností rohozecké lokálky. Poblíž stanice směrem na Vroutek je zřízeno vojenské vlečkové kolejiště s čelní rampou pro tři koleje, na které navazuje zhruba 15kilometrová vojenská komunikace na hranice VVP Hradiště. Krajský úřad Ústeckého kraje ve své koncepci nepočítá s jejím využitím pro pravidelnou dopravu; trať není zařazena v systému linek osobních vlaků. KÚ požaduje nasazení elektrických jednotek a elektrifikaci traťového úseku Kadaň-Prunéřov – Kadaň předměstí. SŽDC/OKS doporučuje projednat existenci tratě s AČR. V případě, že by se ukázalo, že trať resp. část dráhy je pro AČR postradatelná doporučuje se shromáždit podklady pro zahájení správního řízení ve věci zrušení dráhy. Trať Aš – Aš státní hranice – Selb: jednokolejná celostátní dráha. Délka 2,100 km. Ukončení provozu osobní dopravy v r. 1945, nákladní doprava byla ukončena v r. 1995. Na trati není žádná doprava, jednání o obnovení provozu resp. její revitalizaci započatí v počátku 90.let nepokračují. Vzhledem k tomu, že nulový provoz je na trati již 15 let, požádala SDC K.Vary pro GVD 2009- 2010 o zpracování ROV na dlouhodobou výluku. SŽDC/OKS doporučuje záměr průmyslové zóny projednat s městem Aš a to jak ve vztahu k existující trati č.148 Hranice v Č. – Aš – Cheb tak a zjevnému zásahu PZ do tratě Aš – - Aš. Státní hranice - Selb (jak vyplývá z výše uvedené grafiky). Rovněž se doporučuje přenést existenci tratě Aš – Aš- hranice – Selb na dvoustranná jednání s německou stranou. V případě nezájmu se doporučuje shromáždit podklady pro správní řízení ve věci zrušení dráhy. V ÚP města Aš je evidován záměr průmyslové zóny Aš, která se nachází na jižním okraji města Aše. Pozemky jsou sevřeny z jedné strany železniční tratí č. 148 Hranice - Aš - Cheb, z druhé strany pak státní hranicí se SRN. Lokalitou prochází nový silniční obchvat města Aše, navazující na dálnici A93 Mnichov - Berlín. Komerční využití, logistické centrum, kulturně zábavní centrum Zóna je zatím v přípravě. Od původní firmy Hospodářský park a.s. pozemky koupila firma Rooss Development, s.r.o. Zpracována zastavovací studie. Záměr na zastavění PZ ve 3 etapách do cca 10 let. Odbočka Záběhlice – Praha Vršovice vjezdové nádraží: Odb. Záběhlice je situovaná vpravo dvoukolejné elektrifikované trati Tábor - Praha hl.n. mezi žst. Praha Hostivař a Praha Vršovice osobní nádraží v km 178,134; propojuje v souběhu dvoukolejnou elektrifikovanou trať Praha-Běchovice – Praha-Vršovice seřazovací nádraží (vjezdové nádraží, vjezdová skupina) – Praha-Vršovice seřazovací nádraží (odjezdové nádraží, odjezdová skupina) – Praha Vršovice (os. n.) - výh. Praha Vyšehrad. V úseku přes ŽST Praha-Vršovice seřazovací nádraží (od vjezdového nádraží po odjezdové nádraží) trať prochází zrušeným seřazovacím nádražím Praha-Vršovice, tvoří ji pouze koleje č.94 a č.95 vedené po jižním okraji bývalé směrové skupiny a kolej č. 5 bývalého vjezdového nádraží umožňující ve výjimečných případech přes tzv. „čekací koleje“ propojení IV. a III. tranzitního koridoru mimo centrum železničního uzlu Odbočka Záběhlice je současně hradlem pro mezistaniční úsek Praha Hostivař - Praha Vršovice osobní nádraží v obou směrech. Dráha sloužila výhradně pro vjezd nákladních vlaků do vjezdové skupiny vršovického seřazovacího nádraží čemuž odpovídalo jednosměrné ZZ neumožňující jízdu v opačném směru (z Prahy-Vršovic seř. n. vjezd) do odb. Záběhlice a dále směr Praha-Hostivař). Pozn.: Obě trati byly propojeny ještě spojkou Praha-Vršovice odj. n. – odb. Železný Most, která měla opačný význam (odjezd ze seřazovacího nádraží); tato spojka byla 15. 12. 2006 MD zrušena. Odbočnou výhybkou číslo 3 v km 178,169 je zaústěno vjezdové nádraží do první hlavní traťové koleje Praha Vršovice osobní nádraží - Praha Hostivař a kolejovou spojkou výhybek č.1 (km 178,095) a č.2 (km 178,148) do druhé hlavní traťové koleje. Této kolejové spojky výhybek č.1 a 2 se používaly pro jízdy nákladních vlaků do vjezdového nádraží Praha - Vršovice na kolej č. 1 - 5. U odbočky je silniční přejezd v km 178,069, který slouží pro účely ČD jako vjezd do TM Třešňovka a je opatřen jednoduchými závorami obsluhovanými ručním pohonem staničním dozorcem odbočky Záběhlice. V úseku žst. Praha Zahradní Město – Praha Vršovice je nově navržena dvojice dvoukolejných tratí v souběhu, vedených mimo zast. Praha Strašnice v území bývalého seřaďovacího nádraží Praha Vršovice. Dvojice tratí vytváří dohromady čtyřkolejný úsek, který je veden 2. a 3. vinohradskám tunelem do žst. Praha hl. n. Všechny čtyři koleje jsou potřebné pro provoz vlaků z trati od Benešova u Prahy (IV. TŽK), jižní dvojice kolejí slouží navíc i další dopravě (výhledové tangenicální, napojení ONJ, napojení DKV, směr Krč – Vrané, odklony z I. TŽK). Současné uspořádání a zabezpečení jízd vlaků není perspektivní a OKS doporučuje spojku zrušit. Tohle patří již do jiného dopisu. Mimoň – Mimoň staré nádraží: jednokolejná celostátní dráha je zaústěná do dráhy celostátní v žst. Mimoň. Začátek dráhy je v km v km 0,0,027 (99,984), konec dráhy v km 3,054.Délka dráhy 3,026 km. Maximální sklon 20‰. Bezprostředně na začátek dráhy jsou napojeny manipulační koleje, ze kterých byl umožněn odjezd vlaků přímo ve směru do České Lípy (postavené v době přestavby žst. Mimoň v sedmdesátých letech 20. století). Ze spojovací koleje Mimoň – Mimoň staré nádraží odbočuje : - v km 1,120 výhybkou č.104 vlečka Pulec Holding a.s. - v km 1,707 výhybkou č. H1 vlčka ZZN Mimoň; z vlečkové koleje odbočuje v km 1,767 vlečka Hradčany - není v provozu - v km 1,933 výhybkou č. A1 vlečka Družstvo Agro Mimoň - v km 2,869 výhybkou č. T1 vlečka Falkon Mimoňv km 3,050 výhybkou č.1 nákladiště Mimoň staré nádraží vlečka Limeta, závod Mimoň Provoz na dráze je minimální, osobní doprava se na trati neprovozuje, nákladní dopravu představuje pouze nakládka dřeva na nákladišti Mimoň staré nádraží. Obsluha nákladiště se provádí posunem. Nejvyšší povolená rychlost je 410 km/h, při sunutí posunujícího dílu 30 km/h, nejvyšší dovolená hmotnost na nápravu 18,0 tun, nejmenší poloměr oblouku 180 m, zábrzdná vzdálenost 400 m. Všechny výhybky odbočující ze spojovací koleje jsou stavěny ručně – závislost výhybek je zajištěna elektromagnetickými zámky na St. 1. Oldřichov u Duchcova – Duchcova nákladové nádraží: jednokolejná celostátní dráha zaústěná do dráhy celostátní v žst. Oldřichov u Duchcova. Začátek dráhy v km 22,256, konec dráhy v km 28,482, stavební délka dráhy je 6,138 km. Maximální traťová rychlost 40 km/h, maximální sklon 15,53 ‰ traťová třída C3. Z nákladiště odbočuje několik vleček. Nákladiště je v současné době využíváno především společností Viamont. Bohosudov – nákladiště Staré Chabařovice? Jednokolejná dráha} K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1140 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 19:47:23       Doufám, že tahle tapetáž nebude vadit adminům Ale na rozdíl od jiných diskuzí to je na 100% k tématu K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Drn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5342 Registrován: 4-2007 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 20:13:54       Zeleznicni: Nevím, nelezu sem. Tohle téma mne za mák nezajímá. Takže nemám přehled, co se tu řeší, ani čas a chuť to hledat v archivu. Myslel jsem si jen, že by to mohlo patřit do tohoto tématu a někoho zajímat. Omlouvám se a příště si i ryze aktuální zprávy raději nechám pro sebe. S optimismem nejdál dojdeš.....pesimisté již teď přesně vědí kam. Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3520 Registrován: 9-2003 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 20:24:31       No tak Drne,ty takový zkušený diskutér a hned se urážet...stačilo se podívat o pár příspěvků výše.. Jinak plné znění - no palba..uvidíme co z toho nakonec bude.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. Drn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5345 Registrován: 4-2007 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 21:04:07       Napsal jsem to jasně. Nečtu tohle téma, jen jsem myslel, že by to mohlo někoho zajímat. Bohužel, jen jsem si naběh. Takže nejsem uraženej, ale odrazenej. Už se nebudu angažovat tam, kde to nesleduji. Na tom není nic uraženýho, jen poučenýho. S optimismem nejdál dojdeš.....pesimisté již teď přesně vědí kam. Zeleznicni Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1536 Registrován: 10-2003 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 21:10:57       Drn: Šmarja, nemyslel jsem to nijak zle Majkl007 Neregistrovaný host Odeslán z: 89.176.213.211 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 22:02:10       Tak jsem to přelouskal skoro všechno, Orlí Spáre díky za plné znění A je to vysvětleno - v případě tratě Meziměstí - Broumov - Otovice z. se o zrušení uvažuje jen na úseku Broumov - Otovice z., a v případě tratě Rakovník - Mladotice jen na úseku Kralovice - Mladotice, což jsou oba úseky, kde už dnes nic nejezdí. Tak to mi spadl kámen ze srdce... Drn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5349 Registrován: 4-2007 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 22:20:48       Šmarja, nemyslel jsem to nijak zle To já taky ne. S optimismem nejdál dojdeš.....pesimisté již teď přesně vědí kam. Dluhonice Neregistrovaný host Odeslán z: 77.242.93.65 Odesláno Pátek, 05. února 2010 - 22:25:58       Díky Orlímu spárovi za vyčerpávající informace. Odbor zdravého rozumu doporučuje SŽDC OKS následující: - Příslušný dokument spálit v kamnech. Je to jediná cesta, jak se může stát užitečným. Za sběrový papír se málo platí a tuhá zima vyžaduje přitopit. - Příslušného pisatele dokumentu vybavit koštětem, ať jde vymetat výhybky. Mohl by tak pro změnu zkusit, jestli by ho nebavilo dělat třeba i něco užitečného. Na literární díla této kvality lze najmout i cvičenou opici, která sepíše statistická data o trati a provozu a nakonec pečlivě zkopíruje velmi překvapivé zjištění, že je třeba zahájit kroky ke zrušení tratě. Cvičená opice by však přišla jistě levněji než onen pracant. - Až roztaje sníh, mohl by příslušný pracovník odložit košťátko a mohl by se vypravit prozměnu na základní školu. Ve věci rozvoje intelektu by mu to sice už dávno nebylo nic platné (není co rozvíjet), ale osvěžení základů českého pravopisu by mohlo lehce zlepšit celkově nevalný dojem z jeho pracovních slohových prací o české železniční síti. - Pozoruhodné jsou dovětky typu těžba uranu "(nedej bože!)". Nejspíš stejně jako každý vůl rozumí úplně všemu, od železniční infrastruktury přes hornictví až po energetiku. - Vzhledem k tomu, že v trati Mimoň - Mimoň staré nádraží je dle onoho vzácného dokumentu nejvyšší povolená rychlost 410 km/h, což je v kombinaci s oblouky o poloměrech 180 m vskutku fascinující zjištění, doporučuji zařadit tuto trať do evropské sítě vysokorychlostních drah. První zkušební jízdu plnou traťovou rychlostí (dosud zřejmě nevyužitou) bych doporučil provést zkušební soupravou, na jejíž palubě by mělo být vedení SŽDC, jak se sluší a patří při slavnostních akcích. Pupkáči by to podle mně dobrzdili až na vrcholu Ralska. Anonym Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 11-2008 Odesláno Sobota, 06. února 2010 - 00:07:05       Orlí spár: To musí bejt kachna. Dluhonice: Už dlouho sem se tak nezasmál. Hoši zabalte to tohle je předčasnej apríl. Protože tenhle ,,dokument" olnej hovadin světovýho kalibru by každej šéf vomlátil o hlavu Zamráča Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 9-2007 Odesláno Sobota, 06. února 2010 - 09:11:35       Mě se to nějak nezdá. Třeba u trati 162 do Kralovic je v plánu investic SŽDC oprava viaduktu u Strachovic v délce cca 30 dní letos na podzim. Neříkejte mi, že někdo vyhodí pár mega na opravu mostu na trati, kterou chce zrušit... !? Buď si teda někdo nevidí na špičku nosu nebo je to prostě blábol. Rosta_kolmix Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2496 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 06. února 2010 - 09:49:54       Zamráča - hele, nechápu, co Tě na tom udivuje, ale podobné věci se normálně dějí. Jako příklad mne teď napadá třeba loni provedená nákladná rekonstrukce zastávky v Měrovicích nad Hanou spojená i s novou fasádou a stavebními úpravami prostor pro cestující... A na konci GVD zde byla zrušena přítomnost pokladní a zastávka v obci s nezanedbatelným podílem ne zrovna bílých obyvatel je rázem bez dozoru... www.prototypy.cz - Stránky, které vytváříte Vy všichni! Další stránky, na kterých pod hlavičkou KMD, o.s. dělám: www.prototypy.cz/sergeje a www.prototypy.cz/tovacovka lemrouch Neregistrovaný host Odeslán z: 89.24.6.33 Odesláno Sobota, 06. února 2010 - 10:04:17       Drne Tvůj spravedlivý hněv chápu, ale ty zas pochop, že omyl je životní mízou humoru a tak Tvůj omyl byl zcela oprávněně použit k posměchu, nicméně jsem přesvědčen, že si tu o Tobě nikdo nemyslí nic špatného. :-) Na tomto výčtu tratí je krásně poznat, kým byl zpracován a za jakým účelem. Ve všech krajích se nacházají tzv zbytné tratě s minimálním, zbytečným, nerentabilním nebo přímo nulovým provozem. Pokud by zpracovatelem/navrhovatelem bylo SŽDC, musely by se všechny tyto tratě v tomto výčtu objevit. Taky jsou krásně poznat rozdíly ve zpracování podle krajů. Zatímco v některejch krajích se dozvíte o tratích vše (včetně rozvojových potenciálů v nákladní dopravě), tak v jinejch krajích se okázale mlčí o všem, co by trať mohlo ukázat v rentabilním světle a dokonce se i zamlčuje stávající provoz, aby se vzbudil dojem, že po trati nejezdí vůbec nic. K mnoha tratím bych se mohl osobně vyjádřit a doplnit (dle mě záměrně) vynechaný údaje, ale proč bych si tu plácal prsty o klávesnici, když to stejně většina ví nebo tuší a ty ostatní pravdu znát nechtějí. :-) Jirkas Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 784 Registrován: 8-2003 Odesláno Sobota, 06. února 2010 - 10:27:29       No vidím, že to psal někdo opravdu "od stolu". Podle toho pojednání od roku 1990 na Tovačovce stále klesá, přepravuje se jen štěrk a vlaky jsou vedeny podle potřeby a doporučuje se prověřit rozsah přepravy a popřípadě trať zrušit. Že v praxi v posledních letech doprava štěrku vzrostla, v létě se jezdí denně, vozí se většinou dva vlaky po 2000 tunách, to už pisatel jaksi nezjistil. V množství přepravené zátěže na tom bude Tovačovka určitě mnohem líp, než jiné provozované tratě a za dopravní cestu na tom taky SŽDC určitě trhne víc, než za lokálku kde pendluje denně 810-ka. No snad na to přijde ta komise, která bude prověřovat rozsah přeprav, pokud to teda nesmete někdo ze stolu ještě dřív. Jen se spíš obávám toho převedení na vlečku . Ale snad to nebude tak honem a snad nikdy . Majkl007 Neregistrovaný host Odeslán z: 89.176.213.211 Odesláno Sobota, 06. února 2010 - 13:09:07       Tak já vám to tu, pánové, trochu rozvířím... Je mi jasné, že s tímhle zde neuspěji, a většina z vás mě bude mít za debila, ale to mi nebrání sem svůj názor napsat. Neříkám, že souhlasím se vším, co je v tom dokumentu napsáno, a že by měly být všechny tratě tam uvedené zrušeny / převedeny na vlečku, ale s většinou se po zdravém, železničním fandovstvím neovlivněném úsudku souhlasit dá. Nevím totiž proč by mělo být nutné si i nadále vydržovat tratě, které jsou už dnes k ničemu, nic po nich nejezdí, a ani do budoucna to nevypadá, že by po nich opět něco jezdit mělo. o tom, že v některých případech (např. zde již zmiňované lokálky v Ústeckém kraji) bylo zastavení os. dopravy špatným krokem, nepochybuji. Ale k čemu v dnešní době má být zachována např. trať, končící v polích u Otovic, malé obce u Polských hranic? K čemu opravovat povodní poškozenou trať Hostašovice - Nový Jičín hor. n., když souběžně s ní vede dostatečně kapacitní silnice I.třídy? A nebo proč tedy nepřevést Tovačovku na vlečku, když tato trať slouží dnes už jen jednomu účelu - přepravě štěrku ze Skašova, a os. doprava (zastavená už v roce 1981) se na ní s největší pravděpodobností už nikdy nevrátí? A znovu opakuji svůj názor, který jsem tu psal v minulosti už několikrát - opravdu nemusí vlaky jezdit všude tam, kde před sto lety někdo položil koleje! Nebo tu snad chceme budovat železniční skanzen? Zamráča: když si onu stať o trati 162 přečteš celou, a pozorně, tak zjistíš, že navrhované zrušení se týká pouze úseku Kralovice - Mladotice, který je již 13 let mimo provoz. Tudíž úsek Rakovník - Kralovice nikdo rušit nechce. Jirkas Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 785 Registrován: 8-2003 Odesláno Sobota, 06. února 2010 - 13:34:38       No hlavně tím převedením na vlečku SŽDC se nic neušetří, jen tam vzniknou byrokratické překážky, když bude chtít někdo pro ten štěrk jet. A občas tam vlak jiného opravdu dopravce jel. A nakonec to dopadne tak, že si SŽDC stanoví takový poplatek za použití té vlečky, že se to už nevyplatí nikomu, místo dvou vlaků denně tu pojede několik set náklaďáků, vlečka se v podstatě bez problematických jednání s obcemi zruší, ale všichni budou spokojeni, jak "ušetřili". Jasně že se na to dívám trochu zaujatě a obávám se možnosti, že tam už nebudeme moct jezdit s motoráčkama. Chápu, že udržovat trať jen pro pár osobáčků za rok je drahý špás, ale stejně se to udržuje kvůli štěrku a do budoucna by mohlo rekreační využití narůst. Kdyby k tomu byly lepší podmínky, dokážu si představit do Tovačova provoz jako třeba do Mladče nebo na Doupovské. A věřím, že ty lepší podmínky budou, protože je to spíš byrokracie, co většímu provozu brání, než nezájem lidí. Ale když se to zruší, tak navždycky smůla . S některýma tratěma co tam jsou souhlasím, ale rušit třeba Malou Morávku, Doupovskou nebo Švestkovou dráhu je podle mě blbost, když zájem je a lidi tam nejezdí jen proto, že nemají čím. Takový Žacléř je ale opravdu marný, to fakt nemá cenu to tam provozovat. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 3635 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 06. února 2010 - 14:04:46       No tak předně převedením na vlečku by se právě ušetřit mělo, vzhledem k jiným nárokům, jakým musí vyhovat. Otázka přístupu všech dopravců je pak čistě v rukou jejího majitele nebo provozovatele. Ale vlečka ve vlastnictví SŽDC - nevím jestli by to nepotřebovalo nějaké legislativní změny? Těžko říct, jak v českých poměrech, ale třeba ve VB si dopravci dost stěžovali na nesmyslně vysoké poplatky za použití některých lokálek. Podle nich by ušetřili, kdyby si je mohli provozovat sami a ne platit Railtracku, který do toho stejně skoro žádné peníze neinvestuje. Tady je asi rozhodující především délka tratě, ale v případě, že není potřeba nějakých velkých investic bych ani v prodeji a převedení na vlečku žádnou hrůzu neviděl.