K-report
 

Archiv do 10. září 2009  

Diskuse K-report » Archiv 2009 » Železnice » Historie železnic » Archiv do 10. září 2009 « Předcházející Další »

Autor Příspěvek
Iiii
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1688
Registrován: 5-2002
Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 20:09:19   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

K nedávné diskusi o nadmořských výškách. Zde naprosto nehistorické označení v Rakousku. V případě Seefeldu navíc myslím hrubě zaokrouhleno.
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.112.124
Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 22:09:18    Odkaz na tento příspěvek  

Rudolf_33, Cogwheel: Naučte se pánové číst, co jsem napsal (vywebil). Výpravní budova má podle Sdružení sloužit jako výpravní budova. Není naopak důvod stavět novou obludu, kterou právě SŽDC nebo ČD stavět plánovali.
Myslím, že budova by se dala využít pro muzeum lidské tuposti - a transformace železnic v ČR by tam měla čestné místo. Z historického hlediska jde o velmi zajímavé téma (už jen organizační vývoj železnice po roce 1988 stojí za to nebo řev o údajném doplácení na lokálky a jejich nerentabilitu).
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.112.124
Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 22:28:48    Odkaz na tento příspěvek  

mbbb: železniční "pátračka" v podobě tzv. aktivní kontroly existovala při ředitelstvích státních drah už za Rakouska. Ve vámi citovaném MV-SR (viz inventář) najdete zmínky o železniční policii z první poloviny 20. let. Zkuste fond MŽ I.
Vladimír_b
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1292
Registrován: 6-2008

Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 22:29:05   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

"...Výpravní budova má podle Sdružení sloužit jako výpravní budova..."

Nu dobrá, místnost pro výpravčího, kumbál (wc+šatna), reléová místnost - to vše zabere cca 1/4 1.N.P. Chodbočekárna durchendurch + příp. pokladna zaberou další 1/4 1. NP. A na co chcete využít zbytek domečku?

Nádražku bych ponechal v nezměněné podobě, aby i naše vnoučaty viděli jak vypadala "4". To máme další 1/4 1.NP a stále nám zůstává hafo prostor...
Stránky (nejen) o západočeské železnici
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 09:03:03    Odkaz na tento příspěvek  

Obávám se, že za historická odbavovací budova v Ústí/Orlicí právě nemůže sloužit jako odbavovací budova i v budoucnu, protože k ní nebude možné zajet . Proto se musí postavit nová, menší, dále od města, ale zato s prostorným parkovištěm a obratištěm autobusů - z města tam přece nikdo nebude chodit pěšky.
Samozřejmě, přístup ke staré budově od jihu, kde má stát budova nová, se dá vyřešit podchodem pod kolejištěm - ten (bezbariérový) by byl potřebný i při mém návrhu "domov důchodců-šotoušů", též např. pro zásobování stravovacího zařízení.
Výše uvedený návrh na muzeum lidské tuposti a nekonečné reorganizace železnic je také zajímavý, jen bych možná trochu upravil název na: "Muzeum tunelování Českých drah a likvidačního hospodaření na železnici". Nejvýznamnější "tuneláři" by tam mohli mít své bronzové sochy v nadživotní velikosti.
Jelikož ale všichni jednou zestárneme a konzumní média chrlí propagandu ve smyslu, že "tahle země není pro starý" (přičemž podíl seniorů v žijící populaci silně stoupá), přimlouval bych se spíše za to humanitární zařízení - domov důchodců.
Při mé poslední návštěvě v tamní nádražní restauraci byl hostinský také smutný z nejisté perspektivy hospody. Takto by ji měl zajištěnou - jen místo občerstvování cestujících by zajišťoval dietní jídla pro bezzubé staříky, kteří by nad malým pivem mohli vzpomínat např.: "Jó, když jsem vezl posilový vlak pro česáče chmele... s "všudybylkou" 354.1xxx... 20 Rybáků... z Loun do Mutějovic na jeden zátah... málem jsme zdechli ve vrcholovém tunelu..." atd.
Rudolf_33
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1304
Registrován: 11-2007
Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 10:54:48   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Cogwheel: Obávám se , že ten nápad s domovem důchodců (ač se mi líbí), by jaksi neprošel přes hygieniky. Přecijenom ta budova bude stát uprostřed kolejiště, pojížděného rychlostí 120 km/h těžkými vlaky, a to mnohokrát za hodinu.

Ledaže by se ten barák obehnal protihlukovou zdí ze všech čtyřech stran a to až do výše nejvyššího podlaží....Pak samozřejmě ano.
Iiii
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1692
Registrován: 5-2002
Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 13:43:07   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Rudolf: Kdyby části budovy byly stále zkolaudované jako byty, tak není problém?
laarsen
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.179.107.135
Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 14:49:38    Odkaz na tento příspěvek  

Zdravím Vás
Narazil jsem na zajímavý problém, nepodařilo se mi totiž najít, respektive ověřit, kde je nebo byl první železobetonový a betonový železniční most u nás. Nejžhavějším kandidátem je most u Přibic na trati Vranovice - Pohořelice (zahájení provozu 1895), ten uvádí Dohnálek a Seidlerová, Dějiny betonového stavitelství v českých zemích do konce 19. století, 1999, a jeho fotografie je i v Zuffer, Brückenbau, v Geschichte der Eisenbahnen der Oesterreichisch-Ungarischen Monarchie, 1898. Tam je vyfotografován i podjezd a propustek u brněnského nádraží. Mosty stále stojí, propustek se mi nepodařilo dohledat. V Rakousku už v roce 1890 testovali železniční železobetonové mosty, proto se mi zdá divné, že by se u nás žádné před válkou nepostavily. Na druhou stranu je pravda že moc nebylo kde :-)
Máte někdo tušení o nějakém dalším takovém mostě? Případně zda existují nějaké podrobnosti k těm dvěma?
Díky.
Martin_kašpar
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 497
Registrován: 9-2005
Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 16:29:02   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Mně tedy v případě výpravní budovy v Ústí n.O. také trochu chybí výhled, co s tím barákem. A na druhou stranu, obstrukce při prodeji objektu si umím dobře představit. Ale při troše trpělivosti se dá dobrat cíle. V případě prodeje nádraží lze spíše očekávat v nejlepším případě prodej za čistou nulu, což přeloženo znamená zaplatit daň z převodu nemovitostí. Ta u tohoto objektu odhadem může činit nejvýše asi sedmimístnou sumu.
Ostatně k čemu má moderní železnice budovy potřebovat. Cestující zítřka si jízdenku koupí na netu, jízdní řád mu dojde sms včetně údajů o zpoždění, k nádraží dojede svým vozem nebo MHD, zajde přímo na nástupiště a ve vlaku obdrží možná zdarma denní tisk a občerství se doma nebo v minibaru ve vlaku. Technologie SZZ se dnes vejde skutečně do malých a k tomuto účelu uzpůsobených prostor (např. klimatizace, bezpečnost objektu a pod.). To je lepší řešit výstavbou asi nevzhledných, ale možná funkčních objektů než adaptací budov více jak sto let starých. Dopravní kanceláře budou stejně jen záložní pracoviště, takže se tam v reálu nebude z provozních zaměstnanců vyskytovat ani noha. I mě se líbí klasická dráha s červeným výpravčím, sypanými perony, mechanickými klacky a brejlovcem se zelenejma bajkama, ale kolik promile platících cestujících, pro které je dojíždění obecně (nejen vlakem) nutné zlo, toto bude akceptovat. A zpět k Ústí n.O. - statut kulturní památky při bezzubosti zákona 20/87 a obecně nízké vymahatelnosti práva v této zemi je o ničem. Jedniná garance uchování objektu je jeho odkoupení a vymyšlení nového využití, i třeba toho domova důchodců.
Petr_barchánek
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 354
Registrován: 5-2002
Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 17:53:12   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Vzhledem k tomu, jak dloho odkupovala ZMŽ "svoji" trať od státu "za nulu", vzhledem k Gogwheelem uvedenému rostoucímu počtu důchodců v budoucnosti a očekávanému návalu v podobných zařízeních si tímto jako historicky první důchodce čekatel pár dní před svými třicátiami rezervuju místo.
Jediná podmínka kromě dožití se otevření penzionátu je, že se v nádražce nebude točit Gambrinus nebo jiný podobný euroblivajz.
Iiii
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1693
Registrován: 5-2002
Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 21:58:53   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

V současnosti se v nádražce UO točí Holba. Co tam bude za 30 let to samozřejmě neví nikdo.
M_k
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1774
Registrován: 9-2005

Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 10:34:42   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Měl bych speciální dotaz. Byly autobusové NAD záležitostí až ČSAD a nebo vcelku běžným řešením již za první republiky? Díky předem za širší latinu k tomuto tématu.
Lokálka z Pňovan do Bezdružic? Viz www.bezdruzickalokalka.cz
Borovička
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2444
Registrován: 5-2002
Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 13:16:23   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

NAD jako náhradní a-doprava?
Za první republiky bych viděl problém v tom, že válka zabavila pro erár vozidla a z toho se dostávaly dopravní společnosti až koncem 20. let. Obdobně se dařilo konsolidovat autobusový park po druhé světové válce (třeba v Praze to trvalo až do počátku 60. let, ale mezitím vznikla ta pověstně hustá síť autobusů na venkově). U vlaků se tou dobou nejednalo o dnešní krátké 2 či 3 vozové soupravy, ale často o značně frekventované spoje. Takže to tehdy určitě byl problém. Ale ČSD (před érou ČSAD) mělo vlastní autobusové tratě a vozový park již od 20. let a asi ani soukromník (těch jezdilo do roku 1940 požehnaně) nemusel přijít o případný kšeft.
M_k
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1776
Registrován: 9-2005

Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 13:46:29   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

ad Borovička: No dříve se problém vyndaného mostu na trati řešil pěším pochodem cestujících z km 101 do km 103.
Tedy týdenní výluka na jednokolejné trati se ještě ve třicátých letech takto běžně řešila? A nebo už to fungovalo podobně jako dnes a nebo šlo jen o výjimky? Dosud jsem k tomuto tématu nic nečetl.
Lokálka z Pňovan do Bezdružic? Viz www.bezdruzickalokalka.cz
Zmar
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 51
Registrován: 5-2009
Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 14:15:42   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Měl jsem v ruce materiály k přestavbě mostu přes Hron na úzké dráze do Banské Štiavnice. Tam se skutečně kus před mostem vystupovalo a cestující pěšky přešli přes silniční most. Jak se tam prováděl obrat soupravy, to jsem nezjistil - jestli přijela druhá mašina, která vlak odtáhla zpět, anebo se muselo couvat. Tam by totiž couvání znamenalo projet takhle pozpátku polovinu tratě až do jediné výhybny, která byla docela daleko.
Parmezano
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 357
Registrován: 5-2008
Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 15:12:08   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

borovička: ještě DP z roku 1962 zná částněčně vyloučené tratové koleje a přestup cestících na širé trati
Petr_barchánek
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 356
Registrován: 5-2002
Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 15:28:49   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ono se hlavně dost věcí dělalo:
1. za provozu - podbíjení, výměna některých kolejnic a pražčů, sečení/vypalování trávy,
2. zcela jinak - specielně výměna mostních konstrukcí se dost často řešila stavbou přeložky (nejprve se postavil nový most, pak se teprve zbořil starý (namátkou most přes Moravu v UH, most přes Labe v ÚnL), také na tunelech se dělalo pokud možno za provozu.
3. řada činností se nedělala vůbec (monstrkace typu koridor Plzeň - Cheb), strojní čištění a prodbíjení kolejového lože, práce na TV apod.

Mělo to svoje výhody i nevýhody - provoz byl většinou zachován, ale podstatně častěji než dnes se stávaly nehody typu, že vlak najel do traťovácké čety.
Martin_kašpar
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 498
Registrován: 9-2005
Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 20:06:21   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Je to tak, v minulosti se většina prací na údržbě a opravě trati dělala za plného provozu s místním omezením rychlosti. K tomu měla traťovka taky potřebný počet lidí a také námezdních sil. Také veškerá mechanizace byla uzpůsobena k ruční manipulaci. Kromě podbíjení se taky čistil štěrk ať už ručně nebo motorovou čističkou, která se dala sundat ve dvou lidech z kolejí. Tohle zařízení bych chtěl někdy vidět v činnosti. Dle pamětníků se ve větších pauzách měnily i celé výhybky - nová výhybka se smontovala vedle stávající, v hodině H se stará odspojkovala, vyheverovala a po lyžinách odsunula stranou a následně se tam z druhé strany šoupla výhybka nová. Tenhle koncert bych chtěl taky vidět. Také drobná vozidla byla uzpůsobena k vyjmutí z koleje (vlastním heverem nebo taky v teplejch) a tak neblokovala provoz.
Bužírka
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.178.166.188
Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 22:28:48    Odkaz na tento příspěvek  

Po ližinách... Od slova líha. Ne lyže.
Škoda DND
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.24.147.202
Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 08:30:36    Odkaz na tento příspěvek  

Borovička: Čs. pošta začala se silniční dopravou ihned po I. válce a v polovině 20. let již měla velmi slušně zkonsolidovaný vozový park. Zásadnější pro NAD byl rok 1928, kdy se rozeběhla autobusová doprava ČSD, která v roce 1933 pod sebe začlenila i autobusovou dopravu Čs. pošty. Od 30. let se proto v určitých případech používaly autobusy i při NAD určitě (ne tak běžně jako dnes i viz. příspěvek M.Kašpara). Mimo to od poloviny 20. let stoupal počet soukromých autodopravců - zda byli využíváni při NAD za I. republiky nevím - v archivu jsem nenašel žádnou zmínku).
Milanklewar
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 505
Registrován: 9-2005
Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 11:01:36   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Od mé matky vím,že když se dělala oprava mostu u Chrástu,vlak přijel k jednomu konci mostu,cestující přešli na druhou stranu a tam nastoupili do připravené soupravy.Jestli přecházeli po opravovaném mostě nebo kolem,bohužel nevím.Matka tenkrát jezdila z Radnic do Rokycan do práce.
Iiii
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1701
Registrován: 5-2002
Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 13:46:33   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

K.A.F.: severně od VB v ÚnO je 5 kolejí, čili by se vešly čtyři koleje, dvě vnější a jedno ostrovní nástupiště. Vím. Připadá mi to málo, takže by se muselo říznout do svahu. Myslím, že rozumné minimum by bylo mít 3 hrany (I.n., 1, 0, II.n., 2) pro ČT-Praha a 2 pro Letohrad a možná ještě jednu kolej pro úvrať nákladů. Kdyžtak prosím přesunout diskusi do Koridorů
Pavel_reiser
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 886
Registrován: 5-2002
Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 13:47:57   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Milanklewar > já bych řekl, že museli jít po mostě. Sejít to dolů na silniční most a pak se zase vydrápat nahoru, to by byla akce na půl hodinu..., ale tenkrát se míň pospíchalo. Tenhle most je zvláštní svojí konstrukcí, inu u firmy Eiffel nebyli žádní béčkaři :-)
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.112.124
Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 14:00:31    Odkaz na tento příspěvek  

inu u firmy Eiffel nebyli žádní béčkaři
???
Co má Eifel společného s mostem přes Klabavu?
Motoráček
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 352
Registrován: 8-2006

Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 14:49:20   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Že by měl společnou ocel, ze které stavěli?
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
M_k
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1780
Registrován: 9-2005

Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 15:37:02   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Eiffel versus most v Chrástu....To je šum, který nedávno nějaký moula implementoval do informačních materiálů regionu. Už se to tu kdysi řešilo, ve skutečnosti Eiffel nemá s mostem nic společného.
Lokálka z Pňovan do Bezdružic? Viz www.bezdruzickalokalka.cz
Modřaňák
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 200
Registrován: 1-2009
Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 15:37:28   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Most přes Klabavku
Nad říčkou Klabavkou byl v roce 1863 postaven 37 m vysoký a 100 m dlouhý železniční most dřevěné konstrukce. Doprava zahájena 1. dubna 1863.
Dřevěná konstrukce mostu byla v listopadu 1863 nahrazena tzv. Schiffkornovou (litina a kujné železo). V roce 1892 bylo zjištěno, že není již zcela spolehlivá. Proto v "Pražské mostárně", náležející Česko-moravské společnosti, vyrobena byla nová železná konstrukce nýtovaná. Byla rozložena a v částech dovezena do Chrástu. Na poli po levé straně trati u mostu byly položeny koleje a tam na zvláštních silných vozících byla nová konstrukce smontována. Tři dni měla býti přerušena doprava (Ing. J. Šiller měl prý dostati 500 zl. odměny, bude-li výměna do 3 dnů hotova). Dne 2. srpna 1892 po 7. hodině ranní přijela lokomotiva, která vtáhla novou konstrukci na starý most. Když byla nad pilíři zajištěna, počali dělníci rozebírati a odstraňovati starou konstrukci.
Po odstranění staré konstrukce začaly se spouštět nové mostní díly račnami. I to dělo se rychle, takže o půl 7. hod. večerní byla již jen 1 m nad kamennými pilíři. Pojednou pocítili dělníci jakési trhnutí a vzápětí celá konstrukce, určená mezi první dva pilíře, spadla z výše 1m. Na štěstí zachytila se konci na obou pilířích, kde zůstala nakloněna viset. Po silné ráně, již bylo slyšet až v Chrástu, ozvalo se úpěnlivé volání zraněných. Ing. Šiller byl sražen k zemi, těžce raněn do hlavy a levá ruka mu byla na dvou místech zlomena. Montér Vitouš z Chrástu visel za pravou ruku, kterou mu konstrukce přitiskla, Jan Reibenspies a Ferštek měli pod železy nohu, Duchoň byl těžce raněn v kříži; na druhém pilíři byli zabiti praktikant Dyttl, montéři Šafář a Fišer.
Na místo neštěstí byl přivolán starý lékař Habenych z Břas. Ač byl velmi obětavý, přece neodvážil se vstoupiti na spadlou konstrukci. Tři zranění mohli býti vyproštění jen amputací roztříštěných údů. Z poděšených diváků nikdo nevěděl si rady. V rozhodné chvíli přihlásil se Václav Šteif, zvaný Žiďák, z Chrástu, který s lékařskou pilkou vlezl po nakloněné konstrukci na pilíř a tam uřízl nejprve Vitoušovi ruku a potom Reibenspiesovi a Ferštekovi nohu.
Příčina neštěstí nemohla být zjištěna. Pravděpodobně působil tu asi přílišný spěch, jakož i velká únava a rozmrzelost dělníků, kteří byli nad vysilující prací přesčas rozezleni.
Zdroj: Bušovický zpravodaj (zkráceno).
Modřaňák
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 201
Registrován: 1-2009
Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 15:41:41   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Most přes Klabavku
Nad říčkou Klabavkou byl v roce 1863 postaven 37 m vysoký a 100 m dlouhý železniční most dřevěné konstrukce. Doprava zahájena 1. dubna 1863.
Dřevěná konstrukce mostu byla v listopadu 1863 nahrazena tzv. Schiffkornovou (litina a kujné železo). V roce 1892 bylo zjištěno, že není již zcela spolehlivá. Proto v "Pražské mostárně", náležející Česko-moravské společnosti, vyrobena byla nová železná konstrukce nýtovaná. Byla rozložena a v částech dovezena do Chrástu. Na poli po levé straně trati u mostu byly položeny koleje a tam na zvláštních silných vozících byla nová konstrukce smontována. Tři dni měla býti přerušena doprava (Ing. J. Šiller měl prý dostati 500 zl. odměny, bude-li výměna do 3 dnů hotova). Dne 2. srpna 1892 po 7. hodině ranní přijela lokomotiva, která vtáhla novou konstrukci na starý most. Když byla nad pilíři zajištěna, počali dělníci rozebírati a odstraňovati starou konstrukci.
Po odstranění staré konstrukce začaly se spouštět nové mostní díly račnami. I to dělo se rychle, takže o půl 7. hod. večerní byla již jen 1 m nad kamennými pilíři. Pojednou pocítili dělníci jakési trhnutí a vzápětí celá konstrukce, určená mezi první dva pilíře, spadla z výše 1m. Na štěstí zachytila se konci na obou pilířích, kde zůstala nakloněna viset. Po silné ráně, již bylo slyšet až v Chrástu, ozvalo se úpěnlivé volání zraněných. Ing. Šiller byl sražen k zemi, těžce raněn do hlavy a levá ruka mu byla na dvou místech zlomena. Montér Vitouš z Chrástu visel za pravou ruku, kterou mu konstrukce přitiskla, Jan Reibenspies a Ferštek měli pod železy nohu, Duchoň byl těžce raněn v kříži; na druhém pilíři byli zabiti praktikant Dyttl, montéři Šafář a Fišer.
Na místo neštěstí byl přivolán starý lékař Habenych z Břas. Ač byl velmi obětavý, přece neodvážil se vstoupiti na spadlou konstrukci. Tři zranění mohli býti vyproštění jen amputací roztříštěných údů. Z poděšených diváků nikdo nevěděl si rady. V rozhodné chvíli přihlásil se Václav Šteif, zvaný Žiďák, z Chrástu, který s lékařskou pilkou vlezl po nakloněné konstrukci na pilíř a tam uřízl nejprve Vitoušovi ruku a potom Reibenspiesovi a Ferštekovi nohu.
Příčina neštěstí nemohla být zjištěna. Pravděpodobně působil tu asi přílišný spěch, jakož i velká únava a rozmrzelost dělníků, kteří byli nad vysilující prací přesčas rozezleni.
M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.112.124
Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 15:56:52    Odkaz na tento příspěvek  

M_k: ano, řešilo, dokonce mi dva
https://www.k-report.net/discus/archiv2007/28/130597.html
Kdo nevěří, tak Österreichische Staatsarchiv, fond VI D (Böhmische Westbahn - Generaldirektion (Central-Bureau)), karton 3 a 4 (např. plány dřevěného provizoria a také zatěžkávací zkouška).
Taky zajímavé je http://www.mosty.cz/index.asp?module=ActiveWeb&page=WebPage&s=mos ty-8-clanek14
Alf
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 3165
Registrován: 9-2003

Odesláno Sobota, 29. srpna 2009 - 11:10:35   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Chcete vidět v akci pancéřový vlak s parní lokomotivou?Na Slovensku budete mít možnost.Viz:
http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&lang=1&i=25200&mm=2&xb =2&vd=1
..pořádná mašina má kotel a komín..
Pavel_reiser
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 887
Registrován: 5-2002
Odesláno Sobota, 29. srpna 2009 - 15:19:23   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tak to se ospravedlňuji za šíření bludu
Robokubo
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 32
Registrován: 7-2008
Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 14:15:46   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zdravim a posilam odkaz na par fotek z diapozitivu 1981-1989 . Rob

http://www.youtube.com/watch?v=aQ3jnbqLCN4&feature=channel_page
RIC
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.2
Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 17:48:01    Odkaz na tento příspěvek  

Otázka pro Alf (Adolfe máš to přece jen nejblíž) – a nejen pro něj!:
V Meziměstí nebo v Letohradě stála na pomínku vlečková lokomotiva Škoda Cs10 tov č. 362, pod označením 310.901 – ted v majetku muzea Zlonice.
Otázka: kde tato lokomotiva skutečně stála na pomínku v depu Letohrad nebo v Meziměstí???
Kdy byla uvedená lokomotiva na tento pomník umístěna??? (datum) A kdy byla z něho sejmuta a odvezena do Zlonic??? (datum). Jednoduché otázky – ale složitější odpovědi.
Pokud někdo další ví další podrobnosti o provozu této vlečkové lokomotivy, předem děkuji. Provozní poznámky skutečného charakteru a ne stále opisované povrchní informace.
Děkuji
RIC
Zeleznicni
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1126
Registrován: 4-2007
Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 18:42:50   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

RIC: Nebude to spíše 210.901? Ta totiž stála (nebo stále stojí?) v Meziměstí. Foto z podzimu 2005:

Motoráček
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 353
Registrován: 8-2006

Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 19:20:42   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

V Meziměstí stávala 310.901, než byla nahrazena jiným pomníkovým vozidlem. Podle stránek ŽMZ není v jejich majetku ani depozitu. V opačnéém případě by byla pravděpodobně k shlédnutí zde ŽMZ v položce exponáty. Více ať se raději vyjádří přímo zástupci ŽMZ.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Pjp
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2624
Registrován: 12-2005
Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 19:32:41   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zvlastni je, ze gougle nasel tohle, http://zmzlonice.draha.net/karty/Cs10.pdf
Ale tady
http://zmzlonice.draha.net/exponaty.html
nejak chybi ...
Pavel
Motoráček
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 354
Registrován: 8-2006

Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 19:57:58   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

To že je něco na kartě ještě neznamená, že to vlastním. Třeba skončila zápůjčka, pronájem. Nevím.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Alf
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 3168
Registrován: 9-2003

Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 20:29:55   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Už se to řeší v sekci parní lokomotivy..V Meziměstí stojí paskvil vytvořený na základu motorové BN60..
..pořádná mašina má kotel a komín..
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.100.72.74
Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 22:20:53    Odkaz na tento příspěvek  

Ano, k fotce "210.901" od Zeleznicni (asi už opakovaně) zdůrazňuji, že nejde o parní lokomotivu, ale na rámu vraku lokotraktoru BN-60 s původní kabinou (výroba ČKD 3842/1956), relativně nedávno zbastlená pomníková atrapa parní mašinky ze dřeva a papundeklu.
Zeleznicni
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1127
Registrován: 4-2007
Odesláno Pondělí, 31. srpna 2009 - 08:32:03   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Heh, mě se zdála "nějaká divná"
Petr_barchánek
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 360
Registrován: 5-2002
Odesláno Pondělí, 31. srpna 2009 - 17:02:35   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ještě k tématu historie údržby tratí. Dovolil jsem si nascanovat tři grafiky pana Jiřího Boudy z knížky Svět na Kolejích, M. Hlavatý , J. Bouda, SNDK Praha 1964, edice OKO svazek 13. Na jednom z nich je i Martinem zmiňovaná ruční motorová čistička, dále ruční podbíjení a pokládka kolejových polí portálovými jeřáby Vošahlík.
262
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.103.240.220
Odesláno Pondělí, 31. srpna 2009 - 20:58:41    Odkaz na tento příspěvek  

Petr bachránek:Kurňa to je nostalgie...se dneska nevidí.
Paveldacicky
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 507
Registrován: 5-2007
Odesláno Pondělí, 31. srpna 2009 - 23:08:12   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Martin Kašpar: Kromě podbíjení se taky čistil štěrk ať už ručně nebo motorovou čističkou, která se dala sundat ve dvou lidech z kolejí.....
Prozraď,kdo ti o motorovy čističce řekl?Mě by taky zajímalo,jak to motorový čištění fachčilo.Jo růčo,to byla a i je jiná.....
Martin_kašpar
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 501
Registrován: 9-2005
Odesláno Pondělí, 31. srpna 2009 - 23:51:46   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Motorová čistička byla ve výrobním katalogu MTH, čistilo to samozřejmě jen za hlavami pražců. Z plánku a popisu jsme vydedukovali, že na straně to mělo motor, který rotoval s řetězy, které zněčištěnou směs tak nějak rozdělovaly na štěrk a to ostatní, bylo to asi v řádku a pak se to muselo lopatou někam přeházet. Bohužel jsem to nikdy neviděl na vlastní oči.
Mitas24
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 386
Registrován: 11-2006
Odesláno Úterý, 01. září 2009 - 08:39:15   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Petr Bachránek: tak to je knížka, která mě na konci 60. let přivedla k železnici - nikdo z rodiny nikdy u kolejí nebyl (pardon, děda byl za 1. světové války krátce topičem na páře). Měl ji kamarád, u kterého jsem jako kluk často spával. A až letos jsem na ni shodou okolností narazil u jednoho kolegy:
Tratovak
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 209
Registrován: 12-2007
Odesláno Středa, 02. září 2009 - 12:56:59   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

tie čističky sa tuším volali Barikin.
Foto z Technické příručky traťového hospodářství ČSD.
Tratovak
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 210
Registrován: 12-2007
Odesláno Středa, 02. září 2009 - 12:59:04   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

železničné vojsko vraj malo ako súčasť pancierových vlakov aj pancierové drezíny. Nebolo by niečo o nich?
Jano
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.237.232.103
Odesláno Středa, 02. září 2009 - 17:41:38    Odkaz na tento příspěvek  

Tratovák Áno, boli, napr. o drezínách Tatra vyšla celá monografia. Pre lepšiu orientáciu úveď obdobie a otázku odporúčam zopakovať v téme pancierové vlaky, kde sa nájdu aj obrázky.
Vladimír_b
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1299
Registrován: 6-2008

Odesláno Středa, 02. září 2009 - 19:09:25   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tratovak: na prototypech jedna je
Stránky (nejen) o západočeské železnici
Tratovak
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 212
Registrován: 12-2007
Odesláno Čtvrtek, 03. září 2009 - 07:42:47   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Diky za typ, tá monografia vyšla kedy? Dala by sa niekde zohnať, požičať?
Tepich
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 27
Registrován: 1-2006
Odesláno Čtvrtek, 03. září 2009 - 09:27:26   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Monografie T18 je tady
http://hotfile.com/dl/11126663/082c20e/TatraT18.rar.html
Tratovak
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 215
Registrován: 12-2007
Odesláno Čtvrtek, 03. září 2009 - 17:03:10   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Krochkám blahom, ďakujem.
Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.203.161.27
Odesláno Neděle, 06. září 2009 - 17:55:11    Odkaz na tento příspěvek  

Toulky za minulostí ve stanici Ohníč.

Vagonet
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.203.161.27
Odesláno Neděle, 06. září 2009 - 18:01:20    Odkaz na tento příspěvek  

Pohlédněmež i na vlečku dolu Svornost, který ukončil těžbu v roce 1978

M.Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.45.112.124
Odesláno Neděle, 06. září 2009 - 23:01:55    Odkaz na tento příspěvek  

Vřele doporučuji http://www.mdc.sk/Video/2/archiv_vysielania.html
Zatím jsem shlédl Těžkotonážní jízdu a kus Zásad pětistovkaře (obojí přes 20 minut). Namluvil nějaký...Miloš Kopecký
MDC Blava jede...I když to točí přímo z plátna, je to slušné.
Škoda jen, že z našeho HDKV Lužná mám dojem, že to směřuje k pouhým jezdičům.
Vladimír_b
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1304
Registrován: 6-2008

Odesláno Pondělí, 07. září 2009 - 10:23:38   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

A také v tom videoarchivu mají film s názvem Malá mechanisace ve kterém je mj. i malá čistička štěrku (o které je zmínka výše).

... a ve filmu Mechanizované obnovy výhybek je podbíječka s pohonem pojezdu jako u kola - šlapky, řetěz...

(Příspěvek byl editován uživatelem Vladimír_B .)
Velká tranzistorová aktualizace!!! Stránky (nejen) o západočeské železnici
...sedmého dne odpočíval a stále mu něco scházelo. Najednou luskl prsty a pravil: "Budiš Ú.Di.Š.!"
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 601
Registrován: 7-2005
Odesláno Úterý, 08. září 2009 - 18:18:34   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

mechanizace traťového hospodářství se začala zavádět ve 30.letech - sbíječky, kompresory, motorové válce, ale nejvíce až po r.1945. něco tu zbylo po němcích, ale v letech 1946-47 se začaly nakupovat strojní podbíječky ze Švýcar (pro začátek každé ředitelství 2) . něco málo přišlo i z UNRRY, resp. z Anglie. Po roce 1948 se začalo samozřejmě nakupovat od SSSR. Dost písemností jak a proč je v dokumentech ministerstva dopravy v archivu na Chodovci.
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
Odesláno Středa, 09. září 2009 - 14:48:44    Odkaz na tento příspěvek  

Nějaké starší železniční instruktážní filmy (z období socialismu) údajně zachránila před likvidací i Společnost železniční Jaroměř (už někdy v 90. letech). Má je ve svém archivu ale asi zatím nezdigitalizované. V této souvislosti bych chtěl upozornit na to, že v "parčíku" mezi nádražní budovou v Jaroměři a muzejním depem stojí již řadu let absolutně nevyužívaný Kulturní dům železničářů. Tam by se to promítalo!
Iiii
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1704
Registrován: 5-2002
Odesláno Středa, 09. září 2009 - 23:17:49   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tohle jsem našel při hledání něčeho úplně jiného: Návrh na výstavbu trati D. Beřkovice - Liběchov - Č. Lípa, 1928. Dole je překlad.
Borovička
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2453
Registrován: 5-2002
Odesláno Čtvrtek, 10. září 2009 - 07:54:09   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Dneska by si v údolí Liběchovky ani neškrtli - nejvzácnější část CHKO Kokořínsko - 1. zóna.