| Autor |
Příspěvek |
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1236
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Neděle, 29. července 2007 - 13:49:01 | 
|
V Hanisce mají Ztr s "roztahovacími" dvojkolími. |
Miram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 462
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Neděle, 29. července 2007 - 14:42:29 |
|
Těm "rusákům" jezdícím do Synthesie prý vyprší v říjnu vyjímka...
Chléb je veskrze věc spravedlivá, máslo ne vždy, jedincův kořistnický blahobyt nikdy.
Karel Čapek
Luxus bohatých je zaplacen bídou chudých.Franz Kafka
|
|
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 489
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Neděle, 29. července 2007 - 14:54:37 |
|
To je ale bez speciálního "přechodového zařízení" asi k ničemu. Vzhledem k typu vozu bych řekl že se jedná o dvojkolí produkce NDR - DR II až IV z Ilsenburgu, případně SŽD TG 6, TG 10 nebo TG 14 - vše spadá do 60. let. |
VláďaH
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.209.6.26
| | Odesláno Neděle, 29. července 2007 - 20:52:15 |
|
Ad.Mcx:To nevypadá jako blatník, funkci jiskrového plechu by to stěží plnilo
He, na co jiskrové plechy? Nebo je zde někdo vidí?
Teda je to jen anilin, žlutý fosfor je jak již víme lepší, ale ............Rusko. Ještě jsou fajn ty dřevěné klíny v horní části foto, které zajíšťují usazení kotle na rám. Takže ať už proboha ta vyjímka rychle vyprší. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 490
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Neděle, 29. července 2007 - 21:35:28 |
|
ad VláďaH - já netvrdil, že na kotlových vozech jsou nějaké jiskrové plechy.
Ale ty kazašské vypadají lépe :-) |
M_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2936
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 01:08:56 |
|
VláďaH: K čemu je ten červený "podvozek"? Vypadá, že rozchod má stejný, to slouží na odtažení vozu se zadřeným ložiskem?
Jo, a ten (šedý) podvozek má jen "sekundární" vypružení? Měl jsem pocit, že nákladní vozy mívají naopak jen primár. |
Němec z Ova
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.168.2.226
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 09:19:38 |
|
ad Miram: Ukončení vyjímky pro ruské vozy ještě nic neznamená. Vyjímku lze prodloužit.
Viz pětice vozů pro přepravu anilinu z BorsodChemMCHZ Ostrava. Žádost o vyjímku na tuto přepravu dodána na MD 22. prosince 06 a den na to už byla schválena. Na naši byrokracii pozoruhodná rychlost.
A mezi svátky se ty "hrůzy" jedné bezměsíčné noci objevily v Ostravě. Pěkný dárek k vánocům.
ad Qěci: Problémy s brzdami souvisí s činností jednotlivých systémů brzd. Matrosov (plus starý Knor např. M 131.1) jsou vyčerpatelné jednočinně odbrzditelné na rozdíl od Daka a podobných brzd. Pro obsluhu brzdy to znamená jiný styl práce s ní.
Matrosovem lze zabrzdit jednorázovým snížením tlaku v průběžném potrubí o nejméně 0,5 bar, je tedy méně citlivý a značně pomalejší v účinku. Po jakkémkoliv zvednutí tlaku v průběžném potrubí se úplně odbrzdí a je třeba chvíli počkat před dalším brzděním na doplnění tlaku v jímkách.
"Západní" systémy brzd dovolují plynulou změnu tlaku v brzdovém válci změnou tlaku v průběžném potrubí a vícenásobné zabrzdění. Jsou také daleko citlivější ke změnám tlaku v průb. potrubí.
Takto vybavené vozy by cestu s ruskými bratry odnesly minimálně spálenými brzdovými špalky a koly. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1375
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 11:06:19 |
|
Němec z Ova:
Ahá, tak je to s Matrosovem. Tak to není zas takový problém, bo snad dodnes je povoleno mít ve vlaku určité procento brzd postupně neodbrzďovatelných. Vždyť jezdily Btjo spojené s několika B.
Spíš asi myslíš, že v býv. SSSR nejezdí vozy s postupně odbrzďovatelnou brzdou a tak několik vozů s postupně odbrzďovatelnou brzdou nelze v SSSR zařadit do vlaku s Matrosovy, že?
MV: Podvozky CNII X3 a podobné skutečně mají jen sekundární vypružení. Prý jsou terénnější oproti těm, co mají jen primár, ale zase nezvládají víc jak 80 km/h. Proto se v ČR používaly u vozidel jezdících na rekonstruované nepodbité koleje a tyto vozy mají většinou rychlost jen 65 km/h.
Nemá někdo fotky jiskrových plechů? Na jaké typy vozů se dávaly? Na cisterny asi ne, že? Spíš tipuju na vozy dřevěné, či s dřevěnou podlahou. |
Němec z Ova
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.168.2.226
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 13:22:37 |
|
Přesně tak. Na začátku byla myšlenka o "zavlečení" našich vozů na široké koleje a zmínka Mcx o rozdílu v brzdách.
Jinak patrové soupravy jsou/byly vybaveny naší brzdou Dako. Jedinou vyčerpatelnou brzdu lze dle mne potkat už pouze v těch M131.1 a nějakých historických přípojných vozech z téhož období.
Vozy s podvozky Diamond a jejich kopiemi, včetně CNII X3 mají skutečně rychlost omezenu na 65 km/h. V moudré knize z roku 1964 se o těchto podvozcích píše: "Výhodou podvozků Diamond je jejich jednoduchost, nevýhodou jsou značné nevypružené hmoty, které působí nepříznivě na styky méně únosných tratí. Podvozek je vhodný pro rychlosti asi do 80 km/h, poněvadž nemá příčného vypružení a proto se využívá jen u nákladních vozů."
K otázce jiskrových plechů: JP u čtyřnápravových vozů tvoří plech přivařený k rámu vozu nad koly a uchycením závěsek brzdových rozpor. U dvounápravových vozů to jsou "blatníky".
Tyto JP se montují skutečně na vozy s dřevěnou (kombinovanou) podlahou. U dvounápravových vozů lze část JP vidět mezi rozsochami nad ložiskovou komorou. A k typům vozů např:
kryté - všechny od Ztr po Habbilnss.
otevřené - Es (Vte), Eas-u (Uae s kombinovanou podlahou).
plošinové - všechny od Kbkks (Nsk) až po kontejnerové Sgjnss.
kotlové skutečně až na vyjímky JP nemají. Tyto plechy se občas objevují na soukromých kotlech z Polska.
Osobní vozy také všechny "zdržové" od historických po současné. Vyjma vozů s kotoučovkou? Tam si JP nevybavuji. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1379
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 17:32:20 |
|
Co si pamatuju, tak (některé) pražské Bpjo měly vyčerpatelnou brzdu. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 491
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 18:24:05 |
|
Brzdová výzbroj Bpjo:
Tlaková brzda je soustavy DAKO, typ CV-1/D, se samočinným brzděním podle zatížení (ventil DAKO-D). Brzdová výstroj je vzhledem k prostorovým možnostem pod vozy osazena kompletně v podvozcích. V krajních dvounápravových podvozcích je použit brzdový válec 12" a v podvozcích třínápravových jsou použity vždy dva brzdové válce 10". Stavěče zdrží jsou typu SAB. |
Němec z Ova
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.168.2.226
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 18:51:08 |
|
Obávám se, že se mýlíte.
To by musely být vybaveny některou z těchto brzd: Westinghouse, rychločinnou Westinghouse nebo Knorr.
Dle mně dostupné literatury měly soupravy tyto rozvaděče:
900 - 919 DAKO CV1-16" pro 2nápr. podvozky,
DAKO CV1-12" pro 3nápr. podvozky
920-949 pak jednotně DAKO CV1-D.
Použití brzdy DAKO u souprav 1. série je zmíněno i v článku na Parostroji: http://www.parostroj.net/katalog/ov/clanky/Bpjo/Bpjo.php3 . |
Němec z Ova
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.168.2.226
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 18:56:33 |
|
Ha, Mcx byl rychlejší. Příště musím psát rychleji . |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 492
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 19:02:25 |
|
Většinou jsi nebezpečně rychlý, ale dnes jsem to stihl :-)) |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1382
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 20:32:07 |
|
Mcx, NzO:
Kdysi před lety, když jsem se vozil, či načerno i řídil ESa, tak fírové, co vozili s ESama i Bpjočkové osobáky mi říkali, že se s Bpjo hrozně brzdí, protože mají postupně neodbrzďovatelnou brzdu a že si mám na to dát pozor, když je někdy potáhnu. Byla to pražská Bpjočka. Jestli to byla pravda, nevím, nezkoumal jsem to. Ale jinak díky.
(Příspěvek byl editován uživatelem qěcy.) |
Ostradik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 349
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Pondělí, 30. července 2007 - 21:04:17 |
|
Budu asi za debila ale zajímalo by mne jaký je rozdíl v provedení rámu vozů Gags.Vídám dva typy jeden je stejný jako Hags a druhý ma pod rámem vzpery.Řekl bych že první provedení bylo z výroby se středoevropskými podvozky.Za objasnění děkuji. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 493
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Úterý, 31. července 2007 - 21:59:30 |
|
U Gagsu jde asi o toto:
Gags 10.sk typ 9-108.2 skrin obdoba Hadgs, podvozky 26-2.8
Gags 51.sk typ 9-119.0 vyztuhy pod dvermi, podvozky Y25, typ 9-119.2, vzpinadlo mezi podvozky, od 196 2903 brzda GP-A
tolik alespon zjednodusene |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 2352
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 10:01:54 |
|
A docházejí asi i Taesy - ve Strašnicích na starý papír čekají Kilsy.  |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 913
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 10:23:59 |
|
Zaslechl jsem něco i o tom, že by se Kilsy mohly objevit na pneumatikovci Mitas - Brandýs... |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1393
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 11:00:46 |
|
Dj_C:
Myslím, že by to nebylo špatné, nakládají se líp, než Gags a déšť by pneumatikám narozdíl od pracích prášků vadit neměl. Co se vozí do Mitasky v kontejnerech?
A jinak (to bude asi otázka na Quenyu), jak to vypadá s těma přepravcema na trati 171? Něco se prý chystalo, nějaké nové přepravy, nabízení lepších služeb, ale nějak moc to nepozoruji. Kromě ČM cementu, uhlíře v Dobřichovicích a SSŽ v Řevnicích žádná změna. |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 2353
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 11:10:38 |
|
Mno - jsem zvědav jak vyřeší zajištění nákladu v Kilsech - teď se ty pneumatiky ručně navalí dovnitř a opřou o stěny Gagsu.
V kontejnerech se naváží kaučuk odněkaď z hodně velké dálky (trs Uhříněves). Ale jak už tu padlo - letos se to nějak zaseklo. Návoz dehtu z DEZY už asi opustil koleje nadobro.
A co se například děje v takovém SSŽ v Řevnicích? |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 914
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 11:17:17 |
|
Jsem si trochu prolustroval ty slovenské Tcms (i když všechny jsou dnes označené Tcs - to je co za změnu?).
Loni sem přijely dva s hnojivy do Rosic nad Labem a jeden projel s kovovým odpadem dokonce přes Děčín do Německa. Letos zatím jen ten jeden do Čísovic s kovovým odpadem v červenci. |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 915
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 11:19:04 |
|
Trainspot - jsem zvědav jak vyřeší zajištění nákladu v Kilsech - teď se ty pneumatiky ručně navalí dovnitř a opřou o stěny Gagsu.
Je to zatím jen úvaha pro případ až dojdou Gagsy.  |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 916
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 11:25:10 |
|
A co se například děje v takovém SSŽ v Řevnicích?
V červně  a červenci tam několik Resů nějakými betonovými dílci naložili. Podle všeho jde o nějaké tramvajové panely do Ruska. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1394
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 11:28:33 |
|
Dehet do Mitasky? Co se s tím tam dělá? Spíš bych pochopil saze, ale dehet do pneumatik? Jinač nechápu důvod, dyť obě firmy vlečku mají a dehet v cisternách či saze v Uacs lze v pohodě vozit.
SSŽ Řevnice = prefa. Dováží štěrk (ale ten snad vždycky jen autama (myslím že ze Zbraslavi), písek snad kdysi vozili v Faccs, no a cement vozí v jednom Uacs ČMC z Radotína, párkrát tam za poslední rok přijelo něco v jednom Tams a občas vyvážejí panely do ciziny na plošiňácích, ponejvíce BKV do býv. SSSR.
V Radotíně Schäffer-Menk tak max. jednou za měsíc doveze tlusté plechy z Německa na šestiosém plošiňáku, což prý je velký úspěch u DB, která má problémy s těma plošiňákama (nedostatek asi). |
Trainspot
Moderátor
Číslo příspěvku: 2354
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 11:37:22 |
|
Saze z dehtu se používají na barvení pneumatik
Saze se používají jako plnivo. Dodávají pryži pevnost a tvrdost, zvyšují odolnost proti opotřebení a zahřívání. Způsobují též tmavé zbarvení. Saze pro Mitas dodává podnik DEZA Valašské Meziříčí, který je vyrábí z černouhelného dehtu. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1395
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 11:49:52 |
|
Trainspot: to vím. Ale myslel jsem, že saze se vyrábí v DEZE, ne v Mitasu. |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 917
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 12:14:13 |
|
Qěcy - no a cement vozí v jednom Uacs ČMC z Radotína
Rajka do Řevnic je pro letošek již historií. A jezdila vždy z Blažovic.
párkrát tam za poslední rok přijelo něco v jednom Tams
Železo z Karviné.
a občas vyvážejí panely do ciziny na plošiňácích, ponejvíce BKV do býv. SSSR.
Viz můj příspěvek výše. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1397
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 12:19:45 |
|
Cože, to už i ten cement do Řevnic vozej autama? No to je teda hnus, vážení obchodníci z ČD. |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 918
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 12:30:04 |
|
No to je teda hnus, vážení obchodníci z ČD.
Chyba bude trochu jinde... |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1399
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 12:59:17 |
|
DJC:
Kde? |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 919
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 13:47:00 |
|
Někde mezi ČD a SSŽ. Myslím, že tuším kde.  |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 921
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 14:16:34 |
|
Ještě k těm Kilsům - jeden už letos taky jel z Opavy do Středokluk (možná jsem to sem už dával ). Podrobnosti bohužel nevím. |
Němec z Ova
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.168.2.226
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 14:54:14 |
|
Mám dobrou zprávu pro příznivce vozů Taes. Nejen, že se u nich provádějí revize, ale dokonce rekonstrukce kluznic, výměna pružnic za "šedé" a změna kódu interoperability (fuj, to je slovo) na 31.
Minulý týden viděny dva takto omlazené vozy cestou do Svobodných Heřmanic. Ovšem o tom, kolik jich bude nevím.
V těch Heřmanicích už taky nakládali vozy Habis. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1401
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 15:29:30 |
|
Němec z Ova:
Když jsou Taes žádané, proč ne?
Jaký je rozdíl mezi Taes a Has, asi žádný, co? |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 922
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 15:48:13 |
|
Minulý týden viděny dva takto omlazené vozy cestou do Svobodných Heřmanic.
Teď už asi valí s dlažebními kostkami směr Čierna pri Čope. |
Němec z Ova
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.168.2.226
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 16:18:39 |
|
Rozdíl není žádný neboť jde o ten samý vůz. Označení Taes vzniklo opravou špatného Has.
"T" jako vůz s otevíratelnou střechou. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 494
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 18:05:50 |
|
ad Dj_cargo: tož odkud by se dlažební kostky v Svobodných Heřmanicích vzaly???? |
Dj_cargo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 924
Registrován: 11-2005
| | Odesláno Středa, 01. srpna 2007 - 21:56:25 |
|
Zeptejte se ve firmě Revlan s.r.o.
Mě by spíš zajímalo, co znamená to označení Tcs na někdejších Tcms. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 495
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 02. srpna 2007 - 18:18:34 |
|
To sedí takže dlažební kostky nikoliv, ale břdidlicové obklady. Tam totiž mimo břidlice a zemědělců nic není.
Tcms - no je to specialita ČSD-ČD... prostě se někdo takto rozhodl - uvedeno s komentářem, že písmeno "m" pro "T" mezinárodně není, ale u nás jo. |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 496
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 02. srpna 2007 - 18:29:23 |
|
No a jak jsem díval břidlice je z Čech a firma sídlí a má sklad v Horním Benešově - tož vozit to do Svobodných Heřmanic je jak se škrabat levou rukou za pravým uchem. |
Mcbain
Administrátor
Číslo příspěvku: 9776
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 04. srpna 2007 - 21:11:41 |
|
Včera - dalo by se to nazvat "tři maringotky". Ta naložená cestuje z Rudné u Prahy do Frýdku-Místku. Kdypak tam asi dojede?
|
Němec z Ova
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.168.2.226
| | Odesláno Neděle, 05. srpna 2007 - 19:08:30 |
|
ad Qěcy: poměr vozů Has ku Taes tvořil včera 2:292. Ty Has-y slouží pod režimem 84 pro služební účely. Nyní k vidění v Nemanicích. U Taes-ů jde o vozy všech stavů a stupňů rozkradení.
A znovu Qěci: vnější projev jiskrového plechu na dvounápravovém voze je krásně vidět na fotu z Polanky ve vedlejším tématu Vraky, torza.
Ad Dj cargo: význam označení u vozů Tcms:
T - vůz s otevíratelnou střechou
c - vůz s otevíratenými čelnicemi
m - (u 2-nápr. vozů) ložná délka pod 9 m
s - rychlost 100 km/h
Význam zůstává i po vynechání národního "m". |
Petrv
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 289
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 05. srpna 2007 - 20:24:23 |
|
K tomu Tcms: nó, to teda nechápu. U dvounápravových vozů řady T je implicitní ložná délka 9 -- 12 metrů, písmenko "m" vyjadřuje ložnou délku pod 9 m. Tak nevím, co je tam za "národní zvyklost", úloha písmene "m" mi připadá naprosto jasná. (Aspoň tak je to podle verze z roku 2003, v níž už např. je i to nové "ii" u řady H (to jsou ty pevnější stěny) -- nebo že by zase bylo něco nového, o čem nevím?)
| Ne každý, kdo bloudí, je ztracen... |
|
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1297
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Neděle, 05. srpna 2007 - 20:37:22 |
|
Možná je o v tom, že v označení těchhle vozů je takovej malej renonc: dle UIC 438-2 náleží intervalům 072 6 až 072 8 - což jsou po přečíslování intervaly, ve kterých byly zařazeny vozy Utz jugoslávské a československé výroby u ČSD - řada Tcs, nikolivěk Tcms, která patří intervalu 072 5.
Ale vydrželo to takhle léta a nikomu to zjevně, tak jako hromada dalších podobných nesrovnalostí, asi nevadilo. Nezdá se mi, že by si toho teď najednou někdo všimnul... |
Petr_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2568
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 05. srpna 2007 - 20:53:37 |
|
bulharskej Eas NACCO, najatej k ČD, s koksem z Ostravy do Dolního Žandova, foceno v ML
(Příspěvek byl editován uživatelem petr_k.)
Ten týpek tam pod lampou -
nezdá se mi ten ksicht!
Hned teď ke zdi s ním!
(Pink Floyd) |
|
Motoluban
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 95
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Pondělí, 06. srpna 2007 - 18:52:58 |
|
Dnes odjel na Pn z Lípy jeden slovenský vůz.Stál tady asi 5 dní.Nesměl na trať kvůli nápekům na jízdní ploše.Docela mazec. |
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1307
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Pondělí, 06. srpna 2007 - 19:14:41 |
|
Nebyla by celá fotka? Vypadá to na pěknou rekonstrukci. Zajímavé - včera jsem tam byl a nevšim jsem si ho...
Jinak to má vskutku zajímavě udělaný popis... |
Motoluban
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 97
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Pondělí, 06. srpna 2007 - 19:29:35 |
|
Byl pěkně schován na 4. koleji, za těmi spěsninovými vozy.Z druhé strany zase ta pěkná bouda.Foto proti slunci jsem již vytáhl z koše. |
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1309
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Pondělí, 06. srpna 2007 - 19:34:45 |
|
To je zvláštní, já tomu nerozumim, kde to teda celou dobu stálo... On sice opravdu pobyl v Lípě 5 dní, ale včera na této koleji žádná zátěž nestála... A taky by mě fakt zajímalo, kde tu šmejknutou plochu zrichtovali...
Jinak aspoň nějaké foto, díky. Rekonstrukce to sice není, ale o to víc mě s prominutím sere, že to nemám focené... |
Němec z Ova
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.168.2.226
| | Odesláno Úterý, 07. srpna 2007 - 08:13:51 |
|
"Národnost" m-ka v označení vozů Tcms již popsal ve svém příspěvku č. 495 uživatel Mcx. Proto také vozy s režimem 21 byly označeny jako Tcs. Naše (ČSD/ČD "vnitro" vozy s režimem 42 tam měli to m-ko. Proto jsem použil slovo národní.
Ložná délka vozů Tcs/Tcsm je u obou provedení stejná a to 8 760 mm.
Čerpal jsem sice z 3. přílohy předpisu Kn 14 opravené v roce 2001, ale na význam by to nemělo mít vliv.
K označení majitele slovenského kotle: dle mých zkušeností jde o SK-ZTR/CHEMKO Strážské. Ale takto "zneuctěné" označení jsem v Ostravě zatím nepotkal. K výrobě takového plochého místa stačí jízda cca 1 km. Lze ho proto vytvořit i ve stanici. Jó, zapomenutá ruční brzda je prevít. |
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1319
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Úterý, 07. srpna 2007 - 12:25:31 |
|
To je jasné, že jde o SK-ZTR/CHEMKO, ale třeba už konečně přišli na to, že pro kód zařaditele je max. 5 znaků, což ZTR/CHEMKO poněkud nesplňuje (třeba jako PKP CARGO), tak třeba byla snaha zjednat nápravu. Jinak třeba i v řadovém označení (Zaes) nějak přebývá to éčko... |
MigoŠ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1050
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Úterý, 07. srpna 2007 - 12:44:37 |
|
V nedělu v Příkazech na deutche vagonu na plyn:
Gasonův blog !!!PoZoR!!! AKTUALIZACE DENNĚ!!!
ICQ: 472-137-831
Skype: migagason
NIKON COOLPIX L4, to je můj mazlíček 
754 068   JE BEST foto pod nickem: Šari - Díky moc |
|
Němec z Ova
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.168.2.226
| | Odesláno Úterý, 07. srpna 2007 - 13:59:16 |
|
Ad Statistik: Hluboce se stydím. To "e" mně nechalo úplně chladným. Obdivuji Vás, poznat výstroj kotle z fotografie nápisové cedule nebo dokonce dle plochého místa na kole?
Vidím, že se mám stále ještě co učit. Ach jo. |
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1322
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Úterý, 07. srpna 2007 - 16:27:14 |
|
Tak nevim, jestli to zas není nějaká narážka, já už bych se tu ničemu nedivil, nicméně k intervalu 786 1 patří řada Zas, toť vše. |
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1326
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Úterý, 07. srpna 2007 - 18:51:58 |
|
MigoŠ: hele, Ty to máš kousek, nestojí v Příkazech ještě něco takovéhleho? Třeba někde za plotem?
|
VláďaH
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.209.6.26
| | Odesláno Úterý, 07. srpna 2007 - 19:15:59 |
|
Nestačil by Vratimov nebo Jablunkov ?
Pro archeology doporučuji pohled na kotelní armaturu.... |
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1327
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Úterý, 07. srpna 2007 - 19:27:33 |
|
Ta druhá je teda v Jablunkově? Škoda, že to mám tak z ruky Jinak 
V Příkazech mi jde konkrétně o konkrétní kusy milevského Tomegasu, jestli tam ještě stojej. Jinak by mělo jít taky o tu "nejstarší" verzi, jako je na Tvé druhé fotce. |
VláďaH
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.209.6.26
| | Odesláno Úterý, 07. srpna 2007 - 19:39:18 |
|
Ano ano, rok výroby 1971, ale v Jablocity stojí i Zagks z roku 1967 - celkem tři vozy ze Slovnaftu s nejstarším provedením kotle. Konečně ale důkaz o původním nátěru těchto vozů - šedý kotel, stříbrná střecha a žlutý pruh. Výkresy nelžou..... |
MigoŠ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1054
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Úterý, 07. srpna 2007 - 19:54:00 |
|
Statistik: Já jsem viděl odstavené vagony na plyn, asi všechny Německé, na první koleji. Všímal jsem si ale více vraku autobusové vlečky co stála opodál a totok jsem vyfotil, protože mi to připadalo zajímavé. Zdá se mi, ale že všechny ty vozy, co tam byly, byly stejné, jako ten na mojí fotce - čili Německé.
Gasonův blog !!!PoZoR!!! AKTUALIZACE DENNĚ!!!
ICQ: 472-137-831
Skype: migagason
NIKON COOLPIX L4, to je můj mazlíček
754 068 JE BEST foto pod nickem: Šari - Díky moc |
|
