Archiv do 09.května 2006

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Autor Příspěvek Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 12-2005 Odesláno Neděle, 29. ledna 2006 - 11:51:05         Nejen vnitrozemské ... Nejen existujicí ... Nejen tuzemské ... Nejen říční ... http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 98 Registrován: 12-2005 Odesláno Čtvrtek, 02. února 2006 - 19:43:07         No, koukal ze toto tema vcelku nikoho nebere, tak aspon nejake obrazky z toho Hamburskeho. Dva plovouci a moderni na kontejnery. Neni to paradni pohled ? Pristaviste plovoucich u opusteneho mola. Molo v provozu ... Sbirka pristavnich jerabu na opustenem molu. A nakonec cili provoz pri prekladani krabicek. Pavel http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 99 Registrován: 12-2005 Odesláno Čtvrtek, 02. února 2006 - 19:46:37         A jeste bych se zeptal, zda existuji nekde nejake info o Karlinskem pristavu ? Dispozice, historie a pod ? Nebo obecne o prazskych pristavech ? Dik Pavel http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 11-2005 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 09:06:59         Mě by zajímalo, jak dlouho dnes trvá vykládka/nakládka námořní kontejnerové lodě? Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 19189 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 11:42:19         Pjp: Jen pokračuj, fotky jistě mnozí rádi shlédnou, jen nemají co k tomu... Pokusím se vyfotit přístav v Řečanech. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova World Jumping Day: www.worldjumpday.org Gromit Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 57 Registrován: 1-2006 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 16:04:05         DJ cargo: Velké kontejnerové lodě jezdí většinou pravidelné linky a jen zřídka se vyloží / naloží kompletně. Obvyklý bývá rozvoz do více přístavů, kterých může být na trase třeba pět i více. V každém se část vyloží, část naloží a v přístavech s pravidelnou kontejnerovou dopravou je to obvykle otázka deseti, dvanácti hodin (z toho ještě určitý čas zaberou administrativní věci (odbava) a podobně. Loď P&O Nedlloyd Caribbean. Savannah 16.12.2004 Loď Kobe Express (Hapag Lloyd) Savannah 29.9.2004 Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 101 Registrován: 12-2005 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 16:57:03         4-5 ks velkojerabu na jedny velkonecky. Dneska aspon co jsem koukal cestou s prace, tak jsem jich v pristavu napocital 5 ks (HH). V pripadne pobrezni (?) velikosti jenom dva, ale obcas i solo kus. U tech to se snad obcas komplet vylozi/nalozi (semtam se vyskytne nejaka prazdna). A obrat aspon v Hamburg jich je docela slusny, porad to camra po Labi sem a tam ... ;-) Akorat se divim, ze tyto lode jsou tvarove vsechny stejne, vono ostatne asi nejde na tom moc vymyslet. Jedinne Grinaldy Lines Argentina vybocuje vetsinou, jinak jsou to vyjimky, ale tam me zase unika smysl stavby, ci spise typ prepravovaneho nakladu. Ale pouzivaji i podobny typ jako nasledujici jineho dopravce. Nemuzu ted najit fotku v jejich barvach. Nejsou videt okynka, takze o pasazerskou lod se nejedna. Martine, to je sice fajn, ale radsi bych je daval k sobe na web, ale to jeste asi chvilku potrva. Co se tyce ceskych, potazmo prazskych pristavu, to k nim skutecne nikdo nic nema ? Se docela divim, stejne tak jako k Decinskemu ci usteckolabske oblasti, pripadne k "dokum" a tak vselijak. Ale mozna asi jeste prislusni lide najsou na tuto diskuzi "nauceni" ... Pavel http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 986 Registrován: 9-2004 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 17:51:03         Pjp: ja sem treba chodim a kocham se, ale lodim vubec nerozumim, tak nemam co rict. Tak na tom bude asi spousta lidi. Ty posledni dve lode budou nejspis na Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 104 Registrován: 12-2005 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 17:55:44         Tak aspon nejaky fotky, ostatne ja o tom vim taky kulovy, teda kdyz vynecham fakt, ze to zpravidla plave na vode ci u vody stoji ... ;-) Pavel http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 Gromit Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 1-2006 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 18:06:57         PJP: Ta loď na tvém posledním snímku (NYK Line) je speciál na přepravu aut (obvykle nových z automobilek na vzdálené trhy). Auta najíždějí sklápěcí rampu, umístěnou šikmo na zádi a jsou v trupu lodi v mnoha poschodích nad sebou. Přidávám snímky lodí společností Wallenius (loď Falstaff) a Wilhelmsen (loď Toba), donedávna samostatných, dnes sloučených pod společným názvem Wallenius - Wilhelmsen. Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 12-2005 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 18:36:33         Aha, dekuji, zas jsem o neco chytrejsi ... :-) Takze vlastne ta moje Grinaldy lines je kombinovana, vepredu se vezou kontejnery a vzadu auta, chapu-li to dobre ? Je fakt, ze takove jakesi divne heblo, jako na Tvem poslednim snimku do na zadi ma. Pavel http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 Gromit Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 1-2006 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 18:50:09         Pjp: Ta loď od Grimaldi Lines je kombinace kontejnery / auta. Tahle firma jezdí hlavně mezi jižní Evropou a severní Afrikou a zhusta zásobuje Alžírsko, Tunisko a Maroko letitými ojetinami (osobní auta i nákladáky) z Francie a Itálie. Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 108 Registrován: 12-2005 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 19:24:28         Dekuji za info. Tak tahle se zrovna tady objevuje docela casto. Jeste je tu, ale jen obcas celouzavrena (ala NYK), ale ta malokdy. Docela by me zajimala kapacita, pripadne vnitrni usporadani. Pavel http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 Gromit Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 60 Registrován: 1-2006 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 20:13:35         Tak jsem se zrovna podíval na sránku www.walleniuslines.com a třeba loď Falstaff, dlouhá 199m pojme až 5400 aut. Tolik jsem upřímě řečeno ani nečekal. Přesné uspořádání jsem taky už někde viděl na webu ale teď přesně nevím kde. Každopádně je tam nad sebou spousta parkovacích palub (podobně jako u kontejnerových lodí je značná část pod ponorem) Ponor je podle jejich webu téměř 12 metrů. Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 11-2005 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 20:41:25         Gromit - Savannah, jéje! Tam se mi moc líbil průjezd námořních kontejnerových lodí po poměrně úzké stejnojmenné řece kolem "historické" části města (v téhle části Ameriky - Georgia - se snad o nějaké historii dá mluvit). Bohužel vlastní fotku nemám žádnou. Ještě by mě zajímalo, jak jsou vlastně kontejnery na lodi zajištěny? Gromit Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 1-2006 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 20:59:41         DJ Cargo: Kontejnery jsou v rozích (tam je patrná krychlová kocovka s otvory) vzájemně pospojovány jak vertikálně tak horizontálně a rovněž jsou stejným způsobem upevněny k patkám na spodní palubě a na konstrukci mezi jednotlivými bloky sloupců. Obvykle to snese bez újmy i slušný náklony. A ještě jednou Savannah (28.9.2004) Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 109 Registrován: 12-2005 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 22:31:39         To tu v HH mame taky ... ;-) A taky tu mame takovouhle divnou lodicku, zatim netusim, k cemu je to dobre. Pavel http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 Gromit Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 63 Registrován: 1-2006 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 22:59:29         Ten kolesák je zvláštní, ani jsem pokud vím v Evropě neviděl nic podobného a la Amerika. Ta druhá možná bude loď na odčerpávání plovoucích nečistot a ropných produktů z hladiny, případně nějaká varianta na úpravu plavební dráhy (odbahnění dna) Je to trochu blbě vidět. Dj_cargo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 11-2005 Odesláno Pátek, 03. února 2006 - 23:12:18         Gromit: Kontejnery jsou v rozích (tam je patrná krychlová kocovka s otvory) vzájemně pospojovány jak vertikálně tak horizontálně to znamená, že tam při nakládce a vykládce někdo leze, nebo jak to funguje? M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1693 Registrován: 6-2002 Odesláno Sobota, 04. února 2006 - 00:33:14         Dj_cargo: Rychlosti jsou dneska víc než 40 pohybů za hodinu pro jeden jeřáb. Některé prý umí chytit najednou dva kontejnery (ale možná jenom dvacetistopé, to nevím). Pokud by to tedy bylo 80 TEU/hodinu/jeřáb * 24 hodin * 5 jeřábů, tak za jeden den vyloží celou loď. To mi přijde docela fofr. A když už jste začali o jeřábech, tak mě zaujala fotka přepravy kompletních kontejnerových jeřábů z Číny k zákazníkům: http://www.scctportsaid.com/images/gal523.jpg http://www.scctportsaid.com/images/gal524.jpg Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 110 Registrován: 12-2005 Odesláno Sobota, 04. února 2006 - 11:51:48         Add Gromit - mam tu jeste jednu odlisne stavby, ale asi stejneho ucelu. Tomu ucelu by aj odpovidalo jejich zmatecne pocinani na Labi. S tou vazbou kontejneru by me to docela taky zajimalo, prece jenom obcas nejakou tu lodicku skoro ponorka objede pri ceste do prace a nejake mezikontejnerove vazby moc videt nejsou. Na druhou stranu jsem slysel, ze se jim za jizdy i sem tam neco strati a ze s tim maji problemy male lode, protoze v takovem pripade se kontejner nepotopi, zpravidla plave na hladine, ale tak ze neni videt a v pripade kolize je to rychle ... Pavel http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 DoBro Neregistrovaný host Odeslán z: 212.71.129.172 Odesláno Sobota, 04. února 2006 - 18:05:08       Pjp: k českým přístavům: http://home.tiscali.cz/spp_decin/publikace.htm V každoročním sborníku Spolku Přátel Plavby články o českých přístavech, ale i loděnicích apod. vycházejí. V poslední ročence (2005)= Labsko - Vltavská plavba XI je probrána historie bývalého přístavu v Karlíně. Gromit Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 1-2006 Odesláno Sobota, 04. února 2006 - 20:21:56         Pjp: O případech, kdy loď poztrácí kontejnery jsem už taky slyšel ale není to nic běžného. Jedná se buď o plavbu za extrémně špatného počasí nebo když jsou kontejnery nevhodně váhově rozložené (více těžkých nad prázdnými a podobně) k čemuž by docházet nemělo ale dějou se někdy věci nad kterými by jeden žasnul. Shodou okolností jsem taky na lodích pracoval, ikdyž ne na kontejnerových a vím, že se leccos podceňuje až do doby než se stane nějaký průser. To upevnění kontejnerů pomocí speciálních spojek (neznám přesnou terminologii) možná někde vyhrabu na detailnějších fotkách. Podívám se po tom. Pokud jde o tu loď, netroufám si podle obrázku odhadnout. Možná to bude tzv. bárková loď, jestli má vzadu volný prostor pro vplutí říční bárky nebo to může být mobilní suchý dok pro malé lodě. Těch je taky poměrně dost. Gromit Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 65 Registrován: 1-2006 Odesláno Sobota, 04. února 2006 - 20:28:26         Jo a pokud jde o případný plovoucí ztracený kontejner, ten je na radaru určitě včas vidět (pokud vahchtovej nechrápe..). Bývají vidět i malé dřevěné rybářské lodě, tak je případná kolize obvykle vinou lidského faktoru. Fucza Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 392 Registrován: 8-2003 Odesláno Sobota, 04. února 2006 - 21:18:39         Též se tu rád podívám a kdyby to bylo na nějaké stránce, tak bych to neviděl a to by byla škoda. Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 113 Registrován: 12-2005 Odesláno Sobota, 04. února 2006 - 21:29:30         Ad DoBro - za odkaz dik, prozkoumam. Ad Gromit - ta druha lodicka je stejny pripad, jak ta predchazejici, jenom je jine stavby. To o cem pises , vypada trochu jinak, momentalne mam pecko pridrene, az se zase zacne kamaradit, tak tu fotku dohledam, i kdyz je to mozna spis lodicka na "sber" zapomenutych kontejneru a jinych. A co se tyce podcenovani, no, radsi z me strany bez komentare ... ;-) Ale je fakt, ze obcas cloveku zustava rozum stat, jeste ze tam je tolik ruznych zkousek a testu .... :-) Pavel http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 DoBro Neregistrovaný host Odeslán z: 212.71.129.172 Odesláno Sobota, 04. února 2006 - 21:43:33       Pjp: No, ty stránky už jsou nějaké dva roky neaktualizované. Ale spolek existuje pořád a knížky vydává. Jinak kontaktní e-mail nakladatelství je mare-czech@seznam.cz a adresa k objednávání publikací momentálně tahle: Ing. Martin Klein, Příčná 6, 405 02 Děčín III Ty brožurky nejsou ani nijak zvlášť drahý. Občas si to kupuju, jsou tam zajímavý věci. Kurt_mužík Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 11-2005 Odesláno Úterý, 07. února 2006 - 13:28:39         Tak trochu laický dotaz - jak je to s údajným česko-slovenským územím v přístavu Hamburk? Prý tam máme jakýsi nárok z dob po první světové válce. Quex Administrátor Číslo příspěvku: 3033 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 07. února 2006 - 13:57:23         To tam je, snad již od dob versailleské smlouvy. Je to pozemek v hamburském přístavu, který je ve vlastnictví českého státu, samozřejmě se nejedná o nějaké exteritoriální území, které by nebylo součástí SRN. Plánek se dá najít na stránkách Českých přístavů, a. s. nebo Státní plavební správy, někde jsem ho tam viděl. ...bude třeba zvládnout zákony po našem... M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1697 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 07. února 2006 - 14:01:50         Quex: Mapky i s popisem jsou na stránkách ŘVC ČR: http://www.rvccr.cz/hamburk.htm Víc by mohl vědět Pjp, když je místní. Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 12-2005 Odesláno Úterý, 07. února 2006 - 18:55:02         Tak o tom vcelku nevim nic, bo s tim nemam nic spolecneho, a kdyz tak kdo me videl ? ;-) Ne, delam do letadel, ne do lodi, takze co nepotkam, neprectu o lodich a souvisejicimu nevim. Par fotek k "Straddler", vse pristav HH. Pavel http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1154 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 08. února 2006 - 11:37:15         Bylo by zajímavý se s tím potkat na silnici. Na tý první fotce to nějak oplachují? Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 120 Registrován: 12-2005 Odesláno Středa, 08. února 2006 - 12:29:02         Prislo/prijde me to jako bezna udrzba v "depu". Pavel http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 126 Registrován: 12-2005 Odesláno Neděle, 12. února 2006 - 21:26:48         Tak jsem zase sliboval nejake fotky a nejak na to zapomel, toz se stydim a napravuji ... Takze lepsi nemam nez vyrez z tohoto: A tak jsem s tou "sbernou" lodi mel na mysli tento verk Pavel P.S. Dneska jsem byl se podivat v "ceskem" pristavu, takze fotka v utery ? Snad, nezbyva nez doufat ... :-/ http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 12-2005 Odesláno Středa, 15. února 2006 - 22:09:40         Takze CR uzemi Frei- und Hansastadt Hamburg. Cesky pristav alias Peutehafen. Tohle je nemecka konkurence v te same lagune. Takovy trosku mastodont necesky mluvici ... ;-) Ta sama laguna Labe. Dalsi je Saalehafen. Zde je i pristavni zarizeni s vleckou (jevila znamky pouzivani, narozdil od pokracovani do podstatne vetsiho logistickeho centra), bohuzel na skladisti se nachazi neceska cedule neceske firmy. Druha strana. Fotku pri nizkem stavu vody jsem zde uz ukazoval, tak se me nechce opakovat. A posledni Moldauhafen. Nic moc. Pavel http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1709 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 16. února 2006 - 00:12:15         Pjp: Dík za obrázky. A ještě poznámku ke starší diskusi ohledně speciálů na přepravu aut. Když jsem šel v pondělí městem, tak jsem viděl připlouvat novou Ro-Ro loď "UN Trieste" na pravidelné turecké lince. Podle téhle stránky http://www.faktaomfartyg.com/und_roro.htm je to nejnovější ze sesterských lodí stavěných pro Turky ve Flensburgu. Je určena pro přepravu až 240 návěsů (odhaduju, že ve třech patrech nad sebou), další technické parametry a fotky jsou uvedeny v odkazu. Ke Gromitově poznámce, že část vozů je pod čárou ponoru, bych dodal, že pokud vůbec nějaké, tak jen minimum. Ono tam zaprvé není moc prostoru, neboť příď i záď jsou kvůli snížení odporu značně zúžené, pak je tam motor a palivo, ale hlavně mají auta (ať už nová osobní, nebo návěsy) oproti vodě velice malou hustotu (1/10 až 1/4), takže jich většina prostě musí být nad vodou. Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 5315 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 16. února 2006 - 09:42:17         Jaká je frekvence Ro-Ro lodí Itálie (Terst) - Turecko? To mi totiž připadá jako skutečná alternativa k přetížené a zpoplatněné silniční síti v Evropě. Aby dopravní teoretici se svými panevropskými koridory něco nepropásli... Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1710 Registrován: 6-2002 Odesláno Čtvrtek, 16. února 2006 - 12:29:32         Člověče, Mcbaine, to je ještě rafinovanější systém, než jsem si myslel. Na Ro-Ro Istanbul - Trieste totiž navazuje ještě Ro-La Trieste - Salzburg a turecké řidiče převáží Airbusy A310 z Instanbulu do Ljubljany. Tedy ne, že bych to celé pochopil, já bych spíš vozil návěsy nedoprovázené i vlakem a ze Solnohradu použil jiné tahače (třeba s německými Turky), ale patrně je to takhle levnější. Detaily můžeš nastudovat tuhle http://www.regione.sicilia.it/turismo/trasporti/convegno%20marco%20polo/07_Cumhur_Atilgan.pps a tuhle http://www.eia-ngo.com/file/RODER-%20EIA%20Project%20for%20Award%20III_.pdf Celkem se jim tam točí 14 lodí s kapacitou 105 až 240 kamionů a každá loď je schopna za 6 dní absolvovat celé kolo z Turecka do Terstu a zpátky včetně nakládky a vykládky. Teď mají 13 rotací za týden (takže ještě mají drobnou kapacitní rezervu). Přístavní statistiky jsou tady http://www.porto.trieste.it/site/sez_cms.php?menu_id=940302 http://www.porto.trieste.it/site/sez_cms.php?menu_id=577599 ale během let se jim kamiony různě přesouvají mezi položkami Ferry a Ro-Ro, takže je potřeba obě sečíst. Gromit Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 1-2006 Odesláno Čtvrtek, 16. února 2006 - 13:09:11         M_v: ty auta, stejně jako kontejnery skutečně bývají běžně i pod ponorem. Pro ilustaci připojuju pár obrázků z jednoho amerického časopisu o lodích. (doufám, že mě nebudou buzerovat za porušení copyrightu.) Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1163 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 16. února 2006 - 15:29:27         Aby dopravní teoretici se svými panevropskými koridory něco nepropásli... Neboj - mořské dálnice patří mezi priority EU a většina peněz z programů jako Marco Polo se pumpuje právě do takovýhle projektů. Proč ty kamiony /Turecké/ jedou dál tou RoLou je snad již zbytečné dodávat. (No, kdyby náhodou - vstupní povolení MKD) Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 5324 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 16. února 2006 - 15:37:19         mořské dálnice patří mezi priority EU no tak to se mi ulevilo... Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 130 Registrován: 12-2005 Odesláno Čtvrtek, 16. února 2006 - 18:42:35         Ad M_v - neni zac. Pavel http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1716 Registrován: 6-2002 Odesláno Neděle, 19. února 2006 - 13:46:39         Gromit: Hezké obrázky. Na těch řezech není bohužel vyznačen ponor, ale i tak je vidět, že drtivá většina nákladu je nad vodou. Kouknul jsem se, jak to konkrétně vypadá s tou Ro-Ro lodí, kterou jsem viděl před týdnem. Je čtyřpalubová, přičemž pod vodou je pouhých 13% kamionů, zbytek (87%) je na hlavní a horních palubách. Detaily zde: http://www.fsg-ship.de/2product/1prod/pdf/ro-ro_3750.pdf?size=478KB Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 150 Registrován: 12-2005 Odesláno Čtvrtek, 23. února 2006 - 21:47:13         Zdravim, koukal jsem, ze zrovna cosik ala Ro-Ro maji v lodenicich Blohm+Voss, ale krapet proste nefotitelne. Jinak k tem spec. lodickam, co jsme tu raz probirali, tak jsem zjistil, ze mam i o fous lepsi obrazky. A na zaver takove male srovnani Pavel http://railways.rur.cz http://plane.rur.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 498 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 24. února 2006 - 14:38:30         mořské dálnice patří mezi priority EU a většina peněz z programů jako Marco Polo se pumpuje právě do takovýhle projektů ... aneb lodni doprava je ekonomicky nejvyhodnejsi V dobach, kdy jsem sedel na DG doprava a energetika, tak jsme se chlubili morskou dalnici z Janova do Barcelony. Vyska dotace ovsem se uz do "propagacnich" publikaci neuvadela. Docela by mne zajimalo, zda ta linka stale jeste existuje (dotace na projekt mela vyprset nekdy 2005). Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 172 Registrován: 12-2005 Odesláno Neděle, 05. března 2006 - 21:20:18         http://foto.rur.cz/hamburg/frozen_1.ppt Naledi na svetove ricni dalnici ... Pavel http://www.pjp.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569 Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 5578 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 19. března 2006 - 10:38:26         Věděl byste někdo, které baltské přístavy pravidelně zamrzají? Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Kubrt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1054 Registrován: 9-2004 Odesláno Neděle, 19. března 2006 - 12:26:24         McBain: systematicky nic nevim, ale jen drobny stripek do diskuze: pred par lety jsem byl v Sundsvallu (asi uprostred svedskeho pobrezi) v hlinikarne a chlapik tam rikal, ze drive museli kupovat aluminu do zasoby na celou zimu, protoze pristav zamrzal, ale ted uz ne. Jen nevim, jestli za to muze globalni oteplovani nebo giganticka papirna stojici na pobrezi. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1788 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 21. března 2006 - 21:36:44         Mcbain: Jestli ti stačí finské "ice reporty" za posledních 10 sezón, tak něco je tady, zkus se tím prohrabat a pak nám to nějak sumarizovat : http://www.fimr.fi/en/palvelut/jaapalvelu/jaatilanne.html Docela su zvědav, kdy Severmorpuť obnoví svou slávu pod vlivem globálního oteplování. Já si matně vzpomínám na udatné sovětské ledoborce ze soutěže "O zemi, kde zítra znamená již včera" V současné době asi žádný význam pro tranzit Evropa - Asie nemá, obzválšť když centrum obchodu se v posledních letech pohybuje k jihu (z Japonska a Koreje do jižní Číny, Hong Kongu, Singapuru, Malajsie...) Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1191 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 23. března 2006 - 16:07:29         Tady pár vychytávek k věci - co všechno se může v branži přihodit: Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1272 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 25. dubna 2006 - 16:54:38         Tak tohle je zatím největší macek - MSC Pamela - 9200TEU, ve stavbě už jsou kousky s > 10000 TEU. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1894 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 25. dubna 2006 - 23:40:53         Trainspot: Moc pěkná fotka! Je otázka, jestli je to macek největší. Jeden z největších ano a nejširší (18 krabic vedle sebe) určitě. Maersk udává na rozdíl od ostatních loděnic i rejdařů velice konzervativní kapacitu lodí. Viz tabulka http://de.wikipedia.org/wiki/Containerschiff Limitujícím faktorem se dnes zdá být především hloubka přístavů (hlavně mělkých severomořských) a problémy sléváren odlít dostatečně velký (a tím i těžký) lodní šroub schopný bez kavitace přenést 80 MW. Fakt jsem zvědav, jaké koncepce bude tajemná "L 203" z Odense. Podle předpokládané šířky nejsou vyloučeny dva motory (a dvě vrtule). Ponor nebude asi převyšovat dnes obvyklé hodnoty. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1273 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 26. dubna 2006 - 09:28:20         Je fakt, že jako nejdelší udávají Gudrun Maersku - 367,28 m (Pamela "jen" 336 m). Já měl na mysli samozřejmě celkovou kapacitu v TEU. Teď jsem něco četl, jak nebezpečné může být pro tyto lodě rozhoupání se (tam to nazývají parametric roll). Konstruktéři musí řešit dilema mezi stabilitou (větší ponor) a vyšší rychlostí (menší ponor). Že prý se používají i nějaké vyrovnávací nádrže? Gromit Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 477 Registrován: 1-2006 Odesláno Středa, 26. dubna 2006 - 10:29:03         Velké lodě se dvěma lodnímy šrouby se vyskytují. Některé lodě, také většina kontejnerových, má navíc manévrovací menší lodní šroub pod přídí (v jeho úrovni je kulatý piktogram - viz obrázek), používá se pro přesnější manévrování během uvazovaní / odvazování lodi. Vyrovnávací nádrže (balastovací tanky) jsou součástí konstrukce téměř všech nákladních námořních lodí, zvláště těch kde je velký rozdíl ponoru prázdné / plné lodě. Jsou obvykle ve dvojitém dně případně se dá u některých lodí k tomu účelu zaplavit vyhrazená část nákladového prostoru. Balast se využívá u prázdné lodi pro zlepšení stability a jízdních vlastností a pro lepší záběr lodního šroubu, ktreý by u některých lodí při úplném vyložení částečně koukal z vody a méně zabíral. www.fotodoprava.com M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1896 Registrován: 6-2002 Odesláno Středa, 26. dubna 2006 - 22:17:25         Trainspot: Řekl bych, že důležité jsou vzájemné poměry všech rozměrů (délka, šířka, ponor). Pro nákladní lodě všech velikostí vychází obvykle délka jako sedminásobek šířky a šířka jako 2,5-násobek ponoru. Ovšem pokud jsou nějaké důvody, tyhle poměry se mění, takže rychlé lodě jsou oproti zmíněným poměrům poněkud delší (snížení vlnového odporu), lodě přepravující náklad s malou hustotou mají zase menší ponor (LNG, Ro-Ro, autotransportní, kontejnerové...). Lodě PANAMAX jsou silně ovlivněny rozměry plavebních komor Panamského průplavu atd. Pro zmenšení odporu je lepší větší ponor a menší šířka (zmenšení "omočené plochy trupu"). Ovšem lodě příliš dlouhé a úzké jsou náchylné ke zmíněnému "parametrickému rollu". Jak říkám, jsem velice zvědav na výsledné parametry "L 203" z Odense. Vzhledem k tomu, že "L 202" už pojmenovali GEORG MAERSK - http://media.maersk.com/en/PressReleases/2006/namegiving202.htm, další na řadě už je ta nová konstrukce. Gromit: Ne, příďový propulzor jsem na mysli neměl, ten už dnes má drtivá většina lodí. Skutečně se před pár lety zvažovaly různé konfigurace více motorů a lodních šroubů (vč. elektrického přenosu výkonu). Na trajektech a výletních lodích se běžně vyskytují, u nákladních lodí nikoli. Ovšem s dramatickým zdražením ropy nehraje mírné snížení rychlosti vyvážené podstatným snížením spotřeby na jeden přepravený kontejner takovou roli. L 203 bude asi s dvoutaktním řadovým čtrnáctiválcem a jednou vrtulí pokračováním klasické koncepce pohonu. Informačně velice výživný článek o pohonu kontejnerových lodí je tady: http://www.manbw.com/files/news/filesof4672/P9028.pdf Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1275 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. dubna 2006 - 09:46:42         Parametric roll - skutečně se tam píše, že jako řešení je instalace malých vyrovnávacích nádrží, které pomohou absorbovat energii vznikající vychylováním. Dalším řešením je instalace podvodních stabilizačních ploch, které rovněž mohou omezit nebezpečí rozkmitání. V neposlední řadě jde rovněž o celkovou konstrukci lodi, kdy musí být určitý poměr mezi délkou lodi a mořských vln. Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1276 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. dubna 2006 - 10:06:37         S tou rychlostí lodí je to taky otázka. I přímo v tom článku od MANu se píše, že se předpokládá další růst rychlosti. Samozřejmě čím větší loď, tím větší "hodnoty" převáží a tím víc tedy záleží na tom, jak dlouho stráví na cestě. V tom článku se rovněž píše o rostoucích požadavcích na kapacitu lodí, ale hlavním omezujícím faktorem u kontejnerové dopravy specielně do/z Číny je zjevně kapacita přístavů a vůbec návazných vnitrozemských cest. A ještě jeden dotaz: pojem superpost-panamax se používá pouze pro nábřežní portálové jeřáby? Trainspot Moderátor Číslo příspěvku: 1277 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. dubna 2006 - 11:55:42         A tady na ukázku ještě srovnání překládky v Evropě - je to opálený z nějakého výhledu do r.2015. Je zde vidět vzrůst významu severoněmeckých přístavů na úkor UK (kapacita přístavů). Středomoří ale zaznamenalo celkově ještě větší nárůst, na západě dominuje Španělsko, na východě má Turecko také dobře našlápnuto. Do r.2010 se předpokládá nárůst "severu" o 43-52%, na jihu dokonce o 62-74% do 2010. M_v Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1901 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 28. dubna 2006 - 11:43:24         Gromit, Trainspot: Ještě jedna starší, leč zajímavá studie Lloydova registru na téma ULCS: http://www.antiport.de/doku/gutachten/ulcs.pdf Ovšem mnoho věcí už může být jinak, protože ropa tehdy stála 25 USD za barel a dneska skoro trojnásobek. To se na konstrukci lodí musí nějak projevit. Dokument je umístěn na stajtně "Antiport", která bojovala (ještě bojuje?) proti výstavbě nového hlubokovodního přístavu Jade-Weser-Port mezi Brémami a Hamburgem. Aktuální stav projektu neznám. Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 282 Registrován: 12-2005 Odesláno Úterý, 09. května 2006 - 21:02:22         To je vec tohle potkat na vode, se akorat divim, ze se jim to neprekoti ... Dnes, Hamburg. Pavel skype: pavel_pilny http://www.pjp.cz http://www.rur.cz ICQ: 30831569