Diskuse K-report: Archive through 14.březen 2006

Archive through 14.březen 2006 Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání
Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Diskuse K-report » Železnice » Historie železnic » Archive through 14.březen 2006

« Předcházející Další »

Autor

Příspěvek

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 197
Registrován: 8-2004

Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 13:38:24

nová diskuze-historie železnic

Nová komora pro všechny "postižené" hrabající se v dávných a nedávných dobách železné dráhy

K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály.
Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz

DĚKUJEME

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 199
Registrován: 8-2004

Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 16:47:18

Měl bych pár otázek:

1) existuje někde na(nejlépe na internetu)nějaká dtabáze železničních nehod a neštěstí ,řekněme tak od roku 1870 ?

2) co to byla "vojenská revize trasy" ?

3) slyšel jsem o tom že někdy na přelomu 19. a 20. stol. existovala nějaká schématická mapa rakouské sítě se všemi stanicemi a zastávkami ale také se všemi výhybkami a kolejemi. Tudíž mnohem přesnější než dnešní schématická mapa ČD.
Nevíte někdo o takové mapě ?

Garfield
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1023
Registrován: 10-2004

Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 16:52:46

1) Na nehody jsou asi nejlepší Lokostránky.

ICQ: 202 888 377

Bumbič
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.160.56.225

Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 21:12:12

Orlí_spár:
Mohlo by se jednat o mapu "Neue Verkehrskarte von Österreich-Ungarn" a vyšla v roce 1899 v nakladatelství G. Freytag a Berndt Wien. Měřítko 1:1,500.000.
V celkové mapě Rakousko - Uherska jsou vsazeny detaily Budapešti (1:500.000), severních Čech (1:750.000), Wiener Lokalverkehr.(1:500.000),Wiener Stadtbahn (1:200.000), Bulharské a Rumunské dráhy (1:3,000 000). Po pravé straně mapy jsou vyjmenovány tratě patřící jednotlivým ředitelstvím státních drah a další dráhy.
Na mapě jsou barevně vyznačeny tarifní vzdálenosti ve vztahu k Vídni, ceník poštovní dopravy aj.
Mapa se všemi zastávkami a stanicemi Rakousko-Uherska má rozměr cca 70x90 cm a je dost zahuštěna, takže se při jejím čtení hodí lupa.
Výhybky a koleje na této mapě zakresleny nejsou.

M.Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2005 - 23:09:28

Ad Bumbič: tuhle mapu mám, ale nesplňuje zadání Orlího spára (spáru?): výhybky a koleje tam fakt nejsou. Takovou mapu neznám ani pozdější - jen v roce 1971 vydal něco takového genštáb na podkladě "padesátky" (i s únosností mostů apod.). Měla jednu vadu: byla přísně tajná. Velké uzly (MuN apod.) byly rozkresleny vedle.
Jinak ta citovaná mapa F&B je to nejlepší, co se dá získat (vedle Kochova atlasu železnic Evropy). Zrovna na ní koukám ;-)).
Ad Orlospár: nehody - žádný takhle starý soupis neexistuje - musíte do spisů, pokud se dochovaly (většinou ne, v místodržitelství skartováno, ale zůstaly záznamy v registraturních pomůckách). Soupisy znám až pro cca 1987 a výše (dostat se k nim nedá).
Ad vojenská revize trasy: správně vojensko-technická (militärtechnische), ale podrobnosti někdy jindy. V podstatě se jednalo o posouzení trasy a stanic z pohledu vojenského eráru (nemíchat s pozdější technickou revizí trasy).

1714
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 803
Registrován: 6-2004

Odesláno Pátek, 16. prosince 2005 - 07:54:00

K historii železnice patří take i 57. výročí obnovení přepravy na peážní trati Mikulovice - Glucholazy - Jindřichov. Toto výročí připadne na 22. prosince.

Kačeny s budníky, toť opravdová lahůdka pro
šalinové fajnšmekry.:-)
====================================

Bumbič
Neregistrovaný host
Odeslán z: 212.158.155.13

Odesláno Pátek, 16. prosince 2005 - 14:02:19

Ještě k nehodám. I v dobovém tisku se dají nehody vyhledat, ale je to nekonečná práce.
Někdy jsou tam velmi sugestivně popsány, jako např. velká nehoda na KFJB u stanice Schwarzenau 4. 11. 1875, kdy nehodu redaktorovi místního tisku barvitě vylíčil jakýsi "cestující agent vídeňský", který tím vlakem jel a zůstal naštěstí naživu...

M.Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Pátek, 16. prosince 2005 - 19:46:12

Ad Bumbič: Které noviny? Já mám zatím jen kopie oficiálních vyšetřovacích protokolů a nákresu. Někde v novinách snad vyšel i obrázek.
Traduje se, že nehodu způsobil strážník trati, který si chtěl vysloužit povýšení upozorněním na povolené lašny (předtím je uvolnil sám, přiznání před smrtí). Nějak ten vlak varovat nestih...

Bumbič
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.160.18.45

Odesláno Pátek, 16. prosince 2005 - 20:13:41

M. Kunt:
Pošlu mail.

Bumbič
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.160.18.45

Odesláno Pátek, 16. prosince 2005 - 23:22:12

M. Kunt: Ta nehoda se údajně udála v oblouku trati a nemohlo se dlouho zjistit, kdo vlastně upevnění kolejnic demontoval. Prvotní spekulace směřovala k traťovým dělníkům a traťovému strážníku. Ředitelství KFJB téměř vzápětí po nehodě vypsalo odměnu 500 zl.(!), pro toho, kdo pomůže vypátrat viníka neštěstí...
Také nevím jestli byl někdy někdo vypátrán.
O nelehké práci:-) strážníků tratě svědčí novinový článek z téhož období:
Budivoj 16. 9. 1874:
„V noci na úterek minulého týdne opil se devíti holbami piva hlídač Kanzelsberger v první budce na železnici za Hlubokou a konaje službu, upadl na koleje dráhy a zůstal bez vědomí zde ležeti. Za malou chvíli přijel vlak a přejel ho. Ráno nalezena mrtvola jeho v stavu hrozném, byla celá roztrhána“.

Martin_zlivský
Moderátor

Číslo příspěvku: 17894
Registrován: 4-2003

Odesláno Pátek, 16. prosince 2005 - 23:31:05

konaje službu, upadl na koleje dráhy a zůstal bez vědomí zde ležeti

Zliv se, upadl v kolejiště a protože bydlel v nedalekém Mrkvanově, říká se mu od té doby Zliv

Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova

World Jumping Day: www.worldjumpday.org

Bumbič
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.160.15.127

Odesláno Sobota, 17. prosince 2005 - 14:22:47

Aha! Tak takhle to bylo.

Ale ten Mrkvanov Zlivi už nikdo neodpáře.

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 202
Registrován: 8-2004

Odesláno Neděle, 18. prosince 2005 - 12:21:43

Bumbič ,M.Kunt : díky za inormace ,ale stejně mám pořád pocit že jsem takové velké kolejové schéma někde viděl (Železnice ,150 příjezdu prvního vlaku do Prahy).
Nehody-a nemůžou být tyto informace obsaženy v nějakých ročenkách četnických stanic apod. ?

PS: skloňuje se Orlího spára :-)

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 203
Registrován: 8-2004

Odesláno Neděle, 18. prosince 2005 - 12:26:55

Temu strážníkovi to sice bylo dokázáno ,ale přiznal před až před oběšením ? Nebo mu to nebylo dokázáno a přiznal se (třeba za 30 let) až na smrtelné posteli ?

Karloslt
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 598
Registrován: 2-2005

Odesláno Neděle, 18. prosince 2005 - 13:44:02

16. prosince slavila trať Teplice - Lovosice 108 let od zahájení provozu

29. prosince oslaví úsek Litoměřice horní nádraží - Česká Lípa město 107 let od zahájení provozu.

http://karel-loko.wz.cz - web nejen o železnici
http://motovozy.vlaksim.com - Atlas motorových vozů Č(S)D
ICQ 264305638

M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Neděle, 18. prosince 2005 - 22:29:48

Ad Orlí spár: vypátrán nikdo nebyl, to přiznání na smrtelné posteli uvádí rakouská kniha o KFJB. Pokud jde o nehody, knihy četnických stanic toho asi moc obsahovat nebudou - i když existují i z doby před 1918, jsou to jen řádkové záznamy (většinou krádež slepic apod.). To jsou snad jednodušší a podrobnější ty noviny.
Pro 50.-80.léta skýtají jistou naději spisy VB a StB (nemyslím tím státní dráhy :-)). Na centrální úrovni dopravní (ministerstvo dopravy) žádná evidence nehod bohužel nebyla.

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 206
Registrován: 8-2004

Odesláno Středa, 21. prosince 2005 - 20:48:34

M.Kunt: řekl bych že to bylo na tehdejší dobu poměrně drsný.S takovým svědomím bych teda žít nechtěl

.
Takže žádná evidence neexistovala ani pro jednotlivé dráhy (např PDE/PDD)?

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 209
Registrován: 8-2004

Odesláno Středa, 21. prosince 2005 - 22:02:52

Neznáte někdo nějaké německé (i rakouské)internetové diskuze zabývající se železnicí, nejlépe však historií železničních tratí ?

M.Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Čtvrtek, 22. prosince 2005 - 21:42:11

Ad Orlí spár č.206: neexistovala a pokud ano, nedochovala se. Nehody vyšetřovala generální inspekce, ale prakticky vše je ve Vídni.
Ad Orlí spár č.209: viz DF ČD
PS: Svého času jste zde tvrdil, že německy neumíte. Zvládl jste to rychle.

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 224
Registrován: 8-2004

Odesláno Neděle, 25. prosince 2005 - 23:03:36

M.Kunt: 206 a 209 -díky moc

Německy neumím (na to mám lidi

),spíš to bude takový rozšířená verze inzerátu který mám dole

Doufám že se aspoň někdo s něčím zajímavým ozve. Představoval bych si to asi takhle:

Achoj Hans,já pro ty mit nejake ty fec ktera ty chtit (je to od moje tetetschek von Klostergrab ,felice chódna a aktýfná člóvěk (NSDAP,HJ,SS,Wehrmacht apod.))
Já posílala ti:
-10x albuma stara fotek z prag duxer eisenbána (1870-1945)
-několika 16mm filma s lokomotýfa 414.0
-fšechna staniční kronik z celá dráha ,ty teteschek evakuovala r. 1945 (obecni kronika z Moldau,Oberleutensdorf atd. tě asi nezajimat)
-růsne dokument která on taky evakouvat
+este nejaka trotlovin

S feliká pozdrav,
Helmut III von Sudetenland

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 233
Registrován: 8-2004

Odesláno Úterý, 10. ledna 2006 - 20:19:35

hmm.tady je ale nějak mrtvo :-/

Pěkně zpracovanou historii mají ŽSR na své stránce: http://www.zsr.sk/generate_page.php?page_id=276 takhle nějak by to mohlo vypadat i u ČD.

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 234
Registrován: 8-2004

Odesláno Úterý, 10. ledna 2006 - 21:59:40

Otázka pro znalé: jak to bylo s "pasivní resistencí" z 11. na 12. listopadu 1905 ?

Zajímalo by mne proč vznikla a kde vznikla.
Viděl jsem i obrázky různých železničních nehod které se v tu noc stalu,poměrně velkého rozsahu.

Albatros
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 86
Registrován: 11-2004

Odesláno Středa, 11. ledna 2006 - 11:22:35

Pasivní resistence=služba PŘESNĚ podle předpisu,vznikla při pokusu o snižování počtu zaměstnanců bývalé společnosti Steg (myslím) při zvýšení přepravy a při nemožnosti stávky.Během několika dnů byla totálně rozvrácená doprava u zmíněné společnosti.

M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Středa, 11. ledna 2006 - 15:41:12

Ano, ale netýkalo se to (jenom) StEGu. Jednalo se především o státní dráhy (1905), o soukromé (ještě nezestátněné) šlo o dva roky později.
22. října 1905 vyzval na schůzi v Horním Litvínově poslanec Buříval (a jinak též iniciátor odborové Zemské jednoty zřízenců drah) k výkonu služby přesně dle předpisu. Tím dnem se pasivní rezistence rozbíhá, propuká plně 31.10. na trati Plzeň-Duchcov a vrcholí 13. listopadu, kdy bylo na Ministerstvu železnic podepsáno "příměří" a fakticky MŽ ustoupilo. Přidaly se vedle obvodu pražské Staatsbahndirektion i ředitelství ostatní a nakonec i soukromé dráhy v Čechách. Důvodem byla snaha získat pro zaměstnance rakouských státních drah zejména drahotní příspěvek. Na všech tratích pasivní rezistence končí 15.11.1905.
O dva roky později šlo o zestátnění a platové polepšení u soukromých drah.

Nápad železničáře mobilizovat vláda rychle vzdala, když ministerskému předsedovi Brodecký a Zápotocký vysvětlili, že vojenské předpisy jsou ještě přísnější, než drážní.

M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Středa, 11. ledna 2006 - 15:50:22

Aby tu nebylo tak mrtvo, neměl by někdo tip, kde najít informace o Moritzu Gröbem, pražském finančníku a Lannově partnerovi (údajně snad jeho zeti)? Nějak na nic nemůžu narazit.

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 235
Registrován: 8-2004

Odesláno Středa, 11. ledna 2006 - 16:47:19

Albatros, M.Kunt: díky.
Takže s tou Loukou-Horním Litvínovem je to přece jenom pravda.Ona je to vůbec stanice revolučních tradic

(do anarchistického Lomu u Mostu nedaleko...)...nejdřív pasivní resistence,pak různé odborové spolky,pak bitky s Deutschböhmeňáky a pak odvěšování lokomotiv speciálním vlakům pro německé turnery (+ jejich zmlácení a okradení.Nu co,dobře jim tak,mrchám

).

...Zápotocký...předpokládám že to nebyl pozdější "táta dělníků" (bylo by mu v té době 20let),nebo s ním měl něco společného ?

Moritz Gröbe-vyhledavače mi až do zblbnutí předhazují odkazy na jeho vilu na Vinohradech.Ale možná tam něco zajímavého najdete.Já jsem zkoušel Centrum,Google a http://jyxo.cz/ (poměrně dost dobrý vyhledavač).

Kubrt
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 919
Registrován: 9-2004

Odesláno Středa, 11. ledna 2006 - 17:50:21

Orli spar: slo nepochybne o Ladislava Zapotockeho (otce Antonina prezidenta), spoluzakladatele ceske soc dem.

M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Středa, 11. ledna 2006 - 18:02:36

Byl to táta táty pracujících Ladislav Z., jinak redaktor Železničního zřízence. Toho Gröbeho jsem na webu hledal už dřív, to nemá cenu. Ono na internetu skutečně není vše.
Když jsme u těch person: máte něco o Pecharovi, když děláte tu PDE?

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 236
Registrován: 8-2004

Odesláno Středa, 11. ledna 2006 - 18:45:20

Kubrt,M.Kunt: tak už v to mám jasno.

O Pecharovi něco málo máme (spíš kolega než já).Ono se okolo PDD motalo dost známých lidí.

Jinak opět budu muset navštívit váš "badatelský ústav"

Byl jsem tam sice už dvakráte, ale za ty dvě odpoledne jsem stihnul "jen" vypsání desítek kartonů které mají něco společného s tratí Praha-Moldava/Duchcov (ovšem pouze z fondů MŽ ze 20. a 30.let).
Lze mluvit i s Vámi osobně ?

Mahel
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 170
Registrován: 6-2004

Odesláno Čtvrtek, 12. ledna 2006 - 07:33:23

M. Kunt:
S Lannovou rodinou v Gmundenu je nějak v kontaktu jeden můj známý, možná by se touto cestou dalo něco dovědět.

M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Čtvrtek, 12. ledna 2006 - 18:54:19

Ad I. Mahel: díky, nějak nevím, kde začít
Ad Orlí Spár: zavolejte, až budete

Ještě k pasivní rezistenci (našel jsem úplně náhodou): poprvé použita v Itálii v únoru 1905 vymyslela to hlava tamních drážních úředníků Scalzotto.

M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Sobota, 14. ledna 2006 - 22:58:54

Tady jeden odkaz. Kéž by se poučily ČD:
http://www.trainsofturkey.com/index.htm

M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Neděle, 15. ledna 2006 - 10:22:02

Technické muzeum hledá pro železnici "dokumentátora": http://www.ntm.cz/doc/inzerce/index.html

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 239
Registrován: 8-2004

Odesláno Neděle, 15. ledna 2006 - 13:53:36

M. Kunt: Gröbe- možná by se dalo něco najít tdy: http://www.genealogienetz.de/ )To už ale asi znáte).

Odkaz na stránku o tureckých drahách-to ale asi není oficiální stránka tureckých státních drah,ne ? Nicméně je to hodně pěkná stránka

,to jsem ani netušil že je tam tolik zajímavých věcí.

Nevíte jaké jsou (finanční) možnosti archivů amuzeí k odkoupení různých starých pohlednic,kronik,fotografií a jiných dokumentů z antikvariátů,aukcí apod. ?

M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Pondělí, 16. ledna 2006 - 21:13:24

Orlí Spár: ten link neznám, ale je to jen Německo (to pro nás Rakušáky není ;-) ).
Pokud jde o odkup čehokoli, něco se jistě dá: archivy spíše celky (pozůstalost) nebo věci ke svým sbírkám (v NA třeba mapy), muzea jednotliviny (tam situaci moc neznám). Z toho, co vím, tak největší částky za archivní celky nepřekročily 150 tisíc. Vyšší budou určitě problém všude. Zkuste kdyžtak na mail.
PS k PDE: v NTM je fond Karla Marka (ale jsou to jen torza, fotky lokomotiv spíš z ciziny - mě nic podle inventáře nezaujalo).

Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 38
Registrován: 7-2005

Odesláno Pondělí, 16. ledna 2006 - 22:46:06

ad Orlí spár - až bute mluvit s kolegou Kuntem, tak se nelekejte ale připravte se že vás zahrne množstvím odborných informacích. hlavně vás zorientuje v problematice železničního archivnictví v čsr. za což mu veliký dík. ono papíru k PDE je po archívech docela dost. jen se tím systematicky prohrabat (hrubý odhad - 2 roky na pochopení a základní orientaci, pokud nechcete jen papouškovat to známé)

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 243
Registrován: 8-2004

Odesláno Úterý, 17. ledna 2006 - 21:28:12

M.Kunt: dík za osvětlení situace.Mě šlo o pár zajímavých historických fotek ze stavby mostecké/janovské/hamerské přehrady mezi Lounicema a Křižatkama u Litvínova (to je ale blbá definice).
Link o ní je tady: http://www.sweb.cz/rangiroa/krizatky/prehrada.html
na těch fotkách(kvalitních) je zachycena stavba hráze(úzkokolejka,stav.stroje,lanové jeřáby...),ovšem jedna stála v pražském antikvariátu 600 Kč.

Teď jsem asi mimo,kdo to byl Karel Marek ?

Zdepa: tak to budu opravdu hrozně rád

Prohrabávám,prohrabávám... (zatím jsem byl několikrát ve čtyřech archivech (ve dvou okresních,v národním a archivu ČD)...kde se nacházejí další "papíry" ? :-) (o něčem už vím..Vídeň).

M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Úterý, 17. ledna 2006 - 23:13:25

Tak na 600/ks mám obavu nikdo nepřistoupí. Zkuste se poptat v muzeích na mostecku (možná je i mají).

Marek kromě toho, že byl zetěm Pechara, šéfoval dílnám a dopravě DBE v Podmoklech a po zestátnění strojní službě na ředitelství v Praze, ještě později byl na ministerstvu ve Vídni. Pár zlepšováků a vynálezů v konstrukci lokomotiv taky zvládnul (jeho spalovač kouře prvně u DBE a PDE) a ještě stihl být za Rakouska ministrem veřejných prací.

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 246
Registrován: 8-2004

Odesláno Neděle, 22. ledna 2006 - 20:29:02

M.Kunt: hmm,toho jsem se obával.

Mají v NTM víc fondů týkajících se (alespoň okrajově)PDD ?

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 252
Registrován: 8-2004

Odesláno Neděle, 05. února 2006 - 22:06:06

Nedávno se mi do spárů dostala zajímavá dvoudílná knížka DŮLNÍ MAPY A MĚŘICKÉ PŘÍSTROJE (I,II).Je to vlastně jakýsi průřez dějinami a podobou těchto účelových map a měřických a počítacích strojů.

Pro železničně-historicko-traťového fanatika obsahuje především cenné výřezy důlních map ze "zlatého věku" dolování u nás (1850-1990,ale i sarších a mladších),lze v nich vysledovat mnoho neznámých vleček,seřadišť,lanovek,přeložek a i provozních budov drah a dolů (mapy jsou podrobné).

mapová díla jsou z 97% z oblasti podkrušnohorské hnědouhelné pánve (mostecko,teplicko,sokolovsko,karlovarsko) okrajově tam jsou i doly z plzeňska a kadaňska.

Dále se samozřejmě kniha různým měřickým přístrojům-teodolitům,nivelákm,úhloměrům...apod.

Obě knihy mají dohromady cca. 500 stran.

Tenhle vydavatelský počin mi udělal opravdu velkou radost

Karloslt
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 682
Registrován: 2-2005

Odesláno Pondělí, 06. února 2006 - 09:48:00

M.Kunt a ostatní: Pokud bych se chtěl dostat ke starším a starým plánům stanic, technickým výkresům budov, dokumentaci ke stavbě (pokud nějaká vůbec je) A.T.E. (ÚTD), tak to najdu u vás v archívu? (popř. kde jinde?)

http://karel-loko.wz.cz - web nejen o železnici
http://motovozy.vlaksim.com - Atlas motorových vozů Č(S)D
ICQ 264305638

Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 41
Registrován: 7-2005

Odesláno Pondělí, 06. února 2006 - 21:10:22

ad Karloslt - v podnikovém archivu ČD v Praze-Libní mají přímo fond ÚTD, problém je ten že jsem žádnou pomůcku-inventář. jsou to archivní bedny plné arciválií. nejstarší co jsem zahlídnul jsou 80.léta 19. století, ale mohou být i starší. jedná se o spisy - osobní, provozní, stavební a potkal jsem i plán osobního vozu od Ringhoffera z r.1907. Lépe bude vyrazit do Národního archívu a hledat ve fondu Generální inspekce, kde plánová dokumentace je. Problém bude pokud bude chtít přesnější lokalitu a přesný rok. Pak bude muset být nutná předběžná konzultace s odborníky.
Prosím kolegu Kunta o případné doplnění.

Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 42
Registrován: 7-2005

Odesláno Pondělí, 06. února 2006 - 21:11:14

ano chybí slovo - neviděl.

M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Pondělí, 06. února 2006 - 22:11:14

Ad Karloslt: Zdepa řekl téměř všechno, zdroje tu jsou - v zásadě jen ty dva. V NA je ale dokumentace roku 1888 a mladší, starší jen ve Vídni (možná - je to tam děravé). Něco by mohlo být na SDC, zejména budovy, ale v tom vám neporadím. Obecně dokumentace starší cca 1880 je vždycky problém. Nejstrašnější je rekonstruovat třeba projekt z německých litanií v protokolech či dopisech. Brrr.

Ad Orlí Spár: v NTM o ničem dalším nevím.
Našel jsem předevčírem dobrou věc (doufám, že i pro vás): "nápisy měly býti po rozumu § 20 organis. statutu v krajích převážně německých německo-české, českých česko-německé; praxe byla však jiná; tak na P.D.B. & K.F.J.B. (aspoň ponejvíce) byly nápisy na straně perronní německo-české, na čelní straně ku Praze české, k Vídni nebo Moldavě německé; na B.W.B. byly vesměs česko-německé;"
Wižďálek Emerich: Soustavný přehled předpisů o železniční přepravě po čs. státních drahách. Díl III. Praha, Ministerstvo železnic, 1924.

VladoMSTS
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.82.146.18

Odesláno Pondělí, 06. února 2006 - 23:33:38

Zdravíčko, sháním co nejvíce dokumentů ohledně tratě, zrušené v roce 1968 (?) vedoucí z Ostravice na Bílou. Skoro celá zmizela pod hladinou vodní nádrže Šance a jelikož jsem tu trať nějak nestihl, přál bych si ji vidět aspoň na fotkách nebo si o ní přečíst.

Pavel_reiser
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 292
Registrován: 5-2002

Odesláno Středa, 08. února 2006 - 12:29:36

Ad Vlado MSTS : Na toto téma vyšel v časopise Železničář (neplést s týdeníkem!!!) v osmdesátých létech docela obsáhlý článek. Takže hledat tímto směrem. Byla tam velice stručně zmíněna i historie navazující lesní waskotorowky.

zpst
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.100.43.238

Odesláno Pátek, 10. února 2006 - 21:46:23

Scháním jakékoli informace o Moravské pohraniční dráze (pro neinformované trať Šternberk-Šumperk-Hanušovice-Dolní Lipka).Máte-li ozvěte se zpst@seznam.cz

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 256
Registrován: 8-2004

Odesláno Sobota, 11. února 2006 - 14:15:21

M.Kunt: díky ,zajímavé.

Karloslt: sem tam se něco najde i oblastních státních archivech-různé projekty trasy,varianty umístění stanic,přístavby a rozšíření budov,stanic,vleček...apod. To samé platí i pro "všeobecný" provoz.

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 257
Registrován: 8-2004

Odesláno Neděle, 12. února 2006 - 21:22:19

VladoMSTS: pěkné stránky o trati jsou tady: http://www.pshzd.wz.cz/ostravice-bila.html

M_k
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 103
Registrován: 9-2005

Odesláno Čtvrtek, 16. února 2006 - 07:28:07

ad Pavel Reiser. Já mám takový dojem, že něco vyšlo i v prvních číslech časopisu Železnice.

Měl bych otázku na odborníky. Které ocelové mostní konstrukce dosud používané na dráze jsou nestarší? Most u Červené by měl být původní - 1883 ??

Víte něco o historii lodní dopravy na Hracholuské přehradě a Boleveckém rybníku u Plzně?
Ano? Tak mi prosím napište!

M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Čtvrtek, 16. února 2006 - 19:14:07

Ad Pavel Reiser: je to č. 15/1988.
Ad M_K: zajímavá otázka, chtělo by to někoho znalého pasportů ČD. Ta Červená původní je, ale možná budou mosty ještě starší - viz zbytek mostovky Ivančického viaduktu (opěry jsou až cca 1892). Nemusí to být ocel, ale železo.

M_k
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 104
Registrován: 9-2005

Odesláno Pátek, 17. února 2006 - 08:34:29

Železo je chemický prvek - všechno po čem jezdí vlaky je ocel.

Ivančický viadukt neberu - otázka byla o dosud používaných konstrukcích.

Víte něco o historii lodní dopravy na Hracholuské přehradě a Boleveckém rybníku u Plzně?
Ano? Tak mi prosím napište!

Dark
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 111
Registrován: 8-2002

Odesláno Pátek, 17. února 2006 - 19:06:50

vladoMSTS - někde ten článek o železnici do Bílé mám naskenovaný, ozvi sa mi na mail a zkusím to někde vyhrabat.

M. Kunt
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.41.173

Odesláno Pátek, 17. února 2006 - 20:15:14

Ad M_K: no, když jste takový expert.

Ale ona ta ocel vždycky tak samozřejmá nebyla a ještě v 90. letech (189X) bylo u nás v Rakousku železo používáno u cca 19 ze 45 svrškových soustav, po kterých jezdily vlaky.
Ale abych nedráždil, opravuji pojem na "kujné slitiny železa". Ta terminologie je navíc daleko složitější. Skutečná ocel leze vlastně až z konvertorů a to není zrovna nejstarší vynález. A třeba thomasováním získaná ocel se na mosty dlouho používat vůbec nesměla.
Zadejte si do googlu "ocel svářkové železo pudlování" jako já a uvidíte, třeba:
http://mujweb.cz/Kultura/barbora-hrebickova/zelezo/zelezo.html
http://www.konstrukce.cz/index.php?clanek=114
http://mve.energetika.cz/uvod/pudlovna.htm

M_k
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 106
Registrován: 9-2005

Odesláno Pondělí, 20. února 2006 - 08:49:52

Jasně, ale tyhle pojmy se dost "civilistům" pletou. On i pojem železnice by chtěl opravit na ocelnici.

Víte něco o historii lodní dopravy na Hracholuské přehradě a Boleveckém rybníku u Plzně?
Ano? Tak mi prosím napište!

K.T.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.235.78.14

Odesláno Pondělí, 20. února 2006 - 14:08:07

Dávám to sem, anžto chlívek pro průmyslovou architekturu zmizel.
Galerie Rudolfinum - výstava Industria, pár docela zajímavých filmů v doprovodném programu.
http://www.galerierudolfinum.cz/cs/vystavy.php4?v=62&SID=6FCB0E004EC44191AE9440A8CE44F3F7

uhli
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.212.231.2

Odesláno Středa, 22. února 2006 - 09:31:25

ad k.T.
potvzuji, jednak zajímavý doprovodný program a jednak fantastické barevné fotky zanikajících metalurgických provozů. Fakt špica.

Orlí_spár
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 264
Registrován: 8-2004

Odesláno Čtvrtek, 09. března 2006 - 15:55:16

Mk: ono takhle starých mostů bude určitě víc-třeba viadukt v Hrobu-ten vyrobila pražská Rustonka v r. 1884.Ze sejného roku je i část konstrukce mikulovského-novoměstského vidauktu-v r. 1945 byl vyhozen do vzduchu-poté znuvupostaven.Ale určitě je takových konstrukcí mnohem víc.
stejně tak zajímavé jsou ale i samotné části železničního svršku-není problém vidět kolejnice,točny ,výhybky apod. staré 70-100 let a řeba také litinové (?) podpěrné sloupy staničních zastřešení.

M.Kunt: díky za 20.2 -bylo to moc poučné

K.T. + uhlí : zajímavá výstava,nějaká inspirace pro další focení by mohla být tady: http://pamatky.opevneni.cz/

PL
Neregistrovaný host
Odeslán z: 81.19.46.66

Odesláno Pondělí, 13. března 2006 - 13:22:36

" ještě v 90. letech (189X) bylo u nás v Rakousku železo používáno u cca 19 ze 45 svrškových soustav "
To bych si teda rád nechal vysvětlit - přesněji řečeno: nevěřím - ještě přesněji řečeno: jaký význam má slovo železo v té citované větě?

Jaroslav_Černý
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 266
Registrován: 5-2002

Odesláno Úterý, 14. března 2006 - 09:21:26

Orlí spár: ta kniha o důlních přístrojích se dá někde koupit?

Klub dráhařů - www.drahari.info

Administrace