naše weby
Výpravní budova 16/H
aktualizace 2. 12. 2023
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky
z nejčtenějších
Trať Hrabovka – Libeň (horní nádraží) v roce 2005 11. 9. 2005
Projekt elektrické horské dráhy přes Krkonoše z roku 1944 12. 11. 2023
Přeprava silničních návěsů po kolejích 11. 5. 2005
 "754 058 Alžbětín")
 "T 478 1201 R10068")
 "BS80 č1 s vlakem do Vekslu")
 "709 513-6, Plzeň hl.n.")
praktické
tiráž
© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
články » železnice » vozidla » investice do vozového parku atg
Investice do vozového parku ATG
vloženo: 27. 11. 2007
Nové osobní automobily jsou jednou z nemnoha komodit, u kterých si železnice v Evropě drží stále vysoký podíl ve srovnání se silniční dopravou. Přibližně polovina nově vyrobených automobilů je stále v primární distribuci z výrobního závodu, resp. v importu z přístavů do evropského vnitrozemí, přepravena po železnici. Ovšem i zde samozřejmě dochází k rychlým změnám. Výrobci silniční nákladní techniky přicházejí stále s novými typy speciálních přepravníků, které nabízí stále větší kapacitu vyjádřenou počtem naložitelných automobilů. Na druhou stranu železnice je stále odkázána na techniku pocházející mnohdy z 60. let, tedy z doby, kdy v Evropě začaly být používány první patrové vozy na přepravu automobilů.
Největším vlastníkem a provozovatelem speciálních vagonů na přepravu automobilů je v Evropě ATG Autotransportlogistic GmbH patřící do holdingu DB. V současnosti disponuje cca 6000 vozy devíti základních typů. Vzhledem ke změnám v produkci osobních automobilů v Evropě, přesunu výrobních kapacit do východní Evropy, a ke stoupajícímu podílu typů SUV se rozhodl mateřský koncern DB investovat do modernizace vozového parku ATG. Od příštího roku by postupně mělo být do provozu zařazeno na 1660 nových patrových vozů odpovídajících současným požadavkům výrobců automobilů. První 400 kusová série je právě nyní vyráběna vagónkou Graaff v Elze. Jde o modernizovaný typ Laaers 560 s délkou 31 m. Především pro již zmíněné automobily třídy SUV půjde o výrazné vylepšení nakládacího faktoru – oproti nyní maximálním osmi pojme nový vagon deset automobilů. Nový Laaers 560 má nejen větší ložnou délku, ale rovněž o cca 500 mm větší ložnou šířku, což přispívá k větší plynulosti a bezpečnosti při nakládce a vykládce. Jde rovněž o první vagon v parku ATG, který má zcela flexibilně výškově nastavitelnou horní nakládací plošinu, tedy nejen v předdefinovaných polohách. Nový typ zajišťovacích klínů umožňuje pojíždění ložné plošiny i automobilům s velmi malou světlou výškou.
Na snímcích je možné porovnat podobu stávajících vozů z parku ATG s novým Laaers 560.
|
|
|
| Laaers 560 při zkouškách během letošního podzimu. | ||
Laaeks 553 rovněž z produkce vagónky Graaff z konce 80. let, celková délka 26,24 m a vlastní hmotnost 25,9 t. Je rovněž vidět dvě možné polohy horní plošiny – horní použitelná pouze při nakládce.
|
Laekks 551 od společnosti Linke-Hofmann-Bush Salzgitter patří od počátku 60. let k prvním patrovým vozům, které jsou dodnes v parku ATG. Délka přes nárazníky 23,8 m, pojížděné části ložné plochy jsou ze dřeva.
|
|
Laaes 556 patří k novějším typům, výroba Waggonbau Niesky 1992. Délka přes nárazníky 27 m, vlastní hmotnost 28,84 t.
|
V 90. letech pak byl park ATG posílen řadou Laes 559 (27 m, 28,2 t) z produkce Tatravagónky Poprad. Zde je vidět nízká využitelnost při ložení modelem SUV – AUDI Q7.
|
|
K posledním typům vozů pro přepravu automobilů v Evropě patří 450 zástupců řady Laaers s délkou přes nárazníky dokonce 33 m. Pro Gefco je vyrobil Arbel-Fauveil-Rail v Douai na přelomu let 2005 a 2006. Tak jako většina jiných vozů z parku firmy Gefco jsou opatřeny i tyto ochranným pletivem.
Tyto vozy jsou v ČR mj. nasazeny u obou domácích automobilek – ucelená souprava jezdí z Mladé Boleslavi do Düsseldorfu.
foto Petr Möller
|
Vozy se samozřejmě vyskytují i při přepravách z TPCA – zde na vlečce v Ovčárech.
|
diskuse k článku