© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2025
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
V této rubrice je 328 článků.
Rumunsko je našimi cestovateli i železničními příznivci dlouhodobě vyhledávanou destinací, ovšem i dnes se dá říct, že zde existují zajímavé oblasti, ležící (neprávem) spíše mimo oblast jejich zájmu. Jedním z těchto míst je jižní Bukovina na severovýchodě Rumunska.
Následujícím příspěvkem se podíváme do Argentiny, konkrétně do oblasti označované jako Región Metropolitana de Buenos Aires (RMBA), která je tvořena autonomním městem Buenos Aires a zhruba 40 přilehlými departamenty, tzv. partidos. Veřejnou dopravu zde zajišťuje mimo jiné drážní doprava, kterou zde zastupují tramvaje, metro a vlaky. V prvních dvou kapitolách se podíváme na tramvajový provoz a podzemní dráhu.
V roce 2013 uplyne nejen 110 let od zahájení provozu na první elektrizované trati nejen v českých zemích, ale i celé rakousko-uherské monarchii – místní dráze Tábor – Bechyně, ale taktéž i 100 let od zahájení prací na elektrizaci první hlavní trati na našem území. Zatímco první výročí i dráha jsou známy více než dostatečně, druhá událost je spíše neznámá.
Bez výrazného zájmu veřejnosti se od prosince roku 2011 postupně rozeběhla největší železniční stavba v Karlovarském kraji. Pod názvem „DOZ Františkovy Lázně – Aš“ se s rozpočtem cca 120 mil. Kč skrývá investice do regionální dráhy z Františkových lázní do Aše, kdysi významné mezinárodní trati. První úvahy o dálkovém řízení místních drah v regionu spadají do období před cca 10 a více lety. Tehdy pravděpodobně vznikl „ideový záměr“ na DOZ trati z Karlových varů do Nejdku a z Františkových Lázní do Aše.
Linecké železárny VoestAlpine jsou dlouholetým a významným odběratelem ostravského a polského černého uhlí, určeného pro výrobu koksu, nezbytného pro hutní výrobu. Ostravské uhlí (v posledních letech dodávané z oblasti Karviné) bylo až do těchto dní vždy tradičně přepravováno železnicí přes hraniční přechod Horní Dvořiště – Summerau, naproti tomu uhlí polské je již řadu let přepravováno přes Břeclav.
Čtyři a půl roku uběhlo jako voda, a proto snad nebude na škodu, když se opět přesuneme do Portugalska, abychom poreferovali o tom, jak se daří tamním Pendolinům. Vše nové a dosud neřečené shrnují následující řádky. Spoje Alfa Pendular nadále respektují své tradiční trasy, a tak tomu bude podle všeho i nadále. Jízdní řády nejrychlejších portugalských vlaků nedoznaly v posledních letech velikých změn, a jsou tudíž víceméně statické.
Historie sklárny Straža v městečku Hum na Sutli na dnešním chorvatsko-slovinském pomezí se začíná psát v roce 1860 (tedy v roce 2010 završila 150 let svého nepřetržitého fungování), kdy do tehdejší zapadlé části Uherska přišel německý podnikatel Michael von Poschinger, který zde vybudoval malou sklárnu na výrobu sklenic a skleněných lahví pro nedaleké lázně Rogaška Slatina (dnes ve Slovinsku).