© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2023
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
V této rubrice je 326 článků.
V srpnu tohoto roku jsme strávili týdenní dovolenou u moře v Tunisku, stejně jako spousta jiných Čechů. Při té příležitosti se naskytla možnost trochu se seznámit s tuniskou železniční dopravou. Železniční dopravu v této severoafrické zemi provozuje Národní společnost tuniských železnic (Societé Nationale Chemins de Fer Tunisie – SNCFT) a doprava je provozována na normálním rozchodu i na úzkém rozchodu 1000 mm.
Dne 27.8. začala firma Viamont DSP s pokládkou kolejí na vlastním napojení průmyslové zóny Kolín-Ovčáry. V první fázi došlo k pokládce na úseku od odb. Hradištko k výhybce v km 1,240, od 12.9. pokračovala pokládka na vlastním napojení areálu automobilky TPCA, která navázala na firmou Chládek&Tintěra již vystavěný svršek v areálu seřadiště vyrobených aut, a konečně v termínu 16.9. až 21.9. proběhla pokládka v areálu Gefco HUB.
Hornatý ostrov ve Středozemním moři znají Češi především jako místo pro strávení dovolené u moře. Francouzská Korsika ovšem nabízí daleko více – například i pro milovníky železnice. Náš člověk se na Korsiku veřejnou dopravou dostane nejlépe z italského Livorna, kde jezdí autobus MHD z nádraží do centra a odtud do přístavu (linky 1 a 3, případně přímá). Spojení na ostrov čtyřikrát denně zajišťuje společnost Corsica Ferries.
Severoamerické železnice jsou u nás stále poměrně málo známy, a jejich provoz a fungování je u nás stále opředeno mnoha mýty. Pojďme se se na několika fotografiích z let 1995 – 1999 podívat na jejich každodenní obrázek. Ta v zásadě funguje ve dvou oblastech – dálková a příměstská. Na provozování dálkové dopravy se specializuje společnost Amtrak, zatímco příměstskou dopravu provozuje v každé aglomeraci jiná firma.
Když v roce 1984 odjel poslední vlak po úzkokolejce z Jöhstadtu do Niederschmiedbergu, jen málokdo asi věřil jeho návratu. Tři roky poté byla zrušena i zbylá část tratě do Wolkensteinu a záhy zmizely koleje, mosty i stanice. Vozidla zmizela a na místech některých stanic vyrostly nové budovy (školka, panelák). To už ale existoval spolek přátel této dráhy, jehož ambice nebyly rozhodně malé.
V následujících řádcích hodlám popsat několik lokalit v Maďarsku a západním Rumunsku, které by železniční „pacient“ při své návštěvě neměl minout. Logické je zaměření především na úzkokolejky, kterých je dodnes v Maďarsku požehnaně. Bez zajímavostí rozhodně není ani normální rozchod, stačí vzpomenout provoz „sergejů“, širokorozchodnou trať, novou trasu do Slovinska, společnost GySEV atd.
V tomto a příštím roce uplyne již deset let od doby, kdy byl ve většině posledních dep v českých zemích ukončen pravidelný provoz lokomotiv řady 781 „sergejů“, které byly od té doby soustředěny pouze do dep Sokolov a Cheb. V té době byly tyto sovětské stroje provozovány ještě v depech České Budějovice, Plzeň, Chomutov, Turnov, Nymburk, Letohrad, Brno-Maloměřice, Praha-Vršovice, Břeclav, Veselí nad Moravou a Přerov.