Diskuse » Železnice » Tratě na střední Moravě » Archiv diskuse Tratě na střední Moravě do 19. 12. 2020 « předcházející | další »

Archiv diskuse Tratě na střední Moravě do 19. 12. 2020

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Pátek, 11. prosince 2020 - 17:52:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11228
Registrován: 6-2004
Vetchy kmet to ve vlákně "Vlára" dne 4. prosince v 08:31:08 píše moc hezky... [wink]

A netřeba to tady všechno brát až tak váááážně a už vůbec je neakceptovatelné nadávat jiným diskutujícím do "flašinetů" apod., prober se

Davide, vidím, že si budu muset nechat to svoje sousloví "podle potřeb občanů" nějak patentovat, hodně se ti líbí a hodně jej používáš, jak to tady denně vše sleduji [happy]
Tom_tužín
Pátek, 11. prosince 2020 - 18:53:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1236
Registrován: 6-2005
David:
To přidání hodiny do cesty zpět pasuje taky, protože pokud máte na mysli Moravan, ten jezdí po dvou hodinách, zatímco osobáky po hodině, takže tu hodinovou mezeru vylepuje s četností 50 %. Druhým faktem je, že onen rychlík nezastavuje tam kde ten osobák, tudíž jej může využít cestující třeba do Přerova, ale už ne do Brodku nebo Chropyně.

Jinak Olomouc je v centru kraje, leží v relativně hustě osídlené oblasti a lidí tranzitujících přes Olomouc je proto relativně hodně. Rychlíky nejezdí po hodině (tak jak osobáky) a nejezdí na všech tratích, které vychází z Olomouckého uzlu, takže toto "řešení" ujíždějících přípojů kulhá na obě nohy.

Takový příklad, proč mi minule ujel v Olomouci přípoj - vlak na Olomouc měl vyjet z Přerova 12:05, ovšem ve 12:04 začali soudruzi nádražáci k soupravě připojovat pantograf, který asi potřebovali přetáhnout do Olomouce. Tak se cosi kutilo, spojovalo, zkouška brzdy, odjezd 12:10. Další asi 2 minutky se přihodily v Dluhonicích, takže příjezd do Olomouce 12:27 + 5 + 2 = 12:34. Odjezd návazného vlaku na Kouty 12:33, pokochal jsem se výhledem na mizející koncová světla. Zpoždění vzniklo naprosto zbytečně, protože souprava měla být ve 12:05 nachystaná k odjezdu. Místo toho minutu před odjezdem na tom začali pracovat, do té doby pohoda, cigárko, kafíčko ...

Jsme v situaci, kdy jízdní řád včetně přestupních časů tvoří šotouši, inspirovaní výlety do Švýcarska, kde tento systém funguje s přesností švýcarských hodinek. Ovšem aplikace téhož principu do socialistického bordelu české železnice, kde platí "10 minut žádná míra" vede ke katastrofě. Socialistický bordel umí fungovat se socialistickým jízdním řádem, kde byla všude vata 20 minut na pivo a párek s hořčicí. Taktový jízdní řád s minutovými přestupy umí fungovat se švýcarskou přesností a precizností, která u nás není a nebude. Přestože se investuje do vozidel a infrastruktury, tak tohle je prostě v lidech.
Pátek, 11. prosince 2020 - 20:22:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15381
Registrován: 12-2007
Takový příklad, proč mi minule ujel v Olomouci přípoj
Čili plusmíns to samé, co může při vyšším zpoždění nastat i u Os vlaku jedoucího z Koutů do Nezamyslic tak, že v Prostějově pak ujede na přípoj směr Dzbel s tím, že další spoj jede obvykle až za 2h. Čímž se cestovní doba např. v relaci Olomouc - Konice prodlouží z už tak dlouhých 1 h 14 min. na 3 h 14 min., takže z průměrné rychlosti 37,2 km/h (měřeno milosrdně se zajížďkou "po kolejích") na 14,2 km/h po kolejích.

Taktový jízdní řád s minutovými přestupy umí fungovat se švýcarskou přesností a precizností, která u nás není a nebude.
Což by např. při aplikaci v Prostějově znamenalo (budu-li dejme tomu brát polohy Os vlaků mezi Nezamyslicemi a Olomoucí za fixní) 20min. přestupní doby, takže Os vlak směr Dzbel by pak musel ostře točit v zast. Konice (dál už by dojet nestihl a v Konici se nedá křižovat).

Ještě k tomuto:
než regionální spoj na přetížené koridorové trati
Už onen pojem "přetížená trať" ukazuje, že o hlavní (mj. rychlé) tratě skutečně je mezi (osobními a nákladními) dopravci zájem - na rozdíl od většiny lokálek, na kterých mnohdy jezdí jen to, co si kraj objedná (+ max. nějaký ten náklad 1x denně).
Pátek, 11. prosince 2020 - 20:27:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 994
Registrován: 3-2018
Tady musím dát TT mimořádně za pravdu, poslední možnost jet z Přerova osobním vlakem dál za Olomouc s jistotou, že přípoj počká, je v 6. Pak už je to VŽDY sázka do loterie. Zvlášť když třeba jedna 460 točí Přerov - Olomouc - Přerov - Olomouc s ostrými obraty (tak to opravdu o víkendu mezi 7. a 8.30 je...). Opačným směrem to samé. Mezikruží u vlaku o půl osmé večer, to je fakt na palici, v odpolední špičce to člověk pochopí... Místo víkendových vlaků do Sobotína by se měly vlkm investovat do hodinovky Olomouc - Prostějov i dopoledne, tam by to mělo úplně jiný význam...
Tom_tužín
Pátek, 11. prosince 2020 - 21:52:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1237
Registrován: 6-2005
David:
Ano, přípoj může ujet jak mezi dvěma páteřními linkami v Olomouci, tak i mezi páteřní linkou a lokálkou. To ovšem nijak nepopírá mé tvrzení v úvodu naší diskuse, totiž že pomalost cestování není fyzickou vlastností lokálek, ale celé regionální dopravy v Olomouckém kraji, a zakopaný pes se neskrývá v lokálkách, ale v hlavních tratích a uzlech, kde vzniká obrovská nestabilita, a ta se následně přenáší dál (tedy i na ty lokálky).

Neříkám, že vlaky mají všude čekat s vatou 20 minut. Říkám, že současný hybrid socialismu a Švýcarska nefunguje. Pokud se shodneme na tom, že návrat k socialistickým modelům není dobrá vize, potom musí být jednoznačným cílem odstranění obrovské chybovosti stávajícího systému na hlavních tratích a v klíčových uzlech.

"Přetížená koridorová trať ..." - každá síť má své páteřní, tedy silně zatížené části, jakož i ty vedlejší, kde přetížení nenastává. To, že některý úsek není přetížený, ovšem neznamená automaticky to, že není využívaný. A když se budu držet Vašeho "... na kterých jezdí mnohdy jen to, co si kraj objedná ...", tak naprostá většina přetížených tratí je přetížena právě tím, co si kraj objedná (např. páteřní tratě kolem Prahy a S-ko). Pokud by na celé železniční síti v ČR jezdily jen komerční spoje, tak se zřejmě pojem "přetížená trať" stane bezpředmětným.
Pátek, 11. prosince 2020 - 22:56:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15382
Registrován: 12-2007
totiž že pomalost cestování není fyzickou vlastností lokálek, ale celé regionální dopravy v Olomouckém kraji
Ale kdepak.

U lokálek ta relativní pomalost platí každopádně, tzn. i když člověk jede bez přestupu (+ případné ujetí přípoje - tzn. jev srovnatelný s popisovanými situacemi v Olomouci - tuto věc nadále zhoršuje).

U hlavních tratí v Olomouckém kraji ta srovnatelná pomalost platí jen za předpokladu, že:
- cestující nejede přímým spojem, ale s přestupem
- vznikne takové zpoždění, že přípojný vlak ujede

Což není totéž.

A k jádru věci, totiž k výroku V tomto kontextu je lživé strefovat se opakovaně do regionálních tratí z důvodu jejich údajné pomalosti, když i ty tratě, které se tváří jako rychlé a páteřní, nabízí reálnou cestovní rychlost mnohdy ještě výrazně nižší.

Tento výrok je tzv. relativizujícím výrokem. Ty lokálky budou úplně stejně pomalé bez ohledu na to, jestli v Olomouci osobáková skupina čeká či kvůli zpoždění ujíždí.

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)
Sobota, 12. prosince 2020 - 09:09:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15387
Registrován: 12-2007
... a i sem vložím odkaz na můj čerstvě uploadovaný videosestřih z "duškovských" lokálek (mj. takových, kde na některých z nich ČD, a.s., praktikovaly či praktikují tzv. sociální dumping) z let 2010 - 2020: https://www.youtube.com/watch?v=sVjxaY26rUw

Druhá minuta sestřihu patří záběrům z "Chornicka" (= výraz platný výhradně pro nádražáckou branži; obec Chornice reálně není žádným spádovým centrem), zejména z "Jevíčka", resp. tedy z nádraží s tímto názvem.
Tom_tužín
Sobota, 12. prosince 2020 - 11:50:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1238
Registrován: 6-2005
David:
"U lokálek ta pomalost platí každopádně" - Velmi zásadně se mýlíte. Vysvětlení zde.

Do hry vstupuje řada dalších faktorů, o nichž nebyla dosud řeč. Zásadní je třeba dostupnost stanic od zástavby na venkově, nebo poloha stanic ve spádových městech. Srovnejte si třeba jenom to, kde jsou v Prostějově, Olomouci a Litovli nádraží na rychlíkových tratích a kde jsou ta lokálková (Olomouc - město, Prostějov - místní a Litovel město). Násobně vyšší je u lokálek i spolehlivost. Zpoždění nevadí jen kvůli přestupům, ale když je velké (což je na hlavních tratích často), tak vadí i samo o sobě.

Nebo ještě jinak - v létě jsem měl jistý souběh pracovních povinností v Olomouci a v Lošticích. V Olomouci jsem byl na 9, končil jsem cca v 10:40. V Lošticích jsem potřeboval být ve 13:00. Jak to fungovalo - sedl jsem na kolo (20 km/h) a v Lošticích jsem byl cca za 1:40, čili 12:20. Ve zbylém čase jsem v pohodě stíhal oběd. Jakpak bych to asi stíhal, pokud bych použil nejbližší Regio Panter (160 km/h) v relaci Olomouc - Moravičany a potom návazný BUS? Ono totiž překvapivě dopravní prostředek s rychlostí 20 Km/h může být rychlejší než dopravní prostředek s rychlostí 160 km/h, a to i na relativně větší vzdálenost (36 km) a v relaci, kdy se jedná o faktický souběh s hlavní tratí (ta tedy není nijak znevýhodněna nějakou zásadní zajížďkou).

Směřuju k tomu, že sama o sobě vysoká traťová rychlost v kombinaci s rychlým vozidlem není zárukou rychlého cestování, stejně jako pomalý dopravní prostředek není zárukou úplně pomalého cestování. Vstupuje do toho celá řada dalších faktorů, které mají velmi podstatný vliv.
Tom_tužín
Sobota, 12. prosince 2020 - 12:07:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1239
Registrován: 6-2005
Ještě k Vašemu videu, moje skromná rada - bylo by možná nejlepší ponechat jen obrázky se stručným komentářem kdy a k de to je ... většina lidí, kteří se o tato témata zajímají, jsou seznámeni s okolnostmi, nemusíte jim vysvětlovat, co si o tom mají myslet. Názor si jistě zvládnou udělat sami.

Fotky prázdných vlaků na dopravně zmrzačených tratích nejsou žádným průkazem toho, že ono dopravní zmrzačení bylo nezbytné či správné. Pokud však má jít jen o jakési podkreslení výlevu Vašich dopravně - ideologických či politických názorů, potom je to OK. Ovšem potom se nebavme o nějakém objektivním pohledu na věc.
Pajzák
Sobota, 12. prosince 2020 - 14:24:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4544
Registrován: 6-2015
Můžu se jen zeptat, jak z těch 15 km vlakem a celkem 30 minut chůze (tedy cca 2-3 km) vznikla ta 13kilometrová cesta? Zbytek radši pomíjím, to snad ani nestojí za komentář.
Tom_tužín
Sobota, 12. prosince 2020 - 15:35:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1240
Registrován: 6-2005
No, Pajzáku, to tak občas vzniká, když nejkratší vzdálenost třeba po cyklostezce nebo po silnici je 13 km, ale trať nevede nejkratší cestou, třeba Přerov objíždí ve směru od Lipníka dokola, takže je o něco málo delší (15 km). A protože na nádraží nebydlím, ani jsem na nádraží neměl školu, tak jsem na něj musel dojít, a to jak v Přerově, tak v Lipníku. Už chápeme?

Zbytek fakt nemusíte komentovat, o svém poněkud delším vedení jste čtenáře už opakovaně přesvědčil. Není třeba v tom pokračovat.
Sobota, 12. prosince 2020 - 15:41:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11230
Registrován: 6-2004
Velmi souhlasím s Tom_tužín, přísp. č. 1237

Ano, trefné a přesné, to konstatování o švýcarském modelu taktu a "našem" modelu přístupu. Vše to je v myšlení lidí... Proto zlatá lokálka a no přestup..

Snad by pomohlo, kdyby všude u vlaku byly jasné značky u spoje "vlak čeká/nečeká" - ať to cestující ví PŘEDEM, ať to není na libovůli dispečerů, ať je celý systém předvídatelný - i když provoz, jak víme, to je vždy spousta proměnných... A práce dispečerů je nesmírně náročná..
Pajzák
Sobota, 12. prosince 2020 - 16:14:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4545
Registrován: 6-2015
Pak ovšem nelze počítat s průměrnou rychlostí 13 km/h. Stejně tak Brno-Prostějov nemůžu vlakem počítat jako silničních 60 km, když to je 80 km. Nebo naopak, podle toho, co se mi hodí. To je pak ohýbání čísel potřebným směrem opět hraničící s demagogií.
Neděle, 13. prosince 2020 - 13:40:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15397
Registrován: 12-2007
moje skromná rada - bylo by možná nejlepší ponechat jen obrázky se stručným komentářem kdy a k de to je
Zamítá se.

většina lidí, kteří se o tato témata zajímají, jsou seznámeni s okolnostmi
- Že jde o "většinu", je spekulativní názor (možná také ne; reálně těch dění v rámci ČR je mnoho a ne každý sleduje - či si po letech zapamatuje - vše).

- Ať jde o většinu/menšinu jakoukoliv, tak platí, že kdo bližší okolnosti nezná, pro ty jsou o to vhodnější; a kdo je již zná, ten si je tímto buď "osvěží" či prostě je číst nemusí.

kde jsou v Prostějově, Olomouci a Litovli nádraží na rychlíkových tratích a kde jsou ta lokálková (Olomouc - město, Prostějov - místní a Litovel město
Však díky tomu zrovna ty lokálky procházející přes jmenovaná nádraží nadále mají osobní dopravu (na rozdíl např. Jevíčka).

Mimochodem, pro cestu z Olomouce do Litovle-města je ale potřeba cesta po tom nespolehlivém, zpožďovacím koridoru, takže je ohrožení přípoj v Července směr Litovel město, je to tak? [happy]

Ono totiž překvapivě dopravní prostředek s rychlostí 20 Km/h může být rychlejší než dopravní prostředek s rychlostí 160 km/h, a to i na relativně větší vzdálenost (36 km)
Zapomněl jste na ještě rychlejší dopravní prostředek - auto.

Mimochodem, (správně) upozorňujete na stav, kdy i 1h takt může dopadnout tak, že někomu (komu končí pracovní/jiné povinnosti v předem neodhadnutelném čase) pak spoj ujede např. o 10 minut s tím, že 50 minut čeká na další.

Čímž si ale protiřečíte se švýcarským modelem, kde naopak standardem na většině tratí ve Švýcarsku je základní 30min. (někde i častější) takt právě s cílem vyhovění pokud možno všem takovým přepravním potřebám. Tzn. ta "inspirace Švýcarskem" rozhodně v Olomouckém kraji reálně není aplikována.

Fotky prázdných vlaků na dopravně zmrzačených tratích nejsou žádným průkazem toho, že ono dopravní zmrzačení bylo nezbytné či správné.
Však na počet cestujících v jakémkoliv ze zdokumentovaných spojů není v onom mém sestřihu vůbec upozorňováno (milosrdně).
Tom_tužín
Neděle, 13. prosince 2020 - 14:10:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1241
Registrován: 6-2005
David:
Ano, mými skromnými radami se řídit nemusíte. Třeba s odstupem mnoha let sám dojdete k názoru, že Váš styl "tlačení" subjektivních názorů není zrovna nejlepším stylem komunikace.

"Však díky tomu zrovna ty lokálky, procházející přes jmenovaná nádraží, nadále mají osobní dopravu (na rozdíl např. od Jevíčka)": Myslíte, že třeba v Senici na Hané (1,3 Km) je to na vlak zásadně blíž než v Jevíčku (1,5 km)? A přitom mám vypozorováno, že Senice je co do frekvence nejsilnější na trati. A to pomíjím, že část obyvatel využívá ještě zastávku, která je k zástavbě blíž.

"Pro cestu z Olomouce do Litovle - města je ale potřeba cesta po tom nespolehlivém, zpožďovacím koridoru, ..., je to tak?" - Není to tak. Pro cestu z Olomouce - města do Litovle - města je lepší jet právě přes Senici, kde je prakticky jistota přípoje.

"Zapomněl jste na ještě rychlejší dopravní prostředek - auto" - nezapomněl. Jenom 1) ani auto není vždy nejrychlejší, a 2) pokud v Olomouci končím v 10:40 a v Lošticích mám být ve 13:00, tak kdybych autem zvládl cestu o hodinu rychleji, tak co bych s tou hodinou dělal? Krmil bych holuby na náměstí?

"... standardem na většině tratí ve Švýcarsku je takt 30 minut ..." - nerozporuju, naopak jen potvrzujete, že "inspirace Švýcarskem" je do českých poměrů aplikovaná spíše jako parodie na Švýcarsko. Viz můj příklad, který naráží zejména na to, že páteřní linka na koridoru má dopoledne interval 2 hodiny, což je čas, za který trochu zdatnější cyklista dojede po vlastní ose mezi dvěma ze tří největších okresních měst v kraji (Z Olomouce do Přerova, z Přerova do Prostějova nebo z Prostějova do Olomouce). Jinými slovy než se dočkám příjezdu spoje hromadné dopravy, tak jsem už na kole v cíli.
Neděle, 13. prosince 2020 - 14:21:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15399
Registrován: 12-2007
Váš styl "tlačení" subjektivních názorů
Totéž s dovolením můžu namítnout směrem k vám (+ pomíjím, že ono toho tolik subjektivního v těch popiscích není; popisky typu "posílení autobusové dopravy při souběžném zrušení vlaků na lokálkách a posílení vlaků na hlavních tratích" či "Duškovo proškrtání autobusů a omezení obnovení vlaků" jsou vcelku popisné a ne subjektivní.

Myslíte, že třeba v Senici na Hané (1,3 Km) je to na vlak zásadně blíž než v Jevíčku (1,5 km)?
Podsuv s (ne)vhodností umístění nádraží v Senici na Hané (o jehož vhodném umístění jsem nepsal ani slovo + ani si to nemyslím).

Plus další drobné rozdíly jako např. skutečnost, že samo Jevíčko coby město je cílem dojížďky, zatímco Senice na Hané o to méně. Plus pak další aspekty jako že např. t-275 je (navzdory své relativní pomalosti) tratí příměstskou - směřující do spádového velkoměsta (kde navíc právě má vhodně umístěná nádraží), na rozdíl od tratě procházející poblíž Jevíčka.

A přitom mám vypozorováno, že Senice je co do frekvence nejsilnější na trati.
Pozor na klam vzniklý tím, že část "frekvence" tvoří přestupující lidé (tzn. ne ti, kteří by tam začínali/končili jízdu).

naopak jen potvrzujete, že "inspirace Švýcarskem" je do českých poměrů aplikovaná spíše jako parodie na Švýcarsko.
Další možností je, že žádná "inspirace Švýcarskem" při tvorbě jízdních řádů v (nejen) Olomouckém kraji vůbec neexistuje.
Neděle, 13. prosince 2020 - 14:30:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2905
Registrován: 7-2017
Tom_tužín:
" "Pro cestu z Olomouce do Litovle - města je ale potřeba cesta po tom nespolehlivém, zpožďovacím koridoru, ..., je to tak?" - Není to tak. Pro cestu z Olomouce - města do Litovle - města je lepší jet právě přes Senici, kde je prakticky jistota přípoje."

Tohle platí už nejmíň 10 let. V letech 2011-12 jsem přesně takhle denně dojížděl. Celkový cestovní čas MHD OC + OC hl. n. - Červenka + Červenka - dopravna Litovel byl i bez zpoždění na koridoru a ujetého přípoje delší než 15 minut pěšky na OC město + OC město - Senice + Senice - dopravna Litovel.
Tom_tužín
Neděle, 13. prosince 2020 - 15:00:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1242
Registrován: 6-2005
David:
Nevím, co myslíte tím "podsuvem". Prostým faktem je, že na trati, která má být na prd, je 1,5 Km na nádraží obrovským problémem, zatímco na trati, která zjevně není na odpis, nějakých 1,5 Km na nádraží problém není (on to totiž opravdu problém není - Seničtí to nádraží opravdu využívají). V obou případech jde o regionální tratě a v obou případech ty tratě směřují do spádových měst (u Jevíčka za spádové centrum beru Moravskou Třebovou nebo Boskovice - u obou je nádraží ve městě). Jevíčko je cílem dojížďky asi stejně, jako Senice na Hané (tam je např. fabrika Panav a nějací lidé tam opravdu dojíždí). U těchto menších měst / větších obcí totiž platí, že jsou současně zdrojem i cílem dojížďky.

"Část frekvence (v Senici) je přestupující frekvence" - to ano, ale nemálo lidí jde pěšky / jede na kole / sedá do aut. Moderně se tomu říká "intermodalita" a je to právě ten princip, který nevýhodu nádraží mimo zástavbu do značné míry smaže. Pokud jsou nádraží, kde končí např. autobusové linky a parkuje tam hodně aut, k tomu tam probíhá třeba ještě nějaká nakládka dřeva, tak se poloha nádraží blízko zástavby stává hodně problematickou. Což velmi názorně platí třeba pro to Jevíčko:



Umíte si toto představit někde v husté zástavbě?
Neděle, 13. prosince 2020 - 18:52:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5289
Registrován: 5-2002
Problém bude spíš v tom, že seničtí na nádraží "musí", ale v Jevíčku mají funkční IDS, které jim odjíždí z náměstí [blesk] .
Tom_tužín
Neděle, 13. prosince 2020 - 19:20:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1243
Registrován: 6-2005
Honza o:
V Senici jsou autobusové zastávky taky, a to přímo v dědině (ty u školy jsem dokonce projektoval, spolu se silničním průtahem od mostu přes Blatu v centru dědiny až po přejezd u zastávky). [wink]
Neděle, 13. prosince 2020 - 19:22:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5044
Registrován: 4-2003
Nerad bych, aby v Tužínově slovní paralympiádě plné ohraných triků a argumentačních faulů zapadla má otázka adresovaná uživateli 810.296, tedy opakuji:

Které jsou ony jisté kapsy, ve kterých skončí ušetřené peníze?
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
Neděle, 13. prosince 2020 - 19:41:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6330
Registrován: 12-2004
Honza: Ano a taky příjezdová místa, kam se nejvíc jezdí , mají lépe umístěné zastávky. Tedy Velké Opatovice, Boskovice , MT, (Svitavy, kam se vlakem z Jevíčka nedostanete) atd.

Ale bus linky tam jsou důležité i pro spojení různě jinam.
Proto by vlak dělal jen nesmyslný, ale za to dražší souběh.

Doktor: Odpověď nejspíš nebude....[sad]
Neděle, 13. prosince 2020 - 20:29:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15400
Registrován: 12-2007
Prostým faktem je, že na trati, která má být na prd, je 1,5 Km na nádraží obrovským problémem, zatímco na trati, která zjevně není na odpis, nějakých 1,5 Km na nádraží problém není

Předně - 1,5 km vzdálenost od středu obce je neideální stav každopádně (i kdybych pominul "jen" osoby s pohybovým omezením, tak totéž např. v noční době či za nepříznivého počasí).

Senice na Hané (tam je např. fabrika Panav a nějací lidé tam opravdu dojíždí)
Možná právě proto, že ta fabrika je kousek od nádraží. A ne o 1,5 km dále v obci.

Pokud jsou nádraží, kde končí např. autobusové linky a parkuje tam hodně aut, k tomu tam probíhá třeba ještě nějaká nakládka dřeva, tak se poloha nádraží blízko zástavby stává hodně problematickou.
Nákladní doprava je ale úplně jiné téma než (dosud diskutovaná) doprava osobní (jistě, pro ni je odlehlé nádraží vhodnější, na rozdíl od osobní dopravy).

Ano a taky příjezdová místa, kam se nejvíc jezdí , mají lépe umístěné zastávky. Tedy Velké Opatovice, Boskovice , MT, (Svitavy, kam se vlakem z Jevíčka nedostanete) atd.
Plus totéž platí i pro (i když z pohledu Jevíčka "menšinovější") směr Konice - Prostějov/Olomouc.

Celkový cestovní čas MHD OC + OC hl. n. - Červenka + Červenka - dopravna Litovel byl i bez zpoždění na koridoru a ujetého přípoje delší než 15 minut pěšky na OC město + OC město - Senice + Senice - dopravna Litovel.
Což o to víc ukazuje na důležitost vhodného umístění příslušných nádraží vůči relevantním zdrojům/cílům dojížďky, kdy Olomouc hl. n. je v této věci handicapována vzhledem k relativní odlehlosti (a jak si toho v Brně neváží, že mají nádraží fakt v centru).

Mmch. uvedené jevy jsou rovněž v rozporu s jakýmikoliv přirovnáními ke Švýcarsku, kterážto země má tu obrovskou výhodu, že ve většině švýcarských měst jsou nádraží fakt v jejich centru; stejně tak většina švýcarských "lokálek" je takových, které fakt vedou přes jednotlivé obce (v některých případech dokonce jejich pouličním prostorem).

Tzn. s českými reáliemi nesouměřitelné.

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)
Tom_tužín
Neděle, 13. prosince 2020 - 22:04:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1244
Registrován: 6-2005
David:
"1,5 km vzdálenost od středu obce je neideální stav každopádně" - Ne každopádně, ale jen v případě, že tuto vzdálenost jdete pěšky. Pokud u toho nádraží přesedáte na jiný gumokolový dopravní prostředek, který Vás odveze pár kilometrů dál, kam už koleje nevedou, tak je celkem jedno, jak daleko je od nádraží náves nejbližší vsi s kostelem. Tam opravdu všichni cestující ze spádového okolí nebydlí ...

"Nákladní doprava je úplně jiné téma ..." - Právě že ne, pokud trať (nádraží), o němž se bavíme, slouží obojímu, tedy osobní i nákladní dopravě. Šel bych v tomto ještě dál a nákladní dopravu bych významem na mnohých tratích předřadil před dopravu osobní. Potom i kritizované trasování mnohých lokálek najednou dostává velmi logický význam (třeba zrovna na Chornických lokálkách).
Neděle, 13. prosince 2020 - 23:35:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15402
Registrován: 12-2007
Ne každopádně, ale jen v případě, že tuto vzdálenost jdete pěšky. Pokud u toho nádraží přesedáte na jiný gumokolový dopravní prostředek, který Vás odveze pár kilometrů dál, kam už koleje nevedou

... tak v takovém případě hraje negativní roli v cestovní době časový úsek mezi příjezdem jednoho a odjezdem druhého z dopravních prostředků, přičemž pro dosažení dostatečné stability systému musí být zejméně při přestupu z autobusu na vlak tato přestupní doba dostatečně dlouhá (fakt nespoléhat na nějaké 2 - 3 minuty).

Což při cestě z obcí vzdálených od té přestupní stanice více km nevadí, zato pokud jde o vzdálenost 1,5 km, tak už to časovým handicapem být může.

Plus navíc je nanejvýš vhodné, aby ten autobus fakt pokračoval někam dál než jen do té obce vzdálené 1,5 km; v opačném případě by naopak prostál většinu času mezi výkony.

Ale ty návaznosti vlak-bus nejsou nic, co by (v diskutovaném kontextu všech tří "chornických" lokálek) JMkraj neznal (naopak - ten na tom je vyloženě založe), totéž by mělo platit i pro Pardubický kraj.

pokud trať (nádraží), o němž se bavíme, slouží obojímu, tedy osobní i nákladní dopravě.
Přičemž pokud je většina zastávek/nádraží vzdálených např. 1,5 km od konkrétní obce + pokud nejde o vyloženě příměstskou trať, tak není ostudou, když na takové trati zůstane jen ta nákladní doprava (je-li tam o ni zájem).
Tom_tužín
Úterý, 15. prosince 2020 - 17:22:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1245
Registrován: 6-2005
David:
Tím "gumokolovým dopravním prostředkem" jsem nemyslel opravdu jen autobus (i když i ten pod tento pojem spadá), ale zejména veškeré individuální vehikly (auta, kola, elektrokola, koloběžky, elektrické koloběžky ...). Zkrátka mobilita se dnes velmi zásadně mění a nádraží se díky tomu posouvají zpět ke svému původnímu významu, tedy nejsou zastávkou pro pár chalup v těsné blízkosti, ale spíše přestupním uzlem pro nějaké širší spádové okolí.

"Pokud je většina zastávek vzdálených 1,5 km od konkrétní obce" - Většina to zcela jistě není. I na tratích kolem Chornice najdete valnou většinu zastávek, kde je zástavba buď hned u zastávky, nebo je k nejbližší obci docházka cca 500 m, což je přijatelné.

Co se týká zájmu o nákladní dopravu, tak ten s velmi vysokou pravděpodobností v blízké budoucnosti velmi zásadně naroste. V jeden moment totiž bude úsek koridoru mezi dvěma okresními městy (Blanskem a Svitavami) odřezaný od zbytku železniční sítě, a to dvěma stavbami (koridor Brno - Blansko a stavba dálničního mostu pro D 35). Souběh výluk velmi pomůže omezení jejich délky, nicméně je podmíněný tím, že na odřezaný úsek koridoru půjde někudy dojet. A to "někudy" má jen dvě varianty, buď po jedné zpochybňované lokálce na Chornice, nebo po druhé zpochybňované lokálce na Poličku. A půjde tam nejenom o místní nákladní dopravu, nebo o přetahování osobních souprav do depa k opravám, ale i na ty stavby bude značný objem návozu materiálu - kolejnice, pražce, štěrk. Mimo jiné pražce se vyrábí v Doloplazech u Nezamyslic, štěrk se těží třeba v Šubířově, takže se dá celkem tušit, kudy ten návoz půjde. Tak se Davide doufám pečlivě připravíte a uděláte nějakou hezkou videoreportáž, třeba s názvem "Klíčový význam Chornických lokálek pro zajištění páteřních dopravních staveb v ČR - rekonstrukci 1. koridoru a výstavbu dálnice D 35." [wink]
Úterý, 15. prosince 2020 - 21:15:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15406
Registrován: 12-2007
ale zejména veškeré individuální vehikly (auta, kola, elektrokola, koloběžky, elektrické koloběžky ...).
- Kde u těch ostatních vehiklů vyjma aut to opět může být limitováno omezenou využitelností např. v časně ranních či pozdně večerních hodinách, jakož i za nepříznivého počasí.

- V případě auta lze namítnout, že (pokud fakt nejde o echt-příměsto, kde takovým autem by se ve spádovém velkoměstě nedalo zaparkovat; v případě tratě směřující do Olomouce ještě O. K., dejme tomu, ale u tratí typu "směřující do České Třebové" fakt ne-e) namísto jízdy autem k nádraží, vezme to člověk autem celou trasu (mj. zejména jestli cíl není tak daleko).

- A hlavně - toto s tím autem/jednostopými vehikly lze využít jen v případě, že jde o odlehlejší nádraží v místě, ODKUD člověk jede a KAM se bude vracet. Nikoliv (což platí zejména v případě cílů dojížďky jako např. zmiňované Jevíčko) KAM člověk jede a ODKUD by se později vracel.

Co se týká zájmu o nákladní dopravu, tak ten s velmi vysokou pravděpodobností v blízké budoucnosti velmi zásadně naroste.
A to pouze dočasně na max. 1 rok (resp. reálně - co se týče souběžné neprůjezdnosti okolo Adamova a zároveň i Svitav - jen na pár měsíců).

ale i na ty stavby bude značný objem návozu materiálu - kolejnice, pražce, štěrk.
Hm, zajímavé. Napadají mě přirovnání k obdobným, dřívě proběhlým totálním uzavírkám typu Vlkov - Řikonín či Kuřim - Brno-Maloměřice a až si člověk říká, jak se tam ten materiál navážel, když pro návoz k Adamovu bude potřeba využít tratě přes Poličku či Chornice (pozn. pro pořádek dodávám, že rekonstrukce znamenající potřebu návozu značného objemu materiálu bude probíhat pouze mezi Brnem a Blanskem, ne u Svitav).

Ať tak či tak, jde o mimoběžnou polemiku, protože veškeré moje argumentační výhrady směřují k osobní dopravě na těch kterých tratích, nikoliv k dopravě nákladní.
Tom_tužín
Čtvrtek, 17. prosince 2020 - 18:56:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1246
Registrován: 6-2005
David:
- Využitelnost oněch vehiklů (kola, koloběžky) je velmi vysoká, pokud A) jezdíte jen kratší vzdálenosti + B) existuje vhodná infrastruktura, např. v podobě osvětlených cyklostezek se zpevněným povrchem. Jen tak mimochodem, tento týden (polovina prosince) jsem takto v kombinaci s vlakem najezdil na kole 90 Km. Doba se prostě mění, třeba světlo na kolo má dnes už takový výkon, že se s ním dá bezpečně jezdit i mezi obcemi.

- Co se týká toho, které nádraží je výchozím bodem cest (většinou na venkově) a které je cílovou stanicí (větší města), tak to nemusíte za lidi vymýšlet, oni si svá řešení najdou. Velmi namátkově to funguje třeba tak, že v cílové stanici existuje výkonná MHD (některá okresní a hlavně všechna krajská města), takže stačí použít k dojížďce na nádraží kolo třeba jenom na jednom nádraží (dejme tomu Senice na Hané). Další variantou je, že dojíždějící má dvě kola, jedno ve výchozí a druhé v cílové stanici (není výjimkou třeba u nás v Přerově). Třetí variantou je, že si kolo vlakem převeze jako spoluzavazadlo. Další variantou jsou třeba skládací kola a koloběžky, které se dají složit do rozměru zavazadla, za které se nemusí platit. Další variantou je, že jednu cestu jede člověk vlakem s vehiklem, zpátky jede po vlastní ose (to je u mně nejčastější volba). Zkrátka těch možností je opravdu řada a každý si vybere. Jen musíte připustit možnost, že svět dopravy nekončí hranicemi veřejné hromadné dopravy.

- Co se týká auta, tak třeba zrovna Chornické lokálky směřují na jednu stranu k Brnu a na další stranu k Prostějovu. To už jsou dost velká města na to, aby někteří řidiči z venkova (třeba senioři) raději auto odstavili u nádraží a jeli dál vlakem. Ne každý má rád hustý provoz a je opravdu řada lidí, kteří se složitých dopravních situací bojí.

Dvojitá uzavírka na koridoru bude opravdu jen pár měsíců, ale bude to pár měsíců velkých dopravních komplikací na nejvýznamnějším tahu napříč ČR. A pokud by nemohly být výluky v souběhu, musely by být jednotlivě po sobě a tím by se o těch "několik měsíců" prodloužila celková doba trvání těchto komplikací. Taky nezapomínejte na to, že je třeba nějak vymezená stavební sezóna, takže prodloužení výluk může znamenat to, že komplikace neovlivní grafikon jen ve dvou letech (jak je plánováno), ale přehoupnuly by se do dalšího roku atd.

Vaše přirovnání k výlukám Vlkov - Řikonín nebo Brno - Maloměřice kulhá na obě nohy, protože se (zaprvé) nejedná o trať prvního koridoru a (zadruhé) práce na těchto úsecích nevyžadovaly (pokud vím) "nickolejný provoz", čili jedna kolej byla vyloučená a druhá byla v provozu pro oba směry. To samozřejmě nevyvolalo potřebu objízdných tras po lokálkách, jakou vyvolají výluky u Adamova a Svitav. Bylo by dobré srovnávat srovnatelné.

Vaše výhrady směřují k osobní dopravě na některých tratích, a to je právě to co zpochybňuju, protože je třeba posuzovat tyto tratě komplexně - tedy jak z pohledu osobní dopravy, tak i místní dálkové dopravy, nebo i možné odklonové dopravy ve vztahu k výlukám na okolní síti.
Pajzák
Čtvrtek, 17. prosince 2020 - 21:18:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4579
Registrován: 6-2015
Zachraňme přímé osobní vlaky Chornice-PV, potřebujeme trať pro nákladní dopravu. Fantastický demagogický podsuv. Slovy o idiotovi netřeba plýtvat, my tě známe.

Na konci cesty máme MHD. Ano, zejména v Senici, o které byla řeč, že? A myšlenka, že mám dvě kola, je kouzelná. Pro cesty jednou až třikrát do měsíce k doktorovi a na úřad je to super řešení. Když tedy pominu logistický problém, jak to druhé kolo dostat na druhý konec trasy. A při existenci IDSOK mě fakt nenapadá důvod, proč si brát z dědiny (Senice) s sebou do OL kolo, když mi bude platit IDS jízdenka i po OL. Ano, chápu, že jsou lidé, kteří jedou vlakem, aby mohli mít s sebou kolo a naopak. Ale to nejsou běžní cestující.

Senioři, kteří se bojí za volant, jsou bohužel (pro tvou myšlenku, jinak díky Bohu) v menšině. Spíše se ostatní bojí jich. A když už dotyčný vleze za volant, pojede až do cíle, a nebude hledat přestupní uzly apod. Ta soudnost tam už prostě není. Díky bohu za moje rodiče, co tohle pochopili včas, a volantu, který okupovali přes 50 let, se včas vzdali. Ti rozumní sednou v Šubířově na autobus do Konice, kde vyřídí 90 % svých úředních a zdravotních záležitostí, ti ostatní přestoupí na spoj do Prostějova.

Mimochodem, 90 km na kole jsem v dobách svého bydlení v PV jezdil od února do listopadu v součtu pravidelně aspoň jednou za týden. Měl jsem svůj okruh PV-Kostelec-Ždětín-Ptení-Vícov-Plumlov-Mostkovice-PV. Přemýšlím, proč jsem to přežil ve zdraví a neměl přitom vlhké sny o S-bahnu Čunínská strela.
Pátek, 18. prosince 2020 - 01:31:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15408
Registrován: 12-2007
Vaše přirovnání k výlukám Vlkov - Řikonín nebo Brno - Maloměřice kulhá na obě nohy, protože se (zaprvé) nejedná o trať prvního koridoru a (zadruhé) práce na těchto úsecích nevyžadovaly (pokud vím) "nickolejný provoz"
Nikoliv; nickolejný provoz Kuřim - Brno-Maloměřice (reko tunelů, mj. výměna mostu nad Fryčajovou ulicí a v neposlední řadě rekonstrukce jedné z TK v celé délce, druhé z TK v dílčích úsecích) od 15. 6. do 31. 8. 2015.

Nickolejný provoz Vlkov u Tišnova - Řikonín od 1. 7. do 8. 9. 2017 (ale O. K., tam je to o něco spornější, protože nakonec během této výluky byly zrekonstruovány jen tunely, zatímco zbylé části úseku až v dalším roce během "dočasných jednokolejek", tzn. tam by se dalo spekulovat spíše nad "původním plánem, kdy se mělo obojí rekonstruovat zaráz").

Ale O. K., tak když tedy přirovnání, tak zpětně k roku 1996, kdy byla (soudě z dostupných údajů; pozn. rok 1996 byl posledním rokem, kdy jsem se ještě o železnici nezajímal; právě v průběhu roku 1997 už jsem cíleně cestovat - plus vůbec železniční dění sledovat - začal) 9měsíční výluka v úseku Brno - Adamov, resp. z toho 6 měsíců souběžně i v úseku Adamov - Blansko; a viz tehdejší využití chornických lokálek v souvislosti s návozem stavebního materiálu.

Nebo taková mnohaměsíční výluka obou kolejí v úsecích Česká Třebová - Svitavy (1997) či Svitavy - Březová nad Svitavou (1998). Kudypak probíhal návoz materiálu? Až od Brna? Nebo přes Poličku/Chornice? [happy]

Tak se Davide doufám pečlivě připravíte a uděláte nějakou hezkou videoreportáž, třeba s názvem
P. S. Budu-li i v příštích letech živ a aspoň jakž takž zdráv (+ budu-li mít aspoň jakž takž chuť cestovat), tak (z diskutované oblasti) budu se zájmem sledovat např. reálné využívání tohoto:

Pátek, 18. prosince 2020 - 05:28:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11235
Registrován: 6-2004
Davide, také jsem na noční, ale 1:31 by mne nenapadlo sem něco vkládat... jste dobrý [wink]
Pátek, 18. prosince 2020 - 08:19:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2916
Registrován: 7-2017
V Groningenu je u nádraží parkoviště pro 4000 kol už od r. 2007 a takhle vypadá dnes:
https://bicycledutch.wordpress.com/2019/09/11/whats-the-future-fo r-groningens-station-bike-parking/
V odkazovaném článku jsou odkazy na parkoviště v dalších nizozemských městech. Škoda, že se tam českotřebovští notáblové nejdřív nezajeli podívat a poučit... [crazy]
Tom_tužín
Pátek, 18. prosince 2020 - 11:22:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1247
Registrován: 6-2005
Davide, s těmi výlukami stále srovnáváte nesrovnatelné. Především celá trať Brno - Havlíčkův Brod není zdaleka tak frekventovaná jako 1. koridor z Brna na Třebovou. Druhá věc - výluka obou kolejí tady byla částečně vyvolaná potřebou dočerpání financí z OPD II ve stanoveném termínu, zatímco k výluce obou kolejí mezi Brnem a Blanskem vedou technické důvody (nepřístupný terén).

Jak probíhal návoz materiálu na rekonstrukci koridoru někdy na konci 90. let nevím (Vy nejspíš také ne) a je to absolutně nerelevantní, protože tehdy byl vždy vyloučený jen jeden úsek, nebo max. dva úseky na koridoru, které ale těsně navazovaly, takže mezi nimi nezůstal žádný "odřezaný" úsek provozované tratě, jak tomu bude nepochybně od příštího nebo přespříštího roku. Potřeba příjezdu na koridor přes lokálku tedy nenastane vždy, ale nastane jen za určitých okolností. Těmi okolnostmi je právě vznik oboustranně odřezaného úseku koridorové tratě, a nepůjde rozhodně o malý rozsah (Blansko - Svitavy je 52 km).

Co se týká cyklověže, tak v Přerově je problém přesně opačný - bývá zcela zaplněná. Taky naprosto nelze posuzovat funkčnost principů, o nichž jsem mluvil, podle jedné cyklověže v Moravské Třebové. Velmi záleží na tom, jak jsou nastavené podmínky využití - třeba v Přerově mají užití této věže držitelé IN karet ČD zdarma, část nákladů na provoz se hradí z reklamy, která je na věži umístěná. V Třebové to může být nastaveno úplně jinak, takže i využití může být jiné. Co je faktem, který se Vám zjevně nelíbí, že mobilita se prostě mění. Čím dál více lidí opouští model využití jediného módu dopravy, a kombinuje pohodlný dojezd individuální dopravou na poslední míli s nějakým páteřním kolejovým spojem na delší vzdálenost. Tím padá potřeba mít tu zastávku na návsi, a výhodou je naopak možnost parkování u zastávek a nádraží (čemuž nejlépe vyhoví právě zastávky mimo zástavbu, kde není kolize s parkováním rezidentů). Může se Vám to strašlivě nelíbit, ale vývoj mobility prostě jde tímto směrem a s tím nic neuděláte ani Vy, ani já. Co se mně týká, tak já jsem s tímto naopak velmi spokojen, nejsem skalním příznivcem žádného dopravního módu, naopak rád kombinuju podle své vlastní potřeby.
Pátek, 18. prosince 2020 - 12:26:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15808
Registrován: 10-2004
Tom_tužín:
"David:- Co se týká toho, které nádraží je výchozím bodem cest (většinou na venkově) a které je cílovou stanicí (větší města), tak to nemusíte za lidi vymýšlet, oni si svá řešení najdou."
A právě ve většině případů našli a bohužel je to auto. A na venkově to bude auto a bude to čím dál tím víc to bude auto. Ve 21. století je málokdo zvědavý na to, že se odveze autem na vlak s průměrnou cestovní rychlostí 30-40 km/hod jednou za 60-120 minut, aby pak v cíli šel pěšky nebo jel vymetací MHD, tedy se 2 přestupy, v nekonkurenceschopném čase. Jistě, můžete to vylepšit někdy až enormními investicemi v řádech velkých set až miliard korun. Jenže investice do dopravní i návazné infratruktury musí mít nějaký efekt a musí odpovídat potenciálu. Jenže u řady zapadlých lokálek tohle nedává smysl, abyste za stamiliony až miliardy docílil zvýšení počtu cestujících z několika desítek za den na sto za den. Investice za stamiliony až miliardy dává smysl v případě, kdy tam dokážete v rámci možnosti vozit řádově od 1000 lidí za den. V 21. století se proto takové investice mají soustředit o úroveň výš. Záchytná parkoviště, cyklodomy a další vymoženosti se mají budovat u páteřních tratí, kde se do toho velkého města svezete z blízka regionálním vlakem s intervalem max. 30 minut ve špičce a na nejvýznamnějších tratích ze střední vzdálenosti regionálním expresem (spěšný vlak nebo rychlík druhého segemtu). A to není ani jedna z Chornických lokálek. Chornické lokálky dožívají a v řádech desítek let zaniknou.
Pátek, 18. prosince 2020 - 13:17:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15409
Registrován: 12-2007
Co se týká cyklověže, tak v Přerově je problém přesně opačný - bývá zcela zaplněná. Taky naprosto nelze posuzovat funkčnost principů, o nichž jsem mluvil, podle jedné cyklověže v Moravské Třebové.

Lze z toho přesně posuzovat tu (ne)funkčnost "P+R" či "B+R", co se týče nádraží na páteřních tratích (mj. Přerov) vs. nádraží na lokálkách.

Potřeba příjezdu na koridor přes lokálku tedy nenastane vždy, ale nastane jen za určitých okolností.
Návoz vozidel do úseku "mezi výlukami" ano (v něm skutečně nelze přirovnávat k případům s jedním vyloučeným úsekem).
Ne však vámi zmiňovaný návoz stavebního materiálu (u něj to přirovnání s mnou zmíněnými nickolejnými úseky sedí zcela).

Čím dál více lidí opouští model využití jediného módu dopravy, a kombinuje pohodlný dojezd individuální dopravou na poslední míli s nějakým páteřním kolejovým spojem na delší vzdálenost. Tím padá potřeba mít tu zastávku na návsi
Za předpokladu, že budou mít "smůlu" ti lidé, kteří ten "přibližovací" dopravní prostředek nemají či jej z různých důvodů nemohou využívat.
Plus to vše při srovnání "nechtít mít (obvykle levnější) autobus na návsi, zato platit (provozně dražší) vlak např. 1,5 km za vsí".
Tom_tužín
Pátek, 18. prosince 2020 - 13:19:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1248
Registrován: 6-2005
Orky:
Chornické lokálky zaniknou ani tak, jak plánovači socialistických sídlišť neplánovali žádné cyklostezky, protože "lidé v socialistické společnosti zbohatnou a nebude důvod jezdit na kole". Stejně tak měly zcela zaniknout tramvaje coby úplný přežitek doby. Žijete ve stejných omylech, jako Vaši předchůdci před třiceti nebo čtyřiceti lety. Vývoj jde naštěstí úplně jiným směrem - Vaše názory frčely v "devadesátkách", jsme ovšem v roce 2020. Bylo by fajn se probudit. Auta tady budou nepochybně dále, ale budou fungovat jinak, budou mít jiný pohon a změní se způsob jejich využití. Stejně tak i investice do dopravní infrastruktury - dnes je už zásadní neochota Evropy financovat dálnice a různé "Blanky", naopak vysokou míru podpory mají a budou mít investice do regionální kolejové dopravy.
Trupman
Pátek, 18. prosince 2020 - 13:34:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1699
Registrován: 12-2005
Pajzák:
"
Senioři, kteří se bojí za volant, jsou bohužel (pro tvou myšlenku, jinak díky Bohu) v menšině. Spíše se ostatní bojí jich. A když už dotyčný vleze za volant, pojede až do cíle, a nebude hledat přestupní uzly apod. "

Jo tak tohle je bohužel smutná pravda.
Neznám asi žádného seniora, který by za prvé měl obavy z volantu a za druhé toto řešil tím, že si najde (pro něj) komplikovanou cestu plnou přestupů a odstavování auta. Naučit člověka, který celý život řídil, hledat si spojení ve VHD, řešit přestupy, nebát se krátkých přestupů atp. je zhola nemožné.
Tito lidé nemají obavy z nehody, ale z toho, že zůstanou trčet na nějakém neznámém nádraží protože jim ujel přípoj, nebo že nasednou na špatný vlak.
Moje dopravní fotogalerie na Phototrans
Tom_tužín
Pátek, 18. prosince 2020 - 14:25:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1249
Registrován: 6-2005
Tak to já znám celkem dost starších lidí, nebo různých paní, které prostě strašně nerady řídí, byť řidičák mají a z důvodu potřeby s ním jezdí. A tito lidé opravdu mile rádi dojedou z jejich vesnice po málo frekventované cestě třeba do Senice na Hané, a odtud dále vlakem třeba do Olomouce, do Prostějova nebo do Litovle. A je to taky o těch penězích - auto v jednom člověku není úplně levné a parkování třeba v Olomouci už vůbec ne.

Samozřejmě různé posměšky na adresu starších lidí, méně zdatných řidičů nebo těch méně bohatých od zdejších "šotos" cosi vypovídají spíše o stavu mysli různých "Pajzáků" než o tom, že by ti starší, méně odvážní, méně zkušení, nebo třeba méně bohatí lidé byli jaksi méněcenní (což lze mezi řádky celkem jasně vyčíst).
Pátek, 18. prosince 2020 - 14:31:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15810
Registrován: 10-2004
Tom_tužín: Ano, jsme v roku 2020 a lidi stále bohatnou a budou bohatnout dále a díky technologii budou čím dál tím línější. Auta budoucnosti budou ekologická, bezpečná, autonomní a s ohledem na příjmy čím dál tím levnější. Nežiju v omylech, ale realitě, kterou tady vidím každým dnem. Hlavně nemám oči zakryté šotoklapkou, že musí přežít každý kus kolejí. Vím, že nepřežije a že jich bude ubývat. A nic na tom nezmění postoje nějakých institucí, protože lidi samotní si do toho kecat nenechají. Ty instituce na to přijdou, že zaplatili věc, kterou nikdo nepotřebuje, tedy kromě šotoušů. Ty Evropské peníze i do Česka jednou vyschnou a Česko si bude zase platit všechno ze svého a pak se přestanou platit projekty za miliardy s minimálním smyslem. V roce 2050 budou s 95% pravděpodobností Chornické lokálky bez provozu, všechny 3, možná zbyde zbytek trati do Boskovic přímo do Brna. Lokálky v řadě připadů dneska přežívají z politických důvodů, nikoliv z důvodů společenské potřebnosti.
Pátek, 18. prosince 2020 - 15:25:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2918
Registrován: 7-2017
Orky:
"..lidi stále bohatnou a budou bohatnout dále..."
Jak kteří... Žádný strom neroste do nebe. Už teď je spočítáno, že asi 30% české populace v průběhu pandemie zchudlo. Ale především: Žádný exponenciální proces v konečném systému nemůže růst donekonečna a nad všechny meze. Buď se proces zastaví nebo se změní charakter jeho průběhu nebo dojde k destrukci systému, ve kterém proces probíhá.

Orky:
"Lokálky v řadě připadů dneska přežívají z politických důvodů, nikoliv z důvodů společenské potřebnosti."
No vida. A já jsem si vždycky myslel, že jedním z hlavních důvodů existence politiky je realizace společensky potřebných cílů.
Pátek, 18. prosince 2020 - 16:56:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6348
Registrován: 12-2004
Děděk: Pro ty co nebohatnou, nebo jet autem nechtějí či nemohou, jsou vedeny v oblasti autobusové linky.
Ty jsou i vzhledem k osídlení a nedokonalým JŘ (např. "něco" přímého do PV nebo Olomouce by se zde Z JEVÍČKA! sneslo) slušně využívány.
Což o mnohem dražším vlaku říct nešlo.
Tom_tužín
Pátek, 18. prosince 2020 - 16:57:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1250
Registrován: 6-2005
Orky:
Vaše představy rozvoje dopravy mi připomněly doby našich pradědů před 100 lety, kteří malovali obrázky s podtituly "Doprava v Kotěhůlkách za 100 let". Ty obrázky byly plné létajících kol s křídly, vzducholodí, archaických tramvají v každém maloměstě a parníků na každém potoce. Pročpak to asi nikdy takto nevyšlo? Bylo to tím, že oni si projektovati moderní představy své doby tak, že budou bez jakékoliv změny trendu pokračovat dalších 100 let.

Vy se mýlíte úplně stejně jako oni, dokonce ze stejného důvodu. V současnosti ještě "módní", avšak již zjevně dlouhodobě neúnosné trendy jako masový individuální motorismus si projektujete do doby, která bude nutně úplně jiná než současnost nebo minulost. Celé to okořeňujete podivnými dedukcemi, že lidé "budou díky technologii čím dál línější" - přičemž pro bohaté a technologicky vyspělé země (typicky Holandsko) by v případě pravdivosti takových dedukcí mělo platit, že tam nejezdí nikdo na kole, když mají všichni dost peněz na auto. Nepřipouštíte, že pohyb a zdravý životní styl není typický pro chudé dělníky, kteří nemají na auto a na slušné jídlo, ale dnes je typický pro bohatou společnost. Nejsme v období před 50. lety ...

Bohužel zjišťuju, že ideologie 90. let nechaly na mladší generaci dost hlubokou stopu. Velmi hezky to pojmenoval "dědek hank", z jehož slov cítím životní zkušenost.
Tom_tužín
Pátek, 18. prosince 2020 - 17:09:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1251
Registrován: 6-2005
Zzz:
Výjimečně Vás podpořím v tom postřehu, že autobusové linky (nejenom) v tomto regionu plní funkci poslední záchrany pro sociálně slabší a zdravotně nemohoucí. Jiní lidé bohužel nemají racionální důvod takovou dopravou jezdit. A jak společnost přeci jenom bohatne a zlepšuje se i zdravotní péče, tak čím dál méně lidí takovou "linku", jezdící 4 x denně, potřebuje. I ta babička, které už nohy moc neslouží, si zajede na poštu do vedlejší vesnice na elektrickém kole, zvlášť když tam má slušnou cyklostezku a nemusí se bát provozu.
Pátek, 18. prosince 2020 - 17:38:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6349
Registrován: 12-2004
Tužín: Až na takový "detail", že těmito autobusy jezdí v okolí MT, Jevíčka aspol. i lidi, kteří auto doma mají, popř. nejsou sociálně slabší, ani zdravotně nemohoucí.
(To nevyvrací to, že tam jiní do žádné veřejné dopravy, tedy ani vlaku nevlezou.)
Navíc nejde o linky jezdící (v kladiva) 4x denně.
Málo spojů má ale např. linka z Konice do Jevíčka, i ta je využívaná mnohem víc, než jakou obsazenost měl šukafon odpoledne z Dzbelu směr MT(navazující na regiošuk z PV).
Podle mě je velice špatné, že linka Jevíčko - Svitavy nejede o víkendu ve 2h taktu k R.
Na druhou stranu je tam (teď méně , protože covid) vidět obrovský rozdíl v obsazenosti oproti srovnatelně často jedoucímu vlaku, který veze vzduch.

To, že nějaká babička použije elektrokolo "na poštu" ve zmíněné oblasti NENÍ důvod pro znovuzavedení vlaku.

(Příspěvek byl editován uživatelem zzz.)

(Příspěvek byl editován uživatelem zzz.)
Pátek, 18. prosince 2020 - 17:58:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15811
Registrován: 10-2004
Tom_tužín: Typický šotoúsudek: Všichni budou jezdit vlakem, ale autobusem nikdo. Základní hůl šotouše, jak podpořit skomírající železnici prolínající se různými diskusemi. Ale lidi opravdu nebudou jednat jako šotouši, lidi chtějí být rychle a kdy potřebují být v cíli své potřeby. Autobus 4x denně není jeho fyzická vlastnost, autobus taky dokáže jezdit v taktu každou chvíli. jen v gumokolní dopravě existuje řada vztahů a obcí, kde ten autobus jezdí a bude jezdit pro ty, kdo opravdu autem nemůžou, protože v krátkmén intrevalu ho nezaplatíte.
Jak lidi jednají a chtějí jednat ukazuje vývoj. Podívejte se, co se změnilo za posledních 30 let, jak moc motorismus narostl. Narostl proto, že se stal dostupnější a lidi si v něm našli své pohodlí. Lidi opravdu nevrátí zpátky krátkou a rychlou cestu za kolo k vlaku jednou za hodinu (za každého počasí) a na druhé straně za pěškobus. A tohle je typická ukázka té lenosti a pohodlí. Vždycky se najde někdo, kdo bude jezdit na kole, či elektrickém kole, ale v masovém měřítku to rozhodně nebude. Zdravý pohyb je pro každého, ale určitě není pro každého akceptovatelné ho abslovovat každý den při cestě do práce a strávit kvůli tomu na cestě několikanásobek cesty autem. Lidi dneska můžete vrátit jedině tak, že jim to buďto nařídíte, nebo že cesta veřejnou dopravou pro ně bude skoro tak dobrá jako cesta autem.
V městských aglomeracích z vysokými přepravním vztahy to můžete dokázat častou rychlou příměstkou dopravou s neméně častou návaznou dopravou, kde když vám něco ujede, tak za chvilku pojede něco dalšího. A třeba v okolí Prahy se to velmi daří, viz několikanásobné nárůsty na některých tratích.
A že část lidí zchudlo? No, to je možné. Ale o kolik je dneska auto nákladnější než veřejná doprava? Auto si už dneska může dovolit prakticky každý. To není jako před 30-40 lety, že k poměru k průměrnému platu na něj mnozí šetřili dlouhé roky.
A abych se vrátil k Chornickým lokálkám: Myslíte si, že zachování provozu na trati Chornice - Dzbel - Prostějov významně pomůže ulicím v Prostějově? Já si to nemyslím. Já si myslím, že Prostějov si vydechne až s obchvatem.
Pátek, 18. prosince 2020 - 18:22:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2920
Registrován: 7-2017
Orky:
"Auto si už dneska může dovolit prakticky každý."

Nemůže a bude takových přibývat.
Pátek, 18. prosince 2020 - 18:41:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15410
Registrován: 12-2007
přičemž pro bohaté a technologicky vyspělé země (typicky Holandsko)
Pro takové země obvykle platí, že lokálky typu "Chornice a okolí" u nich již byly dávno zrušeny (či na nich přinejmenším byla zastavena osobní doprava).

Stejně tak měly zcela zaniknout tramvaje coby úplný přežitek doby.
Což mimochodem nebylo v rámci českého území hlásáno nikdy.

A mimochodem jde o slušný podsuv. Jedno s druhým se vzájemně nevylučuje, tzn. je možné, že teze typu "tramvaje v byť velkých městech jsou přežitek" je nepravdivá/špatná, A ZÁROVEŇ teze typu "osobní doprava na lokálkách v řídce osídlených oblastech/s umístěním zastávek daleko od sídel/převážně či zcela míjející hlavní přepravní proudy je neperspektivní" je pravdivá/správná.

Typický šotoúsudek: Všichni budou jezdit vlakem, ale autobusem nikdo. (...) Autobus 4x denně není jeho fyzická vlastnost
Přesně tak, ba naopak:
- autobus coby prostředek s nižší kapacitou než obvyklý vlak si "může dovolit" jezdit častěji aneb "více spojů pro pobrání stejného počtu cestujících" = lepší nabídka spojů oproti vlaku

- stejně tak není počet či časové polohy spojů limitován infrastrukturuou (vzájemné míjení autobusů je možné skoro kdekoliv, srov. s jednokolejkami na železnici).

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)
Pátek, 18. prosince 2020 - 19:08:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7870
Registrován: 8-2007
David: Tentokrát naprostý souhlas.Jen to někteří pořád nechtějí pochopit.
Tom_tužín
Pátek, 18. prosince 2020 - 19:12:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1252
Registrován: 6-2005
Pánové (Orki, David), nemám čas dále polemizovat s Vašimi teoriemi, které zavání neznalostí až naivitou, smíchanou s dopravně - ideologickým pohledem blízkým IDS JMK. Máte stejně klapky na uších, opakujete dokola to, co chcete, aby byla pravda.

Za mně je závěr takový, že mobilita se zásadně mění (byť pomalu a postupně), a to odklonem od silniční dopravy směrem k železniční dopravě. Tento trend dojde dřív nebo později i do regionu, o němž se bavíme. To, že tady skončila veřejná doprava historicky v troskách není zdůvodněním toho, že to tak musí být napořád, že to jinak nejde nebo že je to dokonce dobře. Občasné poukazování na nějakou autobusovou linku, kterou ještě pár lidí jezdí, není důkazem toho, že jsou věci jinak. Jakési domnělé nedostatky, které má z Vašeho pohledu železnice, umí dnes elegantně vyřešit multimodální přístup a mikromobilita. Naopak některé deklarované nevýhody se časem můžou projevit jako výhody, třeba v případě nádraží mimo hustou zástavbu, kde nikomu nevadí ani intenzivní nakládka / překládka. Železnice má potenciál velkého rozvoje a uplatnění technologických inovací, na rozdíl od místních silnic.

S tímto názorem můžete nesouhlasit, můžete proti němu protestovat, a to je tak všechno, co s tím můžete dělat. Vývoj jde jednoznačně určitým směrem, bez ohledu na Vaše (a moje) názory či preference. Čas ukáže.
Pajzák
Pátek, 18. prosince 2020 - 19:38:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4586
Registrován: 6-2015
Občasné poukazování na nějakou autobusovou linku, kterou ještě pár lidí jezdí, není důkazem toho, že jsou věci jinak. Jakési domnělé nedostatky, které má z Vašeho pohledu železnice, umí dnes elegantně vyřešit multimodální přístup a mikromobilita.

Myslím, že po tomto neskutečném blábolu je jasné, že debata nemá žádný smysl. Prostě uhlí je bílé, protože to tvrdím já.
Pátek, 18. prosince 2020 - 19:48:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15411
Registrován: 12-2007
Myslím, že po tomto neskutečném blábolu je jasné, že debata nemá žádný smysl
Souhlas; moje řádky níže jsou jen dovětkem pro ostatní.

Máte stejně klapky na uších, opakujete dokola to, co chcete, aby byla pravda.
S prominutím, totéž mohu tvrdit o panu Tužínovi.

Mimochodem, já nepíšu, že pan Tužín nemá v řadě svých postojů pravdu (např. o důležitosti vhodného umístění nádraží ve výchozím i cílovém místě, dále v linkovém intervalu coby "faktoru četnosti spojů" nebo též o spolehlivosti spojů, tzn. jezdit včas či téměř včas; kdy uvedené faktory skutečně jsou některými "kruhy" opomíjeny).

Nicméně přesně tato kritéria jsou V ROZPORU se smysluplností osobní dopravy v okolí Chornic.

A páteřnost typu "dojeď k nádraží autem/na kole a odtud pokračuj vlakem" má zásadní smysl zejména tam, kde:
- onen vlak jezdí dostatečně často (viz i výše)
- onen vlak jezdí dostatečně rychle
- onen vlak jede ve směru převažující dojížďky, a to pokud možno do spádového velkoměsta.

Tzn. opět neplatné pro lokálky v okolí Chornic (resp. pokud, tak jakž-takž splňující by to mohlo být pro úsek Prostějov - Konice/Dzbel, ale i to jen do určité míry).
Pátek, 18. prosince 2020 - 20:59:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5045
Registrován: 4-2003
S dovolením bych ctěné publikum upozornil, že vést debatu a snažit se o jakoukoliv argumentaci s T. Tužínem je zhola zbytečné, ne nepodobné pověstnému boji s větrnými mlýny. Ano, dříve jsem se o to snažil i já, v domnění, že Tužínovy nekonzistentní bláboly jsou pouze neohrabaným způsobem, jak vykličkovat z argumentační nouze. Postupem času jsem však nabyl přesvědčení, že jde v jeho případě o poruchu osobnosti (něco obdobného mám v rodině, tak mohu srovnávat). Zkrátka žije ve vlastním světě, přesvědčen o své výlučnosti a své pravdě, bez schopnosti sebereflexe, s pocitem spiknutí všech okolo, s hysterickými reakcemi na kritiku. Ostatně, z jeho komentářů je jasně patrné, jak je odtržený od reality. Je zbytečné vyvracet jeho do očí bijící nesmysly, zpětná vazba bude nulová, jen bude následovat jeho další komentář.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
Pátek, 18. prosince 2020 - 21:18:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5046
Registrován: 4-2003
Ale babička na elektrokole pobavila. Co na tom, že babička, které už nohy moc neslouží, bude mít vzhledem ke svému věku i problémy s rovnováhou (věkem podmíněné postižení vestibulárního aparátu), se zrakem a další (pato)fyziologické projevy stáří, a jízdní kolo, byť s elektrickým pohonem, bude jednosměrnou jízdenkou do LDN či přímo na hřbitov. A nezapomínejme na stařeckou křehkost kostí, kdy pád automaticky vede ke zlomenině, včetně typické zlomeniny krčku, což má za následek trvalou imobilitu, s níž se vážou dekubity a v tomto věku a stavu smrtící zápal plic. Jako důkaz Tužínova odtržení od reality ovšem dokonalé. A pokud byste, T. Tužíne, měl potřebu uvádět, kolik znáte starých lidí bez problémů jezdících na kole, vězte, že výjimka netvoří pravidlo.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
Pátek, 18. prosince 2020 - 21:37:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5047
Registrován: 4-2003
dědek_hank:
"Orky:
"Auto si už dneska může dovolit prakticky každý."
Nemůže a bude takových přibývat."
Toto auto jsem letos prodal za 18 tisíc, tedy za zhruba polovinu průměrné mzdy, hluboce pod mediánem. Auto plně pojízdné, v plné výbavě odpovídající kategorii vozu, v ceně zimní kola a česká i slovenská roční dálniční známka. Sice s nedostatky odpovídajícími stáří a nájezdu vozu, na regionální ježdění ovšem plně dostačující (sám jsem s ním jezdil po celém Česku i Slovensku). Koupil ho dvacetiletý borec dělnické profese. V nižších kategoriích jsou dostupná samozřejmě i levnější auta. To jen na margo dostupnosti aut, kdy se obávám nejste příliš v obraze.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
Pátek, 18. prosince 2020 - 22:13:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2921
Registrován: 7-2017
Amen. Slyšeli jsme slovo Boží...
Tom_tužín
Pátek, 18. prosince 2020 - 22:16:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1253
Registrován: 6-2005
Zajímavý odkaz.

"Zmínění vědci zjistili, že především u kategorie lidí starších 65 let díky cyklistice výrazně rostou šance na vyšší dožití. Spočítali, že dojíždění kamkoliv na kole tak, jako to dělají Nizozemci, je prevencí 11 tisíc úmrtí ročně. Nizozemci se totiž pohledem statistiky dožívají o půl roku vyššího věku než průměrný Evropan."

Doporučuju sledovat zdroje, které tvoří skuteční odborníci, nikoliv psychopat, který se snaží tvářit jako odborník.
Pátek, 18. prosince 2020 - 23:25:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5048
Registrován: 4-2003
dědek_hank:
"Amen. Slyšeli jsme slovo Boží..."
Slyšel jste slova o realitě, kdy se už poněkolikáté ukázalo, že se v ní neorientujete. Není zač.

--- --- ---
Tom_tužín:
"Doporučuju sledovat zdroje"
Nuž, otevřel jsem si onu studii. Jak si vysvětlit, že data v ní se liší od dat v odkazovaném článku, kdy data v odkazovaném článku na serveru Kolo.cz jsou oproti skutečným datům ve studii nadnesená?

Psal jste o babičce, které už nohy moc neslouží, tedy předpoklad (ko)morbidity. A hlavně jste psal o elektrokole. Používání elektrokola není cyklistika ve smyslu pohybové aktivity, tedy ani předmět zmiňované studie. Takže zase jste úplně mimo.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
Pátek, 18. prosince 2020 - 23:38:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15412
Registrován: 12-2007
Půl roku nad rámec evropského průměru je pro Nizozemce jen mírný evropský nadprůměr.

Dle příslušné tabulky by se daly dělat i jiné "skutečně vědecké závěry" jako např. "vysoký věk dožití v zemích, které převážně dávno zlikvidovaly provoz na tratích typu Chornicko", dále "vysoký věk dožití ve Švédsku, kde v tamních vlacích nelze přepravovat jízdní kolo (vyjma rozebraného stavu + uložení do obalu)" či "vysoký věk dožití na Islandu, který vůbec žádnou železnici nemá".
Pajzák
Sobota, 19. prosince 2020 - 10:01:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4588
Registrován: 6-2015
[biggrin][proud]
Tom_tužín
Sobota, 19. prosince 2020 - 11:50:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1254
Registrován: 6-2005
Bez ohledu na názory jednoho psychopata, který se snaží tvořit dojem znalce medicíny, a jeho satelitního trolla, lze na internetu najít celou dlouhou řadu odborných článků i s odkazy na odborné studie, které pozitivní vliv pohybu na zdravém vzduchu (zejména v podobě cyklistiky) vyloženě potvrzují. Mimo jiné riziko zranění či úmrtí vlivem úrazu v poměru s prokazatelným zdravotním přínosem je odhadováno na poměr 1:20. odkaz.

Pomíjím detaily toho typu, že i jízda na elektrokole je pohybová aktivita, protože elektrický pohon se většinou používá jako podpora mechanického pohonu, respektive klasické šlapání šetří baterii a prodlužuje dojezd. To už je ovšem na některé jedince moc složité, chápu.

Věcný závěr je stále ten, že mobilita se zásadně mění. Budoucnost dopravy není v linkových autobusech, které tempem hlemýždě zajíždí v několikahodinových intervalech na náves každé osady. Budoucnost je v "mikromobilitě" na krátké vzdálenosti v rámci regionu, a rychlém propojení regionů s městy pomocí výrazně modernizované regionální železnice.

(Příspěvek byl editován uživatelem Tom_tužín.)