Diskuse » Železnice » „Posázavský pacifik“ a přilehlé tratě » Archiv diskuse „Posázavský pacifik“ a přilehlé ... do 14. 9. 2025

Archiv diskuse „Posázavský pacifik“ a přilehlé ... do 14. 9. 2025

dolů

autor	příspěvek
pudr.kolsky	Sobota, 23. srpna 2025 - 08:25:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 412 Registrován: 7-2017	Předpis D1 z roku 1987 v odstavci 10: Hlavní návěstidla při výluce dopravní služby ve stanici se označí zkříženými laťkami na stožáru hlavního návěstidla přibližně ve výši dvou metrů (na dosah pracovníka).Takto označená návěstidla se neosvětlují. Tohoto opatření není třeba, je-li návěstidlo opatřeno světelným křížem neplatnosti v návěstním štítu (bílý kříž) v závislosti na zabezpečovacím zařízení. Takto se to dělávalo i v mnou zmiňovaném Českém Šternberku. Je dost dobře možné, že pozdější předpis toto řešil již jinak a nebo ve staničním řádu byl zakotven jiný způsob. V Předpisech bývalo uvedeno, že výjimky povoluje náčelník dráhy.
smrž	Sobota, 23. srpna 2025 - 08:52:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 12-2014	Machiavelli: "Řiditel: "na noc se pokladna zavřela a na semafory pověsilo zneplatnění. "Ale kdepak, žádné lození s kříži po stožárech - prostě se oba vjezdy přestavily na "volno". A nejen v noci, takové výluky dopravní služby leckde bývaly i na pár hodin přes den." To přeci ve stanicích s mechanickými návěstidly (třebaže nezávislými na výměnách, jako v M. Hraštici) nebylo možné, ne? Mám za to, že vzhledem zákazu současných vjezdů nebylo na stavěcím kozlíku přestavit na volno oba vjezdy současně - nebo ano? Snad někdo upřesní. Nicméně s výše uvedeným koresponduje, že v Hraštici se praktikovala kombinace obou opatření - viz vzpomínky výpravčího Tomáš Kaňky na stránkách pacifikem.cz: „Protože jsem na lokálce sloužil jako „leťák“ tak se mi ani tato stanice nevyhnula, a byly to celkem kouzelné šichty, i když velmi nudné. Ráno, tuším že asi v 7.20, se nastupovalo, což znamenalo odemknout asi sedm zámků, otevřít okenice, zapnout vysílačku (mezi Dobříší a Mníškem není traťový telefon, takže jízda vlaků se sjednává vysílačkami) a jít sundat kříž neplatnosti z mníšeckého návěstidla (návěstidlo a předvěst od Dobříše byly v noci trvale v poloze „Volno“). Poté proběhlo křižování „nákladu“ s „osobákem“ a jinak se celý den v podstatě nic nedělo. Trochu mi to připomínalo film „Tenkrát na západě“.
Bram	Sobota, 23. srpna 2025 - 09:11:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17084 Registrován: 4-2003	A pak tu máme knihu 120 let trati Nusle - Modřany, autor Martin Navrátil, kde se pár fotek se zelenými patry z Pacifiku též nachází. Je tu i foto Hektrora s zelenými patry ve Skochovicích v lepší kvalitě: Zamračená se zelenými patry na Pacifiku zatím žádná, ale je to pochopitelné, protože fotografové chtěli zachytit to, co mizí, tedy parní lokomotivy...
Bram	Sobota, 23. srpna 2025 - 09:27:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17085 Registrován: 4-2003	A tady máme i nějaké pohyblivé obrázky, kde od cca 9:15 máme žst. Praha-Braník i se zelnými patry, které ale jen stojí ve stanici. Dobrý je ale ten ruch okolo: https://www.youtube.com/watch?v=77mc0HMJ9hM
Bram	Sobota, 23. srpna 2025 - 09:55:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17086 Registrován: 4-2003	Tak jsem lovil a nakonec ulovil, neb pan Řepka publikoval fotku se zamračenou a zelenými patry na Pacifiku: https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/na-co-zira-masinfira-trat -210-praha-vrane-nad-vltavou-cercany-posazavsky-pacifik.A210106_1 65434_po-cesku_vrja/foto/VRJ8898fa_52LukapodMednkem4.6.1972fotoO. epka.jpg
Jaroslav_T	Sobota, 23. srpna 2025 - 10:43:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2977 Registrován: 1-2013	K Malé Hraštici: ve stanici sloužily dvě kmenové výpravčí, jak se střídaly se už nepamatuji. Občas se tam objevil ve směně někdo zpravidla z dobříšských výpravčích (Malá Hraštice spadala pod Dobříš). Kříže neplatnosti (asi do 1985, jak potom už nevím) byly na vjezdových návěstidlech jak od Mníšku, tak i od Dobříše nahoře před vodorovným červenobílým ramenem. Nahoru na návěstidla se nelezlo, kříže se vytahovaly a spouštěly obdobně jako lampy k mechanickým návěstidlům. Patřím k těm dříve narozeným, jako vlakvedoucí Os jsem na dobříšské trati jezdil 1970 - 1986. Čili pamatuji závěr parního provozu (zelená patra + parní lok. nejčastěji 524.1, ale i 534.03). Od 1972 i na Dobříš T478, ale vozy Be. Zda jezdily T478 do Čerčan se dvěma zelenými patry dnes nedokážu jednoznačně ani potvrdit, ani vyvrátit. Spíše bych řekl, že ano, protože vlaky doprovázely vlak. čety v síle 1/1, ale o víkendech kvůli zesílení souprav byl u vlaku i posilový průvodčí. Spoléhám se pouze na svoji paměť, a ta je jak známo ošidná. Navíc je to už půl století...
Fany	Sobota, 23. srpna 2025 - 11:33:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15117 Registrován: 6-2004	Snad někdo upřesní. také by mě to zajímalo, zda bylo/nebylo (obecně) možné na stavěcím kozlíku postavit (ať už z jakýchkoli důvodů) oba vjezdy současně , byť toto je dotaz spíše do sekce \|"Mechanické závory, mechanická návěstidla" https://www.youtube.com/user/FanyCz
Řiditel	Sobota, 23. srpna 2025 - 17:13:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 60 Registrován: 9-2023	Jaroslav_T: " Kříže neplatnosti (asi do 1985, jak potom už nevím) byly na vjezdových návěstidlech jak od Mníšku, tak i od Dobříše nahoře před vodorovným červenobílým ramenem. Nahoru na návěstidla se nelezlo, kříže se vytahovaly a spouštěly obdobně jako lampy k mechanickým návěstidlům. " Přesně tak, takhle se to tam dělalo minimálně do konce 80.let.
Bram	Sobota, 23. srpna 2025 - 18:10:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17087 Registrován: 4-2003	Tak jsem hledal dále a v tlusté knize od Chrochtíka o Zamračených, kterou napsal kolektiv autorů, je jedna vcelku nenápadná fotka. Ale když se na ní podíváme podrobněji, rozpoznáme střechu vozů typickou pouze pro zelená patra. A je tam i zajímavý postřeh, jak byly vlaky řazeny, tedy soupravy s lokomotivou na obou koncích: Mne by ale spíše zajímalo, proč zelená patra zmizela z Pacifiku. Trať byla po rekonstrukci v roce 1969 a jak to tak vypadá, tak zelená patra tam jezdila ještě v v roce 1972. Přitom trať byla již čtyři roky po rekonstrukci. Takže se čtyři roky nad vykolejováním pater mhouřily oči a za jejich odchodem bylo i něco jiného?!? Napadá mne leda jen větší množství automobilů a tedy pokles víkendové frekvence, kdy přeci jen problémová zelená patra už na Pacifiku nebyla tolik potřeba. V té době už byly vychrleny statisíce 1000MB, kterou nahradila stovka, která tehdy byla ve výrobě a dovážely se ve velkém Trabanty 601, takže na chaty a chalupy se začalo ve velkém jezdit autem.
hradla	Sobota, 23. srpna 2025 - 19:57:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 4-2025	Bram: Děkuji za fotografie a odkazy. Ještě z dob minulých jsou minimálně dvě brožurky o Pacifiku. Teď bohužel nemám čas se tam mrknout, jestli tam jsou fotky i s Bp. Rychle jsem vydoloval díky Googlu asi známé fotky z Facebooku: Braník 1968 v barvě Braník 1968 A pro zajímavost nepatráková fotka Braník 1970. V případě patrákových fotek se jedná o vlaky s jednou jednotkou Bp snad v obou případech bez služebáku. Zajímavostí je příprava cestujících na nastupování z obou stran vlaku. Pokud se podíváme na 1. fotku, tak cestující jsou roztaženi o něco více než odpovídá délce soupravy. Možná očekávali delší vlak. Ten dav ze září 1968 není již nic moc. V hlavní sezóně a ve správný čas tam bývalo více těsno. To ale znám jenom z fotografií. Znám několik fotek, kdy se podařilo současně s vlakem vyfotit i autobusy RTO v Údolní ulici. Tak tomu je i u obou odkazů. Tehdy touto ulicí jezdily linky 106, 121 a rychlíková 144. Pro odvoz cestujích z Braníka do centra během nedělní návratové špičky kromě posílených tramvajových linek jezdily i speciální autobusové linky XA na Václavské náměstí a XB na Čechovo náměstí s nepřestupným dražším tarifem. Byly řízeny dispečersky, stejně jako tramvaje. Snad jenom v roce 1967 byla také přes Nádraží Braník odkláněna linka 144 ve směru na Václavské náměstí. Proč zmizela zelená patra? Určitě to v té době nebylo kvůli výraznému poklesu cestujích. Vždyť za zelená patra se ještě hledala náhrada v modrých vozech. Masový návrat rybáků byl jenom dočasný. Musely tam tedy hrát významnou roli technické důvody. Nevím, kolik bylo celkem vykolejení. Ze začátku možná byla snaha tento stav nějak technicky řešit. Nemám ale představu jak. Pozdější odebrání pater tedy stálo za poznáním, že tento stav nelze uspokojivě technicky vyřešit. Mimochodem, kdy se začaly budovat přídržnice? Souviselo to ještě se zelenými patry nebo až s modrými? V některé knize se o tom určitě píše, ale v paměti mi detaily neuvízly a nyní si to spojuji se zelenými patry.
Fany	Sobota, 23. srpna 2025 - 21:27:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15120 Registrován: 6-2004	smrž: V menších staniciach na jednokoľajných tratiach s tým spomínaným stavacím kozlíkom obidve vchodové návestidlá zásadne nešlo postaviť naraz. Bola tam páčka (v akejkoľvek forme), ktorá sa preklopila buď sem alebo tam, uvoľnila páku jedného návestidla a páku druhého návestidla zapevnila. V medzipolohe nešlo postaviť nič. https://www.youtube.com/user/FanyCz
Hajnej	Neděle, 24. srpna 2025 - 07:27:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33819 Registrován: 5-2002	A bývalo nepsaným zvykem, že se při výluce stavělo to návěstidlo, jehož směrem to bylo do kopce, popřípadě to, které bylo vidět na poslední chvíli. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Neděle, 24. srpna 2025 - 07:47:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17089 Registrován: 4-2003	hradla:Rychle jsem vydoloval díky Googlu asi známé fotky z Facebooku: Dovolil bych si požádat o stažení těchto fotek z Facebooku na k-report, už na FCB nemám přístup. Přístup jsem tam kdysi měl, ale jelikož jsem tam přes dva roky vůbec nebyl, tak mi přístup zanikl, jak jsem včera zjistil . Proč zmizela zelená patra? Určitě to v té době nebylo kvůli výraznému poklesu cestujích. Vždyť za zelená patra se ještě hledala náhrada v modrých vozech. Masový návrat rybáků byl jenom dočasný. Musely tam tedy hrát významnou roli technické důvody. Nevím, kolik bylo celkem vykolejení. Ze začátku možná byla snaha tento stav nějak technicky řešit. Nemám ale představu jak. Pozdější odebrání pater tedy stálo za poznáním, že tento stav nelze uspokojivě technicky vyřešit. Že by za ukončení nasazování zelených pater mohlo nějaké vykolejení na naprosto blbém místě (třeba viadukt na Žampachu?!?), kdy už nad vykolejením nešlo přivírat oči, neb to smrdělo pořádným průserem?!? A byl rok 1972 (doloženo fotkami pana Řepky) s provozem zelených pater rokem posledním, nebo tam jezdila zelená patra třeba ještě o rok či dva déle?!? Mimochodem, kdy se začaly budovat přídržnice? Souviselo to ještě se zelenými patry nebo až s modrými? V některé knize se o tom určitě píše, ale v paměti mi detaily neuvízly a nyní si to spojuji se zelenými patry. Na obou fotkách z roku 1972 od pana Řepky se Zamračenou a zelenými patry v úseku Davle - Jílové, které jsem sem dal, jsou přídržnice při podrobnějším zkoumání vidět .
Tom_ze_Sázavy	Neděle, 24. srpna 2025 - 16:23:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 260 Registrován: 7-2021	Z fotek to sice patrné není, ale v neděli 24.8. panoval v Ledečku velmi čilý turistický ruch a je vlastně zázrak, že se na poslední chvíli podařilo blejsknout všechny vlaky takto čistě. Kolíňák na 5. koleji už v Ledečku není zvykem. 814.096 jako Os 9225 na 5. koleji \| 754.049 jako Os 9228 na 3. koleji \| 814.185 jako Os 22213 na 2. koleji Oranžový vlečňák - KPTR č. 345
Tom_ze_Sázavy	Neděle, 24. srpna 2025 - 17:13:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 261 Registrován: 7-2021	Samopše \| 24.8.2025 \| Sp 1598 \| 754.044
Bram	Neděle, 24. srpna 2025 - 17:34:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17091 Registrován: 4-2003	Tak já teď budu mít jen nedrážní příspěvek: Teď sice jsem v Jílovém na nástupišti, vedle mne brumlá Brejlovec, ale spíše by mne zajímalo, jak je možné, že Sázava je pořád taková mírně řečeno nepříliš čistá, protože chodidla vidím ve vodě teprve tehdy, když mám vodu maximálně pod koleny. Ve středu jsem se vykoupal v Srbsku naproti nové odbočce u kamenolomu a i když jsem měl vodu až pod krkem, tak jsem si viděl na chodidla. Rozdíl Berounky a Sázavy v čistotě vody do očí bijící. Jak je tohle možné, když před třiceti lety tyto řeky ve znečištění závodily?!?
Qěcy	Neděle, 24. srpna 2025 - 17:46:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9537 Registrován: 9-2005	Berounka byla i předchozí dva roky v létě čistá. Velmi. A dost mě to překvapuje. Na soutoku čistší, než Vltava. Přestože je znatelně teplejší. Příčinu neznám. Letos na jaře ale byla kalná jak Vltava. ♥UA
Hajnej	Neděle, 24. srpna 2025 - 18:16:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33821 Registrován: 5-2002	Bram: záleží i na tom, jak kde výše v povodí pršelo a jak tam jsou daleko se zemědělskými pracemi. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Mladějov	Neděle, 24. srpna 2025 - 19:04:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24964 Registrován: 3-2007	Přesně tak - na Šázavé byly třeba v uplynulých dnech vydatné přeháňky a déšť, tedy nàsledně kalná voda.
Bram	Neděle, 24. srpna 2025 - 20:16:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17092 Registrován: 4-2003	Samozřejmě, že závisí na počasí a na stavu zemědělských prací. Jenže Sázava je kalná víceméně trvale a to dnes na poměry Sázavy mi voda nepřišla nijak špatná a vykoupal jsem se. Před asi pěti lety byla Sázava v létě tak odporně špinavá, že jsem do ní ani nevlezl. Nakonec i Qěcy se diví, jak je možné, že Berounka je dnes tak čistá. Přijde mi, že rozdíl mezi čistotou Berounky a Sázavy začal být patrný tak před patnácti lety. Ale že bych někdy v Sázavě kdekoliv mezi městem Sázava a jejím soutokem s Vltavou zaznamenal, že bych si ponořen pro krk dohlédl na chodidla, tak to fakt ne. Berounka mne naopak svou čistotou velmi překvapuje a to už několik let. Většinou jsem si v ní dohlédl na chodidla od pasu, ale tento týden ve středu to bylo od krku.
Radek_Strnad	Neděle, 24. srpna 2025 - 21:55:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 301 Registrován: 2-2017	Sázava má ze slovanského názvosloví jméno po "usazovati se", takže ta její kalná barva je tu prostě od pradávna. Závisí to na okolní krajině, na přítocích, rybnících na oněch přítocích, chemickém složení vody a tvorbě řas, v současnosti i na zemědělské činnosti.
honzaklonfar	Pondělí, 25. srpna 2025 - 06:19:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8337 Registrován: 6-2016	Qěcy: Ano, na jaře byla "dost neprůhledná". Zato teď (na stejném místě v Mokropsech) je vidět na dno v hloubce cca 1 metr.
Bram	Pondělí, 25. srpna 2025 - 07:59:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17093 Registrován: 4-2003	Radek Strnad:Sázava má ze slovanského názvosloví jméno po "usazovati se", takže ta její kalná barva je tu prostě od pradávna. Závisí to na okolní krajině, na přítocích, rybnících na oněch přítocích, chemickém složení vody a tvorbě řas, v současnosti i na zemědělské činnosti. Etymologii jako berličku pro advokacii bych v případě stále silně znečištěné Sázavy raději nepoužíval . Jak se to s čistotou vod mělo začátkem devadesátých let a v roce 2022, je naznačeno zde:https://zpravy.aktualne.cz/domaci/jakost-vody/r~57f7739c13f711ee8 b4e0cc47ab5f122 A Sázava si stále vede dost špatně . Berounka by dnes už možná přeskočila do kategorie mírně znečištěná voda .
Tompe	Pondělí, 25. srpna 2025 - 09:20:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 9-2016	Sázava začala být silně znečištěná už když ji přestala ředit Želivka. Tenkrát se to svádělo na škrobárny v Havlíčkově Brodě. Nyní už jsou vybudovány na Sázavě čističky. Podle rodinného říčního hydrobiologa je nyní znečištění Sázavy tvořeno hlavně splachy z polí. Hydrobiolog mi definitivně zakázal koupání v Sázavě už v roce 2016, ale neviděl bych to tak tragicky. Nicméně pro ženy se koupání v Sázavě silně nedoporučuje.
Bram	Pondělí, 25. srpna 2025 - 09:42:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17095 Registrován: 4-2003	Tompe:Sázava začala být silně znečištěná už když ji přestala ředit Želivka. Tohle jsem slyšel od dědy, který jezdil na rekreaci k městu Sázava do osady Budín někdy od první poloviny šedesátých let. Prý se kvalita vody v Sázavě změnila prakticky hned, jakmile Želivka do Sázavy skoro přestala téci. Podle rodinného říčního hydrobiologa je nyní znečištění Sázavy tvořeno hlavně splachy z polí. Jen mi je trochu záhadou, jak je možné, že toto je u Sázavy a ne u Berounky...
Hajnej	Pondělí, 25. srpna 2025 - 09:47:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33827 Registrován: 5-2002	My se pro změnu chodíme koupat do Labe kousek nad Jiřinským mostem. I tam viditelnost kolísá, někdy si vidím prsty novou, i když jsem už po prsa ve vodě, jindy je už nevidím, ač mám plavky ještě suché. Ovšem Labe má tam u nás výhodu v tom, že má hodně vody a že docela velká část povodí je spíš plochá, takže splachy z polí se projevují až po hodně velkých srážkách. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Petr_vlček	Pondělí, 25. srpna 2025 - 09:55:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17928 Registrován: 5-2004	no nejak pred sedmi nebo kolika lety jsem parkrat byl na splavech v nizboru i hyskove a berounka byla kafe... Prekvapilo mne pred par lety cisty labe u berkovic kdyz jsem se tam v hice cachtal. A takova jizera hodne nahore ma vodu zase docela tmavou z raseliny. Coz ma treba i divci studanka v brdech u misova. Tamjsem vodu 2x z petky vylil v domneni ze jsem prase a petku mam spinavou nez mne to doslo. Pricemz pita bez nasledku.
Mladějov	Pondělí, 25. srpna 2025 - 13:22:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24970 Registrován: 3-2007	Maximálně se pak posereš.
Mladějov	Pondělí, 25. srpna 2025 - 13:31:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24971 Registrován: 3-2007	Tompe: "Sázava začala být silně znečištěná už když ji přestala ředit Želivka. Tenkrát se to svádělo na škrobárny v Havlíčkově Brodě. Nyní už jsou vybudovány na Sázavě čističky. Podle rodinného říčního hydrobiologa je nyní znečištění Sázavy tvořeno hlavně splachy z polí. Hydrobiolog mi definitivně zakázal koupání v Sázavě už v roce 2016, ale neviděl bych to tak tragicky. Nicméně pro ženy se koupání v Sázavě silně nedoporučuje." Tompe: "Nicméně pro ženy se koupání v Sázavě silně nedoporučuje." No to by mne zajímal oficiální zdroj. I proto, že se dneska řeší každý rybníček, těžko by se mlčelo o škodlivosti koupání v jedné z našich nejznámějších rekreačních řek. Mimochodem v té Sázavě tu neprůhlednost dělá hlína ať už jako splach z polí a lesů nebo zvířené bahno odjinud přinesené vyšším průtokem, ne nějaké splašky nebo výpusti z továren. Kolik je prosím "rodinnému hydrobiologovi" roků? Důchodce? Jako zakazovat koupání v Sázavě an bloc mi připadá dost přes čáru. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Bram	Pondělí, 25. srpna 2025 - 13:59:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17097 Registrován: 4-2003	Mladějov:No to by mne zajímal oficiální zdroj. I proto, že se dneska řeší každý rybníček, těžko by se mlčelo o škodlivosti koupání v jedné z našich nejznámějších rekreačních řek. Mimochodem v té Sázavě tu neprůhlednost dělá hlína ať už jako splach z polí a lesů nebo zvířené bahno odjinud přinesené vyšším průtokem, ne nějaké splašky nebo výpusti z továren. Tady máš nějaké zdroje a můžeš studovat: https://www.zdarns.cz/media/files/komise/komise-rozvoje/2018-05-2 9-p1.pdf A tady je hnus z roku 2018, který se ale určitě o pár let později ještě opakoval: https://www.padler.cz/vyjadreni-povodi-vltavy-ke-kvalite-vody-v-r ece-sazave https://www.jihlavske-listy.cz/radnicni_noviny/clanky/zr/2018-07/ 07zr02.pdf Takže zpráva firmy Aquatis, kterou jsem sem dal výše, je sice staršího data (2018), ale vzhledem k tomu, že ve Žďáru nad Sázavou dokončena modernizace a zkapacitnění ČOV teprve nedávno (listopad 2024) a některé obce nejsou dořešeny dodnes, platí zpráva od Aquatisu nejspíš částečně i dnes. Viz zde: https://www.casopisstavebnictvi.cz/clanky-modernizace-a-intenzifi kace-cistirny-odpadnich-vod-ve-zdaru-nad-sazavou.html https://www.kr-vysocina.cz/vodohospodarska-infrastruktura-okresu- zdar-nad-sazavou/d-4131002 Tak uvidíme příští rok, zda se nám Sázava konečně zlepší, kdy snad jí zejména zvýšený průtok v jarních měsících poněkud pročistí. Ten skok v kvalitě vody před a pod Žďárem nad Sázavou asi nebyl jen tak sám od sebe (viz odkaz v mém příspěvku 17093).... (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Bram	Pondělí, 25. srpna 2025 - 14:09:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17098 Registrován: 4-2003	https://vysocina-news.cz/metrostav-uvedl-kompletni-biologickou-ca st-zdarske-cov-do-zkusebniho-provozu
Bram	Pondělí, 25. srpna 2025 - 14:20:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17099 Registrován: 4-2003	hradla:Rychle jsem vydoloval díky Googlu asi známé fotky z Facebooku: Braník 1968 v barvě Braník 1968 A pro zajímavost nepatráková fotka Braník 1970. Už jsem se k těmto fotkám pana Řepky konečně dostal, tak je dám sem pro ty, kteří nemají přístup k FCB:
M_g	Pondělí, 25. srpna 2025 - 14:54:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2210 Registrován: 6-2006	Bram: Ten skok v kvalitě vody před a pod Žďárem nad Sázavou asi nebyl jen tak sám od sebe Asi nebyl, ale s velkou pravděpodobností se na něm samotná stará čistička nepodílela (nebo jen velmi málo).
Prag	Pondělí, 25. srpna 2025 - 15:37:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 965 Registrován: 10-2018	Bram: " Jen mi je trochu záhadou, jak je možné, že toto je u Sázavy a ne u Berounky..." Nejspíš tam hraje roli geologie a morfologie terénu. Berounka má výraznou část toku ve vápencovém krasu, Sázava v jílovité krajině se strmějšími přítoky ..
Bram	Pondělí, 25. srpna 2025 - 15:39:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17100 Registrován: 4-2003	M_g:Asi nebyl, ale s velkou pravděpodobností se na něm samotná stará čistička nepodílela (nebo jen velmi málo). Podílela se na něm nejspíš nedostatečnou kapacitou pro vyčištění odpadních vod, protože do ní nově budou svedeny odpadní vody i z dalších blízkých obcí, které patrně byly svedeny do Sázavy (viz zpráva Aquatisu: Dá se také předpokládat, že nemalá část splaškových vod je odlehčována přímo do vodotečí (nejen z města Žďár nad Sázavou, ale i navazujících dvou obcí), aniž by se dostala na ČOV. Některé městské části a mnoho individuálních objektů nejsou na ČOV napojeny vůbec, odpadní vody jsou zaústěny přímo do rybníků nebo vodních toků). A nejspíš se ČOV před svou modernizací potýkala i s kvalitou čištění odpadních vod, jinak by se modernizace ČOV nedělala.
Bram	Pondělí, 25. srpna 2025 - 15:44:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17101 Registrován: 4-2003	Prag:Berounka má výraznou část toku ve vápencovém krasu, Sázava v jílovité krajině se strmějšími přítoky .. Ta výrazná část Berounky ve vápencovém krasu je prakticky jen úsek z Berouna k soutoku s Vltavou a to ještě od Třebáně ku Praze je kras pouze podél jednoho břehu.
Petr_vlček	Pondělí, 25. srpna 2025 - 17:26:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17933 Registrován: 5-2004	A zbytek od Plzně ke krasu je ve skalnatým kaňonu s vesměs lesnatýma břehama. Přítoky nicmoc takže pokud nebyla zrovna nějaká průtržovina nad Rakvovnickem (potok) nebo Žlutickem (Střela) není moc čím ji zahnojit. To Sázava je sic taky až ke Světlý docela oudol, akorát podstatně míň lesnatej (kór teď po likvidaci lesů na Vysočině) a okolí polnatější. Což po pořádným slejváku takovou Jizeru stačila zahnojit nejen Obleška ale klidně i Jilemka přes Jizerku...
Qěcy	Úterý, 26. srpna 2025 - 00:40:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9538 Registrován: 9-2005	Hajnej: "Bram: záleží i na tom, jak kde výše v povodí pršelo a jak tam jsou daleko se zemědělskými pracemi." Nemám na mysli kalnou vodu po deštích, ale kalnou kvůli řasám. Vltava na soutoku s Berounkou vykazuje má více řas. Mimo to se v dolní Berounce velmi rozmnožili drobní vodní živočichové. To jsem tsm jako kluk nikdy neviděl. ♥UA
Qěcy	Úterý, 26. srpna 2025 - 00:46:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9539 Registrován: 9-2005	Petr_vlček: "no nejak pred sedmi nebo kolika lety jsem parkrat byl na splavech v nizboru i hyskove a berounka byla kafe... Prekvapilo mne pred par lety cisty labe u berkovic kdyz jsem se tam v hice cachtal. A takova jizera hodne nahore ma vodu zase docela tmavou z raseliny. Coz ma treba i divci studanka v brdech u misova. Tamjsem vodu 2x z petky vylil v domneni ze jsem prase a petku mam spinavou nez mne to doslo. Pricemz pita bez nasledku." Nejde o barvu, ale o průhlednost. A to při nízkých stavech v létě, kdy je tvorba řas a sinic nejvyšší. Podmínkou zakalení sinicemi a řasami je dostatek živných organických látek ve vodě. ♥UA
Hajnej	Úterý, 26. srpna 2025 - 07:33:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33838 Registrován: 5-2002	Bram: A nejspíš se ČOV před svou modernizací potýkala i s kvalitou čištění odpadních vod, jinak by se modernizace ČOV nedělala. Ona se mohla potýkat primárně s kapacitou a s kvalitou až sekundárně. Vlčoun: Což po pořádným slejváku takovou Jizeru stačila zahnojit nejen Obleška ale klidně i Jilemka přes Jizerku Jojo, Oleška je děsně stydlivá a začervená se po každém dešti. Když se to sejde s táním na Krkonoších, kdy je Jizera krásně zelená, vypadá to pod soutokem jak na portugalský vlajce - půlka řeky červená a půlka zelená až někam dolů do Řek. Q: Vltava na soutoku s Berounkou vykazuje má více řas. Protože ji živí Sázava...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Úterý, 26. srpna 2025 - 08:02:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17102 Registrován: 4-2003	Hajnej:Ona se mohla potýkat primárně s kapacitou a s kvalitou až sekundárně Takto mne celá problematika se zastaralou a malokapacitní ČOV ve Žďáru nad Sázavou vyzněla. Tak doufám, že se po dokončení modernizace a zkapacitnění bude postupně v následujících letech zlepšovat čistota vody v celém toku Sázavy pod Žďárem . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
M_g	Úterý, 26. srpna 2025 - 12:04:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2211 Registrován: 6-2006	Bram:A nejspíš se ČOV před svou modernizací potýkala i s kvalitou čištění odpadních vod, jinak by se modernizace ČOV nedělala Zpráva Aquatisu pro takovéto tvrzení nedává žádný důkaz, spíše naopak, výběrem odběrného místa daleko pod čističkou. To by tam muselo být měření výstupu čističky a Sázavy těsně před výstupem čističky!
Tom_ze_Sázavy	Neděle, 31. srpna 2025 - 18:46:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 263 Registrován: 7-2021	Dnešní zakončení prázdnin v Ledečku s klasikami 5. kolej - 814.096, Os 9225 \| 3. kolej - 754.044, Os 9228 \| 2. kolej 814.184, Os 22213 A o hodinu později úsek Ledečko - Samopše, 754.049 na Sp 1598
Jurek_fm	Neděle, 31. srpna 2025 - 20:32:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3987 Registrován: 8-2009	Z letošních jízd singrovky po vlašimce dám pár svých šotopokusů třeba se připojí někdo kdo měl lepší sklo Život je hořký. Bohudík ! Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval
Vbc	Pondělí, 01. září 2025 - 23:29:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2445 Registrován: 6-2005	Dnes na horním Pacifiku 754 076 + 3*honecker, zhruba v 9:45 z Čerčan a v cca. 13:45 zpět v Čerčanech. Přes noc stojí v Čerčanech. Co to je za akci? P.S. Kolem osmé hodiny (dopoledne) to projelo skrz Prahu hl. n. bez zastavení od Vršovic směrem na Libeň.
Jnd	Úterý, 02. září 2025 - 11:59:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14960 Registrován: 4-2003	Vbc Asi nějaký seznamovák nějaké školy. V Holeškách plno nástiletých s báglama atd .... Fotky na Krp
Tom_ze_Sázavy	Čtvrtek, 04. září 2025 - 09:20:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 265 Registrován: 7-2021	Teď je v Čerčanech brejlovec 076 se třemi Honeckery zase nastartovaný. Asi pojede na horním i dneska? Ale bližší info nemam.
Jeník_H..	Čtvrtek, 04. září 2025 - 13:51:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5401 Registrován: 3-2015	754 076 dnes směr Kácov, takže horní taky dobrý.
Tonda	Pátek, 05. září 2025 - 09:22:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 206 Registrován: 9-2011	Ve čtvrtek končila v táboře YMCA Soběšín seznamovací akce pro nové studenty Fakulty stavební ČVUT, takže to byl vlak objednaný pro jejich odvoz. Vranice byly opět plné, jako jinak za celý rok dohromady.
Krysa	Neděle, 07. září 2025 - 21:05:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 626 Registrován: 11-2002	Když se tu rešily historické fotky, tak na IG stavby technika se objevil historický barevný snímek, kde jsou vidět, dle stavu nátěru, nová modrá patra Bap odstavená na několika kolejích před vinohradskými tunely. www.michaltvrdik.com
Machiavelli	Pondělí, 08. září 2025 - 16:11:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 129 Registrován: 3-2025	Ano, na tomto konci Vršovic byly kusé koleje po desetiletí používány k odstavování vozů z Pacifiku. Při zásadním rozdílu v jejich provozní potřebě mezi všedními dny a víkendy to ani jinak nešlo.
Vbc	Úterý, 09. září 2025 - 01:27:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2448 Registrován: 6-2005	Dnešní noci (8./9. IX.) opět hnojiva do Štěpánova. Odpoledne v Benešově odstaveno 18Tdns "Lovochemie Lovosice", zhruba v 23:45 jich 8 dorazilo zpět do Benešova (ze Štěpánova) v čele s 2742.7 ČDC.
Tom_ze_Sázavy	Úterý, 09. září 2025 - 09:12:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 268 Registrován: 7-2021	Pokud tohle skutečně klapne https://zdopravy.cz/bez-nafty-z-prahy-do-cercan-nebo-na-melnik-za stupitele-schvalili-nasazeni-bemu-prvni-trate-258790/, mohli bychom se tedy dočkat obratu (alespoň víkendového) RegioFoxe i na horním Pacifiku.
Petr_vlček	Úterý, 09. září 2025 - 11:38:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17989 Registrován: 5-2004	No za cenu toho že jízdný PID bude hnedle na úrovni Onetiketu to jako slávu nevidím.
S4991023	Čtvrtek, 11. září 2025 - 11:47:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6441 Registrován: 9-2003	Kniebohrer: Polorežimka ti tam zatím platí. NOBLE BRICKS
Adalbertinum	Pátek, 12. září 2025 - 20:35:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4120 Registrován: 1-2010	Jaká je potřeba vozů na trati 223? Dnes jsem jel že Sedlčan do Olbramovic, a dopočítal jsem se dvou vozů 810. A druhá otázka, kdy a v jakém rozsahu se počítá s nasazením nových vozidel? Podle houkačky u přejezdu v Sedlčanech bych tipoval, že něco nového už k nám občas zavítá. A ještě jeden dotaz, jak moc by se musela zvýšit traťová rychlost, aby ze Sedlčan do Prahy byl vlak atraktivnější než teď? Co v průměru vidím tak na prahu v současnosti jezdí do 10 cestujících. Tratě 020,021,022,030,031,032 a koridorová 010 jsou má srdeční záležitost DP Hradec Králové A=Končí na zastávce Kozlovka F=Končí na zastávce Kingspan T=Končí na zastávce Podzámčí
pudr.kolsky	Pátek, 12. září 2025 - 21:36:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 428 Registrován: 7-2017	Dokud motory jezdily pouze Sedlčany - Olbramovice a zpět, stačily dva. Byl jsem fírou na jednom z nich. Dnes se jezdí Benešov - Sedlčany a zpět, na to dva určitě nestačí, ale turnusovou potřebu neznám. Mezi zaměstnanci ČD koluje informace , že od nového grafikonu, ale také, že by se měla v Sedlčanech uzavřít pokladna. Současné spojení Sedlčany - Praha vlakem je stejně rychlé (ráno do Prahy a odpoledne z Prahy) jako autobusem. Ale zvyk je železná košile, do Prahy se prostě jezdí autobusem, a většina lidí se nikdy ani nezajímala o možnost ježdění vlakem. Žiji v Sedlčanech už šedesát let a mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti. A řada lidí odmítá někde přestupovat. Nasednou v Sedlčanech 200 metrů od náměstí a vysednou na Smíchově na metru B. (Příspěvek byl editován uživatelem pudr.kolsky.)
Mladějov	Pátek, 12. září 2025 - 21:48:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25164 Registrován: 3-2007	Tak turnus 810 je nahoře v rubrice 810, v prac. dny 6 vozů Sedlčanka a Vlašimka a 4x na 212 do Zruče. Jak tam vidno, začínají na Sedlčance a Vlašimce právě Štádlery, které nahradí 810 od grafikonu úplně. Pudr: Ale Sedlčanka jezdí obsazena slušně mám dojem.
pudr.kolsky	Pátek, 12. září 2025 - 22:15:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 429 Registrován: 7-2017	Mladějov: Já už toho moc nenajezdím, ale samozřejmě záleží na konkrétním spoji. Ale celkově to nebude zlé. Možná by ještě pomohla nějaké propagace - mnoho lidí netuší, že lze jezdit i na jízdné PID a do Benešova se dá jet bez přestupování. Tam se též dost jezdí busem 754 a jízdní doba je stejná.
Asocial	Neděle, 14. září 2025 - 08:37:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 12-2019	Od zari musim jezdit v ranni spicce trasu Dobris Thomayerka. Podle idosu by to melo trvat lehce pres hodku, ale rano busy stoji v Lahovicich, 196 taky neco nabere a nejsem uplne rychly v prestupech, takze bezne mi to trva vyrazne dele. Jel jsem i dve hodky, nejhorsi jsou pocitove pondelky a ctvrtky. Cesta zpet je vicemene ok. Je mozne, ze by vlak mohl trasu Dobris Kacerov (Krc) dat do 50min? Za predpokladu jinych vozidel, vynechani vetsiny zastavek, zastavoval by asi jen Cisovice, Vrane, Branik a dal a zachovani stavajici trate. Ono se to nezda, ale z Dobrise timhle smere jezdi hodne lidi a myslim si, ze by se ve spicce vlak naplnil.