| Diskuse » Železnice » 4. koridor » Archiv diskuse 4. koridor do 15. 4. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse 4. koridor do 15. 4. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Ythomas_ct
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2883 Registrován: 10-2009 
|
Ad Petr Šimral: ...a rád bych se dostal na realizovatelných 270 kN. Odvážnému prý štěstí přeje, ale tady by mě opravdu zajímalo, jak to chceš (i za "nesucha") udělat. Budeš snad příště nakupovat šestikoláky? :-) Ad Bram: Čím to asi bude? Bude to prostě tím, že souprava jede natažená, a tudíž jsou přes nárazníky přenášeny menší podélné síly, které pak po přenásobení součinitelem tření dávají i menší příčné síly (které se v konečném důsledku projevují také jako odpor z jízdy obloukem). Samozřejmě to nebude fungovat v nějakých úplně malých poloměrech (měřeno i v kontextu délky zkoumaných vozů). Jedno takové "cvičení" na dané téma je možné najít třeba pod tímhle odkazem (např. na obr. 14 je pěkně vidět, že oblouky o velmi malých poloměrech mají vliv opravdu nezanedbatelný a že tento účinek ani při jízdě do stoupání a s tažnou silou nezmizí). Ad Hajnej: Krom toho mám velké obavy, že u kol nebrzděných litinou budou tihle dva pánové trochu mimo. Tak přísně vzato jsou tihle dva pánové trochu mimo už ve vícero případech a ostatně už se s nima nepočítá ani v TSI. Však ten jejich vztah už je taky nějakých 80 (nebo kolik) let starej a tomu odpovídají i okrajový podmínky (kvalita svršku, konstrukční provedení a regulace pohonu,...). A nebo taky nezaberou - to když má oblouk moc velký převýšení... Ano, mělo by to tak být. Mimochodem jsem kdesi viděl i nějakej graf, kde je vykreslená závislost odporu z jízdy obloukem na nedostatku převýšení (odkaz); bohužel k tomu nemám bližší informace. Možná bych s tím ve vysokých rychlostech úplně nesouhlasil, ale něco to taky postihuje... A úvahy na téma odpor z jízdy obloukem bych obecně uzavřel s tím, že odpor z jízdy obloukem = opotřebení kol do okolků. Takže když se toho chceme zbavit, potřebujeme mazání okolků, radiální stavění dvojkolí apod. ;-) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21866 Registrován: 5-2002 
|
YT: Budeš snad příště nakupovat šestikoláky? No, to už měl taky napadlo... Mimochodem jsem kdesi viděl i nějakej graf, kde je vykreslená závislost odporu z jízdy obloukem na nedostatku převýšení U hnacího vozidla by spíš než sám přídavnej odpor vadilo to, že se projevuje pomyslným užíráním adheze. Myslím tím to, že vozidlo sedí na vnitřní kolejnici velkým průměrem a na vnější malým, takže ho to sice rejduje kontra, ale přebytkem převýšení se "sesouvá" zpátky na vnitřní kolejnici. Z pojezdu se přitom ozývají zvuky, jako když se na běžkách pomalu prodíráš čerstvým prašanem. Na 471 to dělalo asi 10 % na nastavení omezovače PT, ale relativně to bylo mnohem víc, protože v tu dobu už bylo poměrně hluboko omezíno (takže třeba ze 60 na 50 % nebo z 50 na 40 %). Typicky rozjezdy z Klučova a z Brodu ku Praze, tam jsem to zažil mockrát, ještě se "starou" skluzovkou... Bram: Fakt nevím, jak už bych tuto nás obou nehodnou diskusi ukončil To jsi už promeškal tím nesmyslným bazírováním na těch 120 metrech (aniž bys přitom jakkoliv reflektoval zjevnou chybu určení výšky horního konce). Takže teď už asi zbývá jenom ta varianta, že Tě pošlu do ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") a Ty tam půjdeš.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10488 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:To jsi už promeškal tím nesmyslným bazírováním na těch 120 metrech (aniž bys přitom jakkoliv reflektoval zjevnou chybu určení výšky horního konce). Ty si fakt nedáš pokoj. Těch 120 metrů rozdílu mezi počátkem a koncem přeložky tam je a to prostě neokecáš ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . A argumentace tím, že jsem to tam dal až hodinu potom, co jsi tu začal vyskakovat, neobstojí. Fakt nemám žádnou k-reportí odpovídací povinnost, potřeboval jsem v danou chvíli dělat také něco jiného, než tu žvanit. A když Tě to tak zajímá, tak mapku s přeložkou jsem si vytvořil dříve, než jsem si všiml Tvého vyskakování do vejšky. Takže teď už asi zbývá jenom ta varianta, že Tě pošlu do [zadnice] a Ty tam půjdeš. Proboha, uvědomuješ si, že se tu teď chováš se jako naprostý cvok?!? Když ale v tomto vadném chování chceš pokračovat, bránit Ti nikterak nebudu . |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21868 Registrován: 5-2002
|
Bram: Těch 120 metrů rozdílu mezi počátkem a koncem přeložky tam je a to prostě neokecáš Není. I kdybychom se dohodli, že to budeme počítat od Tebou stanoveného začátku, tak je to víc metrů, protož jsi ten konec odflákl. Když si k té své klikanici přiklikneš ještě 400 metrů ke staniční budově, tak nebude končit ve 408 m, ale ve 417 m. To se nám tu fakt snažíš nabulíkovat, že těch 9 metrů ta trať nastoupá na 400 metrech (= přes 20 promile), ještě k tomu ve stanici? Trochu divný, ne...? Jsi prostě lajdák, kterej místo v co nejplošším terénu skončí kdesi ve stráni, navíc lajdák ješitnej, protože nedokážeš přiznat, že je to Tvoje lemplovina, tak se tu teď hádáš do hrdel a statků a nadáváš ostatním. Fakt běž tam, kam jsem Tě poslal, a nějakou dobu se odtamtud nevracej.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Ythomas_ct
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2884 Registrován: 10-2009
|
Ad Hajnej: U hnacího vozidla by spíš než sám přídavnej odpor vadilo to, že se projevuje pomyslným užíráním adheze. Samozřejmě, napsal jsem to - uznávám, že poněkud nešikovně - do jednoho odstavce, byť jde o dva zcela rozdílné efekty. Prostě ta adheze je jenom jedna, takže si z ní něco "užere" podélný a něco příčný směr (účinky spinu si dovolím zanedbat); pro zájemce o studium přiložím jeden starší článek od prof. Čápa (odkaz). Mimochodem, to, že ho to rejduje kontra je ve výsledku na -h-, protože to ještě zvětšuje úhel náběhu, a tedy i ten (adhezi užírající) příčný skluz. No a pak je tu ještě rozdíl mezi vnitřním a vnějším kolem z důvodu přítomnosti podélných skluzů. Ale to už bychom mohli sklouznout k rolliermomentům a podobným radostem... ...zvuky, jako když se na běžkách pomalu prodíráš čerstvým prašanem. Protože jsem na lyžích naposled stál 13. prosince 1996 (a následně na nich chvíli letěl a pak i ležel, přičemž od té doby odmítám na tento ďáblův vynález vlézt), tak mi tohle přirovnání nic moc neřekne. To mi radši rovnou napiš, že to zní jako vozidlo pomalu projíždějící převýšeným obloukem; tam jsem doma... ;-) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21869 Registrován: 5-2002
|
YT: No dělá to takový to "lup ... lup ... lup", jak lyže najíždějí na netknutý prašan a propadají se do něj...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5550 Registrován: 5-2007 
|
Petr_Šimral (9425).... a ještě bych do těch výčtů připomněl násosnici ve Velešíně,protože novou jinde?..No nevim. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9435 Registrován: 5-2002 |
Tam já Pavle nevidím žádný zásadní problém. Ty ano? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5551 Registrován: 5-2007
|
Petře, ne. To bych si snad ani netroufnul. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") (Příspěvek byl editován uživatelem paveldacicky.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 7-2017 |
Hajnej, na úvod předesílám, že technické informace z Vašeho pera, kterými do zdejších diskusí přispíváte, čtu pravidelně a jsem za ně rád. Totéž bohužel nemohu konstatovat o Vašem dlouhodobém způsobu vypořádávání se s ostatními. Vaše nejnovější urputnost, suverenita a navigování protistrany do mě netěší do té míry, že jsem se věc výškových rozdílů jal přečíst vícerokrát a detailněji. Bram: úsek Lungitz - Pregarten je zralý na tunel Hajnej: To jako že by se těch skoro 150 metrů vejšky... Bhf. Lungitz 285 m ü. A. Bhf. Pregarten 416 m ü. A. Výškový rozdíl kolejišť obou stanic je 131 m (pro jistotu dodávám, že část délky staničních kolejí a rovněž zhlaví i záhlaví v Pregarten jsou již v nikoli zanedbatelném podélném sklonu a jejich výška nad hladinou Jaderského moře tak má hodnotu menší a menší zde tím pádem bude i ten rozdíl). Jen pro připomenutí, řeč byla o tomto … Bram: úsek Lungitz - Pregarten je zralý na tunel Těch 150 m byl Váš výstřel, který ale s tunelem situovaným někde v úseku Lungitz - Pregarten nijak nesouvisí. A všechno, co z Vaší strany následovalo už jsou jen Vaše manévry pro obhajobu Vaší pravdy … Jsem dalek upírat Vám možnost je vést a donekonečna zde předvádět, kterak se (tu menšími, tu většími argumentačními kotrmelci) vždycky dostanete tam, kam pro obhajobu své pravdy potřebujete. Kolik hodin po Vašem prvním měření se objevila přeložka je rovněž zcela irelevantní. Vy jste vystřelil svých 150 m mezi Lungitz a Pregarten (později alespoň korigovaných, ale stále ještě nikoliv správných 138 m), které s Bramtunelem situovaným někde v úseku Lungitz - Pregarten vůbec nesouvisí a Bram má svých (mimochodem správných) 120 m na své hypotetické přeložce, která při délce cca 9,3 km a výškovém rozdílu 120 m oplývá podélným sklonem cca 12,9 ‰. "...správně pracovat s mapou..." podle Vás znamená dojít Vašimi myšlenkovými pochody k Vašim výsledkům? Proč a kvůli čemu sám zakládáte podobné spory? Co Vás k tomu vede? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10491 Registrován: 4-2003 |
Rád bych poděkoval diskutujícímu V130 za věcný komentář diskuse mezi mojí osobou a Hajným . Opravdu nevím, co Hajnej sledoval zcela zbytečnými útoky na mne. Mohu si to jen domýšlet, protože dle tohoto: Jsi prostě lajdák, kterej místo v co nejplošším terénu skončí kdesi ve stráni, navíc lajdák ješitnej, protože nedokážeš přiznat, že je to Tvoje lemplovina, tak se tu teď hádáš do hrdel a statků a nadáváš ostatním. Fakt běž tam, kam jsem Tě poslal, a nějakou dobu se odtamtud nevracej. ...bych řekl, že mu jeho velká ješitnost zatemnila jeho jinak velice chytrý mozek natolik, že už nebyl schopen věcného uvažování a sklouzl ke zcela zbytečným osobním útokům... . |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10492 Registrován: 4-2003 |
Ythomas_ct:Bude to prostě tím, že souprava jede natažená, a tudíž jsou přes nárazníky přenášeny menší podélné síly, které pak po přenásobení součinitelem tření dávají i menší příčné síly (které se v konečném důsledku projevují také jako odpor z jízdy obloukem). Samozřejmě to nebude fungovat v nějakých úplně malých poloměrech (měřeno i v kontextu délky zkoumaných vozů). Jedno takové "cvičení" na dané téma je možné najít třeba pod tímhle odkazem (např. na obr. 14 je pěkně vidět, že oblouky o velmi malých poloměrech mají vliv opravdu nezanedbatelný a že tento účinek ani při jízdě do stoupání a s tažnou silou nezmizí). Díky, odkazy na cvičení na dané téma si během dneška prostuduji a jistě se něco zajímavého dozvím . Petr Šimral:Mým zkušebním úsekem pro toto je trať Čerčany - Strančice. Díky . Jen nevím, zda tam oblouky s poloměrem pod 300 metrů vůbec nějaké jsou, ale spíš asi nee... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9436 Registrován: 5-2002 |
Pod 300 metrů určitě ne, ale mezi 300 a 400 m ano. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3528 Registrován: 5-2002 
|
Bram: Po pravdě řečeno, taky bych celkem ocenil, kdyby se Hajnej vrátil k diskusnímu stylu z doby, kdy mu bylo tolik, co je mně teď... Jinak k "trasovacímu cvičení" se domnívám, že by bylo asi nejlépe nechat na rakouské straně starou trať pro ND (a příměsto kam až to má smysl, tj. nějaký dvoukolejný kus u Lince by do toho zapadal), a pro dálkovku (popř. i část nákladky směr jih?) řešit trať úplně novou s důrazem na vysokou rychlost a krátkou délku se sklony klidně i 30+ promil, možná by stačila jednokolejka (právě vzhledem k vysoké rychlosti). |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10497 Registrován: 4-2003 |
Tomáš Záruba:Po pravdě řečeno, taky bych celkem ocenil, kdyby se Hajnej vrátil k diskusnímu stylu z doby, kdy mu bylo tolik, co je mně teď... To mne také už párkrát napadlo, zejména, když běsnil v Letohradu a zabíjel diskusi. Přitom nešlo o nic jiného, než o diskusi, protože jinde se poznatky a připomínky z Letohradu mohou do připravovaného projektu promítnout. Tehdy jsem to chtěl okomentovat, ale pak jsem se na to z časových důvodů vybodl... Jinak k "trasovacímu cvičení" se domnívám, že by bylo asi nejlépe nechat na rakouské straně starou trať pro ND (a příměsto kam až to má smysl, tj. nějaký dvoukolejný kus u Lince by do toho zapadal), a pro dálkovku (popř. i část nákladky směr jih?) řešit trať úplně novou s důrazem na vysokou rychlost a krátkou délku se sklony klidně i 30+ promil, možná by stačila jednokolejka (právě vzhledem k vysoké rychlosti). Mám obavy, že s tímto se nikdo vzhledem k slabé osobní dopravě (bohužel i vzhledem k slabému potenciálu v případě rychlé tratě) zaobírat nebude . |
|
|
Ythomas_ct
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2886 Registrován: 10-2009
|
Ad Tomáš Záruba: ...a pro dálkovku (popř. i část nákladky směr jih?) řešit trať úplně novou s důrazem na vysokou rychlost a krátkou délku se sklony klidně i 30+ promil... Nevím, pokud se bavíme o podélném sklonu "30+", tak bych asi doporučil škrtnout tu závorku. Ano, i nákladní vlak z kopce pojede, ale bohužel je potřeba ho také brzdit. A takovým návrhem si buď koledujete (obzvlášť při současném rozšiřování nekovových brzdových špalků) o řádný průšvih, nebo to přinejmenším nebude zrovna hospodárné (nevyužití potenciálu rekuperace)... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3531 Registrován: 5-2002
|
Ythomas: O tom vím, proto ten otazník. Narážel jsem na to, že pod ETCS by při dostatečně řídkém provozu (který by zrovna zde i mohl nastávat) nemuselo být nutné řešit tohle brutálním snižováním rychlosti, ale (brutálním) prodlužováním "ZV". Takže jde hlavně o to, aby nakonec nebyl problém vůbec udržet Vmax na spádu, a proto píšu "část" nákladky (míněno spíš lehčí vlaky, kde to EDB ještě zvládne resp. výpomoc vozů nebude muset být ve stylu "v HP celou cestu 4,3 bar" (a uvozovky proto, že by to reálně spíš bylo 5-3,8-5-3,8 atd). | |
|
Čínskej
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1844 Registrován: 3-2012 |
Tomáš Záruba: Tak nějak pořád přemýšlím, proč by toto všechno měl Rakušák stavět. Dvojkolejka kvůli příměstu a nepatrnému zrychlení ano, ale na zbytek, řekněme úsek Pregarten - Soběslav, bohatě stačí to, co už máme dnes. Samozřejmě na drobné výjimky typu Rybník nebo úsek Rožnov - ČB, vč. os. nádraží v ČB. A než jsem to napsal a odeslal, tak Bram napsal v podstatě to samé... |
|
|
Ythomas_ct
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2887 Registrován: 10-2009
|
Ad Tomáš Záruba: Narážel jsem na to, že pod ETCS by při dostatečně řídkém provozu (který by zrovna zde i mohl nastávat) nemuselo být nutné řešit tohle brutálním snižováním rychlosti, ale (brutálním) prodlužováním "ZV". Jenže tady jde hlavně o ten problém přeměny nadmořské výšky v teplo, takže zábrzdné vzdálenosti, resp. zabezpečení, bych viděl až jako druhotný problém. A co je to "lehčí nákladní vlak"? Aby se nákladní doprava vyplatila, tak to přeci chce naopak těžké/dlouhé vlaky. A už 1500 t (které asi tedy lze rozumně vytáhnout na kopec z druhé strany) dává na 30 promilích asi 440 kN traťového odporu. Požere-li těch 40 kN vozidlový odpor, tak potřebujeme brzdit zhruba těmi 400 kN, což je ve 100 km/h pěkných 11 MW... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10501 Registrován: 4-2003 |
Ythomas_ct:Požere-li těch 40 kN vozidlový odpor, tak potřebujeme brzdit zhruba těmi 400 kN, což je ve 100 km/h pěkných 11 MW... Což tedy znamená mít jednu brzdící lokomotivu v čele vlaku a druhou brzdící na konci a v troleji navíc odběr (možnost reuperace), jinak budou vozům svítit kola ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") . |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3533 Registrován: 5-2002
|
Čínskej: Myslel jsem, že probíhá trasovací cvičení. Reagoval jsem totiž hlavně obecně na snahu vynalézat hranaté kolečko, tj. trať současně rychlou, kapacitní a sklonově vyhovující. Že Rakušák ještě dlouho nic nenatáhne podle A7 je mi celkem jasné. Ale že by to byl z principu nesmysl bych netvrdil. Pokud by se dokázalo dosáhnout cestovní doby kolem 2,5 hodiny Praha - Linz, což by pak mohlo opodstatnit dvouhodinu Praha - Salzburg přímo za něco jako 3,5-4 hodiny, tak už by to rozhodně bylo "o něčem". Ythomas: Tak občas zkrátka plná norma nejede popř. jsou na vlaku dvě mašiny se značnou hmotnostní rezervou, dále asi není úplně nutné jet zrovna těch 100 a ne třeba 70-80, a hlavně tohle všechno spadá pod ten otazník a neměl jsem úplně v úmyslu to pitvat. Chtěl jsem totiž říct především to, že je podle mě blbost za nemalé stovky mega Kč na kilometr patlat cosi, co bude už sklonově náročnější, ale stále ještě celkem klikaté a na rychlost jen cca vyrovnávající auto na dálnici (pohybující se ovšem po podstatně kratší dráze a door-to-door). V podobných případech vidím jako rozumnější prostě mít ty tratě dvě, každou s jinou (hlavní) funkcí. Pokud tu první totiž už mám, je dost pravděpodobné, že takovou metodou bude ona druhá nakonec v součtu levnější než přestavba té první a současně užitečný efekt bude podstatně vyšší. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10502 Registrován: 4-2003 |
TZ:Myslel jsem, že probíhá trasovací cvičení. Probíhá. A pokud by se něco mělo dělat (jako že stejně nebude ), tak bych si spolu s tunelem mezi Lungitz a Pregartenem (a rovnáním mezi Budějovicemi a Dvořištěm), které už jsem tu oboje uváděl, představoval toto: https://en.mapy.cz/s/luvemeneme a toto:https://en.mapy.cz/s/hedodajesu To proto, aby to bylo použitelné i pro nákladní dopravu . |
|
|
Ythomas_ct
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2888 Registrován: 10-2009
|
Ad Bram: Což tedy znamená mít jednu brzdící lokomotivu v čele vlaku a druhou brzdící na konci... Ano, přesně tak. Tedy cestou dolekopcom namísto postrku použít "potah". :-) Anebo - pozor, teď trošku sci-fi - mít nákladní vlak s distribuovaným pohonem... Ad Tomáš Záruba: ...popř. jsou na vlaku dvě mašiny se značnou hmotnostní rezervou... No a na to jsem chtěl právě upozornit - totiž že když bude nahoru vepředu dvojče, tak pro optimální využití cestou dolů bych musel na vrcholu jednu mašinku přešíbovat nakonec... V podobných případech vidím jako rozumnější prostě mít ty tratě dvě, každou s jinou (hlavní) funkcí. Ano, s tím asi nelze nesouhlasit. Snaha o univerzálnost obvykle vede k řešením, které nejsou v žádném ohledu optimální, což tedy platívá obecně, nejen tady... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10505 Registrován: 4-2003 |
Ythomas_ct:Ano, s tím asi nelze nesouhlasit. Snaha o univerzálnost obvykle vede k řešením, které nejsou v žádném ohledu optimální, což tedy platívá obecně, nejen tady... Mám obavy, že tady vzhledem k počtu vlaků, co zde jezdí a budou jezdit, je nutné společné řešení (osobní dálková a příměstská plus nákladní doprava). Představa, že se tady bude zdvoukolejňovat současná trať pro nákladní dopravu a zároveň se v této velice členité krajině bude stavět nová trať, tak to by asi bylo mimo finančně snesitelnou realitu... Ano, přesně tak. Tedy cestou dolekopcom namísto postrku použít "potah". :-) Anebo - pozor, teď trošku sci-fi - mít nákladní vlak s distribuovaným pohonem... Pokud vím, tak se to tak řešilo kvůli sklonům třeba ve Švýcarsku. Na skoro třiceti promilích tam nic lepšího asi vymyslet nešlo . Samozřejmě, že tady by byl potřeba další strojvedoucí a nebo distribuovaný pohon, který by se musel řešit řešit patrně jak na železnicích v USA či v Kanadě ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") . |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21877 Registrován: 5-2002
|
YT: A takovým návrhem si buď koledujete (obzvlášť při současném rozšiřování nekovových brzdových špalků) o řádný průšvih, nebo to přinejmenším nebude zrovna hospodárné (nevyužití potenciálu rekuperace) Dovoluji se připojit. V130: Bhf. Pregarten 416 m ü. A. Děkuji za potvrzení, že se mi to nezdálo. Naopak je pro mě trochu záhadou těch 285 m v Lungitz (kde výškový profil malé procházky po nádraží ukazuje mezi 276-282 metry), ale podle vrstevnic by se tomu nakonec věřit dalo. "...správně pracovat s mapou..." podle Vás znamená... ...dojít v Pregartenu ke 416 metrům. To jsem ve #21847 psal ještě zcela věcně. TZ: Po pravdě řečeno, taky bych celkem ocenil, kdyby se Hajnej vrátil k diskusnímu stylu z doby, kdy mu bylo tolik, co je mně teď To by se do odpovídajících let měli vrátit i jiní, on se nemění jen Hajnej. A taky tu během té doby působilo hodně vyslovených škodičů, kteří v konečném důsledku snižují toleranci všech vůči všem.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10507 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:...dojít v Pregartenu ke 416 metrům. To jsem ve #21847 psal ještě zcela věcně. Kolovrátek vrčí, vrr, vrr, vrr . Ale abys konečně uznal, že nebudu kreslit přeložku do míst, kde jsem neuvažoval její začátek či konec, to ne. Kdybys to nechal bez komentáře, udělal bys lépe . |
|
|
Čínskej
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1845 Registrován: 3-2012 |
Klucí, tak už se nehádejte. Nebo chcete půjčit občanku? Abyste měli co roztrhat? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21881 Registrován: 5-2002
|
Ono je spíš otázka, jestli by ta přeložka vůbec k něčemu byla. Poměr cena/výkon ve srovnání se zde zmiňovaným prostým zdvojkolejněním by u ní byl podle všeho dost nevýhodný. Délkou je srovnatelná s přeložkou na Brenneru (na italské straně - ta má tunel něco přes 7 km a celkově bude mít něco okolo 10 km). Jenže tam je jinačí šrumec, takže ta už svoji práci odvedla a nejspíš nikomu netrhá žíly, že ji za bratru 10 let nahradí BBT. Obávám se, že takový potenciál trať z Lince do Budějic hned tak mít nebude...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9438 Registrován: 5-2002 |
Délkou je srovnatelná s přeložkou na Brenneru (na italské straně - ta má tunel něco přes 7 km a celkově bude mít něco okolo 10 km). Jenže tam je jinačí šrumec, takže ta už svoji práci odvedla a nejspíš nikomu netrhá žíly, že ji za bratru 10 let nahradí BBT. Obávám se, že takový potenciál trať z Lince do Budějic hned tak mít nebude... To už jsme se zde dohodli, že se jedná pouze o trasovací cvičení. Doporučil bych vám oběma tuto samomrdnou diskuzi ukončit (shazujete se oba). Pokud chcete někde řádit s takovými úvahami, zkuste si třeba zazpívat písničku "Skal a stepí, Vysočinou" a přemýšlet na téma Kolín - Brno přes Vysočinu s umožněním levné dopravy těžkých nákladních vlaků. Díky Petr PS: Navrhovat dopravcům, ať si koupí šestikola nemusíte (byť by to vyšlo levněji, než jakákoliv změna vedení trati), na to ještě doba nedozrála. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21889 Registrován: 5-2002
|
PŠ: přemýšlet na téma Kolín - Brno přes Vysočinu s umožněním levné dopravy těžkých nákladních vlaků Tam mi zatím pořád odhadem vychází celkovými náklady nejvýhodněji nějaký ten "státní postrk"...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Ythomas_ct
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2889 Registrován: 10-2009
|
Ad Bram: ...je nutné společné řešení... To je jasné, ale zároveň to neodporuje tomu, že značka ideál to není ani pro jednoho účastníka. Ta moje poznámka byla myšlena obecně... Ad Petr Šimral: ...přemýšlet na téma Kolín - Brno přes Vysočinu s umožněním levné dopravy těžkých nákladních vlaků. Hm, tak zatím mě napadá nejezdit přes Vysočinu... :-) Jestli jde o to objet ten plánovaný "nickolejný provoz" v úseku BrBla, tak by asi bylo lepší vzít to po stopách Pernerových. Ale je mi jasné, že tam asi bude krapet plno... Ad Hajnej: ...odhadem vychází celkovými náklady nejvýhodněji nějaký ten "státní postrk"... Nemáš náhodou nějaké tušení, jak (ne)vyšlo to loňské měření EMC a zatížitelnosti TNS kdesi u Tišnova? Aby totiž ten postrk nakonec nemusel být v naftě... (Mimochodem, nespadl Ti, prosím, asi dva týdny zpátky do spamu nějaký mail ode mě?) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21890 Registrován: 5-2002
|
YT: Netuším, to jde mimo mě.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10516 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Tam mi zatím pořád odhadem vychází celkovými náklady nejvýhodněji nějaký ten "státní postrk"... Postrk na Vysočině bude muset být určitě, pokud nebude šestinápravová lokomotiva. Na šestinápravovou lokomotivu dozraje čas nejspíš do deseti let. Vzhledem k tomu, že zde již první tratě neničící vlaštovky jsou, tak to časem možná dopadne tak, že pro nákladní vlaky bude časem tří systémová šestinápravová lokomotiva standard. Bude se vyrábět ve dvou provedeních - jedno se vznětovým motorem a generátorem tak, aby toto soustrojí dávalo elektrický výkon cca 2000 kW a druhé s balastem místo tohoto soustrojí. PŠ:Pokud chcete někde řádit s takovými úvahami, zkuste si třeba zazpívat písničku "Skal a stepí, Vysočinou" a přemýšlet na téma Kolín - Brno přes Vysočinu s umožněním levné dopravy těžkých nákladních vlaků. Tak teď tedy zpět k Vysočině: Pokud toho bude jezdit přes kopečky hodně, tak by možná stálo za úvahu vlaky do sklonově náročných úseků pouštět proti sobě tak, aby jeden vlak při jízdě do kopce pokud možno sežral vše, co by druhý rekuperací vlakové lokomotivy a postrku vyrobil. Něco takového údajně dělali před otevřením basistunelů ve Švýcarsku, ale tam jsou poněkud odlišné podmínky a nevím, zda by to u nás bylo technicky možné (není jednotná fáze, kde jsou dělení atd.). Pokud by to vůbec technicky šlo, tak tohle by chtělo hodně aktivní přístup SŽ(DC) při řízení provozu, dále spolupráci většiny nákladních dopravců (ŽESNAD tu už naštěstí je ) a pak by šlo skutečnou spotřebu energie (naměřenou v napájecích trafostanicích) v poplatcích zohlednit. Jenže to by nešlo hned, ale až zpětně po nějaké době... Samozřejmě by to pak chtělo moderní postrkovou lokomotivu a nikoliv plecháče či laminátky, které toho do sítě zpět moc nedodají . |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1435 Registrován: 5-2002 
|
 Petr_Šimral:"Navrhovat dopravcům, ať si koupí šestikola nemusíte (byť by to vyšlo levněji, než jakákoliv změna vedení trati), na to ještě doba nedozrála." Chápu, že to hraje do karet velkým dopravcům, protože ti mají tolik vlaků, že si ty pk/pp dokážou efektivně protáčet, to jsou prostě úspory z rozsahu, celkem obvyklá věc; ale malí by si to mohli nějak kolektivně zařídit přes Žesnad a srovnat ve čtvrtletních výkazech, nicht Wahr..? |
|
|
Čínskej
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1846 Registrován: 3-2012 |
Pokud toho bude jezdit přes kopečky hodně, tak by možná stálo za úvahu vlaky do sklonově náročných úseků pouštět proti sobě tak, aby jeden vlak při jízdě do kopce pokud možno sežral vše, co by druhý rekuperací vlakové lokomotivy a postrku vyrobil. A proč takhle složitě? Vždyť tu energii mohu "prohnat" přes okolní síť a např. na jihu Čech se to tak i děje. E.On si tuhle energii do svý sítě pustí, ale přijedu do Chotovin (Horní Cerekve, Strakonic) a rekureraci musím vypnout... Takže je to jen o tom měření a rozúčtování, což je ale politická záležitost... |
|
|
Ythomas_ct
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2890 Registrován: 10-2009
|
Ad Bram: Na šestinápravovou lokomotivu dozraje čas nejspíš do deseti let. Tak třeba ELP jich asi už v dohledné době nebude mít úplně málo (odkaz)... ...první tratě neničící vlaštovky... Můžu se zeptat, co tím máte na mysli? Já bych s tím byl opatrný, protože není trať jako trať. Ale to neplatí jen pro šestikoláky, ale třeba i u dnešních standardních čtyřnápravových lokomotiv lze zcela jistě vypozorovat nemalé rozdíly podle toho, kde jsou vozidla nasazena. A mimo to pojem "jednoduchej třínápravovej lokomotivní podvozek s nízkými účinky na svršek" v sobě spojuje - na můj vkus - poměrně dost protimluvů... Ad Sants: ...jak jsou na tom vlastně ta šestikola ekonomicky oproti postrku/přípřeži? Sice to nebylo na mě, ale dovolím si odhadnout, že záleží na tom, kde to budete chtít nasazovat. A třeba do takového Německa to může vyjít úplně jinak v době, až (jestli) se jednou otevře Erzgebirgsbasistunnel... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10520 Registrován: 4-2003 |
Čínskej:Takže je to jen o tom měření a rozúčtování, což je ale politická záležitost... Jenže distributoři určitě nevykoupí elektrickou energii za cenu, za kterou jí dodávají . Tam bude asi zakopaný pes... Ythomas_ct:Můžu se zeptat, co tím máte na mysli? Já bych s tím byl opatrný, protože není trať jako trať. Ale to neplatí jen pro šestikoláky, ale třeba i u dnešních standardních čtyřnápravových lokomotiv lze zcela jistě vypozorovat nemalé rozdíly podle toho, kde jsou vozidla nasazena. A mimo to pojem "jednoduchej třínápravovej lokomotivní podvozek s nízkými účinky na svršek" v sobě spojuje - na můj vkus - poměrně dost protimluvů... Míněno je tím zhruba toto: Účinky třínápravových podvozků takové, které jsou zhruba stejné jako u dvounápravových podvozků moderních strojů. Prostě výrazně lepší, než měl čmelák, sergej či elektrický šestikolák, tj. snesitelné pro správce infrastruktury. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2654 Registrován: 8-2010 
|
ad Ythomas_ct: Nemáš náhodou nějaké tušení, jak (ne)vyšlo to loňské měření EMC a zatížitelnosti TNS kdesi u Tišnova? Měření tehdy po etapách prováděl VÚŽ, a.s. jako vysoutěžený subjekt a nakonec - což lze ověřitelně zjistit z veřejně dostupných zdrojů - z toho vyplynulo něco takového: a) náhrada stávajících KO ve vybraných stanicích s KO s relé typu DSR-12 a DSŠ-12S za typ kolejového přijímače EFCP - bude provedeno v rámci opravných prací v celkem 3.etapách ve stanicích mimo ty, kde jsou KO typu KOA-1 (Kuřim, Řikonín) nebo se tam připravuje náhrada KO v rámci výměny stavědla (Sklené nad Oslavou - náhrada RZZ AŽD 71 za SZZ ESA 44) b) rekonstrukce TNS Čebín (= výměna trakčních transformátorů) včetně rekonstrukce rozvodny 25 kV a 110 kV + rekonstrukce napájecí linky včetně pro trakční vedení včetně odpojovačů. V TNS Ostrov nad Oslavou, Havlíčkův Brod, Golčův Jeníkov provedení "upgadu" - nově doplnění ofuků trakčních transformátorů za účelem zvýšení zatížitelnosti každého trafa z 12,5 MVA na 16 MVA + doplnění/nové nastavení ochran a vazeb mezi jednotlivými SpS a TNS. Mimo TNS Čebín u stávajících výše zmiňovaných TNS bude provedena úprava stávajícího filtračně-kompenzačního zařízení (= FKZ) o doplnění nového zařízení s tlumícím rezistorem pro potlačení rezonančního jevu na obou filtračních větvích tj. na 3. i 5. harmonické, neboť tento jev způsobuje havárii FKZ ![[pozor]](https://www.k-report.net/discus/clipart/pozor.gif "[pozor]") a vyskytuje se s v souvislosti s průjezdy některých - blíže nejmenovaných - hnacích vozidel..![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") c) nové zřízení jednovypínačové SpS Ořechov/Křižanov + úprava a nové nastavení ochran v SpS Vlkov u Tišnova Dále byla provedena simulace (= program OpenPowerNet) pro všechny TNS ve 3.scénářích z které mj. vyplynulo, že stávající napájení trakčního vedení nevyhovuje současné dopravě, což potvrzuje fakt, že většina TNS má v základním stavu v provozu oba dva trakční transformátory (= tj. není splněna podmínka redundance viz dále), aby vůbec bylo možno provézt stávající dopravní zatížení. Po provedení výše zmíněných úprav (= body b) + c)) bude možno provézt veškerou odklonovou dopravu - v maximálním scénáři, avšak opět nebude splněna podmínka redundance TNS ve formátu n-1, tedy jakákoliv údržba nebo porucha na TNS bude znamenat zásah do provozu. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
|
Pikehead
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6036 Registrován: 3-2007 |
PRA: Pro provoz bez odklonové zátěže to dostatečně redundantní je, nebo je redundance nedostatečná i pro běžný provoz (kam bych uvažoval už vlaky se dvěma Taury)? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2655 Registrován: 8-2010
|
ad Pikehead: Odklonové scénáře byly zpracované hned dva - na a) stávající pak za b) nový stav - oboje tedy při uvažovaných odklonech a tam se uvažovalo vždy s tím, že v každé TNS pracují oba trakční transformátory a všechny TNS jsou přes SpS příčně sepnuté a není tedy splněna nutná podmínka na redundanci n-1 s tím, že v případě bodu a) by se provezla komplet odklonová osobní doprava a pouze 2 páry nákladních vlaků za hodinu a to ještě v době mimo přepravní špičku, kdežto ve scénáři b) po úpravách, které zmiňuji v bodech b) a c) v příspěvku č. 2654 se proveze všechno, tj. maximum. Po provedení dodatečné dimenzace těch napáječek - tedy po doplnění ofuků a tím pádem zvýšení zatížitelnosti každého trafa z 12,5 MVA na 16 MVA by pak v dnešním - tj. neodklonovém stavu - však naopak měla být již nově zajištěna ta redundance n-1, což dneska zajištěno není.. a nebude tak nově nutné, aby všechny (= čti čtyři) TNS jely na 100% FULL POWER, tzn. při činnosti obou trakčních tranformátorů...![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") . PS: Nějak jako "energetickému laikovi" mi to přijde celkem logické a fajn... ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") |
|
|
Čínskej
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1847 Registrován: 3-2012 |
Jenže distributoři určitě nevykoupí elektrickou energii za cenu, za kterou jí dodávají [nene]. Tam bude asi zakopaný pes... Píšu politická záležitost, nikoli technická... |
|
|
Ythomas_ct
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2891 Registrován: 10-2009
|
Ad Bram: Účinky třínápravových podvozků takové, které jsou zhruba stejné jako u dvounápravových podvozků moderních strojů. Hm, tak srozumitelné to je, ale obávám se, že tomuto stavu jdeme naproti tím, že účinky dvounápravových podvozků nových strojů jsou většinově výrazně horší v porovnání se stroji staršími, takže k dosažení té "zhrubastejnosti" vlastně nemusíme moc vylepšovat účinky těch třínápravových podvozků... :-) Ad P.R.A.: Díky za info, ale přeci jen pár poznámek... ...zvýšení zatížitelnosti každého trafa z 12,5 MVA na 16 MVA... Zajímalo by mě, kolik se tam tedy vlastně uvažuje té odklonové vozby v onom maximalistickém scénáři. Nejsem teda elektrikář, ale pokud to dneska nevyhovuje stávajícímu provozu (chápu to dobře?), tak jak je možné, že zvýšením zatížitelnosti TNS o "pouhých" 28 % to bude vyhovovat uvažovanému (jakému vlastně?) provozu v době odklonové? ...tento jev způsobuje havárii FKZ [pozor] a vyskytuje se s v souvislosti s průjezdy některých - blíže nejmenovaných - hnacích vozidel... ...že by nějaká laminátová elektromagnetická bouře? |
|
|
Pikehead
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6039 Registrován: 3-2007 |
Čínskej: Asi jo, pokud by se jim rekuperovaná počítala do "obnovitelné" a rádi vykoupí hned (respektive odečtou z celkové spotřeby) stejně tak jako rádi vykupují jakýkoliv náhodný odpad z domácích fotovoltaik... P.R.A.: A, už to vidím. Takže pro normální stav to s chlazením má kapacitní rezervu, ale během odklonů se pojede na doraz. Ythomas: Jo, havárie FKZ zní taky jako velmi pikantní příběh... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2656 Registrován: 8-2010
|
ad Ythomas_ct: Zajímalo by mě, kolik se tam tedy vlastně uvažuje té odklonové vozby v onom maximalistickém scénáři. To mě taky... , nicméně třeba z veřejně dostupných zdrojů za GVD 2017/2018 vyplývá, že třeba v úseku Adamov - Blansko jelo průměrně 36 nákladních vlaků denně (= 18 párů za den - jak ty zakreslené, tak i ty v režimu ad hoc). Nejsem teda elektrikář, ale pokud to dneska nevyhovuje stávajícímu provozu (chápu to dobře?), tak jak je možné, že zvýšením zatížitelnosti TNS o "pouhých" 28 % to bude vyhovovat uvažovanému (jakému vlastně?) provozu v době odklonové? Jenže tady máme na jedné hromadě jabka a na druhé hrušky... . Normální provoz nebyl počítán na příčně sepnuté SpS, ale naopak na stav, kdy jsou všechny SpS rozpojené - to znamená, že každá trakční stopa je napájená sólo a při těch stávajících 12,5 MVA to zřejmě (= žádná čísla ani protokol z měření nemám k dispozici) početně nevychází na tu redundanci, čili pokud by se sepnula jedna SpS podélně tak, aby celá jedna stopa byla napájená pouze jednostranně z jedné TNS - například v důsledku poruchy, tak už to (zřejmě) výkonnově nevychází - minimálně v dopravní špičce a na stávající stav - viz třeba obrázek zde, kdežto v tom režimu "upgradovaný odklon (*)", kdy jsou naopak všechny SpS sepnuté příčně a celé to jede "na full" - bez redundance - z 8 traf obě stopy to asi jak té špičce, tak tomu počtu výkonnově postačuje to zvýšení ze 12,5 MVA na 16 MVA - čili o těch Vámi zmiňovaných 28%... No a na normální provoz to potom s těmi "novými" 16 MVA už bude postačovat "tuplem" a navíc s tou redundancí jako bonus - nebo aspoň takhle nějak to chápu já... (*) - "neupgradovaný odklon", čili pouze 12,5 MVA a ne 16 MVA = převedená kompletní osobní doprava, ale pouze 2 páry nákladních vlaků za hodinu v době mimo přepravní špičku (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 466 Registrován: 7-2015 |
Pár dokumentačních fotek ze stavby SuVo. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15937 Registrován: 6-2003 |
Veřejná zakázka: Modernizace trati Nemanice I - Ševětín https://zakazky.szdc.cz/contract_display_6929.html Druh veřejné zakázky: Služby Stručný popis předmětu: Zpracování dokumentace pro územní řízení (DUR) stavby dle zadávacích podmínek, zpracování projektové dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení (DSP) dle přílohy č. 3 vyhl. č. 146/2008 Sb., zpracování vyplněné žádosti o stavební povolení, včetně všech vyžadovaných podkladů a příloh, zpracování podkladů pro zadávací řízení na realizaci stavby v potřebném množství a podobě , zajištění vydání certifikátů o shodě vydávaných notifikovanou osobou v souladu s platnými směrnicemi Evropského parlamentu a Rady o interoperabilitě konvenčního železničního systému. Bližší specifikace předmětu plnění veřejné zakázky je upravena v dalších částech zadávací dokumentace. Předpokládaná hodnota: 437 703 486 Kč bez DPH |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1385 Registrován: 10-2011 |
Tak jsem se dnes v televizi doslechl, že nová trať nepovede přes Hrdějovice. Takže už neplatí původní vizualizace? ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15938 Registrován: 6-2003 |
Veřejná zakázka: Oprava TV v žst. Tábor, seř. nádraží https://zakazky.szdc.cz/contract_display_7015.html Druh zakázky: Stavební práce 1. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU DÍLA 2. Účel a rozsah předmětu Díla 2.1.1 Předmětem díla je zhotovení stavby „Oprava TV v žst. Tábor, seř. nádraží“ jejímž cílem je oprava trakčního vedení 25 kV, 50 Hz. 2.1.2 Rozsah Díla „Oprava TV v žst. Tábor, seř. nádraží“ spočívá: 2.1.3 Demontáž původních a montáž nových směrových lan: • Mezi TP 113 – 114; 115-116; 117A-118; 119-120; 121A-122; 123-124; 125A-126; 129-130; 131-132; 133-134 3. Demontáž a montáž nového odpojovače ÚO 24 typu SEZ UVE – Ž – 38.5/2000 včetně ručního pohonu na TP 133 typu EŽ A81/II 4. demontáž a montáž nových bočních držáků trolejového drátu na směrových lanech 5. výměnu keramických izolátoru za nové plastové 6. demontáž a montáž nových návěstí pro elektrický provoz do trolejového vedení 7. směrové a výškové regulace trolejového vedení 8. Umístění stavby 8.1.1 Stavba bude probíhat na trati č. 220 – Benešov u Prahy – České Budějovice, žkm 82,2 – 82,8. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15939 Registrován: 6-2003 |
vlasak: pokud se nepletu, tak oproti informacím ve vizualizaci jedinou změnou je navýšení rychlosti ze 160 na 200 km/h, změna trasy žádná | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2966 Registrován: 1-2005 
|
vlasak: Trať má uhnout v Nemanicích mezi Hrdějovice a Makro od začátku, jiná možnost snad dnes už ani není. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1386 Registrován: 10-2011 |
Ještě se zeptám. Je navrženo nějaké mimoúrovňové křížení koridoru se silnicí v nemanickém trianglu, či obou přejezdů, nebo to tamtudy vůbec nepovede? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2967 Registrován: 1-2005
|
vlasak: Mimoúrovňové křížení má být v Nemanické ulici, tunel pod kolejemi, kde je dnes přejezd (součást Severní spojky) dále trať pokračuje do Nemanic I. a za bývalým strážním domkem se stáčí vpravo mezi Hrdějovice a Makro a křižuje silnici Luční kde je navržen nadjezd viz. video vizualizace (Příspěvek byl editován uživatelem Tkan.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 4-2020 |
Is the tunnel Mezno already bored????? | |
|
Pikehead
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6052 Registrován: 3-2007 |
Not yet - end of this summer. The other tunnel (Deborec) was bored two months ago. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1095 Registrován: 12-2007 |
25 čerstvých fotek ze stavby Soběslav - Doubí je k vidění tady |
|
|
Telini
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 620 Registrován: 10-2006 |
Zítra a pozítří se má na mezi desátou a jedenáctou úplně zavřít D3 u odpočívky Mezno kvůli trhacím pracem na koridoru. | |
|
Pikehead
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6055 Registrován: 3-2007 |
Soběslav-Doubí krásné tempo, takhle to otevřou dřív než SuVo... |
|
|
Bílý_petr
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2731 Registrován: 7-2005 
|
Díky za super reportáž ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
Mnohdy je důležitější vědět, o čem se mlčí, než to, o čem se mluví (Roman Kozel)
fotogalerie 4. koridoru |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 4-2007 |
Soběslav-Doubí jede od konce září ve vysokém tempu. Přerušení akorát přes Vánoce na cca 16 dní, jinak jedou přes celou zimu. By mi zajímalo, jak jsou napřed oproti původnímu harmonogramu. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15941 Registrován: 6-2003 |
Veřejná zakázka: Ševětín ON - oprava výpravní budovy https://zakazky.szdc.cz/contract_display_7030.html Druh zakázky: Stavební práce
|
|
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze