Diskuse » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 30. 3. 2020 « předcházející | další »

Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 30. 3. 2020

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Jenki
Středa, 25. března 2020 - 07:47:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5575
Registrován: 5-2002
Pavel_Večeřa:
"drát alá tramvaj je v Mohelnici na těch třech kusých kolejích vlevo ve směru na Prahu"

Je tam furt, akorát relativně nedávno (rok? dva?) kus vykuchali. Jo a je tam trojúhelníkový závěs.
Pikehead
Středa, 25. března 2020 - 08:50:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6027
Registrován: 3-2007
Nějakou jednodušší formu mají i ve vršovickém depu.
Středa, 25. března 2020 - 09:15:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10455
Registrován: 4-2003
Stejně tak na ONJ, viz zde: https://en.mapy.cz/s/cululalepu

Nedávám sem panorama, není to z něho dobře vidět [nene].
Středa, 25. března 2020 - 09:41:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3343
Registrován: 2-2007
Stejně tak na ONJ, aspoň trošku to je vidět na fotce:
Středa, 25. března 2020 - 11:41:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6143
Registrován: 9-2005
A Lipenka má nyní řetězovky svislé v přímých a šikmé v prudkých obloucích. Ve staničních kolejích nevím. Bývalo tam prosté, nebo s trojúhelníkovými závěsy.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Středa, 25. března 2020 - 11:46:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6705
Registrován: 9-2011
Na Lipence se zkoušelo kde-co, včetně vystřídaného vedení či šikmé řetězovky i v přímých úsecích.
Všichni jste volové. Servít
Středa, 25. března 2020 - 11:59:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6144
Registrován: 9-2005
To jo, ale to už minulost. Nová stridavinu tam má jen málo typů sestav.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Středa, 25. března 2020 - 16:09:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6017
Registrován: 7-2011
Hajnej:
"I u lokomotiv se dřív přítlak řešil pružinou, vzduch jenom přepral druhou a silnější stahovací pružinu."
Vida, díky za poučení. Já měl za to, že od určitejch vyšších rychlostí by pružina musela být tak silná, že by to dělalo neplechu zase v malých rychlostech (nebo naopak, ve vyšších rychlostech by netlačila dost) a proto se používá vzduch, protože se přítlak jím dá regulovat.
Středa, 25. března 2020 - 17:16:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21777
Registrován: 5-2002
Přiznám se, že třeba závislost tlaku na rychlosti u VR-vlaků neznám, ale určitě hraje velký vliv to, jestli to je stejnosměr nebo střídavina.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Čtvrtek, 26. března 2020 - 07:57:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7778
Registrován: 1-2007
Hajnej: U vysokorychlostních vlaků se používá někde stejnosměr?
Čtvrtek, 26. března 2020 - 08:23:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11410
Registrován: 8-2012
Diretissima (Florencie-Řím).
電車オタク
Čtvrtek, 26. března 2020 - 08:46:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21782
Registrován: 5-2002
TH: Direttissima
Tohle slovo (stejně jako skoro každej italskej superlativ) je úžasné slyšet z úst rodilého mluvčího. To je prostě zážitek (něco jako "muška jenom zlatá" ze študáckého filmu).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Čtvrtek, 26. března 2020 - 12:53:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6706
Registrován: 9-2011
U dvousystémovek to bylo hnedle dvakrát - jedna pružina pro nižší přítlak a druhá pro rozdíl mezi vyšším a nižším přítlakem.
Esa mají pružiny s dopínáním malým vzduchovým válcem.


(vpravo dole)
Všichni jste volové. Servít
Čtvrtek, 26. března 2020 - 13:14:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9073
Registrován: 9-2002
Ve Španělsku se vyskytují hojně úseky s Vtr 200 na stejnosměru.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...

Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
Pátek, 27. března 2020 - 12:35:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 505
Registrován: 9-2015
>> Hajnej; Určitě hraje velký vliv to, jestli je to stejnosměr nebo střídavina
(tedy, z kontextu: při stejném efektivním napětí, a tím i proudech) A jaký?
Pátek, 27. března 2020 - 12:46:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21799
Registrován: 5-2002
MZv: (tedy, z kontextu: při stejném efektivním napětí, a tím i proudech) A jaký?
A ten "kontext" jste si ráčil vycucat z kterého palce?
Ono je totiž pro obvyklé trakční soustavy typické právě to vyšší napětí (a tím i nižší proudy) u střídaviny.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pátek, 27. března 2020 - 13:11:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 506
Registrován: 9-2015
Z toho palce, že jste se tu už dostatečně předvedl, a proto jsem téměř s jistotou předpokládal, že na konkrétnější dotaz k vašemu "Určitě" a "Velký" utečete přesně tímto směrem.
No nic, vidím, že jsem se nespletl a k tématu nic nemáte.
Pátek, 27. března 2020 - 15:45:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6713
Registrován: 9-2011
MZv: každý, kdo o trakčním napájení ví aspoň jen trochu maličko (pro jiné osoby nemá cenu přítlak vůbec rozebírat), tak ví, že "stejnosměr" je v daném kontextu synonymum pro "menší napětí" a "střídavina" zase pro "velká napětí".

Čili vaše poznámka "při stejném napětí" je zcela mimo keramiku a váš poslední příspěvek je jen štěkání vzteklého ratlíka.
Všichni jste volové. Servít
Pátek, 27. března 2020 - 16:17:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21800
Registrován: 5-2002
MZv: vidím, že jsem se nespletl a k tématu nic nemáte
Vidím, že jsem se taky nespletl - proč by Mireček přiznával, že předpoklad stejného napětí a proudu u ss/st trakce je píčovina nemající oporu v realitě, když místo toho může zaútočit.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pátek, 27. března 2020 - 16:19:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10456
Registrován: 4-2003
Mirek Zv.:Z toho palce, že jste se tu už dostatečně předvedl, a proto jsem téměř s jistotou předpokládal, že na konkrétnější dotaz k vašemu "Určitě" a "Velký" utečete přesně tímto směrem.
No nic, vidím, že jsem se nespletl a k tématu nic nemáte.



Evidentně nejen já jsem se dnes odpoledne dobře pobavil, jak někdo (pro nevědoucího nechápavce Mirka Zv. je to samozřejmě Mirek Zv.[biggrin]), co vůbec nic o dané problematice neví, chce poučovat ostatní [proud]. Ach jo, kdyby blbost nadnášela, vznáší se Mirek Zv. u stropu jak holubička [crazy].
Pátek, 27. března 2020 - 21:14:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 507
Registrován: 9-2015
Jo pardón. Tak to já nevěděl, že stejnosměr má nižší napětí. Víte, já vlastně ani nevím, co je to ten stejnosměr. To my u nás v Táboře nemáme.
Sobota, 28. března 2020 - 05:01:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10457
Registrován: 4-2003
Asi nevíš. Jinak bys tu nepsal tyhle kosočtvercoviny, hňupe [crazy].
Sobota, 28. března 2020 - 17:26:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6714
Registrován: 9-2011
To my u nás v Táboře nemáme.
Tak Bechyňku už deelektrizovali?
Jo vy vlastně ani nevíte, co je to Bechyňka...
Všichni jste volové. Servít
Pondělí, 30. března 2020 - 09:15:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 508
Registrován: 9-2015
Liesk: To si pište, Pražáčku, nebo co jste zač, že vím líp než vy. V tom pajzlu u řeky jsem strávil nejeden fajn večer. Ale souvislost nechápu. Samozřejmě, že tam vždycky bylo 230, střídavých. No teda dřív 220. A kdysi nejspíš 110 (haha, bylo to vlastně 110 nebo 120? jak to s časem vypadne z hlavy). Ale rozhodně střídavých. Kvůli trafům, víme? Víme, co to je tráfko? Nebo dokonce víme, jak se dostane elektrika z jednoho drátu do druhého? Jak se ty volné elektrony objeví v tom druhém okruhu?
Pondělí, 30. března 2020 - 09:21:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3901
Registrován: 6-2016
Mirek_Zv.: Ty toho evidentně nechápeš víc... Zkus wikipedii, ta ve většině případů pomáhá.
Pondělí, 30. března 2020 - 09:26:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9306
Registrován: 5-2007
Mirek_Zv.: Zmeňte dílera. To, čo beriete, Vám evidentne nerobí dobre.
Pondělí, 30. března 2020 - 09:39:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6720
Registrován: 9-2011
Jak se ty volné elektrony objeví v tom druhém okruhu?
Samozřejmě že to vím.
V drátech transformátoru bydlí trpaslíčci, v primáru s modrými čepičkami, v sekundáru se žlutými. Ti s modrými čepičkami nabírají do kyblíčků elektrony a když mají kyblíček plný, postaví ho na jádro trafa. Odtamtud si ten kyblíček přeberou ti se žlutými čepičkami a vylejou ho do drátů sekundáru. Prázdný kyblíček pak zas postaví na to jádro, odkud si ho vezmou ti v modrých čepičkách.
To snad ví každé malé dítě, ne?

Ale souvislost nechápu
To jsem si všiml. Ale snad někdy pochopíte.
Zkusím napovědět: proč jsou asi ty střídavé trakční systémy s daleko vyšším napětím než stejnosměrné? Anebo z druhého konce - proč jsou tramvaje a trolejbusy sejnosměrné?

A ta Bechyňka? No ta je stejnosměrná, tak proto jsem se ptal, jestli ji už deelektrizovali, když vy tvrtdíte, že u vás v Táboře stejnosměr nemáte.
Nebo jste z Tábora u Krnova? Tam, připouštím, stejnosměr opravdu nemáte.
Všichni jste volové. Servít
Pondělí, 30. března 2020 - 10:24:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21820
Registrován: 5-2002
Možná by se nám měl Mireček pokusit v klidu vysvětlit, co vlastně svým dotazem #505 sledoval.
Je fakt, že v našem fachmanském životě po letech dospějeme k jisté zkratkovitosti, takže i příčinný řetězec "střídavina - možnost transformace - vyšší napětí v troleji - nižší proud sběrače - menší potřebný přítlak a slabší trolej" zkracujeme a necháváme si pouze krajní články (protože si ty mezilehlé dokážeme kdykoliv odvodit).
Jestli nám chtěl naznačit tohle, tak to ovšem udělal tím nejpitomějším možným, to jest útočným způsobem.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pondělí, 30. března 2020 - 10:42:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7780
Registrován: 1-2007
proč jsou tramvaje a trolejbusy sejnosměrné?

To je vůbec kvůli čemu? Nepotřebuju vést vodič na velkou vzdálenost? Nepotřebuju takový příkon jako na železnici?
Pondělí, 30. března 2020 - 11:14:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21821
Registrován: 5-2002
A což: nechci vozit trafo po ulici...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pondělí, 30. března 2020 - 11:35:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10458
Registrován: 4-2003
Mouka:To je vůbec kvůli čemu? Nepotřebuju vést vodič na velkou vzdálenost? Nepotřebuju takový příkon jako na železnici?

To je z historických důvodů. Tramvaje, respektive tramvajové provozy se začaly ve velkém rozšiřovat po celém světě už okolo roku 1900, kdy byla velmi slušně zvládnuta technika stejnosměrných motorů a jejich regulace. Kdežto jednofázový střídavý asynchronní elektromotor se k pohonu trakčních vozidel vůbec nehodí a dodnes se používá velice málo, spíš okrajově to byly malé motory do různých domácích spotřebičů, několik takových jsem kdysi z měl. Třífázový asynchronní motor měl problémy s regulací a hlavně byl problém s třífázovým přívodem elektrické energie do vozidel. Trakční vedení bylo docela drahé na pořízení a komplikované na údržbu, ale třeba v severní Itálii to nějak zvládli a tam se třífázový systém pro napájení železničních vozidel používal až někdy do sedmdesátých let minulého století, kdy se přešlo na jednotný stejnosměrný systém 3 kV pro celou síť. Pak tu byla ještě možnost použít jednofázový komutátorový motor, ale k této komplikaci nebylo třeba přistoupit u tramvajových provozů, kdy se z bezpečnostních důvodů používalo napětí 600 či 750 V. Tento motor přišel ke slovu až u větších výkonů, kdy z přenosových důvodů bylo potřeba sáhnout k vyššímu napětí, kdy k jeho patřičnému téměř bezztrátovému snížení na lokomotivě je potřeba transformátor. I tak se ale musel pro uspokojivou funkci střídavého komutátorového motoru větších výkonů snižovat kmitočet z obvyklých 50 Hz na 16 a 2/3 Hz, což s sebou neslo nutnost postavit si pro napájení drážní sítě vlastní elektrárny a vlastní rozvody. Nebo používat rotační měniče (bohužel s nepříliš dobrou účinností) v měnírnách, pokud byl zájem napájet drážní síť ze sítě veřejné. Viz Německo, Švýcarsko atd.. Ostatně jeden takový rotační měnič mají na ŽZO ve Velimi, aby i tam měli možnost zkoušet vozidla s napájením 15 kV, 16,7 Hz [wink].

Jojo, v dnešní době, kdy díky měničům vládnou světu asynchronní třífázové motory, je vše tak jednoduché, ale to kolem roku 1900 prostě takto nebylo [nene].

(Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Pondělí, 30. března 2020 - 11:40:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10459
Registrován: 4-2003
Hajnej:A což: nechci vozit trafo po ulici...?

To bys nemusel, stačilo by použít nižší střídavé napětí pro napájení vozidel. Jenže to by bylo použitelné jen pro tramvajové systémy a pro metro [wink]. U železnice, kde jsou velké odběry, bys byl zase tam, kde jsi se stejnosměrným systémem 3 kV [proud].
Mladějov
Pondělí, 30. března 2020 - 11:53:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14537
Registrován: 3-2007
Bram: A chybí ti tam, že na vozidle nešlo proud usměrňovat (nebo velmi blbě),protože nebyly k dispozici výkonové polovodičové usměrňovače - a tak se usměrňovalo v měnírně (velké ignitrony).
Na mašinách to moc nefungovalo (skleněné nádoby a citlivost na otřesy na vozidle vč. šplouchání rtuti [proud].

A upřímně - mít celou směnu za zády na mašině x desítek litrů žhavé rtuti ve skle - nic moc.
Pondělí, 30. března 2020 - 11:53:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3883
Registrován: 9-2003
Bram: Ovšem použítí nižšího střídavého napětí, třeba 600 V / 50 Hz by proti stejnosměru nepřineslo žádnou výhodu, spíše samé nevýhody.
NOBLE BRICKS
Pondělí, 30. března 2020 - 11:54:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 509
Registrován: 9-2015
>> Mouka

Je to z historických důvodů, z předpolovodičové doby.
Časem se osvědčily (obecně, i mimo pohony) v podstatě jen 3 typy strojů:
Střídavý synchronní je pro trakci úplně ze hry, protože pracuje jen přesně na synchronních otáčkách. Jedině je lze po skocích N-krát snižovat změnou propojení vinutí na N-násobný počet pólů.
Střídavý asychronní je pro trakci taky ze hry, protože sice rozumně pracuje v určitém rozsahu otáček, ale ten je tak 80-98% otáček synchronních. A ani tou změnou počtu pólů si nijak nepomůžeš při rozjezdu - žádnou rozumnou sílu při něm nemá (zato bere šestinásobný proud, který pro něj dlouhodobě vůbec není zdravý).
Zároveň nemůžeš měnit frekvenci napájení v napájecí soustavě - to bys na ní mohl mít jen jediné trakční vozidlo.

Takže zbyl i se všemi hrůzami jeho řízení jedině stejnosměrný motor, který byl schopen aspoň nějakého trochu přijatelného řízení a momentu při rozjezdu.

A usměrňovač (nejspíš taky točivý stroj) byl moc velký, než aby se vozil na vozidle, zpočátku na všech, později určitě na těch menších s omezeným vnitřním prostorem (tramvaje).

Vyvinutím výkonového triaku (v podstatě obousměrného tyristoru) se to změnilo, protože lze spínat proud (a tím řídit příkon) se zpožděním během půlperiody sinusovky, a ten snadno zhasne (i když polovodič nelze řízeně zavírat) při průchodu proudu nulou.
Zároveň lze dělat elektronické střídače, které asynchronnímu motoru zvedají během rozjezdu frekvenci (aby vždycky maličko zaostával - a tedy nejlépe táhnul).

V podstatě tím přestala potřeba mít trvale stejnosměrné napětí.
O detailech v železniční trakci, hlavně z poslední doby, vím málo, ale v podstatě je tady asi pořád rozpor - že potřebuješ vyšší napětí kvůli nižším přenosovým ztrátám, ale polovodiče v řízení tak velké napětí nezvládají. Předpokládám, že to se řeší vstupním transformátorem.
Pondělí, 30. března 2020 - 11:56:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 510
Registrován: 9-2015
.. hezky jsem do od Brama opsal.
Pondělí, 30. března 2020 - 11:57:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1428
Registrován: 5-2002
Bram:
"ale třeba v severní Itálii to nějak zvládli a tam se třífázový systém pro napájení železničních vozidel používal až někdy do sedmdesátých let minulého století"
Furt se nemůžu dopátrat, jak tam byla zadrátována zhlaví... [sad]
Pondělí, 30. března 2020 - 12:01:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 511
Registrován: 9-2015
Jak vlastně funguje ten rtuťový usměrňovač, je to něco jako elektronka s podtlakem?
Pondělí, 30. března 2020 - 12:22:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10460
Registrován: 4-2003
Mladdějov:A chybí ti tam, že na vozidle nešlo proud usměrňovat (nebo velmi blbě),protože nebyly k dispozici výkonové polovodičové usměrňovače - a tak se usměrňovalo v měnírně (velké ignitrony).

Sorry, jsem měl napsat, že to se vztahuje už k dnešní době. Ale to už snad tak nějak vychází z toho, že musím použít měnič, protože střídavý jednofázový motor na 50 Hz použitelný pro trakční účely neexistuje dodnes [nene].

Na mašinách to moc nefungovalo (skleněné nádoby a citlivost na otřesy na vozidle vč. šplouchání rtuti [proud].

Vím [wink].


A upřímně - mít celou směnu za zády na mašině x desítek litrů žhavé rtuti ve skle - nic moc.

Já také ne [proud].


S499.1023:Ovšem použítí nižšího střídavého napětí, třeba 600 V / 50 Hz by proti stejnosměru nepřineslo žádnou výhodu, spíše samé nevýhody.

Však to beru jen jako teoretickou možnost. Historicky je vše dáno tak, že systémy metra a tramvají jsou stejnosměrné, povětšinou s napájením 600 a 750 V a na tyto systémy se konstruují vozidla všeobecně [wink].


Sants: Furt se nemůžu dopátrat, jak tam byla zadrátována zhlaví... [sad]

Také by mne to zajímalo...[wink].
Pondělí, 30. března 2020 - 12:28:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10461
Registrován: 4-2003
Mirek Zv.:Střídavý asychronní je pro trakci taky ze hry, protože sice rozumně pracuje v určitém rozsahu otáček, ale ten je tak 80-98% otáček synchronních. A ani tou změnou počtu pólů si nijak nepomůžeš při rozjezdu - žádnou rozumnou sílu při něm nemá (zato bere šestinásobný proud, který pro něj dlouhodobě vůbec není zdravý).

To není zcela pravda. I střídavý asynchronní motor se dá navrhnou tak, že má velký záběrový moment (dokonce rovný svému maximálnímu momentu), ale chce to zvýšení odporu rotorového vinutí. Ale pro regulaci odporu rotorového vinutí zase bylo potřeba využít sběrné kroužky a tím se celý asynchronní motor komplikoval... Už to ale nebyl ten více než jedno století tak oblíbený konstrukčně jednoduchý třífázový asynchronní motor s kotvou na krátko [nene].

(Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Mladějov
Pondělí, 30. března 2020 - 12:42:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14538
Registrován: 3-2007
Rtuťový usměrňovač : Nad hladinou rtuti (= katoda) je uhlíková anoda, zapálí se oblouk mezi elektrodami (pomocnou elektrodou) a elektrony proudí z katody (Hg) na anodu(C), při opačné půlvlně nikoliv (za podmínek v usměrňovači panujících).

V měnírnách to byly obludy, co vypadaly jako hlavonožec (chobotnice): "hlava" ve které kondenzovala vypařená rtuť a dole "chapadla" anod, většinou šest.

Mooc hezká videa na youtube - klíčová slova "mercury rectifier" nebo tak něco.
Mladějov
Pondělí, 30. března 2020 - 12:48:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14539
Registrován: 3-2007
Zadrátování zhlaví: Třífázová elektrizace se dělá způsobem jedna fáze v kolejnicích, dvě v trolejích.
Koukněte na nějaká videa z tratí, kde je 3f provoz ještě dnes, nebo si tam udělejte někdy studijní výlet: např. zubačka Zermatt-Gornergrat (JZ kout Švýcarska).

EDIT: Je to hodně podobné..trolejbusové stopě.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Pondělí, 30. března 2020 - 13:08:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10463
Registrován: 4-2003
Mladějov:Koukněte na nějaká videa z tratí, kde je 3f provoz ještě dnes, nebo si tam udělejte někdy studijní výlet: např. zubačka Zermatt-Gornergrat (JZ kout Švýcarska).

Asi si tam budu muset zajet [wink].

Jinak jak jsem teď zjistil, tak v Zermattu na nádraží zubačky na Gornergrat lze vidět na google street view z ulice Getwingstrasse zhlaví depa i s trolejemi a to už dá obraz o situaci celkem slušně. Sants si to jistě najde, odkaz sem tedy nekopíruji [wink].

(Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Mladějov
Pondělí, 30. března 2020 - 13:15:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14540
Registrován: 3-2007
Jo, já někdy taky [wink]. Ono je to dost šotozajímavý koutek - Zermatt bez aut se spalovacím motorem, akumulátorová tram v půlce trati..a jak jsem cca pře rokem koukal, ani booking.com nevyhazuje nějaké šílené ceny.

Hezký odkaz.
Pondělí, 30. března 2020 - 14:36:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21822
Registrován: 5-2002
MZV: v podstatě je tady asi pořád rozpor - že potřebuješ vyšší napětí kvůli nižším přenosovým ztrátám, ale polovodiče v řízení tak velké napětí nezvládají
Ten rozpor je maličko jinde: to, co je úžasné pro přenosovou cestu, tedy tenkej drát z drahý mědi a okolo něj hafo izolujícího vzduchu zadarmo, je naopak špatné pro motor, kterej by v sobě měl nejraději jenom železo a měď a nějaká izolace tam jenom překáží.

Jak vlastně funguje ten rtuťový usměrňovač, je to něco jako elektronka s podtlakem?
Spíš něco jako řízeně zapalovaná výbojka - mezi hlavníma elektrodama to samo nezapálilo, ale zapálila to v žádané půlvlně pomocná elektroda poblíž rtuťové katody. Odtud nejspíš i ten název igni-tron.

Bram: Ale pro regulaci odporu rotorového vinutí zase bylo potřeba využít sběrné kroužky a tím se celý asynchronní motor komplikoval
U babičky máme třífázovej motor s rotorovým odporovým rozběhátorem - kroužky to nemělo, ale zatlačoval se takovej ovládací čudl dovnitř řemenice, kde nakonec po propojení kotvy nakrátko zacvakl a držel odstředivým přidržátorem tam až do vypnutí a skorozastavení.
Dnešní bezpečák by se z té manipulace asi posral do vejšky...

(Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pondělí, 30. března 2020 - 15:50:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3902
Registrován: 6-2016
Teď jsem si vzpomněl na roztáčení řetízkového kolotoče za mého mlada. Dělo se tak postupným zasouváním 3 kovových desek do 3 nádržek s jakousi kapalinou (solný roztok?). Dneska na tom místě stojí Chemapol.
Pondělí, 30. března 2020 - 16:18:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21824
Registrován: 5-2002
HK: solný roztok?
Z kolegovy empirie máme hlášeno, že když se rozběhy staly příliš línými, tak se do nádržky přichcalo...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pondělí, 30. března 2020 - 16:29:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6026
Registrován: 7-2011
Laický dotaz, hraje při výběru zdali stejnosměr, nebo střídavina i nějakou roli rekuperace? Jistě, ta se (nějak) vyplatí jen v systémech, kde se honí hodně vozidel najednou (MHD), nicméně mi přijde její role jako nikoli nevýznamná. Byť ji, pravda, poněkud sráží nemožnost skladování energie, takže kolikrát přijde vniveč.

Totiž, nějak mi pořád vrtá hlavou ten přežívající stejnosměr v MHD, když dneska spousta vozidel stejně má měnič a asynchronní motory. Navíc se mi nějak nezdá "historické" vysvětlení (jistě §1 "vždyckysetodělalotakhle" sice je mocné kouzlo [proud], ale stejně) a přijde mi, že za tím je víc (a jednou z věcí je třeba ta rekuperace).
Pondělí, 30. března 2020 - 16:33:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10464
Registrován: 4-2003
honzaklonfar:Teď jsem si vzpomněl na roztáčení řetízkového kolotoče za mého mlada. Dělo se tak postupným zasouváním 3 kovových desek do 3 nádržek s jakousi kapalinou (solný roztok?).

Rotorový spouštěč, který si pamatuji ale jen velmi matně. Mají tento rotorový spouštěč vůbec ještě nějaké řetízkáče? Možná ty staré asi ano, ale na takovém velkém starém řetízkáči jsem byl naposledy před deseti lety a nekouknul jsem se. Asi to budu muset napravit [proud].


Hajnej:U babičky máme třífázovej motor s rotorovým odporovým rozběhátorem - kroužky to nemělo, ale zatlačoval se takovej ovládací čudl dovnitř řemenice, kde nakonec po propojení kotvy nakrátko zacvakl a držel odstředivým přidržátorem tam až do vypnutí a skorozastavení.
Dnešní bezpečák by se z té manipulace asi posral do vejšky...


Byly různé a občas i evidentně hrůzné udělátory [proud].
Pondělí, 30. března 2020 - 16:47:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2239
Registrován: 11-2012
Bobik:
Pro napájení 3f střídače stejně potřebujete u současných aplikací stejnosměrný meziobvod, takže u střídavého napájení by tam zavazel usměrňovač. Takhle to tam peru přímo z troleje přes filtr.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
Pondělí, 30. března 2020 - 16:49:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 92
Registrován: 2-2018
Jedno provedení 3f:
https://fr.wikipedia.org/wiki/FS_E.550

A zde provedení s třemi vodiči:
http://wikimonde.com/article/Syst%C3%A8me_d%27%C3%A9lectrificatio n_ferroviaire

A jeden Zýmenc :-):
https://en.wikipedia.org/wiki/Royal_Prussian_Military_Railway
Pondělí, 30. března 2020 - 17:02:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2240
Registrován: 11-2012
Krásná fotka při přepnutí prvního odkazu na angličtinu. Jinak u toho 3f trolejového napájení jsem někde četl, že to byl poslední moment, kdy pozemní vozidlo bylo nejrychlejším strojem na této planetě. Pak už jen letadla a rakety.

(Příspěvek byl editován uživatelem Pavel_Večeřa.)
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
Pondělí, 30. března 2020 - 17:16:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 93
Registrován: 2-2018
Zadrátování zhlaví: Třífázová elektrizace se dělá způsobem jedna fáze v kolejnicích, dvě v trolejích.

Problém třetí fáze v kolejnicích se jmenuje fázové napětí (proti zemi). Trošku nebezpečná záležitost na rozdíl od třech drátů, kde kolejnice je uzemněna (ale to vy víte).
Mladějov
Pondělí, 30. března 2020 - 17:56:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14543
Registrován: 3-2007
>Problém třetí fáze v kolejnicích se jmenuje fázové napětí (proti zemi).

I to již naši dědečkové a pradědečkové dávno zvládli - izolační trafo v měnírně + přizemnění té fáze, co jde do kolejnic.
Takže napětí je jen mezi fázemi a nikoli mezi tou "kolejnicovou" a zemí.
Pondělí, 30. března 2020 - 18:55:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21826
Registrován: 5-2002
Bram: Byly různé a občas i evidentně hrůzné udělátory
Tohle bylo profi přímo z fabriky, ten čudl měl v sobě ložisko.
Jenom si už nevzpomenu na výrobce. U druhý babičky byla pokud vím Škodovka, s fajnym přepínačem hvězda/trojec, ale u tohohle fakt nevím.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pondělí, 30. března 2020 - 19:41:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21827
Registrován: 5-2002
PP: (ale to vy víte
My právě víme něco úplně jiného, viz ML(14543).
Něco podobného bylo na původních 842, kde se takhle tahaly dva selsyny po pěti drátech (protože v eMZetách není kolíků nikdy dost). Jedna fáze z jedné trojice sdílela týž drát s jednou fází z druhé trojice a vymalováno.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pondělí, 30. března 2020 - 20:49:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3885
Registrován: 9-2003
Bobik: To už se nacházíte na úrovni popírání historické reality. Uvědomte si, kdy se začala městská doprava elektrizovat, jaké byly tenkrát možnosti regulace a nebudete muset řešit spiklenecké teorie.
NOBLE BRICKS
Pondělí, 30. března 2020 - 20:55:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3886
Registrován: 9-2003
Pilot Pirx: Žádný takový problém neexistuje, protože napětí té fáze v kolejnici bylo prostě proti zemi stále nula, namalujte si to.
NOBLE BRICKS
Pondělí, 30. března 2020 - 21:20:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6030
Registrován: 7-2011
S4991023:
"To už se nacházíte na úrovni popírání historické reality."
Nerozumím. Chápu, že kdysi to prostě jinak nešlo, jenže dneska je technika jaksi dál, tak se pouze ptám po důvodech, proč zůstal ten původní, na pohled překonaný, systém.
Pondělí, 30. března 2020 - 21:33:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2241
Registrován: 11-2012
https://www.mylms.cz/wp-content/uploads/2016/10/frekvencnimenic-1 .png

Při tak malých napětích jako je MHD prostě nemá smysl přenášet střídavě, furt jde o zesložitění výzbroje na vozech, viz. ten obrázek, jen vstup nebude třífáz.

Jako dokázal bych si někdy v šedesátkách představit nějakých 600V střídavých a regulaci řízeným usměrňovačem namísto odporů, ale zakrátko stejně přišly měniče.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.