| Autor |
Příspěvek |
Mir
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 187
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 25. března 2010 - 19:25:14 | 
 
|
Já bych to osobně na Bačšaršiju netypoval. Tam není zdaleka tolik místa okolo a odhaduji to v popředí na trolejbusové vedení, což na Baščaršije rozhodně není a nebylo. |
Mir
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 188
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 25. března 2010 - 20:12:06 |
|
Ještě jednou pro upřesnění, Baščaršija to není 100%. Sice to na první pohled tak nevypadá, ale obě fotky jsou to samé, jen z jiného úhlu pohledu. Je to zastávka hned za odbočením konečné Skenderija a myslím že by se mohla ta zastávka jmenovat taky tak. Přesně tohle místo:
 
...a trolejbus, co právě projel touhle křižovatkou je tady (za Golfem je vidět kolej smyčky Skenderija):
 |
Absolut
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3050
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Pátek, 26. března 2010 - 07:14:05 |
|
Jistěže je to Skenderija. Přesně tu jsem myslel, akorát mi nějaký neuronový spoje přehodily názvy zastávek - takže se omlouvám. Za trest si doma 3x nakreslím schema sítě tramvají v Sarajevu.
| To nejlepší nás teprve čeká. |
|
Mir
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 189
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Pátek, 26. března 2010 - 08:40:26 |
|
Tramvají a trolejbusů a 5x!!  |
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2051
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Středa, 14. dubna 2010 - 19:55:57 |
|
Tímto se upřímně za autorský tým knihy TRAMVAJE TATRA T2 omlouvám za jednu dílčí chybu, která se v knize objevila díky dlouholetým záhadám a rozporům v přehledech výrobních čísel vozů Tatra, a kterou bych zde rád uvedl na pravou míru. Jak se původně předpokládalo, výrobní číslo 151 194 bylo obsazeno duplicitně vozem 690 DP Ostrava a 245 DP Most, ovšem ukázalo se, že tomu tak není. K chybě došlo zřejmě při přidělování čísel ostravských vozů, kdy vozu 683 bylo přiděleno stejné výrobní číslo jako vozu 682, to jest 151 186 a dalším vozům do 690 pak byla čísla přidělena vzestupně po pořadí až do 151 193.
Ve výrobních číslech je ještě dost záhad a pokud snad někdo může nějak prokázat další chyby v naší knize, nechť tak klidně učiní teď, nebo ať jeho ústa zůstanou zamčena na věčnost  |
Nin
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2561
Registrován: 8-2003
| | Odesláno Čtvrtek, 15. dubna 2010 - 19:34:50 |
|
už jsem to zde kdysi psal -> r.1961
151 165 - 151 194 -> DP Ostrava 661-690
151 195 - 151 200 -> DP Most 245-250
151 201 - 151 214 -> DP Plzeň 138 - 151
spíš je problém s vozem ev.čísla 543........ |
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2052
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 15. dubna 2010 - 20:08:57 |
|
Nicméně to tučné, jak se zdá, neplatí. 683 až 690 byly 151 1186 až 151 193. |
T211
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 104
Registrován: 1-2010
| | Odesláno Čtvrtek, 15. dubna 2010 - 20:46:05 |
|
Jaká je nejstarší dochovaná T3 u nás? A v Praze je nejstarší ještě v provozu jaká? 6900? |
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2053
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 15. dubna 2010 - 20:54:28 |
|
Nejstarší dochovaná u nás je 6102. |
Rt6n26
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 239
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 15. dubna 2010 - 20:56:07 |
|
T211: pražská 6102 - druhý prototyp, nejstarší T3 na světě (první prototyp sešrotován už nevím kdy v Praze)
RT6N26 - modernizace známé RT6N1, tentokrát ten pokus o úspěšnou modernizaci určitě vyjde!
Poslouchám RHCP a komu se to nelíbí, ať mi klobouk políbí!
Můj VDP: http://vdprohatec.jex.cz |
|
Tramvajak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1239
Registrován: 4-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 15. dubna 2010 - 22:09:39 |
|
Houby druhej prototyp, ale tzv. předsunutý vůz sloužící k náběhu výroby. Neboli první sériová T3, jejíž konečná montáž proběhla stejně až v souběhu s prvními vozy I. série někdy na podzim roku 1962.
Prototyp T3 byl jenom jeden - pražská 6101 zvaná "Ječmínek", sešrotovaná (zřejmě v květnu) roku 1985.
|
Demon3
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3120
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 15. dubna 2010 - 23:25:23 |
|
T211: V provozu je ještě 6831 z roku 1973.
| Pravda zvítězí, ale dá to fušku... |
|
Nin
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2563
Registrován: 8-2003
| | Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 00:09:19 |
|
v Ol jsou v provozu starší stroje........ |
Tramvajak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1244
Registrován: 4-2006
| | Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 00:22:35 |
|
Nin: to i jinde, ale ptal se na Prahu.
Jinak papírově to jasně vyhrává T3R.P ev.č. 8342, ale to jsme už zase někde trošičku jinde 
|
Darad
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.212.22.254
| | Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 01:01:34 |
|
A co 8029? Ta taky něco pamatuje... Rok výroby 1966. |
Tramvajak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1245
Registrován: 4-2006
| | Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 09:29:33 |
|
Darad: 1966? A co teprve těch několik progressů ex. 61xx, 62xx...
|
Demon3
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3122
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 11:28:15 |
|
Že v Praze jezdí ještě starší železo je fakt, ale otázka se týkala celého vozu, takže 6831 je opravdu momentálně nejstarší pražská provozní T3.
| Pravda zvítězí, ale dá to fušku... |
|
Tramvajak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1246
Registrován: 4-2006
| | Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 13:41:11 |
|
To nezpochybňujeme 
|
T211
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 105
Registrován: 1-2010
| | Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 19:59:20 |
|
Díky za spoustu informaci. A kolik je školním vozům? Začínajícím číslem 5xxx.
(Příspěvek byl editován uživatelem T-211.) |
Kulík
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 384
Registrován: 4-2004
| | Odesláno Pátek, 16. dubna 2010 - 21:09:06 |
|
Myslím si, že v současnosti nejstarší Pražskou provozní T3, která není příliš překopaná je Vokovický manipulační vůz 5557 což je původní 6152 z roku 1962. Osobně jsem zvědav jak dlouho ještě vydrží, případně zda nebude nahrazen něčím novějším.
| http://cyclura.cz/fotodop/index.php |
|
T211
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 106
Registrován: 1-2010
| | Odesláno Neděle, 18. dubna 2010 - 21:17:21 |
|
 |
Ikarosa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 202
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Sobota, 08. května 2010 - 09:38:39 |
|
Z rodinného archivu :
 
-----Riga-1977---------------Talin-1977----------- |
Nickname90
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 35
Registrován: 11-2008
| | Odesláno Pondělí, 31. května 2010 - 22:24:40 |
|
Zdravim, vi někdo proč bylo u tramvaji K2 použito profilovaneho plechu na bočnice a ne obyč. tajak na Tl, T2, T3? Diky za odpověď.
| Ostravština je svebytny a plně srozumitelny jazyk. |
|
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.216.149.190
| | Odesláno Pondělí, 31. května 2010 - 23:04:15 |
|
Nickname90:
Neviem či to náhodou nemalo niečo spoločné so znižovaním hlučnosti. Počul som že akýsi inžinier to navrhol a potom sa to aj odskúšalo a naozaj sa nameralo nejaké nepatrné zníženie hlučnosti tak sa to robilo. Samozrejme som zvedavý na odpovede iných... |
Pvvs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4319
Registrován: 7-2003
| | Odesláno Pondělí, 31. května 2010 - 23:41:27 |
|
Spis pevnostni ucely ne ?
| Koupím otáčkoměr, pořádám soutěž ve vytáčení kindermafie. |
|
Jenki
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3422
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 01. června 2010 - 13:40:07 |
|
Je to ještě trošku jinak, ale důvody proč to tak je berte to jako hypotézu, ne jako 100% ověřený fakt.
K2 (i K1) mají úplně jiný styl hrubé stavby roštu oproti T3 - místo centrálního nosníku "páteřáku" s příčníky to je svařenec z více podélníků a příčníků. Pravděpodobně to vedlo k nutnosti vyztužit bočnici aby převzala větší podíl přenosu zátěžových sil, což je provedeno tím, že z vnitřní (tj. neviditelné) strany jsou prolisované vložky ze silného plechu (4mm???) vevařené do bočnice. U T3 toto potřeba není a stačí tam vnější oplechování z 2,5mm plechů, které jsou vyrovnávány nahříváním. Dát z venku 4mm plech byl asi dost problém (dost dobře by nešel vyrovnat), takže proto ty prolisované neviditelné vložky, u nichž na rovinnosti až tak moc nezáleží.
Potom samozřejmě vyvstává otázka čím takovou bočnici oplechovat, protože už to nemusí být pevnostní jako u T3, takže to může být tenké, ale musí to být upevněno zvenku a nejde to zevnitř nijak podšprajcovat ani nahřátím rovnat, protože zevnitř už jsou vevařené ty vložky. U K1 se vyzkoušely panely z laminátu přišroubované zvenku("vlnitý" design byl zvolen zřejmě proto, aby se v tom schovaly nějaké ty nerovnosti), u K2 se zvolil z venku přinýtovaný tenký plech (tuším 1,5mm) tvarovaný jako vlnitý ze stejného důvodu - pohledově to v sobě schová spoustu nerovností.
Proč je vlastně u K1/K2 úplně jiná koncepce hrubé stavby oproti T1/T2/T3/T4... mi dodnes nebyl nikdo schopen uspokojivě vysvětlit. Pokud to někdo ví rád se nechám poučit. |
Vjkm
Neregistrovaný host
Odeslán z: 158.194.88.26
| | Odesláno Úterý, 01. června 2010 - 14:31:53 |
|
První verze ŚM11 měly též vlnité plechy, třeba byly právě na skladě. |
Jmb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 222
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 01. června 2010 - 15:17:19 |
|
Řekl bych, že důvodem byla snaha snížení hmotnosti karoserie, a tím snížení celkové hmotnosti vozu (napovídají tomu i dvojsedačky pro snížení max obsaditelnosti vozu), z důvodu jen dvou hnaných podvozků. Z toho pak vyplynuly důvody popsané Jenkím, Pvvs i dopravopatem |
Quakeman
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9
Registrován: 2-2010
| | Odesláno Úterý, 01. června 2010 - 17:32:13 |
|
Novostavby skriní K2S z Pars Šuperk podľa dokumentácie z ČKD pre Bratislavu majú pozdĺžne a priečne nosníky ako stará K2 a bočnice ako T3.Teda navarený bočný plech 2,5mm z vonkajšej strany bez vnútorného nosného plechu.Toto som teda ešte nevidel. |
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2071
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Úterý, 01. června 2010 - 21:25:02 |
|
Vnitřní nosné plechy na K2 nemají tloušťku zdaleka 4 mm, to by ten skelet neunesl. Přesný údaj nemám, ale právě díky prolisování jsou plechy značně zpevněny a mají snad 1,5 mm. Vnější vlnité plechy jsou velice tenké, tuším 1,0 mm. Vnější oplechování T3 nemá 2,5 mm! Tak tlusté plechy byly jen u T1 a prototypů T2, pak se to snížilo na 2,0.
No a teď konečně ty důvody. Vnitřní nosné plechy byly zvoleny proto, aby bylo možno vnější oplechování snadno vyměnit při nehodách, kdy nejsou nutné zásahy do hrubé stavby, což je v některých městech s hustým souběžným provozem aut běžné. Vnitřní plechy byly prolisované a nebyly vidět, takže je nebylo třeba nijak pracně rovnat. Vnější plechy byly jakožto krycí jen přinýtovány dutými Al nýty, což pochopitelně nemohlo zaručovat žádné pevnostní vlastnosti karoserie. Vzhledem k malé tloušťce vnějších plechů a nemožnosti jejich napínání bylo zvoleno vlnité provedení, což bránilo vzniku nadměrných vibrací a zároveň tak docházelo ke krytí jakýchkoliv nerovností. Plastové provedení (laminát) zkoušené u K1 se neujalo pro poměrně velkou hmotnost a větší výrobní pracnost. |
Ikarosa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 215
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Sobota, 26. června 2010 - 10:58:10 |
|
 
 
 
 
  |
Mkzb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 272
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Sobota, 26. června 2010 - 15:01:27 |
|
Ikarosa: Díky, ale scanoval jsi to asi zbytečně.
www.bmhd.cz/archiv/prospekty/docs/T6A2_B6A2-CZ.pdf |
Ikarosa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 216
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Úterý, 29. června 2010 - 04:36:21 |
|
Omlouvám se... příště si dam pozor .
Ale uplně zbytečné jsem to neskenoval. Dělal jsem si to totiž pro sebe a jednoho kamaráda.
A když už tak jsem to sem hodil (abych se podělil) . |
Jozsi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 325
Registrován: 10-2009
| | Odesláno Sobota, 17. července 2010 - 21:16:28 |
|
Když se tu probíraly nejstarší tramvaje - jsou ještě někde jinde než v Brně tramvaje se starými "zpívajícími" tyristory? |
Boris
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2100
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Sobota, 17. července 2010 - 21:29:28 |
|
Např. Praha má velké množství výzbrojí TV1. Jsou tuším ještě i v Blavě.
(Příspěvek byl editován uživatelem boris.) |
Study
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10331
Registrován: 11-2004
| | Odesláno Pondělí, 19. července 2010 - 22:02:39 |
|
Šlapu si takhle přes hangár...
  
| Závistivci všech zemí, polibte mi prdel...! |
|
George
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 825
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Úterý, 20. července 2010 - 20:10:35 |
|
Study:kde to.. jak to?Pakliže tomu rozumím nejbližší tramvaj je v Olomouci.To se válí v Prostějově??Jestli dobře vidím, tak zadní čelo má výřezy na vodorovně umístěný světla chilli hodně původní stav.Předku je jen půlka.Kde je druhá? |
Uzavřeno: Další dialogy již nemůžete zahájit.
)
)
 "5557 + 7172 - 7. března 2008 - Praha, Sparta")
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
