Diskuse » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 15. 3. 2016 « předcházející | další »

Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 15. 3. 2016

hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Úterý, 09. února 2016 - 12:02:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 575
Registrován: 9-2006
To Tomas Haviar: Můžeš mi napsat maila? Máš více fotek? Díky
Středa, 10. února 2016 - 13:53:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1140
Registrován: 5-2009
A to už vůbec neuvažuji o tom, zda vůbec měla původní animální železnice z roku 1895 rozchod 760 mm ? Skutečnou hodnotu neznám, ale trochu o tom pochybuji.

Našel jsem si ji ve statistickém výkazu za rok 1913. V něm vypisované údaje jsou leckdy s chybami, ale jako prvotní info jsou užitečné.

Majitel: Jószef foherczeg O fensege
Výchozí místo: Kistapolcsány
Délka: 15,2 km
Účel: přeprava uhlí
Rozchod: 650 mm


U dosud uváděných informací o první železnici z roku 1895 je tedy potřeba upravit m.j. i její účel. Nejednalo se o LŽ, ale vozila uhlí. Ostatně i na mapě ze třicátých let je místo, kde původní železnice končila, označeno jako Baňa Viktória.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví
Cogwheel
Středa, 10. února 2016 - 15:24:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3960
Registrován: 1-2012
Kdysi jsem si tu trasu a pozůstatky dolování nad obcí Obyce (tj. úsek Hostie - Jedlové Kostoľany a dále směr Živáňská veža a do lesní obory, což už byla LŽ) s kamarády procházel. Kolega Vagonet to tam však má prozkoumané důkladněji. U tělesa poblíž obce Hostia tehdy stála plechová skříň se středními vstupy - z nepovedeného bratislavského tram.vlečňáku vlastní stavby DP.
Nyní mou pozornost upoutal hist. snímek opuštěné baně Viktória na této stránce dole: http://antonkaiser.blog.sme.sk/c/68513/Po-stopach-zaslej-slavy-Ob yckoKostolianskoHostianskych-banikov.html U bývalé šachetní budovy tam stojí kotel, který vypadá jako lokomotivní.
Cogwheel
Středa, 10. února 2016 - 15:33:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3961
Registrován: 1-2012
Ještě k historii baně Viktoria: http://www.nasemoravce.sk/sk/zaujimavosti-z-historie/13266-112- Po většinu první republiky zřejmě bylo ložisko opuštěné - viz hist.foto z předchozího odkazu, až 1939 důlní činnost obnovila firma Baťa. (Za "baťovských" dob se tam mohl ocitnout i ten tramvajový vlečňák, který v Bratislavě jezdil jen krátce).
BSDKučerapavel
Středa, 10. února 2016 - 17:44:57  
Neregistrovaný host
178.255.168.28
-- Historie uhelného dolu Viktorie u Jedlových Kostolian.
Uhoľná baňa bola jednou z osád Kostolian. Vznikla ako banícka kolónia v blízkosti bane Viktória. Mala 28 domov. Nachádzal sa tu aj banícky cintorín. Baňa mala aj svojho lekára. Hnedouhoľné ložisko leží v oblasti Včelára, v kostolianskom katastri. Tiahne sa až ku Hostiam, kde vychádza až k povrchu (Rinčovo). Ložisko by si zaslúžilo dôkladný geologický prieskum, aby boli zistené skutočné zásoby uhlia. Ložisko tvoria 3 sloje. Uhlie z prvého sloja je lignit. Obsahuje veľa síry a pri spaľovaní páchne. Uhlie z nižšieho sloja sa vyrovná kvalitou handlovskému (výpoveď Štefana Bugára). Tretí sloj je prevažne bridličnatý. Uhoľné ložisko pomohla objaviť voda, ktorá v jarných mesiacoch odniesla zo sloja zeminu. V roku l768 oznámil tento nález komorgrófsky úrad v Banskej Štiavnici do Viedne. V roku 1859 získali v obci kutacie právo na ťažbu uhlia bratia Kresovci, ale už v roku 1860 prechádza baňa do majetku firmy Gerson a Lipmann za 5000 zlatých, ktorá ťažbu uhlia začala. Po 8 rokoch firma skrachovala a baňa prešla do držby berlínskej firmy Sandrop. Potom iba živorila. Až v roku 1894 bola založená akciová spoločnosť Viktória, ktorá investovala do bane asi pol milióna zlatých, ale voda a oheň pohltili všetko úsilie. Dňa 15. 8. 1900 sa baňa nachádza už vo vlastníctve arcivojvodu Jozefa Habsburga, ktorý ju kúpil za 130 000 korún. Baňa znova ožila a ročne vyťažila 4000 vagónov uhlia. Pred I. svetovou vojnou sa stal majiteľom Kegelmann. V čase vojny odkúpil baňu Maďar Fono, ktorý ju vlastil do roku 1918. Potom sa bane ujal ruský emigrant, predtým tunajší banský lekár, Litinský. Do roku 1922 sa vystriedalo 22 majiteľov. V roku 1922 bola založená akciová spoločnosť „Tekovské uhoľné bane“ so sídlom v Bratislave. Do jej správy prešla aj táto baňa. Od roku 1926 baňa nepracovala. Až v roku 1936 ju prevzala firma BAŤA, ktorá v nej ťažila až do roku 1946, kedy baňu prevzali Handlovské uhoľné bane, ktoré ťažbu v roku 1949 zastavili. Odvtedy baňa len chátra. Z bane Viktória zostala len zanedbaná jama. Firma Baťa otvorila do bane nový vstup z Osnej doliny, v katastri Obýc. Odtiaľto vznikol názov Obycko - Kostolianske uhlie.
(Historie Jedlových Kostolian, ing. Milan Povoda,1998).
Cogwheel
Středa, 10. února 2016 - 20:59:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3963
Registrován: 1-2012
Domnívám se, že správné jméno majitele šachty před 1. sv.válkou je Kachelmann. Firma Kachelmann Vyhne byla ve své době významnou strojírnou a dodavatelem vybavení pro doly a železárny. Postavili tam i první slovenské parní lokomotivy. Firmě patřil např. i nynější pivovar Steiger, který stále vaří tradiční pivo "Kachelmann": http://www.slovenskepivo.sk/novinky/88-540-rokov-tradicie Je to ale slabé pivo, vhodné například pro pitný režim pracovníků v horkých provozech hutí apod.: http://www.steiger-beer.ru/pivo-kachelmann-8-svetloe.aspx [wink]
Cogwheel
Středa, 10. února 2016 - 21:21:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3964
Registrován: 1-2012
Ještě odkaz na článek o lokomotivách, vyrobených u Kachelmanna pro Podbrezovou: http://starhuttech.blogspot.cz/2014/01/prva-lokomotiva-vyrobena-n a-uzemi.html
Středa, 10. února 2016 - 21:50:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19
Registrován: 9-2014
Zdravím vospolok [happy] Bol krasny upršaný večer a ja som hladal rôzne drážky s bosniackym rozchodom [happy] Keď tu zrazu narazím na tzv. Porečanku [happy] Dosť (milo) ma prekvapilo, keď som zistil, že sa tu dochovali dve (vychadzam z fotiek) U37 [happy] Čo je otázka druhá, ktorá mi nedáva spávať, ako je možné že majú relatívne Krišpinovske značenie [happy] Pripájam link: https://en.wikipedia.org/wiki/Parenzana

S pozdravom Kroky alias Popo [happy]
Cogwheel
Čtvrtek, 11. února 2016 - 08:54:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3965
Registrován: 1-2012
Řada U je staré rakouské označení typu, 37 je pořadové číslo. Více třeba zde: https://de.wikipedia.org/wiki/KkStB_U
Čtvrtek, 11. února 2016 - 15:17:30  
Neregistrovaný host
195.91.27.119
S popisom začiatkov urž v Topoľčiankách je to vo všeobecnosti trochu ťažšie. Pohrabal som sa v škatuliach a mám ešte toto upresnenie predchodzích mojich slov.
Prvá urž, pre grófa Keglewicha bola vybudovaná v roku 1890 zmieňovaným žel. vojskom. Pôvodný účel bol skutočne lesná železnica, pretože Keglewich chcel svoje dlhy riešiť predajom dreva. Ibaže už nič nestihol, pretože ho jeho veritelia dali na bubon. Majiteľom panstva sa stal Ľudovít Habsburský. Ten potom predal majetky arcivojvodovi.
Rok 1895 sa v tomto prípade uvádza ako rok uvedenia ddo prevádzky.
Čo sa dialo medzi týmito rokmi sa mi zatiaľ zistiť nepodarilo. Rovnako aj o prevádzke medzi rokmi 1895 a 1916. Všetko potom sa dá nájsť v archíve.
Sobota, 13. února 2016 - 18:53:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 194
Registrován: 8-2015
Petice proti plánovanému zrušení koňské tramvaje na anglickém ostrově Man: http://www.ipetitions.com/petition/douglas-horse-tramway-to-be-sc rapped-manx
Neděle, 14. února 2016 - 04:18:42  
Neregistrovaný host
195.91.5.242
Napriek tomu, že som bol presvedčený o tom, čo som napísal v predchádzajúcom príspevku, zistenia zmara o počiatkoch urž v Topoľčiankách mi nedali spať. Rozhodol som sa preto navštíviť dvoch ľudí, ktorí sa zaoberajú históriou tohto regiónu. Jeden sa zaoberá šlachtickými rodmi a druhý históriou lesov a konkrétne aj úzkorozchodnou železnicou. Tiež som zbalil nejaké monografie v miestnej knižnici. Z rozhovorov a štúdia vyplynulo toto:
Gróf Štefan (István) Keglevich prišiel o panstvo Topoľčianky v dôsledku pádu viedenskej burzy v roku 1873. Kedže to však bol schopný podnikateľ tak banka, v ktorej svoj majetok založil ho poverila jeho spravovaním, až do predaja v dražbe v roku 1890. Pre nás je podstatné, že ako jeden z prvých v R-U monarchii aplikoval vyrovnané lesné hospodárstvo už od roku 1877. Podľa všetkého hlavne preto, že predmetné lesy boli poriadne preriedené. Vďaka tomu nemohol ťažiť väčšie množstvo dreva. Avšak čo sa ťažiť dalo bolo uhlie.
Keglevichovci si udržali vlastníctvo bane a aj tzv. striedanie majiteľov bol pravdepodobne len zastierací manéver.
Dá sa preto predpokladať, že urž skutočne nechal Štefan Keglevich vybudovať v roku 1890 a to ako železnicu slúžiacu na dopravu uhlia. Tomu by zodpovedalo aj to, že v roku 1892 bola v bani otvorená nová šachta.
Pretože, podľa zmar-ových zistení, ešte v roku 1913 je vedená ako určená na dopravu uhlia, tak lesnou železnicou sa stala až v dôsledku aktivít podnikateľa Petoa.

A ako som sa dozvedel o lesnej železnici v Topolčiankach si budeme môcť prečítať viac v novej knihe, ktorá už šla do tlače. Ako bonus by tam malo byť niečo aj o LŽ v Klátovej Novej Vsi (Bošany) a o LŽ v Kovarciach (Oponice).
Neděle, 14. února 2016 - 16:20:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 56
Registrován: 7-2010
V brnenskej knižnici som objavil túto brožúru z roku 51, ak by niekto mal záujem ju poslať nafotenú, napíšte mi.

Neděle, 14. února 2016 - 20:17:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 91
Registrován: 9-2015
Alumin: Prosím mohol by si my to poslať na mail
lzsucany@gmail.com ? ďakujem
TB
Pondělí, 15. února 2016 - 17:17:15  
Neregistrovaný host
213.195.215.190
Pozůstatky podnikové (Varhany) 600 mm úzké v Krnově. Kdyby měl někdo rozšiřující informace, ať se podělí [wink]

Pondělí, 15. února 2016 - 18:49:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 92
Registrován: 9-2015
Neviete prosím kde skončili evidencie lesných dráh 1954 - 1955 ktoré spracoval ING.KONFAL ? ďakujem
Pondělí, 15. února 2016 - 18:53:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 748
Registrován: 10-2006
Dotaz. BS80 č.11, která jak se domnívám leží v NTM Chomutov je 650mm? Má 600 rám a podloženo, nebo je to rám široký na 650mm? Existuje možnost dostat se k seznamu toho, co NTM vlastní na úzkém rozchodu? Slyšel jsem o Krutwigovi atp. Děkuji [happy]
433.015
Úterý, 16. února 2016 - 07:59:52  
Neregistrovaný host
212.24.147.202
Podívám se.
Úterý, 16. února 2016 - 12:19:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 65
Registrován: 11-2007
Nyplzet: 11 má rám zůžený z 800.
Úterý, 16. února 2016 - 19:09:48  
Moderátor
Číslo příspěvku: 4579
Registrován: 10-2006
Na Petržalce se nacházela nějaká Pio drážka, nebo to byla čistě dočasná záležitost?

Foto TASR, "Ľudová veselica v Petržalke", složka A22, 1.5.1950:


ŠD11 2040 Čedok Bratislava
Úterý, 16. února 2016 - 19:22:52  
Moderátor
Číslo příspěvku: 4580
Registrován: 10-2006
Ještě dvě fotky, dokonce s čoudou:

http://vtedy.tasr.sk/zoom/368091/view?page=1&p=separate&view=0,19 2,1301,912
http://vtedy.tasr.sk/zoom/366357/view?page=1&p=separate&view=0,23 0,1174,673
ŠD11 2040 Čedok Bratislava
Středa, 17. února 2016 - 07:17:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 93
Registrován: 9-2015
Atmám: To bude tá čo preniesli z Prešova asi.
BSDKučerapavel
Středa, 17. února 2016 - 17:44:52  
Neregistrovaný host
178.255.168.28
Šlapací tramvaj, systém Sylvestr Krnka na Národopisné výstavě v Praze-Holešovice (dnešní Výstaviště) 27.7 až 1.9. 1895. Tramvajový vůz poháněli dva zřízenci pomocí pák spojených se dvěma hydraulickými válci, které vytvořily tlak a ten působil na snažší překonání mrtvé hmoty vozu při rozjezdu (přístroj se nazýval Transmotor, systém Sylvestr Krnka, puškař). Tramvaj na výstavě jezdila na trati o délce 500 m a její kapacita byla 20 sedících osob. Jaký byl rozchod tratě, není udáváno. (údaje: Průvodce Národopisnou výstavou Českoslovanskou v r. 1895, Systém Kramerius-Národní knihovna).
Středa, 17. února 2016 - 21:08:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2014
Registrován: 11-2006
adambarbuscak: Šetri muníciu a najskôr pohľadaj, kým vypáliš nejakú hypotézu. V žiadnom prípade tá úzkorozchodka na petržalskom brehu Dunaja nemá nič spoločné s Prešovom. Je to pravdepodobne prenesená "pio dráha" z Trnavy (cca 1951-57) a je priamym pozostatkom poľných dráh v okolí trnavského cukrovaru.
Jsem první a zároveň i poslední ve státních službách . . . E 499.001
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Středa, 17. února 2016 - 21:46:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 708
Registrován: 7-2008
adambarbuscak - odporúčam knihu od Tomáša Haviara: Železnice trnavského cukrovaru, kde je kapitola aj o pionierskej železnici v Trnave a Bratislave.
Para na fotkách TASR by mohla byť Krausska, ktorá tu slúžila pri rozoberaní zničeného Starého mostu, i keď designovo mi sedí na loko od ČKD. Uvedené foto sú z 22.08.1949, takže z cukrovaru asi nebude.
Po zrušení pio v Trnave boli vagóniky transportované do Blavy, kde jazdili s dízlom BNK 30.
D_k
Čtvrtek, 18. února 2016 - 06:19:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 144
Registrován: 6-2005
Mathulo: Ten dyzl nebude BN30 ani legendarni BNK30 (ta byla jen jednou vystavena na veletrhu), i pres spatnou fotografii mu jsou videt kola - ma tedy vnirni ram, mohla by to byt MD3 (zda se mi, ze je tam naznak spojnice v horni poloze).
DK
Čtvrtek, 18. února 2016 - 07:23:55  
Neregistrovaný host
62.197.243.157
Ad Bratislava: Fotky z TASR zachytávajú "pravek" detských železníc na Slovensku. Už krátko po vojne sa konali počas veľkých sviatkov akcie pre deti na železničke v Petržalke. Išlo o pozostatky stavebnej železnice používanej pri stavbe železničnej časti Starého mosta Vagóniky boli postavené na podvozkoch kiplor a lokomotívy boli stavebné, pravdepodobne zapožičané od ČSSZ, n.p. Tu však narážame na problém rozchodu. 760 mm materiálu bolo málo a pravdepodobne išlo o rozchod 600 mm. Na fotkách je lokomotíva MD 3 a ČKD. Taká MD 3 zase na Slovensku až taká bežná nebola. Dokonca sa jedna konkrétna sama ponúka. Stavebná firma Petri & Danišovič takú mala na rozchode 600 mm a od roku 1948 do roku 1956 patrila ČSSZ, n.p. vodné stavby Bratislava a po roku 1956 odchádza na LŽ do Rohožníka. Až tesne pred zjazdom KSS v roku 1950 prišli nové vagóny z Trnavy, trať bola prestavaná a do čela sa postavila loko Krauss. Takže rozhodne to nebola pionierska železnica, ale skôr detská atrakcia. Podrobnejšie o téme bude uverejnené v pripravovanej knihe i pionierke v Košiciach.
Čtvrtek, 18. února 2016 - 22:46:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2024
Registrován: 7-2005
Lokomotiv O&K/MBA typu MD 3 na Slovensku pár bylo, ale skoro všechny na 600 mm. Jediná z výroby na 760 mm byla na LŽ v Luborči. Ostatní šly pro stavební firmy - Petri & Danovič, Rudolf Frič, Lanna Bratislava, Jozef Wait, Skorkovský,... no asi 10-15 by jich bylo. Ale oproti ostatním typům, jich bylo pár. V roce 1941 dokonce lokomotivu MD 3 koupila Slovenská stavebná správa pre úpravu toku Moravy.
A parní loko ČKD ? Od boku střílím - Lozovský & Štefánec ... A firma měla i jednu MD 3....
Sobota, 20. února 2016 - 15:44:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1398
Registrován: 1-2005
Pozůstatky vnitropodnikové drážky o rozchodu 500 mm v bývalém areálu SEBA Tanvald.
Sobota, 20. února 2016 - 20:29:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2667
Registrován: 11-2007
Za totáče v Železničáři psaly o zbytku úzkokolejky v objektu baráku někde v centru Prahy. Neví o tom někdo něco?
Sobota, 20. února 2016 - 22:21:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2025
Registrován: 7-2005
ad Woll - SEBA v Plavech měla na úzké i motorovou lokomotivu...
lávka
Neděle, 21. února 2016 - 17:46:06  
Neregistrovaný host
78.45.144.36
Janek lemoch - Zdavím, nějak si pamatuji asi dvě, pravděpodobně se bude jednat o zbytky kolejí v průchodu domu Sokolovská 23 a pak pamatuji koleje v jednom průchodu domu na Senovážném náměstí ( někde naproti č.p. 32).
Polabský
Pondělí, 22. února 2016 - 11:49:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 867
Registrován: 10-2010
Janek lemoch: Taky v Michalské uličce byla drážka, která vedla přes dvůr a stáčela se do nějaké dílny, do vrat.
Před časem to tam bylo znát.
Když míříš ke Staromáku, tak na pravé straně.
BSDKučerapavel
Pondělí, 22. února 2016 - 12:31:20  
Neregistrovaný host
178.255.168.28
- ad Janek lemoch, ano manipulační drážka byla v Praze na Senovážném náměstí (dříve Gorkého), v domě čp. 8, vedle st.podniku řed. Stavební geologie Praha. drážka vedla od silnice přes chodník do průjezdu na dvůr, ke skladům léčiv, roz. byl 600 mm, délka asi 150 m, provoz animální.
Pondělí, 22. února 2016 - 13:55:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1278
Registrován: 3-2006
Polabský - potvrzuju, pro milovníky staré Prahy a jejích zvláštností je to známý dům s kouzelným dvorkem. Podle kolejí jsme mu taky říkávali.
Pondělí, 22. února 2016 - 18:41:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 485
Registrován: 10-2011
Janek_lemoch: To co hledáte z Železničáře je Jilská 10. Na Google street view kousek kolejí kouká pod vraty. Koleje vedou přes celý dvůr doprava do průjezdu domu. Fotil jsem to před mnoha lety, teď je dvůr zavřený a šotouše nemají rádi, protože jim tam pak ve vlnách zvoní.
Beran
Sobota, 27. února 2016 - 12:06:00  
Neregistrovaný host
188.120.199.156
Na konci prazdnin jezdily v Koline obe parni lokomotivy. Jak hledam, tak hledam, nemuzu z teto akce najit zadne video. Byl nekdo tak hodny a dal sem odkaz, pokud nejake video je. Diky.
Úterý, 01. března 2016 - 17:39:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1144
Registrován: 5-2009
Narazil jsem na tuto stránku s přehledem lokomotiv provozovaných firmou Krutwig:

http://www.bahn-express.de/archiv/50739-07.htm

Jsou tam mimo jiné i lokomotivy ze Škodovky. Jmenovitě se jedná o škodovácké série 49Lo1, 49Lo2 a 49Lo3. Až potud nic mimořádného. Jenomže u lokomotiv série 49Lo2 se tam uvádí, že měly rozchod 1000 mm. Je to tam uvedeno u všech lokomotiv této série a u žádné ze zbývajících sérií (ty mají klasických 900mm).

Chtěl bych se zeptat, co si o tom myslí zdejší znalci škodovácké výroby ? Skutečně šla už z výroby jedna série na rozchodu 1000 mm ?
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví
Úterý, 01. března 2016 - 17:44:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 94
Registrován: 9-2015
Neviete niekto prosím niečo o úzkokoľajke ktorá bola použitá pri stavbe tunela T.G.Masaryka ? ďakujem

(Příspěvek byl editován uživatelem adambarbuscak.)
Úterý, 01. března 2016 - 18:30:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2279
Registrován: 4-2003
Upravuji fotky z podzimního štěrkování. Tahle se bohužel do galerie asi nedostane, ale možná se zalíbí.

Více fotek na FB
* * * Usmívej se! Bude Hůř

Středa, 02. března 2016 - 23:54:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2028
Registrován: 7-2005
Pokud mám podklady, tak všechny lokomotivy typu 49Lo opustily továrnu v Plzni s rozchodem 900 mm. Další změny provedl až provozovatel.

Z plánů nerealizovaných lokomotiv znám vizi loko krutwig na rozchod 760 mm, ale oni si sověti po válce vymejšleli různý bejkárny. A na papíře se to maluje lehce...
Cogwheel
Čtvrtek, 03. března 2016 - 16:45:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3981
Registrován: 1-2012
Když ho chtěli Sověti, neměl být ještě o centimetr užší (na 750 mm) - podobně jako např. typ Gr (germanskij reparacionnyj): http://de.wikipedia.org/wiki/S%C5%BDD-Baureihe_%D0%93%D0%A0
Čtvrtek, 03. března 2016 - 23:08:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2031
Registrován: 7-2005
Jak jsem psal, poptávky Sovětů po roce 1946 u ČKD byly různé. Řešily se motorové či parní lokomotivy na široký, normální i úzký rozchod. V archivních dokumentech po ČKD je toho několik svazků. Taková naftová lokomotiva BN 40 na široký rozchod mohla být zajímavá. Zrovna u Krutwigů měl být rozchod 760 mm. Ale na druhou stranu to mohl nějaký úředník do nabídky špatně zapsat. Drobné nepřesnosti v rozchodech se v ČKD řešily. Viz dodávka lokomotiv B 600/70 s rozchodem 630 mm pro Jugoslávii z 03/1948. A protože v Jugoslávi byl ve skutečnosti rozchod 620 mm, musel na místo vyrazit technik a nechat v tamních dílnách na náklady výrobce lokomotivy přerozchodovat...
Pátek, 04. března 2016 - 23:23:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 239
Registrován: 4-2007
Ještě bych se, s dovolením, vrátil k oněm výše zmiňovaným kouskům úzkých kolejí, které vedly tu z nebo do nějakého domu v tom či onom městě. Vzpomenou Kolíňáci na koleje, které vedly na nynějším Karlově náměstí do průjezdu v domě "U Zlatého lva"?
Sobota, 05. března 2016 - 12:30:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2374
Registrován: 1-2006
Jardadr : jasně, a ešče byly před pár lety koleje v bejvalym pívovaru, hned u zadního vchodu do zámku vedle prodejny píva [happy]
Středa, 09. března 2016 - 22:14:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2573
Registrován: 6-2007
Dnes přidám pár BND30 [happy]

Důl Rako


"Trošku" archivní snímky jednoho z našich strojů


A téměř aktuální stav našeho druhého stroje

[new] www.rajnochovicka.cz - Rajnochovická lesní železnice

Čtvrtek, 10. března 2016 - 05:18:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9688
Registrován: 4-2003
Vojtag

Ta třetí fotka ...

To je vykopaná díra přesně výšku aby mašina mohla přejet z toho nákladáku ??
Čtvrtek, 10. března 2016 - 08:25:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2574
Registrován: 6-2007
Jnd: Tady je odkaz na video z této akce - mašinka najela na auto, stopnul jsem motor, vypustil vodu a tradá domů - Výjezd BND30 z dolu

Na konci cesty zas sjela na koleje

[new] www.rajnochovicka.cz - Rajnochovická lesní železnice

Čtvrtek, 10. března 2016 - 20:24:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9691
Registrován: 4-2003
Vojtag

[ok]

Trochu mi to připomnělo to video jak najíždějí s tou párou na návěs někde na východě(určitě všichni znají) [happy]

A tu díru na tu Pragovku jste kopali jak dlouho ? [happy]
Pátek, 11. března 2016 - 13:33:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2745
Registrován: 5-2002
Jnd > To záleži na tom, co za to měli slíbeno, jestli např. to, že odvážou toho hlídacího psa, co si nečistí zuby... [biggrin]
johnykiller
Pátek, 11. března 2016 - 17:24:13  
Neregistrovaný host
95.103.101.157
Jnd:

Myslíš toto video?
odkaz
Pátek, 11. března 2016 - 17:55:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9693
Registrován: 4-2003
johnykiller

Jo jo
Pátek, 11. března 2016 - 19:40:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2575
Registrován: 6-2007
Jnd: Díru vykopal bagr za pár minut :D celkem to usnadnilo nakládku veškerého materiálu
[new] www.rajnochovicka.cz - Rajnochovická lesní železnice

Neděle, 13. března 2016 - 18:08:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3272
Registrován: 9-2005
Když tu koukám na mašinku pánů z Rajnochovic, došlo mi, že jsem úplně zapomněl, že dávno už tomu, co jsem něco obdobného (mimo jiné) taky navštvívil. Baňa „Mária” Sadrovka v Novoveskej Hute dne 5. IX. 2008 [wink]. Pro úplnost dodám věc známou, že oblast dolů na sádrovec nad Novoveskou Hutou byla kdysi spojena se Spišskou Novou Vsí lesní železnicí.




(Příspěvek byl editován uživatelem pepa_L.)
Pár obrázků ode mne...
Pondělí, 14. března 2016 - 16:33:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6261
Registrován: 1-2007
Dotaz k Felcsút: Dokázal by prosím někdy vyznačit v mapě, odkud kam úzkokolejka vede? Pokud to chápu dobře, tak nevede až k nádraží v Bicske.
Pondělí, 14. března 2016 - 18:02:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 71
Registrován: 4-2014
Zdravím všechny přátele úzkých kolejí a mám na vás prosbu.
Sháníme páku a závaží k typu přestavníku na obrázku. Hodilo by se, kdyby bylo možné převzetí někde v okolí Prahy či přímo v Praze.

Ještě uvádím zdroj fota foto.solvayovylomy.cz a omlouvám se autorům za zneužití jejich díla k vlastní propagaci.[happy]

Cogwheel
Pondělí, 14. března 2016 - 22:41:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3999
Registrován: 1-2012
Kdybyste to chtěli fungl nové, tak kontakt na výrobce je na: http://www.dtvm.cz/files/dtvs/produkty/dulni-polni-vyhybkove-kons trukce/04_polni-dulni_cz-rj.pdf dole.
Úterý, 15. března 2016 - 07:50:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 72
Registrován: 4-2014
Děkuji za informaci, tato možnost mne ani nenapadla, ale snad to bude až krajní řešení. My bychom tam raději umístily historický originál.
D_k
Úterý, 15. března 2016 - 08:52:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 145
Registrován: 6-2005
Ad Bohouš: Pro Vaši informaci - jedna páka na fotce je původní, druhá je nová (po 15-ti letech k nerozeznání), závaží jsou z důlních vyhybek made in Příbram - typově shodné s těmi z DTVM, správně by tam mělo být něco jako tenhle artefakt. Stolička je původní, odlitek s letmým (jednostranným) upevněním čepu, novější stoličky jsou svařované s oboustranně podepřeným čepem.
DK
Úterý, 15. března 2016 - 10:16:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 976
Registrován: 8-2007
Loket 1934


Pastviny 10.5.1936


Žulové lomy Proseč 19.5.1935