Diskuse » Železnice » Elektrizace tratí « předcházející | další »

Elektrizace tratí

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků  zobrazit všechny (15)   
 
Předchozí roky: 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 05. 1. 2017 Poklop D400 60 05. 1. 2017 19:07
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 16. 1. 2017 David_jaša 60 16. 1. 2017 14:16
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 20. 1. 2017 Tomáš_záruba 60 20. 1. 2017 12:40
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 23. 1. 2017 Starý Vlk 60 23. 1. 2017 21:19
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 28. 1. 2017 David 60 28. 1. 2017 01:15
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 04. 2. 2017 Jackub 60 04. 2. 2017 09:42
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 13. 2. 2017 Marcel_Štancl 60 13. 2. 2017 16:35
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 16. 2. 2017 Petr_Šimral 60 16. 2. 2017 18:53
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 19. 2. 2017 Marcel_Štancl 60 19. 2. 2017 20:22
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 22. 2. 2017 Makus 60 22. 2. 2017 14:17
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 12. 3. 2017 jitachru 60 12. 3. 2017 08:18
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 21. 3. 2017 Drak_ze_skalky 60 21. 3. 2017 17:45
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 11. 5. 2017 Hajnej 60 11. 5. 2017 10:13
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 09. 6. 2017 Wagon 60 09. 6. 2017 07:59
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 13. 6. 2017 Vasekpetr1 60 13. 6. 2017 16:29
   autor příspěvek
Úterý, 13. června 2017 - 16:58:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1079
Registrován: 10-2007
To sice je, ale mně šlo o tu účinnost. Ta je u AE kvůlivá nižší teplotě páry citelně menší a odvod tepla spalinami u "uhelky" to obávám se nevytrhne...
Tím nechci říct, že by se mi nějaká ta další atomka nelíbila, určitě by byla ve výsledku ekologičtější, než ta uhelná. Jenom nemám moc rád, když se věci propagují věcně nesprávnými argumenty...


Tak hlavně projekt VVER 1000 ETE projekt z hloubi 70. let. Ledvice je to nejmodernější, co trh v 21. století nabízí.

Bez nějakého pokusu o flamewar....na účinnosti se dá dívat různými způsoby. Třeba tak, že cennou chemickou surovinu je škoda prohnat komínem a lze jí použít jinde. Uran jiné rozumné než energetické využití nemá, pokud tedy do toho nepočítáme jaderné hlavice a střely z ochuzeného uranu.

krajiny na západ od nás ?? to myslíš tie ktoré budu zatvárať AE ?
Nic se nejí tak horké, jak se to uvaří.

o čo menej su zelené doláre z krajín ako Ukrajina,Slovensko,Maďarsko,
Barva je stejná, ale je jich jaksi méně či třeba nezaplatí vůbec.
Úterý, 13. června 2017 - 17:42:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13853
Registrován: 5-2002
Mss: na účinnosti se dá dívat různými způsoby. Třeba tak, že cennou chemickou surovinu je škoda prohnat komínem a lze jí použít jinde
Obávám se, že mícháš dohromady účinnost s něčím trochu jiným. Nejde totiž jen o to, že místo tun uhlí stačej kila uranu, ale jde i o to, že se nížší termodynamická účinnost jaderky projeví tím, že při stejném výkonu produkuje víc odpadního tepla.
Úterý, 13. června 2017 - 19:56:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1080
Registrován: 10-2007
Obávám se, že mícháš dohromady účinnost s něčím trochu jiným.
Ano...řekně, že to byla spíše efektivita.

de i o to, že se nížší termodynamická účinnost jaderky projeví tím, že při stejném výkonu produkuje víc odpadního tepla.

Tak je celkem logické,že ultrabezpečná dvouokruhová elekrárna nemůže konkurovat jednookruhové..
zvukař
Čtvrtek, 15. června 2017 - 18:14:19  
Neregistrovaný host
109.73.212.207
Martyss: Nedávno jsem diskutoval s průvodkyněmi (mimochodem, velmi dobře znalými) v návš. centru JETE, na téma využití nízkopotenciálního odpadního tepla, například ve velkoplošných sklenících. Shodli jsme se v tom, že by to asi bylo možné a ekonomicky výhodné, ale muselo by se chtít. Přitom krajina kolem JETE si o něco podobného přímo říká. Píši jen pro zajímavost, že to s tou účinností nemusí být zase tak špatné a pouštět teplo do vzduchu by mělo být jen nouzové řešení.
Pátek, 16. června 2017 - 10:21:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4954
Registrován: 9-2011
pouštět teplo do vzduchu by mělo být jen nouzové řešení.
By mě fakt zajímalo (bez ironie), jak velkej by ten skleník musel bejt, aby byl schopnej absorbovat ty gigawatty tepla.
A většina toho tepla se stejně nakonec "ven" dostane, takže "ekológicky" si v konečným důsledku moc nepomůžu. A co se nedostane ven přes sklo, tak to se dostane ven v cukrech, který nakonec spálíme ve svým bachoru a tepelně uvolníme přes sebe [lol]
Pátek, 16. června 2017 - 10:55:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3246
Registrován: 5-2004
Vasekpetr1: jasně, nicméně ČEZ si to od ČEPSu nechává určitě dobře zaplatit, protože dělat něco takového jde proti ekonomické logice u JE.

ROMMEL, 27: fajn, tak to otočme. Mějme soustavy s jediným zdrojem:
1. VE na přehradě
2. paroplynová elektrárna
3. VE na řece (předpokládejme průtok >> hltnost)
4. JE
5. Větrník
6. Slunečník
a normálním rozložením spotřeby (skoro nic v noci, přes den a večer několik špiček a sedla). Jak na tom budou co se týká potřeby akumulace:
a) v kterých soustavách bude akumulace elektrické energie vůbec potřeba?
b) jak budou soustavy s potřebou akumulace seřazené podle potřebného výkonu a zásoby energie?

Mě z toho vychází to, že pro energetiky postavené na jádru nebo průtočných VE vs. slunci/větru platí:
a) obojí potřebují akumulaci
b) JE (nebo třeba průtočná VE) potřebuje menší výkon/zásobu energie v akumulaci míň než vítr/slunce
tedy rozdíl mezi nimi není v principu (a), ale jen v míře (b).


Martyss:
Tak je celkem logické,že ultrabezpečná dvouokruhová elekrárna nemůže konkurovat jednookruhové..
Tady bych velkej rozdíl neviděl, dle WP mají varné reaktory bod varu 285 °C, což je víceméně stejně jako těch výše zmíněných 256 °C v Dukovanech (oproti 600+ °C v Ledvicích určitě [happy]).
Bezpečnost bude ve výsledku taky podobná, BWR má menší nároky na okruh (poloviční tlak) i kontejnment (který kromě reaktoru musí pojmout i turbínu), a obojí vyžaduje neustálé aktivní chlazení k tomu, aby se předešlo explozi primárního okruhu.

(Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.)
Pátek, 16. června 2017 - 11:02:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3247
Registrován: 5-2004
Ještě k:
Matijak:
"Nevím jak je na tom třeba Německo, ale minimálně firmy jako Areva nebo Westinghouse, které se taky ucházejí o Temelín, určitě vědí, co dělají."
Připomnělo mi to Němce z Arevy. [happy]
Pátek, 16. června 2017 - 13:02:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1082
Registrován: 10-2007
Tady bych velkej rozdíl neviděl, dle WP mají varné reaktory bod varu 285 °C, což je víceméně stejně jako těch výše zmíněných 256 °C v Dukovanec.
Jsou tam další čerpadla, které účinnosti dále snižují..

Bezpečnost bude ve výsledku taky podobná, BWR má menší nároky na okruh (poloviční tlak) i kontejnment (který kromě reaktoru musí pojmout i turbínu)
U BWR v kontejmentu zádná tubína není. Navíc mimo kontejment jde aktivní pára pro pohon tubíny.

U PWR je hezky všechno aktivní v kontejmentu a když se něco podělá, tak to tam taky zůstane bez ohrožení okolí.
Pátek, 16. června 2017 - 15:58:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3248
Registrován: 5-2004
U PWR je hezky všechno aktivní v kontejmentu a když se něco podělá, tak to tam taky zůstane bez ohrožení okolí.

Pokud zůstane funkční chlazení. To, že chlazení musí zůstat funkční za všech okolností, jinak jakýkoliv vodní reaktor bouchne, je důvod všech vylepšování JE po Fukušimě. Včetně takových, jako jsou ty naše, které s konstrukcí reaktorů ve F. mají společné jen to, že je v reaktoru voda pod tlakem vyšším než atmosférickým.
Pátek, 16. června 2017 - 16:10:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1084
Registrován: 10-2007
To, že chlazení musí zůstat funkční za všech okolností, jinak jakýkoliv vodní reaktor bouchne,
To není pravda, k výbuchu dojít nemusí, ale samozřejmě s velkou pravděpodobností dojde k roztavení paliva...
Pátek, 16. června 2017 - 16:57:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 839
Registrován: 8-2006
Jenže když se začne tavit palivo s aktivní zónou, tak se začne tvořit vodík do výbušné koncentrace a to je právě ten největší průser, na který dojela Fuku a hrozilo by to i u nás. Prostě jaderka potřebuje vodu na chlazení a elektřinu pro čerpadla, která tu vodu budou prohánět na věže nebo KJT (koncový jímač tepla).
Pátek, 16. června 2017 - 17:48:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1793
Registrován: 5-2002
Ad David Jaša:
Jo, při odignorování otázky "kam s ním" je JE hezká věc.

Jen neodignorovávejte a položte si otázku č.2, kam s těmi všemi větrníky (slunečníky), kterými byste tu jaderku měl nahradit a pozor, k náhradě jaderného bloku o nějakém výkonu vám rozhodně nestačí větrníky o celkovém stejném instalovaném výkonu protože viz níže.

Byť drahá. Dnes už na jednotku energie zhruba dvojnásobně oproti větru

Možná když fouká (nesmí foukat ani moc ani málo), jinak se dostanete do stavu, kdy JE stále elektřinu vyrábí, ale halda větrníků stojí.
Btw: Co si mám představit pod pojmem "zaručená cena"? Cena je snad závislá od toho, zda elektřinu někdo chce ne? Všechny ty ekomamlasí "záruky" pro výrobce elektřiny z větrníků a solárních panelů tahané z našich kapes akorát slouží k deformaci trhu (kolik větrníků a solárních elektráren by se uživilo na nedeformovaném trhu?) a k obohacení několika jedinců.

Mě by se líbilo, kdyby se tu postavil Transatomic nebo něco na ten způsob, co by dokázalo jet na vyhořelé palivo

Ano souhlasím, elektrárna s reaktory tzv. IV. generace by tu vůbec nebyla špatné řešení.

... jednu jaderku (která vyrábí elektřinu pořád) než postavit haldu větrníků (které vyrábějí jen když přiměřeně fouká).
Takže má víceméně stejný problém jako vítr/slunce. Vyrábí se tehdy, když potřebuje elektrárna a ne tehdy, kdy chce zákazník. Řešení to má taky víceméně stejné.


Tohle jste nemyslel vážně, že ne? Už to tu naznačil někdo přede mnou:
Zatímco jaderná elektrárna vyrábí elektřinu s konstatním a předem známým výkonem (který se také dá regulovat, byť ne tak rychle) a dá se tedy s velikou výhodou použít jako základní zdroj (spotřeba elektřiny v tomhle státě nikdy není nulová, i ve dvě hodiny v noci máte spoustu spotřebičů, které jedou na elektřinu), tak větrníky vyrábějí pouze tehdy když přiměřeně fouká vítr a ten rozptyl výkonu od 0 až do Vmax je prakticky náhodnou proměnnou, z čehož má "radost" zejména přenosová síť.
Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.
Pátek, 16. června 2017 - 18:44:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 83
Registrován: 1-2014
DJ : nič v zlom ale začínaš tu miešať hrušky s jablkami a splietať krížom-krážom.....[sad]
poprosím,občas sa mrkni do nejakej múdrej knihy....lebo niektore perličky čo tu padaju....[ko]

David_jaša:
"
a normálním rozložením spotřeby (skoro nic v noci, přes den a večer několik špiček a sedla)"

viď priložený obrázok (síce je to zo SR ale pre predstavu stačí) rozdiel je max 800/1000 MW....to jest 1/3-1/4 medzi denným maximom a minimom...takže to je skoro nič v noci ???[crazy] okrem civilného obyvateľstva existuju aj také fabriky (oceliarne,rafinérie,papierne,cementárne,...) kde výroba ide non-stop....to fakt máš za potreby trieskať maximálne sobotkoviny o nejakých spásonostných vrtuliach a akumulácii
[crazy][crazy]

Martyss:
"Uran jiné rozumné než energetické využití nemá, pokud tedy do toho nepočítáme jaderné hlavice a střely z ochuzeného uranu"

ochudobnený urán ktorý sa používa do projektilov je ODPAD ktorý vzniká pri obohacovaní uránu na energetické účely [happy]

Martyss:
"Barva je stejná, ale je jich jaksi méně či třeba nezaplatí vůbec."
to akože Rosatom neplatí dodávateľom ??[coze] máte aj nejaké overiteľné info že trebars Škoda JS nema zaplatené resp. musí ísť pod cenu,alebo len tak ideovo okydávate všetko čo nie je "prozápadné" ??

a čo sa týka tu načatej debaty,ohľadom využívania odpadového tepla....dnes kedy sa naháňa v uhelkách zopár stupňov všade možne len aby sa zvýšila účinnosť,kedy sa používaju nové materiály aby sa mohla energia uhlia čo najviac využiť,má tu niekto pocit že doteraz energetikom nenapadlo ešte nejak využiť odpadové teplo ?? to že teplota spalín idúcich do komína má cca 130 ´C má dôvod okrem iného že pri nižšej teplote by nastala nízkoteplotná korózia na posledných častiach ekonomizéra a výmeníkov,taktiež pri znížení teploty spalín by museli byť použité silnejšie ventilátory a vyššie komíny aby boli zachované rozptylové podmienky a v neposlednom rade....treba porozmýšľať nad teplotným spádom....od toho sa odvíja takmer všetko [wink]

ešte obrázok


(Příspěvek byl editován uživatelem ROMMEL.)
Pezos
Pátek, 16. června 2017 - 18:50:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 612
Registrován: 4-2014
Peva:
"spotřeba elektřiny v tomhle státě nikdy není nulová, i ve dvě hodiny v noci máte spoustu spotřebičů, které jedou na elektřinu"
[ok]
http://www.ceps.cz/CZE/Data/Vsechna-data/Stranky/Zatizeni.aspx (vyžaduje Flash)

Poslední noc bylo minimum zatížení přes 6000 MW (přibližně 2/3 zatížení ve špičce).

ROMMEL:
"okrem civilného obyvateľstva existuju aj také fabriky (oceliarne,rafinérie,papierne,cementárne,...) kde výroba ide non-stop...."

U civilního obyvatelstva netřeba zapomínat na veřejné osvětlení - jedna lampa možná moc nežere, ale několik stovek tisíc...

(Příspěvek byl editován uživatelem pezos.)
Pátek, 16. června 2017 - 19:38:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 783
Registrován: 6-2016
Pezos: Před dávnými lety nám slaboproudařům při výuce základů silnoproudu říkali, že veřejné osvětlení bylo realizováno hlavně proto, aby uhelné elektrárny měly co možná konstantní zátěž. Protože měnit výkon kotle jde pomalu a to oběma směry. Dneska, pravda, trochu pomohou přečerpávačky, o5 v obou směrech. A ve špičce pomohou ještě elektrárny vodní (když je dost vody).
A velcí spotřebitelé mají stále (alespoň se tak domnívám) své odběrové diagramy, jejichž porušení v obou směrech platí penalizačními penízky!
Pikehead
Pátek, 16. června 2017 - 19:50:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3065
Registrován: 3-2007
Bez Marcela to tu hrozně klouže do věcných diskusí... Kam vlastně zmizel, na prázdniny do Latour de Carol?
Pezos
Pátek, 16. června 2017 - 20:05:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 614
Registrován: 4-2014
honzaklofar: Jistě, cílem bude co nejmenší rozdíl ve spotřebě mezi nocí a dnem. Jenže v diskusi se objevilo tvrzení o zatížení skoro nic v noci

(Příspěvek byl editován uživatelem pezos.)
Pátek, 16. června 2017 - 20:31:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1085
Registrován: 10-2007
tak se začne tvořit vodík do výbušné koncentrace
Klíčové slovo je rekombinátor vodíku

len tak ideovo okydávate všetko čo nie je "prozápadné" ??
Jenom v daném oboru pracuji...

ochudobnený urán ktorý sa používa do projektilov je ODPAD ktorý vzniká pri obohacovaní uránu na energetické účely [happy]

No odpad - https://en.wikipedia.org/wiki/Uranium-238
Pátek, 16. června 2017 - 20:31:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 784
Registrován: 6-2016
Pezos: Z mé strany to ani náhodou nebyla výtka, jen konstatování. Ono "skoro nic v noci" je patrně v dotyčném indukováno mediální masáží na téma "úsporné LED žárovky"[rofl].
Ze silařiny ještě jedna stará vzpomínka - soudruzi potřebovali mít poměrně stabilní napětí v síti nn (aby obyvatelstvu fungovaly televizory) a tak trochu snížili frekvenci. Ale už se dovážely první digitronové hodiny, řízené kmitočtem sítě. Prý hodně lidí chodilo reklamovat, a tak se v noci trochu "zrychlilo", aby počet period za den byl pokud možno správný! Elektřina je fakt mocná kouzelnice[biggrin]
Jeffer
Pátek, 16. června 2017 - 21:47:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 774
Registrován: 1-2005
Ja mám rád túto mapu: https://www.electricitymap.org/ Človek si môže porovnávať farebnosť krajín. „Prekvapivo“ sú na tom najlepšie tie, ktoré majú veľa jadroviek (Francúzsko, Fínsko, Švédsko, …), alebo prírodné podmienky na stavbu vodných elektrární (Nórsko, Švédsko, Rakúsko, …). Nemecko s dôrazom na veternú/slnečnú lieta hore-dole podľa počasia a dennej doby. Nehovoriac teda o tom, koľko „zbytočného“ výkonu musí mať v konvenčných zálohách.
Grrrrrr... Gorrrrr... Gorila! (14.2.2003 v Košiciach na stanici na R604 Dargov do Bratislavy)
Poklop D400
Sobota, 17. června 2017 - 17:42:10  
Neregistrovaný host
109.80.234.119
Jak (ne)pracují a (ne)dodávají FVE a větrníky v čase můžete online sledovat tady:
https://www.agora-energiewende.de/en/topics/-agothem-/Produkt/pro dukt/76/Agorameter/
Lítá to v rozmězí 0 až 90 % procent instalovaného výkonu. Berte to jako agregovaná data z celého Německa. Teoreticky by větrníky měly dodávat přibližně stejně, protože (ne)fouká všude jinak. Jinak řečeno: Měly by se vyrovnávat přebytky a nedostatky výkonu díky různému počasí na obrovské ploše. Kecy.
Ano je z toho vidět, že fotovoltaika vyplňuje denní odběrové špičky, ale pro krytí základní spotřeby je k ničemu.
micek
Sobota, 17. června 2017 - 18:56:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 106
Registrován: 11-2015
Peva:
"Btw: Co si mám představit pod pojmem "zaručená cena"? Cena je snad závislá od toho, zda elektřinu někdo chce ne? Všechny ty ekomamlasí "záruky" pro výrobce elektřiny z větrníků a solárních panelů tahané z našich kapes akorát slouží k deformaci trhu (kolik větrníků a solárních elektráren by se uživilo na nedeformovaném trhu?) a k obohacení několika jedinců. "

Je to přesně co píšete, jen si místo "ekomamlasů s větrníky a soláry" dosaďte "atommamlasy s JE" [happy]

Jede o to, že výstavba JE je dlouhodobá a drahá věc a investora by nemile překvapilo, kdyby po dokončení zjistil, že podle aktuální ceny na trhu se mu nově postavená JE do konce životnosti nezaplatí. Proto se snaží domluvit se státem zaručené ceny na dlouhé roky dopředu.
Viz např. Stát by měl ručit za pevnou cenu elektřiny z Temelína, žádá šéf ČEZ
Neděle, 18. června 2017 - 23:51:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 275
Registrován: 3-2017
Tak mě napadlo, že když už se na 272 od GVD2018 zavedl hodinový takt,tak kdyby se zelektrifikovala, mohla by se sem prodloužit linka S1 PID v režii 471.
Mám prostě od Pánbíčka boky jako skříň, jako skříň, co naplat, když k_tomu ráda jím, ráda jím, co naplat, o liposukci vím, dobře vím, však za plat si život osladím, osladím.
Mladějov
Pondělí, 19. června 2017 - 01:00:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10453
Registrován: 3-2007

Ze silařiny ještě jedna stará vzpomínka - soudruzi potřebovali mít poměrně stabilní napětí v síti nn (aby obyvatelstvu fungovaly televizory) a tak trochu snížili frekvenci.



Prosím o odborný výklad.
Zvukař
Pondělí, 19. června 2017 - 07:18:27  
Neregistrovaný host
109.73.212.207
Mladějov: Také jsem "jenom" slaboproudař. Ale ještě před rokem 1989 jsme měřili frekvenci v síti přesnými přístroji a nikdy jsme nenaměřili pod 49,85 Hz. Možná, že jsme měli štěstí, nevím. Prý ochranné obvody v rozvodnách byly nastaveny na 49,75. Ale to je JPP. Že se to v noci "dotahovalo", je fakt. Za 24 hodin to vycházelo přesně. Jestli se ten nepatrný pokles mohl nějak významněji projevit, nedokážu posoudit. Zdá se mi to ale zanedbatelné.
Dj_tisíc_sluncí
Pondělí, 19. června 2017 - 07:43:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 309
Registrován: 7-2005
Zvukař:
"Mladějov: Také jsem "jenom" slaboproudař. Ale ještě před rokem 1989 jsme měřili frekvenci v síti přesnými přístroji a nikdy jsme nenaměřili pod 49,85 Hz. Možná, že jsme měli štěstí, nevím. Prý ochranné obvody v rozvodnách byly nastaveny na 49,75. Ale to je JPP. Že se to v noci "dotahovalo", je fakt. Za 24 hodin to vycházelo přesně. Jestli se ten nepatrný pokles mohl nějak významněji projevit, nedokážu posoudit. Zdá se mi to ale zanedbatelné."

A jak se to dělá, takhle hýbat s frekvencí sítě?
...dnes večer v Klubu 19 na Kladně...
Pondělí, 19. června 2017 - 08:26:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 844
Registrován: 8-2006
Můžu vás ujistit, že momentálně se kmitočet sítě pohybuje v odchylce maximálně pěti setin, což znamená rozmezí 49,95 - 50,05 Hz. Jsme v nějakých osmi bodech (přes vedení 400 a 220 kV) propojeni s Evropou a to moc nedovoluje cvičit s kmitočtem. S napětím je to jiné, to jezdí nahoru a dolů celkem razantně a od toho jsou právě ty regulace (ASRU) pro jednotlivé generátory, když mají zadané napětí uzlu v rozvodně (pro nás Slavětice). Budíky na elektrodozorně nelžou[happy].
M_g
Pondělí, 19. června 2017 - 09:25:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 820
Registrován: 6-2006
Jsou to zmatlaný dvě informace dohromady.
Někdy kolem roku 1980 vymyslela nějaká hlavička v RVHP - přenosová soustava soustava mír, že ušetří energii ztracenou ventilačními ztrátami pohonů tak, že snížíme jmenovitý kmitočet na 49,5Hz. A tak se skutečně nějakou dobu regulovalo. Vyžadovalo to přestavení frekvenčních ochran.
Žádná dorovnávka půlvln v noci nebyla!
Po nějaké době se tato vifikundace zrušila a přestavilo se vše zpět na jmenovitý kmitočet 50 Hz.
Opět bez dorovnávání půlvln.
Vyšší kmitočet v noci vycházel jen z toho, že soustava byla odlehčena.

Někteří rozvodní (Slavětice) nám v době 49.5Hz tvrdili, že "západní" soustava má v podmínkách napsán i bod, že za 24 hodin musejí vyrobit přesný počet sinusovek odpovídajících 50Hz. V té době bylo nemálo tam prodávaných hodin řízeno synchronními motorky.
Takové hodiny u nás chodily "podle plotu".

V současné době nevím, že by něco o dorovnávání počtu vln za den v kodexu soustavy bylo. Ale pečlivě jsem to nehledal.
Pondělí, 19. června 2017 - 09:27:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4956
Registrován: 9-2011
kdyby se zelektrifikovala
Jenže ona "se" nezelektrifikuje.
A jaký význam by mělo tam jezdit namísto čtyřicetitunovým motorákem (který to kapacitně zvládá, a kdyby ne, tak se pojede dvojitě) stošedesátitunovou jednotkou?
Pondělí, 19. června 2017 - 10:22:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13884
Registrován: 5-2002
Zvukař: Ale ještě před rokem 1989 jsme měřili frekvenci v síti přesnými přístroji a nikdy jsme nenaměřili pod 49,85 Hz.
Docela přesným přístrojem byla běžná elektronková televize - přes obraz tam pomalu putoval tmavší pruh, vzniklý nějakými zázněji mezi půlsnímkovou frekvencí a "padesátkou". Když se pruh pohyboval nahoru, bylo v síti přes 50 Hz, když dolů, tak po 50 Hz. Stačilo zjistit frekvenci přecházení těch pruhů nahoru/dolů a přičíst/odečíst k 50 Hz a bylo...
zvukař
Pondělí, 19. června 2017 - 10:49:35  
Neregistrovaný host
185.33.139.69
Hajnej: máš v podstatě pravdu. I když to nebylo tak jednoduché (ona třeba klasická zářivka blikala ne 50, ale 100 Hz, v televizi zase byl problém mezi snímky a půlsnímky). Ale ten pohybující se pruh byl, třeba při osvětlení zmíněnou zářivkou, vidět velmi dobře.
Pondělí, 19. června 2017 - 15:27:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 793
Registrován: 6-2016
Mladějov: Chceš po mě detaily staré tak 40 let[biggrin] Nicméně to zkusím - při velké zátěži rozvodné sítě můžeš buď klesnout s napětím, nebo snížit frekvenci. No a pokles napětí např. o 10 voltů v domácnosti, kde v klidu bylo nějakých 200V se na starých elektronkových televizorech poznalo. Já osobně jsem se s tím setkal na vojně, kde jsme měli z přípojku 220/50 Hz taženou vzduchem cca 1 kilometr (Chotusice - Kamajka), takže naprázdno tak 190 voltů[biggrin] jako špagáti jsme museli zprovozňovat staré křápy, pamatuju na výměnu odporu v sériovém žhavení a "doštelování" snímkového rozkladu. Záklaďáci pak byli spokojeni (koukali v maringotkách na televizi) a na oplátku nám pomáhali bez blbých keců udržovat sovětské radary, vyrobené v Polsku v provozuschopném stavu.
Mladějov
Pondělí, 19. června 2017 - 15:48:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10473
Registrován: 3-2007
No já rozumím tomu, že je nějaký regulační rozsah třeba páry do turbíny, buzení generátoru, že když je velký odběr a tohle se vyčerpá, tak hrozí zpomalení, snížení frekvence a rozpad sítě, takže odpojuju zátěž..ale není mi jasná ta závislost "buď napětí nebo frekvence", teda. To mne zajímalo.
Pondělí, 19. června 2017 - 15:53:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 796
Registrován: 6-2016
"buď napětí nebo frekvence" - to musí vysvětlit silnoproudaři... Já sice pro sebe vysvětlení mám, ale stydím se ho tady popsat, neb silařina není můj šálek čaje.
Pondělí, 19. června 2017 - 16:23:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4960
Registrován: 9-2011
Ono to spíš fungovalo podle toho, jak psal M_g: ve špičce - přetížení zdrojů, pád frekvence. V noci - odlehčení zdrojů, frekvence roste.
Snižovat frekvenci (nějakou regulací) při nesnížení napětí nedělá dobře třeba asynchronňákům, přesycují se (i když pravda, těch půl hertzu nebude nějaký zásadní přesycení).
Pondělí, 19. června 2017 - 16:26:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1582
Registrován: 11-2012
190 voltů? To je ještě moc, když je venku chladno, tak dokážeme vyrobit i 150 voltů, ale to už se nastartuje tak dobrá polovina zářivek v mašině. Pak do toho někdo nakopne horkofuk a už letí směr rozvodná skříň nebo pro další prodlužky. xD
Klidně zaprodám svou duši peklu, pokud budu moct do konce života dělat jen na Kocourech a Škodovkách II. generace. To jsou mašiny, pro které se do práce těším.
Okolí neustále prudím tím, že mluvím pravdu, ale jinak su moc hodný...
M_g
Pondělí, 19. června 2017 - 18:45:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 821
Registrován: 6-2006
Buď napětí nebo frekvence vysvětlí silnoproudař.
V rozvodné st 3f soustavě je to pitomost.
Stačí?

Snižování frekvence má za důsledek snižování odběru, protože všechny točivé stroje kromě snížení ventilačních ztrát s nižším kmitočtem také snižují svůj odběr (výkon). Jen je v mnoha případech nutno pracovat déle, takže práce ušetřena není. (původně ta chytrá hlavička chtěla ušetřit i práci samotnou, ale zapomněla, že mnoho strojů, které se točí pomalej musí běžet kvůli tomu déle)
Omezení výkonu z důvodu nízkého napětí by mohlo přicházet do úvahy jen v případě nutnosti práce generátoru s nižším účiníkem, než jmenovitý. To by musel být snižován výkon pro dosažená jmenovitého proudu (zdánlivého výkonu) pro krytí zvýšené výroby jalové energie.
Pochybuji, že by k tomu docházelo, protože kompenzace na poměrně vysoký účiník byla požadována a při nedodržení penalizována.
00_Hex
Úterý, 20. června 2017 - 15:23:32  
Neregistrovaný host
82.142.70.71
Vona ta mrcha termodynamika platí i kdyby se ideologové všech zemí po......ali
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:
  Heslo (pro registrované):
  E-mail (volitelně):
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce: