Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 18. 06. 2016 předcházející | další

Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 18. 06. 2016

dolů
   autor příspěvek
Cogwheel
Pátek, 20. května 2016 - 10:37:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4070
Registrován: 1-2012
Ještě je potřeba postavit pro něj nový kotel, ne? [kladivo]
Pátek, 20. května 2016 - 17:05:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 102
Registrován: 9-2015
Ahojte. Prosím nevedeli by ste nieto čo je toto zač za lokomotívu ? Ďakujem
Cogwheel
Sobota, 21. května 2016 - 16:51:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4072
Registrován: 1-2012
Snímek je špatně reprodukován - výškově zdeformován, takže dělníci vypadají moc tlustí a lokomotiva "připosražená". Ale mohla by to být "malá Maďarka" - typ obdobný stroji U 34.901 na Vychylovce.
600 mm
Pondělí, 23. května 2016 - 12:39:35  
Neregistrovaný host
109.108.114.1
Posílám začátek stavby vrchní části budky,je to zároveň aktuální stav opravy od roku 2013 až po dnešní den. Vždy jak něco nového přibude,rád se o to s vámi podělím další obrázkovou fotodokumentací. Pro zajímavost, k dnešnímu dni bylo na lokomotivě odpracováno 1164 hodin.[kladivo]



Velice aktuální informace,výrobu kotle vyhrála firma SEA CZ,a.s.
Pondělí, 23. května 2016 - 15:40:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 241
Registrován: 4-2007
600 mm
V tom domečku bude jistě útulně![ok]
Pondělí, 23. května 2016 - 22:06:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2091
Registrován: 7-2005
fotka maďarky s č.5 a jménem ESZTIKA - je to maďarka tov.č.2004, typu 75.2, dodaná v roce 1907 firně R&K. Někdy začátkem 20.let už byla vedena s uvedeným č.5 na dráze v Markušovcích. Odtud odešla v druhé polovině 20.let, protože její kotel byl v r.1928 zkoušen v Chustu. V r.1929 jí získala pražská pobočka O&K (je možné i její nákup už v Markušovcích právě pro potřeby do Chustu ??), kde proběhla oprava a změna rozchodu na 600 mm. Ještě v roce 1929 byla prodána na dráhu vápenky v Ladcích, kde v r.1933 proběhla i její policajtka. Mašinka s uvedeným jménem je vedena i při znárodnění v soupisech k 1.1.1946
Úterý, 24. května 2016 - 23:55:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20
Registrován: 9-2014
Ad Zdepa: A máte aj enjaké info ohladom samotnej priemyselnej dražky v Ladcoch ? [happy]
Středa, 25. května 2016 - 07:35:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 103
Registrován: 9-2015
PoPo: Neviem či niečo také už nepublikoval Haviar
Středa, 25. května 2016 - 20:23:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8219
Registrován: 12-2009
pondělní Vychylovka

cyklostezka na tělese dráhy -Krásno n.K.-Nová Bystrica



BSDKučerapavel.
Středa, 25. května 2016 - 22:28:42  
Neregistrovaný host
178.255.168.28
-- Lesní dráha Ladce žst. - pila - Tisá hora (Butkov). V Ladcích byla v roce 1914 postavená parní pila. Nový vlastník pily postavil lesní dráhu s parním provozem o délce 7,2 km a rozchodem 600 mm. Trať vedla podél Lúčkovského potoka k Tisé hoře (dnes Butkov)a byla uvedena do provozu v listopadu 1921. V říjnu 1925 se konala administrativní pochůzka ke stavbě 110 m dlouhého spojovacího úseku od překládací rampy železniční stanice Ladce do dřevoskladu na pile, stejného rozchodu 600 mm, ale plánovaného jako koňka. Již v roce 1928 byla však pila demontována. Zkrácená lesní dráha pak sloužila jen k dopravě vápence, spolu s dalšími průmyslovými tratěmi o rozchodu 600 mm *).
*) V Ladcích již v roce 1889 byla vybudována cementárna a v roce 1910 dala místní grófka postavit vápenku a vedle ní drtič štěrku. Pod různými a měnícími se majiteli, zřejmě vnikaly různé i souběžné (s lesní dráhou) průmyslové a lomové úzkokolejky o rozchodu 600 mm na dopravu vápence z lomu do vápenky a cementárny. Vápenec se těžil na úpatí strážcovských vrchů na několika místech. V roce 1931 byla dokončená stavba nové cementárny. Kromě úzkokolejky do lomu ve stráni Butkova, existovala paralérní trať do protilehlého lomu na východním úpatí vrchu Kaliště (asi 3 km), další (asi 2 km) podél železniční trati s odklonem v Tunežicích k západní straně Kaliště a rovněž lanová dráha do lomu v severním svahu stejného kopce. V 50 letech existovaly už jen tratě pod Butkov a kolem Tunežic a záhy byly nahrazeny lanovkou do lomů k Butkovu. Více informací nemám, má někdo další, či upřesnění napište.

}
Středa, 25. května 2016 - 23:07:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2092
Registrován: 7-2005
Myslím, že o Ladcích něco vyšlo v Tulákovi po drahách. Jinak na jaře 1918 si Ladčanská uč.spol. na dorábaní dreva a vápence v Ladci od c.k. vojenských polních drah zapůjčila dvě nové parní lokomotivy RIIIc vyrobené budapešťskou lokomotivkou. Na trati obě vykonaly policajtku 7.9.1921. Jedna byla v 03/1921 vrácena vojákům do Pardubic, ale druhá byla mezi tím odkoupena. Ta má v roce 1931 uvedeno jménono IRMA. K 1.1.1949 je majetkem podniku Slovenský kamenopriemysel n.p. Lipt.Sv.Mikuláš, závod Ladce. Uvedený podnik začátkem roku 1950 zakoupil několik nových lokomotiv BNE 25, které rozdělil po závodech Smolenica, Ladce (2 kusy), Kozárovce, Blhovce (rozchod 760 mm), Spišské Podhradie, Kralovany.
Fotka z Ladců je snad i mezi snímky archivu MDC, jenž je dostupný na webu.
Cogwheel
Čtvrtek, 26. května 2016 - 11:14:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4078
Registrován: 1-2012
V letech 1932-1936 se v prostoru Púchov- Dol.Kočkovce-Ladce-Tunežice s masivním uplatněním úzkorozchodných stavebních drážek též stavělo velké vodní dílo na Váhu - s jezy, hydroelektrárnami a derivačním kanálem. Mělo sloužit nejen pro energetiku a protipovodňovou ochranu, ale i pro plavbu: na Vážském kanálu tehdy byla postavena nejen zdymadla, ale i vorové propusti. Samozřejmě, cement na stavbu šel z blízkých Ladců, případně též z Lietavské Lúčky (v archivu mám dobovou pamětní publikaci o této stavbě).
Stavby Vážské kaskády z hlediska použití stavebních drážek by vůbec stály za důkladné historické pojednání (i když na poválečných stavbách se dočasné stavební úzkokolejky zřizovaly čím dál tím méně).
Čtvrtek, 26. května 2016 - 23:42:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2093
Registrován: 7-2005

Z Ladců je určitě loko s č.5. Pak i s č.2, kde v pozadí jsou vozíky s korbami z lanovky. Ale z Ladců by měl být i ten neostrý snímek s loko č.3. Zrovna ta loko č.3 má dost blízko k budapešťskému RIIIc
Cogwheel
Pondělí, 30. května 2016 - 09:28:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4080
Registrován: 1-2012
Krásný je i ten třetí snímek (loko č. 5 "ESZTIKE" s prvorepublikovou cementárnou v pozadí). Zajímavý je též článek na: http://puchovodedicstvo.sk/historia/3584/cementaren-ladce-zaciatk y-tazby-1890-1938/
Cogwheel
Pondělí, 30. května 2016 - 11:04:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4081
Registrován: 1-2012
Na stránkách www.ladce.sk je i tato fotka úzkého vláčku, slavnostně vyjíždějícího zřejmě z cementárny:

A též 2 fotky z nehody při stavbě vodního díla na Váhu:
Pondělí, 30. května 2016 - 11:14:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5354
Registrován: 4-2004
Společnost pro obnovu Rajnochovické lesní železnice Vás všechny srdečně zve od pátku 3. do neděle 5. června 2016 od 9 h do 17 h na DEN DĚTÍ NA RLŽ [fotic]

Na co se můžete těšit?
- samozřejmě na jízdy úzkorozchodnými vláčky
- otevíráme pro Vás nová nástupiště ve staničce drážky
- slavnostně Vám představíme nedávno opravenou lokomotivu BND 30 [jidlo]

Vstupné je dobrovolné, občerstvení zajištěno.

Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat…
Plzeňští strojvůdci - popisy, rady, návody a fotogalerie
Pondělí, 30. května 2016 - 20:51:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2094
Registrován: 7-2005
Tak na té fotce z cementárny je maďarka RIIIc viz spřahovací ústrojí (dva nárazníčky), to znamená že rozmazaná foto s loko č.3 je stejný stroj. Podle knihy Dietera Stanfela byly obě loko RIIIc 343 a 345 (tov.č. 4716 a 4718) dodány z výroby do skladiště polních drah c.k. armády ve Feldbachu. Až 7.10.1918 byly najaty firmě Ledecz Kalk- und Holzproduktions AG. Jinak na území Slovenska putovalo 28.8.1918 další budapešťské RIIIc č.336 a to pro stavební firmu Franz Mathe v Trnavě, který prováděl železniční stavební práce tamtéž. Hezké je kombinace názvu sídla firmy "Tyrnau" a místo odeslání "Nagyszombat". Dva názvy, ale jediné místo - Trnava. Z Trnavy se vrátila již v září 1919, aby jí MNO dále půjčovalo než se stala cvičnou lokomotivou Železničního pluku viz foto
Popisek má drobnou chybu - správně má být rozchod 600 mm
Pondělí, 30. května 2016 - 20:55:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2095
Registrován: 7-2005
Mašinky při nehodě mají evidentně "velký" rozchod 900 mm. Což znamená, že šlo vozidla firmy Konstruktiva nebo Lozovský & Štefanec. To byly jediné dvě stavební firmy, které na Slovensku tento rozchod provozovaly....
Pondělí, 30. května 2016 - 20:59:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2096
Registrován: 7-2005
Mezi fotkami z obecního webu Ladce, na které uvádi Jirka odkaz, je i snímek lokomotivy BNE50. S těmi měla dráha v druhé polovině 60.let končit.
Škoda, že tyto "špinavé" dráhy jsou přehlíženy a hlavní badatelský zájem je o "čisté" lesní železnice....
Postreh
Úterý, 31. května 2016 - 04:33:50  
Neregistrovaný host
120.198.231.2
Ad Zdepa: Podle mne je lokomotiva c.2 tataz co lokomotiva na obrazku z Ladcu kde vyjizdi z brany cementarny a je to vyrobek od firmy Maffei.
zilvar
Středa, 01. června 2016 - 13:21:34  
Neregistrovaný host
109.81.209.250
den otevřených dveřích bývalé textilní továrně Vonwiller v Žamberku
hank
Středa, 01. června 2016 - 18:16:08  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
zilvar: Skoro bych řekl, že 99% těch, kdo to čtou, tu fabriku pamatují spíš jako Mosilanu závod 04 Žamberk nebo Orlanu [wink]
Čtvrtek, 02. června 2016 - 00:14:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4497
Registrován: 5-2007
Ohledně Ladců a okolí:Před třemi roky jsem sem dával tento snímek,vyfocený v Beluši na stanici.Tenkrát myslím ani nikdo nevěděl,kde to je.
[kecal] Jsem bílý,nevěřící,heterosexuální muž a ještě k tomu navíc xenofob a nacionalista.Kde se mám jít udat?
Cogwheel
Čtvrtek, 02. června 2016 - 11:43:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4089
Registrován: 1-2012
Též zajímavá fotka - MDC ji má mezi "neidentifikovanými": http://www.mdc.sk/katalog-predmet/2738/
Za lokomotivou patrně vykukuje hromada vápencového štěrku, krajina rozhodně nevypadá jako "řepařská".
V kategorii "neidentifikované loko" jsou mj. i 2 poválečné snímky ze stavby Vážského kanálu v Opatové nad Váhom (u Trenčína).
Vagonet
Čtvrtek, 02. června 2016 - 18:00:23  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
pod kopcem...



a na kopci...[happy]

Čtvrtek, 02. června 2016 - 21:38:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2100
Registrován: 7-2005
ad postreh - je pravdou, že maďarské RIIIc na fotce z Pardubic má hranatá okna. A kromě fotek z Pardubic, to nemám s čím porovnat.
Lokomotiva č.2 ze strojírny Maffei? Proč ne. Ve svých poznámkách však na Slovensku znám jen jednu vhodnou, což však neznamená, že nemohla být i jiná.
Tu co myslím, měl ještě v 12/1949 ve stavu Doprastav Košice, takže to zatím nechám otevřené.
Při znárodnění a dle soupisu k 1.1.1946 uvádí podnik dvě maďarky s výše uvedený jmény.
Nedivil bych se, kdyby v rámci racionalizace byla od stavebních podniků v 50.letech koupena/převedena nějaká další parní mašinka.
Pátek, 03. června 2016 - 20:28:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 764
Registrován: 10-2006
Opět se na Vás obracím s dotazem. Nějakým nedopatřením jsem si pro radost pořídil motor 1S110 a samozřejmě relativně za levno, takže na něm spousta věcí neběhá tak jak by měla. Neměl byste někdo na tento motor návod? Návod od 2S110 se v tomto případě dá aplikovat pouze z části. Byl bych vděčen a naoplátku mohu oskenovat Návod i seznam dílů na 2-6S110. [ok]
Pátek, 03. června 2016 - 20:59:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6689
Registrován: 9-2003
Ad.Vagonet.. hrozný..kéž by se těm chlapům šikovným časem podařilo znovu dotáhnout koleje do Dětřichova..Pro ty co to nepoznali..Heřmanice konečná..výstup pouze s mačetou v ruce [biggrin]
..pořádná mašina má kotel a komín..
Sobota, 04. června 2016 - 08:05:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16
Registrován: 10-2013
V roce 1996 - návštěva s kolegy byl nádražní objekt v Heřmanicích ještě celý (barevné foto). Černobílé fotky pak poskytla kartotéka Zahradní železnice Drásov. Když vidím ten stav, tak se tam snad už ani podívat nechci. Navíc mám pocit, že stav zbytků tvrze na kopci je lepší než stav zbytků hlavního nádraží v Heřmanicích.

(Příspěvek byl editován uživatelem 777.)
Sobota, 04. června 2016 - 08:54:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2895
Registrován: 7-2011
Tak propadlá střecha a vůbec celková spadlost je od tý doby, co tam nějakej "dobrák" vyřezal krovy.
Asi mu přišlo, že to nějak pomalu chátrá....[uhoh]
RoboR
Neděle, 05. června 2016 - 08:17:02  
Neregistrovaný host
62.197.243.157
Pionierka v Užhorode zase bude jazdiť. Je tam už druhá TU2 a opravuje sa trať a stanica.
Neděle, 05. června 2016 - 21:10:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2644
Registrován: 6-2007
Něco málo z víkendu v Rajnochovicích. Hlavní hvězdou byla rekonstruovaná BND30 po třech letech práce [kladivo]


A tady ti to tam máme všechno na svědomí [proud]

[new] www.rajnochovicka.cz - Rajnochovická lesní železnice

Neděle, 05. června 2016 - 21:50:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 397
Registrován: 1-2013
Vážení kolegové,
v Heřmanicích jsem byl před lety, ale byla taková mlha, že jsem nic neviděl. Když vidím ty fotky, možná je to tak lepší, než vidět dílo zkázy na vlastní oči.

Ale mám jednu prosbu:
Nemáte někdo odkaz nebo (i rukou kreslený) plánek Dětřichova? Jde mi o základní polohy výhybek, jak byly uzamčeny. Všiml jsem si, že od Heřmanic se nechalo v Dětřichově vjet jen na jednu kolej, ale od Frýdlantu se dalo vjíždět na obě dopravní koleje.
Předem dík.
Pondělí, 06. června 2016 - 07:37:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2907
Registrován: 7-2011
Jaroslav T - stačí takhle? Nic lepšího, kde by bylo alespoň trochu vidět vexle nemám. Jo a samozřejmě zdroj.
V tom Dětřichově byly koleje původně 3, ta u skladiště (nejblíž staniční budovy) byla snesena.
P.S. na mejl, co máš pod nickem jsem ještě poslal oskenovanej článek z Železničáře. Jsou v něm i plánky stanic (schémata).

(Příspěvek byl editován uživatelem Bobik.)
Pondělí, 06. června 2016 - 08:01:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 398
Registrován: 1-2013
Bobik: Perfektní !!!!
Moc díky!
hank
Pondělí, 06. června 2016 - 08:16:39  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Jaroslav:T: Tady je ten Dětřichov podle stavu po WW I.



Kolej od Frýdlantu je nahoře, od Heřmanic dole. Oba ty šturcy u manipulační koleje včetně příslušných skladištních kůlen byly dostavěny dodatečně.

Zdroj: Čada, Just, Kunt, Sedláček - Úzkorozchodná místní dráha Frýdlant v Čechách - Heřmanice, VYDOL Litoměřice/Chlumec n. Cidinou 2000.
Pondělí, 06. června 2016 - 15:52:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 765
Registrován: 10-2006
Vojtag: hezká práce, povedená mašinka. Klobouk dolu [ok]
600 mm
Úterý, 07. června 2016 - 20:35:07  
Neregistrovaný host
89.102.9.177
Včerejší strojení a chystání kotle na převoz do Kolína. Původní kotel bude sloužit jako předloha na výrobu nového,hlavně ohledně přesného osazení přírub a vymývacích otvorů.

Středa, 08. června 2016 - 09:50:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2922
Registrován: 7-2011
600 mm: Dotaz k tý rozváděcí hlavě: odspoda - hlavní uzávěr, levej/pravej napaječ, čtvercovej ventil úplně nahoře píšťala? Dmychavka? (na tu se mi ten čtvercovej ventil nezdá). Nebo je dmychavka ten dolní kohout?
Díky.
Středa, 08. června 2016 - 10:13:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1289
Registrován: 3-2006
Bobik - tyhle starý mašinky toho moc co by spotřebovávalo páru neměly, ale něco tam bejt základního muselo. Já si myslím že dolní kohout bude syčák, hlavní uzávěr to nebude, páč je to průchozí kohout, nad ním pravej a levej pro napaječe s tím, že uprostřed mezi nima je zazátkovaný ještě jedno místo, který by šlo osadit dalším kohoutem kdyby byl potřebnej, pokud to má na druhý straně ke komínu taky špunt - škoda že není z větší blízkosti fotka té strany. Ten kulovej kohout nahoře je mi trochu záhadou ale skutečně by to mohlo bejt na píšťalu, protože ta mívá vnější závit a ne převlečnou matici. Parní brzdu ta mašinka nemá, topení do lisu ani turbodynamo taky ne takže další kohouty nejsou potřebný, ale jeden mi tam schází - tyhle mašinky mívaly často ve výstroji ejektor na sosání vody do vany - často ale býval speciál ventil na tohle přímo na parním dómu a ne na rozváděcí hlavě. Se do kotlárny asi zajdu podívat :-) [satan] z [masinka]

(Příspěvek byl editován uživatelem kovářmirek .)
Středa, 08. června 2016 - 10:23:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1290
Registrován: 3-2006
Ještě jak tak koukám na skříňovej kotel, bylo tam armaturní vybavení jedním vodoznakem a dvěma zkušebními kohouty. To už podle dnešní mormy bejt nemá, vyžadují se dva vodoznaky, ale třeba jako replika původního kotle v rámci zachování autenticity je to možný takhle vystrojit. Nebylo by to poprvý.
600 mm
Středa, 08. června 2016 - 10:31:01  
Neregistrovaný host
89.102.9.177
Bobik,Kovařmirek : Od spodu: Dmychavka,levý pravý napaječ vrchní kohout na čtyřhran píšťala,kohout ze zadu Barometr,na boku zátky.Uzávěr armaturní hlavy to nemá. Z levé zátky bude vyvedena trubička s malým ventilem na mazací lis. Náš Henschel ejektorek neměl.
600 mm
Středa, 08. června 2016 - 10:36:29  
Neregistrovaný host
89.102.9.177
Kovařmirek : Máš naprostou pravdu,i My budeme předělávat zkoušecí kohouty a budeme mít dva přímé vodoznaky. Ale mysím že to bude nepatrné zlo i s mazacím lisem na celé lokomotivě [masinka]
600 mm
Středa, 08. června 2016 - 10:41:36  
Neregistrovaný host
89.102.9.177
Boudička připravena na nýtování.

Středa, 08. června 2016 - 10:43:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2927
Registrován: 7-2011
tyhle mašinky mívaly často ve výstroji ejektor na sosání vody do vany - často ale býval speciál ventil na tohle přímo na parním dómu a ne na rozváděcí hlavě.
Jo, třeba Bednářovic mašinka to tak má (na dómu). Jak to máte na Káče si těď nevybavuju.

600 mm - Díky. [happy]
600 mm
Středa, 08. června 2016 - 11:03:10  
Neregistrovaný host
89.102.9.177
Bobík: Na BS-80 č.16 ve Zbýšově je ejektor napojen na jeden kohout v armatůrní hlavě.
Středa, 08. června 2016 - 11:05:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1291
Registrován: 3-2006
600 mm - Mazací lis je určitě podstatně lepší i spolehlivější řešení pro obsluhu než se zlobit s kondenzačníma maznicema na víkách plochejch šoupátek a díky více vývodům z lisu se dá mazat i pístnice. [happy]
Středa, 08. června 2016 - 11:09:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1292
Registrován: 3-2006
Bobik - no na Kačce je to stejně jako na zbýšovské šestnáctce - kohout na armaturní hlavě i když právě ty novodobé parní mašinky BS 80 (rozuměj z konce výroby v ČKD) už ejektory nemívaly.
Středa, 08. června 2016 - 16:51:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2725
Registrován: 11-2007
Vagonet: To jsou zbytky větrného mlýna?
Středa, 08. června 2016 - 19:32:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 399
Registrován: 1-2013
hank 6.6. 8:16: Dík, to je ono.
Vagonet
Středa, 08. června 2016 - 21:01:43  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
Janek lemoch: ano
Neděle, 12. června 2016 - 14:13:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 407
Registrován: 1-2013
Vážení kolegové, ještě se vrátím k Heřmaničce s jedním dotazem:
Do Frýdlantu byly původně přiděleny mašinky T47.007, 008, 009 a 010. Například T47.007 byla předisponována do Ružomberoku, jeden čas jezdila T47.020 ve Frýdlantě.
Předělávaly se přesouvané mašinky z rozchodu 750 mm na 760 mm (a naopak) nebo je těch 10 mm zanedbatelných?
Nevím, netuším, ptám se. Předem dík za odpověď.
Frýdlant_loko
Pondělí, 13. června 2016 - 09:00:09  
Neregistrovaný host
82.117.130.25
Jaroslav T: Ano čísla dodaných lokomotiv máte správně.
Lokomotivy T47.007 a 009 byly předislokovány (Ružomberok a J.Hradec). Potom na krátký čas (asi 2 měsíce) přišla T47.019 a potom ještě T47.020 (ta zůstala až do zastavení provozu).
Lokomotivy z rozchodu 760 mm se na rozchod 750 mm nepředělávali a na opak myslím že ano.
Úterý, 14. června 2016 - 20:04:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 408
Registrován: 1-2013
Frýdlant loko: Dík!
Středa, 15. června 2016 - 01:22:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3602
Registrován: 4-2003
V sobotu byla slavnostně otevřena cyklostezka na tělese bývalé úzké do Korytnice. Stezku pojmenovali jako "Cyklokorytnička". Nemá asfaltový povrch, vhodná je tedy pouze pro kola, a to treková či horská, nikoliv pro bruslaře na kolečkách. Nějaké to info a foto zde. Jinak Korytnica kúpele pomalu začínají opět ožívat - budovy pramenů jsou už všechny opravené, jejich okolí upravené a otvírá se penzion s restaurací. No zbytek zůstáva jako po natáčení postapo filmu.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
Středa, 15. června 2016 - 08:32:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2953
Registrován: 7-2011
Teda, musím říct, že ta cyklostezka je fakt pěkná. Žádný asfaltový zvěrstva v krajině, vkusné, nenásilné, decentní. Když už místo dráhy cyklostezku, tak něco takovéhleho.
Velmi pěkné, gratuluji k provedení. [ok]
600 mm
Čtvrtek, 16. června 2016 - 09:39:14  
Neregistrovaný host
109.108.114.1
Včerejší nakládka kotle lokomotivy Henschel 12311/1913 a následný odvoz do Kolína[jidlo]

Ružomberok
Čtvrtek, 16. června 2016 - 16:01:59  
Neregistrovaný host
79.98.153.138
Zdravím,
měl bych dotaz ohledně nádraží v Ružomberoku. Potřeboval bych plánek stanice tak po roce 1930 (nebo-li po úplné přestavbě kolejiště).

Díky [happy]
Čtvrtek, 16. června 2016 - 17:21:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1230
Registrován: 5-2009
Protože dotazy na Ružomberok se v tomto tématu opakují víceméně pravidelně, tak v archivu je plánek úzkého kolejiště Ružomberok aspoň dvakrát (tentýž zopakovaný). Ale kolem roku 1930 tam žádná velká přestavba kolejiště nebyla.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví
RoboR
Sobota, 18. června 2016 - 08:06:09  
Neregistrovaný host
62.197.243.157
A fešanda je konečne doma,môžeme sa začať hrať s jej opravou.