naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 2. 12. 2023
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » vozidla » vzpomínka na „bertovce“

Vzpomínka na „bertovce“

text a neoznačené foto: Antonín Němeček
vloženo: 5. 3. 2008

V únoru 2008 byl definitivně zpečetěn osud jednoho zajímavého prototypu – lokomotivy 752.001 – která v posledních letech byla často vyhledávaným objektem fotografů. V první části textu se podíváme na provozní nasazení lokomotivy, v druhé části se zaměříme na popis její rekonstrukce a další souvislosti.

Provoz

Lokomotiva byla po rekonstrukci z ŽOS Česká Třebová předána na podzim roku 1996 do tehdejšího depa Louny. Zde nejprve jezdí na tzv. „Berounech“, což byly Pn vlaky v relaci Most – Lony – Rakovník – Beroun, doplňkově pak na přípřežích těchto vlaků nebo na postrcích z Loun do Mutějovic. „Bertovec“, jak se lokomotivně často přezdívalo, jezdil ve společném čtyřdenním oběhu se stroji řady 753, jmenovitě například se 753.101, 120 nebo 327. Po postupné redukci těchto „Berounů“ v letech 1999–2001 lokomotiva mění své výkony a začíná obsluhovat Slaný jedním párem průběžných nákladních vlaků Louny – Slaný v denní době. Ze Slaného provádí obsluhu Zlonic a co by Mn vlak pokračuje do Středokluk, kde zajišťuje místní posun. Občas je ovšem lokomotiva využita i místo kralupské 751 na postrky či přípřeže cisteren nebo „rajek“ z Kralup do Středokluk. Odpoledne se pak vrací do Slaného a s Pn vlakem zpět do Loun. V noci zajede s Pn z Loun do Mostu a zpět a ráno už se opakuje popsaný výkon. V té době je již většina „trojkových brejlovců“ depa Louny odstavena, a tak 752.001 zálohuje „bardotka“ 751.155. V roce 2004 nastává malá renesance oběhu, kdy se z jednodenního stává dvoudenní (výkony kolem Slaného přebírá lounská lokomotiva od kralupské „zamračené“). V oběhu s „bertovcem“ jezdí 751.316. Avšak tento stav netrvá dlouho, minimální využití Pn v celé trase Slaný – Louny – Most a slabá obsluha Zlonic zapříčiní zrušení oběhu.

752.001 s nákladním vlakem 66722 z Loun do Berouna projíždí nedaleko Kounova po mostě nad Buštěhradskou dráhou. foto Petr Kapoun, 27. 5. 2000
22. března 2000 zachytil Petr Kapoun v čele Pn 66603 Most – Louny stroje 752.001 a 753.327 nedaleko Lenešic. „Bertovec“ přiváží manipulační vlak ze Slaného do Zlonic v září 2003.
Místo pravidelného Mn Slaný – Středokluky přijel „bertovec“ do Zvoleněvsi pomoci postrkové 751.239 s „rajkami“ do Středokluk v květnu 2004.
752.001 posunuje ve Zlonicích s manipulačním vlakem před odjezdem do Slaného.

Výkony kolem Slaného přebírá opět PJ Kralupy nad Vltavou. Následně se lokomotiva 751.316 přesouvá na nové působiště do Kladna a 752.001 je 28. června 2005 převedena do Prahy-Vršovic. Zde je nasazována především jako „dispečerka“ S13, což zahrnuje například výkony do Mladé Boleslavi, Prahy-Zličína, Berouna, ale i postrky na českobudějovické trati až do Střezimíře. Méně často zavítá lokomotiva i na další tratě kolem Prahy, objeví se například na vlaku s rubaninou z vítkovských tunelů nebo v čele osobních vlaků na „Posázavském Pacifiku“ (viz článek Zajímavá vozidla na „Pacifiku“). V první polovině roku 2007 je lokomotiva na delší dobu odstavena, ale po opravě se vrací zpět do provozu. V listopadu 2007 se však jeden výkon na benešovském rameni stává lokomotivě osudným, u Strančic dochází k utržení ojnice a pístu a následné destrukci spalovacího motoru. Lokomotiva je odtažena do Prahy-Vršovic a vzniklá škoda vyčíslena na 430 000 Kč. Po vzniku ČD Cargo, pod které „bertovec“ připadá, je už jako neprovozní převezen do Ústí nad Labem. Zde se řeší jeho další osud, ovšem atypičnost a nedostatek financí má za následek jediné rozhodnutí – v únoru 2008 dochází k převozu do České Třebové mezi ostatní vraky „brejlovců“. Zde tato lokomotiva vyčkává lepších časů v podobě případné modernizace po vzoru řady 755.

Po příchodu do Prahy se „bertovec“ běžně potýkal s podstatně větší zátěží. Na snímku strká okolo Hr. Závodiště těžký vlak k Branickému mostu. foto Jan Bonev, 1. 3. 2006
Velmi neobvyklé bylo nasazení 752.001 na odvoz materiálu ze stavby Nového spojení. foto Jan Bonev, Praha-Zličín, 7. 9. 2006

Za zmínku stojí ne úplně známá skutečnost, totiž že „bertovec“ měl u ČD i svého mladšího bratra. Lokomotivu 753.172 depa Hradec Králové však potkal osud zcela odlišný. Remotorizaci provádělo zčásti královéhradecké depo, zčásti ČMKS (ŽOS Česká Třebová). Stroj dokonce už obdržel nový lak (červený se širokým pruhem v barvě slonové kosti, střecha a pojezd šedé) a lité cedule s označením 752.002, nicméně finálního dokončení se již nedočkal. Spalovací motor byl použit do „zamračené“ řady 749 a tím pádem zůstala jen „prázdná kastle“ s množstvím nedokončených částí, včetně stanovišť. Po ukončení prací v roce 1997 lokomotiva několik let chátrala, až byla spolu s dalšími prodána v lednu 2002 společnosti ČMKS a po rekonstrukci na řadu 753.7 předána jako DE 520–01 FM italské firmě FNM.

752.001 ve své původní podobě – tedy ještě jako 753.155 – postává v Nymburce ve společnosti odstavené 753.379, která byla na následky nehody zrušena už v roce 1994. foto Josef Novotný, červen 1993 Druhý adept na rekonstrukci, 753.172, se sice nového motoru dočkal, ale úplně jiného a o mnoho let později. Na snímku stojí odstaven v Hradci Králové. sbírka Michal Beck, 7. 7. 1995
V březnu 2001 byla nedokočená lokomotiva 752.002 ještě odstavena v Hradci Králové. foto Petr Kapoun, 20. 3. 2001
Rekonstrukce

V roce 1996 proběhla v tehdejší ŽOS Česká Třebová rekonstrukce „brejlovce“ 753.155. Účelem této přestavby bylo nahradit původní spalovací motor K12 V 230 DR repasovaným stojatým šestiválcem o průměru pístů 310 mm, který dobře známe ze „čmeláků“ či „bardotek“ – jedná se tedy paradoxně o vývojově starší motor. Dále šlo o dílčí úpravy lokomotivy, které budou popsány níže. Celková rekonstrukce přinesla ušetření paliva a snížení náročnosti údržby.

Repasovaný motor je kvůli odlišné velikosti uložen na rámu lokomotivy pomocí pryžových desek a silentblokových závěsů, zároveň je pod něj dosazena ekologická vana. Výkon motoru je nastaven na 1 213 kW (oproti původním 1 100 kW). Zvýšený výkon si vyžádal úpravy motoru, včetně použití nových pístů. Nahrazeno je původní turbodmychadlo a použit repasovaný trakční generátor. Dynamo a budič jsou shodné jako u lokomotivy řady 753. Některé další přístroje ve strojovně byly přesunuty kvůli dosazení nového olejového filtru. Úpravou prošel chladící okruh a kvůli dosazení tlumiče výfuku byla upravena střecha. Celá skříň je uložena na podvozcích prostřednictvím pryžokovových sloupků a bezpečnost zvyšují v rámu dosazené deformační prvky.

Zásadní novinkou je použití řídícího systému INTELO firmy Lokel, který umožňuje i dvojčlenné řízení. Na stanovišti umožňuje nový displej zobrazovat množství provozních informací včetně hlášení poruch, na pultu je umístěn i zobrazovač elektronického rychloměru METRA. Celé stanoviště je odhlučněno, výměna potkala osvětlení, vytápění, sedačky i celý pult.

Zájemce o podrobnější popis rekonstrukce může sáhnout po časopisu Dráha 9/96, kde byl formou placené inzerce otištěn rozsáhlý popis této rekonstrukce, z něhož bylo čerpáno i pro účely tohoto článku.

Lokomotiva obdržela nový lak v obdobném schématu, v jakém vyjížděly tehdy z ČKD stroje řady 714, tj. s bledě modrou skříní včetně střechy, červenými kabinami a tmavě šedým rámem a pojezdem. Během provozu si zaměstnanci lounského depa „berlovce“ upravili dolepením bílých šípů kolem velkého loga ČD na čelech, černobílým pruhováním obou pluhů, přetřením červené barvy kolem čelních oken na černou, červeným olemováním podvozků, výměnou plochých čoček světel za vypouklé a dosazením lesklých houkaček zlaté barvy.

Ačkoliv by se podle nasazení do provozu a osudu lokomotivy mohla řada 752 zdát slepou cestou, není tomu tak. Je třeba si uvědomit, že z českotřebovské „žosky“ vyjela 752.001 v době značného poklesu výkonů v nákladní dopravě, kdy dráhy disponovaly velkým přebytkem skříňových motorových lokomotiv. Tato situace umožnila Českým drahám výrazně šetřit na údržbě této kategorie hnacích vozidel a provozovat je po mnoho let tak říkajíc z podstaty. Rekonstrukce „brejlovců“ proto na několik dalších let nebyla na pořadu dne. Životaschopnost projektu „752“ prokázala později společnost ČMKS, když od ČD odkoupila a dosazením motorů ze „čmeláků“ rekonstruovala devět strojů řady 750/753 pro italské dopravce. Remotorizace byly za využití zkušeností z „bertovce“ provedeny opět v České Třebové, kde se mezitím z bývalých ŽOS stala akciová společnost ČMKS – Lokomotivy. Mezi stroje pro Itálii zamířila i již zmíněna nedokončená 752.002, ovšem s novým motorem Caterpillar. Další várku tvořily čtyři stroje 752.6 pro OKD, Doprava, které opustily brány ČMKS v roce 2004 a dnes je můžeme spatřit v provozu na Ostravsku.

Nejen u soukromých dopravců nakonec převážila tendence remotorizovat „brejlovce“ zcela novými motory, které kromě vyšší hospodárnosti splňují i přísnější emisní požadavky. Po italských a českých soukromých dopravcích se objevily tyto přestavby jako řada 755 i u Českých drah. Flotilu dvou lokomotiv z roku 2005 hodlá nyní společnost ČD Cargo podstatně rozšířit – „bertovec“ se tak dost možná po další remotorizaci vrátí zpět do provozu ...

Zobrazit na celou obrazovku


diskuse k článku

založit diskusi

související diskuse

750, 753 a 754 - brejlovce